Práva a povinnosti fyzických osob při přípravě na krizové situace a jejich řešení stanovuje § 31 zákona 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (dále jen krizový zákon).
Fyzická osoba pobývající na území České republiky má právo na nezbytné informace o připravovaných krizových opatřeních k ochraně jejího života, zdraví a majetku.
Na výzvu příslušného orgánu krizového řízení je fyzická osoba povinna bezplatně poskytnout a aktualizovat požadované podklady uvedené v § 15 odst. 3 krizového zákona a další související údaje.

Fyzická osoba je v době krizového stavu povinna:

• uposlechnout výzvy oprávněných orgánů krizového řízení k zaevidování na stanoveném místě z důvodu uložení pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci,

1. pracovní povinností se rozumí povinnost fyzických osob vykonávat po nezbytně nutnou dobu určené práce, které jsou nutné pro řešení krizové situace a které jsou tyto osoby povinny konat v místě určeném orgánem krizového řízení,
2. pracovní výpomocí se rozumí povinnost fyzických osob vykonávat jednorázové a mimořádné úkoly nezbytné pro řešení krizové situace, které jsou povinny konat v místě určeném orgánem krizového řízení,

• hlásit přechodnou změnu svého pobytu v obci, v jejímž správním území bude pobývat, pokud jí tato povinnost vyplyne z krizových opatření nařízených orgánem krizového řízení,
• strpět omezení vyplývající z krizových opatření stanovených v době krizového stavu,
• vykonávat uloženou pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc,

1. tyto činnosti ukládá za stavu nebezpečí hejtman kraje,
2. obsah, rozsah a místo prací v rámci pracovní povinnosti v době nouzového stavu a stavu ohrožení státu stanoví fyzické osobě hejtman pracovním příkazem. Pracovní příkaz obsahuje jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a bydliště, den a místo nástupu pracovní povinnosti, druh práce, předpokládanou délku plnění povinnosti, poučení a označení orgánu, který pracovní příkaz vydal,
3. ten, kdo v době krizového stavu uložil pracovní výpomoc, vydá po jejím skončení fyzické osobě potvrzení. Potvrzení obsahuje jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a bydliště, den zahájení a ukončení pracovní výpomoci, počet odpracovaných hodin, druh a místo práce, poučení o náhradě a označení orgánu, který potvrzení vydal

• poskytnout požadované věcné prostředky,

1. věcným prostředkem se rozumí movitá nebo nemovitá věc nebo poskytovaná služba, pokud tuto věc nebo službu lze využít při řešení krizové situace,
2. tyto činnosti ukládá za stavu nebezpečí hejtman kraje.

 

Plnění výše uvedených povinností může fyzická osoba odmítnout, pokud by jejich plněním ohrozila život nebo zdraví vlastní nebo jiných osob anebo pokud jsou povinnosti jí ukládané v rozporu se zákonem. V případě, že fyzická osoba není schopna ze zdravotních důvodů uloženou pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc konat, doloží tuto skutečnost lékařským posudkem, který vystaví zdravotnické zařízení určené orgánem, jenž vydal pracovní příkaz nebo uložil pracovní výpomoc.

Poskytnutí věcných prostředků, pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc nelze uložit fyzickým osobám, které požívají výsady a imunity podle mezinárodního práva. Pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc ostatním cizincům lze uložit, pokud mezinárodní smlouva schválená Parlamentem České republiky a vyhlášená ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv nestanoví jinak.

Od pracovní povinnosti a pracovní výpomoci jsou osvobozeny:

• osoby ve věku do 18 let a od 62 let,
• osoby zdravotně nezpůsobilé k výkonu požadovaných druhů práce,
• osoby invalidní ve třetím stupni,
• poslanci a senátoři Parlamentu České republiky,
• členové vlády,
• osoby, které by tím vystavily vážnému ohrožení sebe nebo osoby blízké,
• zaměstnanci subjektu kritické infrastruktury, kteří se podílejí na zajištění funkce prvku kritické infrastruktury,
• ženy a osamělí muži pečující o dítě do 15 let věku,
• těhotné ženy,
• ženy do konce třetího měsíce po porodu, jestliže se dítě narodilo mrtvé, zemřelo anebo žena o něj nepečuje.

