Loni v létě vyjížděli hasiči ke 154 požárům. Což je průměrně 2,5 požárů každý den. Tradičně nejvíc požárů je v létě v přírodním prostředí. Loni bylo takových požárů 54, tedy více než třetina.
Mezi typicky letní zásahy hasičů patří požáry travních a lesních porostů od neopatrně rozdělaných táborových ohníčků nebo nedopalků cigaret, požáry na polích od jisker ze zemědělské techniky, vznícení porostu od výfuku nevhodně zaparkovaného automobilu apod. Proto je dobré si s příchodem prázdnin připomenout základní pravidla, která je potřeba dodržovat.
Dětem začínají prázdniny a i dospělí se těší na dlouho plánovanou dovolenou. Ani toto období však nesmíme podcenit, protože i v létě na nás číhá řada nebezpečí a měli bychom proto dodržovat pravidla bezpečnosti.
Zejména neposedné děti patří mezi rizikové skupiny, a to především během prázdnin, kdy využívají větších možností jak se vyhnout dozoru dospělých a baví se i nejrůznějšími nebezpečnými aktivitami. Každoročně dojde při požárech, které byly způsobeny hrou dětí se zápalkami či zapalovači, ke zraněním a značným majetkovým škodám. Oblíbenou zábavou teenagerů je tajné kouření ve stohu či v seníku, což již mnohokrát skončilo požárem. Velmi nebezpečné jsou rovněž manipulace dětí s pyrotechnikou či jinými výbušninami.
Chlapci se například snaží před svými kamarády vytáhnout a lezou po skalách nebo do jeskyní a různých štol. Přeceňují své schopnosti v neznámém terénu, a když tyto případy neskončí smrtelným úrazem, mohou mluvit o mimořádném štěstí. V takovýchto případech záchrana života mnohdy závisí na rychlém zásahu jednotek požární ochrany a dalších složek integrovaného záchranného systému.
V letním období nesmíme opomenout ani nebezpečí, která nás mohou ohrožovat při koupání nebo sjíždění vodních toků. Koneckonců hasiči musí každý rok zasahovat u řady tragických případů, kdy je třeba vyhledat utonulé osoby.
• Noční koupání je nebezpečné, neboť za tmy snadno dojde ke ztrátě orientace.
• Nikdy neskákejte uhřátí do vody, hrozí nebezpečí srdečního selhání a utonutí.
• Neskákejte do vody, o které nevíte, jak je hluboká nebo zda se pod hladinou neskrývají
kameny nebo jiné předměty, nebo je tam příliš mělko.
• Alkohol a koupání skutečně není dobrá kombinace, každoročně jsou hasiči voláni
k tragickým utonutím lidí pod vlivem alkoholu.
• Nepřeceňujte nikdy své plavecké schopnosti a také v případě, že jste dobrými plavci, vždy
počítejte například s možností náhlé změny počasí, podchlazení, svalové křeče atd.
Při rozdělávání ohně v přírodě je nutné v prvé řadě zvolit vhodné místo pro ohniště. To by mělo být vzdáleno nejméně 50 m od okraje lesa a v dostatečné vzdálenosti od budov a vůbec všech věcí, které se mohou vznítit. Pamatujte, že v lese lze rozdělávat oheň jen na vyhrazených místech. Zcela zakázáno je i rozdělávání ohně na místech se vzrostlým porostem, tedy i na louce nebo na strništi. Oheň nezakládejte pod větvemi a na kořenech stromů, na suchém listí, lesní hrabance nebo rašelině, ani v blízkosti stohů (minimálně 100 m od něj), seníků apod. Létající jiskry nebo náhlý poryv větru totiž velmi snadno způsobí požár.
Dělejte jen takový táborák, který dokážete zvládnout! Oheň nesmíte ponechat bez dozoru. Mějte nachystán dostatek vody (popř. písek, hlínu), kdyby se oheň vymykal kontrole. Za silného větru nebo v období extrémního sucha bychom oheň v přírodě nebo na volném prostranství neměli rozdělávat vůbec. Do ohně nikdy nevhazujte jakékoliv výbušné předměty.
Oheň neroznášejte po okolí. Pokud se na vás vznítí oděv a není k dispozici dostatek vody k uhašení, neutíkejte - tím jen podpoříte hoření. Okamžitě si lehněte na zem a chraňte si obličej. Válejte se, dokud plameny neuhasnou - válením se zamezí přístupu vzduchu potřebného k hoření. Je-li po ruce deka, nebo jiná vhodná textilie (ne umělá látka), lze ji také použít k uhašení hořícího oděvu. Když se popálíte, postižených ploch se nedotýkejte, popálené místo ihned ponořte do čisté, studené a proudící vody a vyhledejte pomoc.
Vendula Horáková, tisková mluvčí