Orgán krizového řízení může osvobodit od pracovní povinnosti a pracovní výpomoci také osoby, kterým by v tom bránila důležitá okolnost, jejíž opominutí by mohlo vést k ohrožení života, zdraví nebo majetku. Závažnost důležité okolnosti posuzuje orgán krizového řízení.

Ženám lze uložit pouze takovou pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc, která není v rozporu se zvláštním právním předpisem (např. zákon č.262/2006 Sb., zákoník práce, vyhláška 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolaní).

Osoby osvobozené od pracovní povinnosti a pracovní výpomoci mohou poskytnout dobrovolnou pomoc.

Přestupky 

Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v době krizového stavu nesplní některou z povinností podle krizového zákona a může jí být uložena pokuta ve výši:

20 000 Kč:

• neuposlechne-li výzvy oprávněných orgánů krizového řízení k zaevidování na stanoveném místě z důvodu uložení pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci
• nenahlásí v obci, v jejímž správním obvodu bude pobývat, přechodnou změnu pobytu na základě povinného hlášení podle § 6 odst. 2 písm. a) a § 14 odst. 4 písm. f),
• nestrpí omezení vyplývající z krizových opatření stanovených v době krizového stavu
• jako osoba, která se při plnění úkolů krizového řízení seznámila se zvláštními skutečnostmi, sdělí zvláštní skutečnost osobě, která není oprávněna se s takovou zvláštní skutečností seznamovat

50 000 Kč:

• nevykoná uloženou pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc
• neposkytnout požadované věcné prostředky.

100 000 Kč:

• jako pracovník oprávněný se seznamovat se zvláštními skutečnostmi nezachová mlčenlivost o nich

 
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že za stavu ohrožení státu a válečného stavu nesplní  povinnosti, které může vláda nařízením dle zákona 241/2000 Sb.,

• omezit, zakázat či přikázat vývoz a dovoz vybraných druhů zboží
• omezit nebo zakázat nákup a vývoz devizových hodnot a čerpání prostředků z devizových účtů, zavést nabídkovou povinnost devizových hodnot a stanovit její rozsah
• na návrh guvernéra České národní banky omezit nebo zakázat vývoz české koruny

Za tyto přestupky lze uložit pokutu do 100 000 Kč .

Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že za stavu ohrožení státu a válečného stavu nesplní  povinnosti, které může guvernér České národní banky dle zákona 241/2000 Sb., rozhodnutím vyhlášeným formou sdělení ve Sbírce zákonů:

•  omezit nebo zakázat nákup a vývoz devizových hodnot  a čerpání prostředků z devizových účtů, zavést nabídkovou povinnost devizových hodnot a stanovit její rozsah,
• omezit nebo zakázat vývoz české koruny

Za tyto přestupky lze uložit pokutu do 100 000 Kč .

Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že za stavu nebezpečí nesplní některou z povinností, které může dle zákona 241/2000 Sb., nařídit hejtman kraje ( v Praze primátor ):

• regulační opatření, kterými se mění způsob řízení a organizace dopravy.

Za tento přestupek lze uložit pokutu do 20 000 Kč ( za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu se horní hranice pokuty zvyšuje na dvojnásobek )

Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že za nouzového stavu  nesplní některou z povinností, které může dle zákona 241/2000 Sb., nařídit vláda:

• přijmout opatření, která mohou omezit nebo zakázat provoz v oblasti silniční dopravy, drážní dopravy, letecké činnosti provozované v České republice civilními letadly, provozu na dopravně významné vodní cestě a užívání pozemních komunikací, a stanovit zvláštní podmínky pro provádění ochrany, údržby a obnovy na pozemních komunikacích a celostátní dráze,

Za tento přestupek lze uložit pokutu do 20 000 Kč ( za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu se horní hranice pokuty zvyšuje na dvojnásobek )

Náhrada za omezení vlastnického práva, poskytnutí věcných prostředků a vykonávání pracovní povinnosti a pracovní výpomoci

Za omezení vlastnického nebo užívacího práva, poskytnutí věcného prostředku, vykonání pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci náleží fyzické osobě peněžní náhrada. Podrobnosti o náhradách stanovuje § 35 krizového zákona.

 Způsob náhrady škody

Stát odpovídá za škodu způsobenou fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními  prováděnými podle tohoto zákona. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám. Podrobnosti o způsobu náhrady škody fyzické osobě stanovuje § 36 krizového zákona.

Způsob poskytování státní podpory při haváriích nebo živelních pohromách

Fyzickým osobám, které se při krizové situaci z důvodu havárie nebo živelní pohromy přechodně ocitly v mimořádně obtížných poměrech, lze poskytnout státní podporu. Státní podpora může být poskytována ze státního rozpočtu ve formě jednorázových peněžitých dávek fyzickým osobám nebo jinou mimořádnou formou finanční pomoci fyzickým osobám a obcím. Při poskytování státní podpory fyzickým osobám se přihlíží k majetkovým poměrům žadatele o státní podporu a majetkovým poměrům žadatele o státní podporu a majetkovým poměrům příslušníků jeho rodiny. Státní podpora může být poskytována i formou hmotné pomoci podle zvláštního právního předpisu (zákon 241/2000 Sb.,o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů). Podrobnosti ke způsobu poskytování státní podpory jsou stanoveny v § 37 krizového zákona. Zásady a pravidla poskytnutí státní podpory, jsou stanoveny zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech.

Výše státní podpory se poskytuje dle zákona 111/2006 Sb., o pomoci ve hmotné nouzi, jsou-li splněny mimo jiné tyto podmínky:

• za osobu v hmotné nouzi může orgán pomoci v hmotné nouzi, považovat též osobu, kterou postihne vážná mimořádná událost a její celkové sociální a majetkové poměry jsou takové, že jí neumožňují překonat nepříznivou situaci vlastními silami; vážnou mimořádnou událostí se rozumí zejména živelní pohroma (například povodeň, vichřice a vyšší stupně větrné pohromy, zemětřesení), požár nebo jiná destruktivní událost, ekologická nebo průmyslová havárie,
• při poskytování státní podpory fyzickým osobám se přihlíží k majetkovým poměrům žadatele (může být až 15-ti násobek životního minima, což k dnešnímu dni činí 51 150 Kč),
• na základě individuální potřeby lze poskytnout mimořádnou pomoc také osobě, která nemá vzhledem k příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům dostatečné prostředky na úhradu nákladů spojených s pořízením nezbytných základních předmětů dlouhodobé potřeby.Tato mimořádná pomoc může být až do výše konkrétního nákladu s tím,že součet takto poskytnutých dávek nesmí v rámci kalendářního roku překročit desetinásobek životního minima jednotlivce - tj. k dnešnímu dni 34 100 Kč,
• jednorázové peněžité dávky fyzickým osobám vyplácejí příslušné pověřené obecní úřady.

Fyzická osoba může požádat o státní pomoc také dle zákona 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelnou nebo jinou pohromou:

• cílem této státní pomoci je obnova základních funkcí v území (pořadí důležitosti cílů vyplývá ze strategie schválené vládou),
• předmětem této státní pomoci je majetek ve vlastnictví dotčených osob (adresátů pomoci) na území vymezeném ve strategii obnovy  území, sloužící k zabezpečení základních funkcí v území, poškozený či narušený v důsledku živelní nebo jiné pohromy, který může být buď obnoven v původní podobě, nebo nahrazen jiným, plnícím tutéž  základní funkci,
• základní podmínka poskytnutí pomoci spočívá v doložení, že žadatel není schopen vlastními prostředky obnovit majetek sloužící k  zabezpečení základních funkcí v území, další podmínky mohou být obsaženy v konkrétních  formách státní pomoci připravených určenými ministerstvy,
• výše pomoci je obecně omezena výší nákladů nezbytných na obnovu poškozeného majetku nebo na pořízení nového majetku, který bude plnit tutéž funkci jako majetek zničený pohromou.