Prověřovací cvičení mělo za hlavní cíl zkontrolovat činnost jednotek hasičů při simulovaném požáru střechy hradu v těžko přístupném místě vícepodlažní budovy. Zároveň také ověřit funkci EPS a činnost zaměstnanců v případě spuštění signalizace, jejich chování a evakuace návštěvníků na bezpečné místo. Během cvičení bylo prověřeno využití čerpací stanice a hydrantové sítě, kterou je nutno kyvadlově doplňovat z čerpacího stanoviště na řece Teplé. Cílem cvičení na úseku prevence bylo vyhodnocení postupů zaměstnanců v případě vzniku mimořádné události, vyhodnocení souladu těchto postupů s dokumentací požární ochrany a vyhodnocení věcné správnosti ustanovení jednotlivých druhů dokumentace požární ochrany řešících sledovanou problematiku (řád ohlašovny požárů, požární evakuační plán, pokyny pro činnost preventivních požárních hlídek). Cílem bylo rovněž prověřit správnost a srozumitelnost dokumentace zdolávání požárů pro jednotky PO.

Námětem cvičení byl simulovaný požár střešní konstrukce hradu nad prostorem, který je určený jako prohlídková trasa veřejnosti. Požár se postupně rozšířil po lávkách prohlídkové trasy dřevěné konstrukce.  Podle scénáře cvičení došlo ke vzniku požáru po nedbalostním jednání pracovníků firmy nakládajících s čisticími prostředky (hořlavými kapalinami). Tyto pracovníky představovali dva příslušníci hasičů, kteří s využitím vyvíječe umělého kouře aktivovali čidla EPS, a ta předala signál na ústřednu EPS, kde sídlí strážní služba. Po vyhlášeném požárním poplachu k místu události vyjely jednotky hasičů z prvního stupně požárního poplachu a postupovaly dle pokynů řídícího cvičení tak, aby byly postupně prověřeny všechny úkoly a cíle cvičení. Celá situace byla navíc ztížena reálným faktem právě probíhajících stavebních prací tzv. Okružní komunikace. Zásah byl monitorován ze vzduchu drony a obrazové informace byly předávány na stanoviště velitele zásahu.

Na základě vyhodnocení cvičení, které proběhlo v denní provozní době areálu, bylo konstatováno, že systém funguje bezchybně a to jak od první fáze, tedy služby EPS a strážní služby, tak přes aktualizovanou požární dokumentaci, nacvičený způsob zásahu na této památce a v neposlední řadě především vybudovaný systém protipožárního zabezpečení památky včetně nádrže na požární vodu a rozvodů po celém prostoru státního hradu a zámku Bečov.

V návaznosti na dosavadní dlouholetou úspěšnou spolupráci mezi NPÚ a HZS bylo aktuálně podepsáno memorandum, na jehož základě vzniká na státním hradě a zámku Bečov modelové pracoviště HZS Karlovarského kraje. Hlavním cílem smluvních stran, a to jak v oblasti prevence, tak v oblasti výzkumu a vývoje, je tvorba a testování postupů zapojujících nové trendy a technologie, které povedou k modelovému zvýšení požární ochrany SHZ Bečov. Pro tento účel je SHZ Bečov z hlediska problematiky požární ochrany památkových objektů ideálním prostředím pro řešení vzorových situací, neboť je zde na jednom místě zastoupena druhová odlišnost památkově chráněných staveb, složité podmínky pro zásah jednotek PO, vysoká návštěvnost, vybudovaný protipožární systém, mimořádně cenná památka relikviář sv. Maura apod.  Hlavní iniciátoři projektu velitelé stanic HZS Toužim a Karlovy Vary spolu s kastelánem věří, že získané poznatky a zkušenosti budou následně aplikovatelné u dalších objektů státní památkové péče na krajské, popř. celostátní úrovni.

Hlavní důvody pro realizaci unikátního protipožárního systému:

Areál národní kulturní památky státního hradu a zámku Bečov je velmi rozsáhlý. Rozkládá se zhruba na třech hektarech a spoluvytváří centrum historického městečka (de facto uzavírá jednu stranu náměstí). Většinu rozlohy tvoří náročný skalnatý a srázovitý terén, v němž je v rozvolněné nepravidelné dispozici umístěno 12 samostatných stavebních objektů, dále pak zámecké terasy, zahrady, park, komunikace, most, historická schodiště, tarasní zídky atd. Areálu dominují tři stavby: středověký hrad a dva zámky. Dnes je bečovský zámek znám především jako místo, kde je veřejnosti prezentována vzácná románská zlatnická památka – relikviář sv. Maura z počátku 13. století. Hrad se nachází v nadmořské výšce 537 metrů. Výška stavby donjonu je 27,9 metrů.

Vzhledem k absenci komplexního požárně bezpečnostního řešení se areál NKP Bečov nacházel před rokem 2010 v patové situaci. Byla letitě ohrožena památková obnova areálu a zastaven jeho provozní rozvoj, nebyl zabezpečen včasný zásah v případě vzniku požáru či jiné živelné pohromy. V minulosti se pokusy najít optimální protipožární systém dokládají od 60. let 20. století. Zájem o vyřešení tohoto problému byl nepatrný, neboť areál byl pro veřejnost uzavřen až do roku 1996. Od tohoto roku byla zpřístupněna menší část (první nádvoří, zámecké zahrady a barokní zámek). Požární řešení této provozované části bylo pojímáno odděleně a nebylo vybudováno v návaznosti na areál jako na celek. Tato část je pro hasičskou techniku přístupná (zámecká budova pouze ze tří stran), v zámku a v objektu pokladny byly sice vybudovány hydranty, které byly napojeny na městský vodovodní řad, hydrantový systém však nesplňoval soudobé normy povolující jejich provoz. Hlavním důvodem jejich vyřazení z provozu byl nedostatečný tlak vody. Ačkoliv bylo v tomto směru za posledních několik let jednáno s představiteli města, nebylo možné očekávat výstavbu nového vodovodu v horizontu cca 10-20 let. Nutno podotknout, že v dané chvíli nebyl z požárního hlediska dostatečně zajištěn ani barokní zámek, ačkoliv se právě zde nacházejí významné mobiliární sbírky v čele s movitou národní kulturní památkou relikviářem sv. Maura z počátku 13. století.

Aspektem umocňujícím vážnost situace byl problém zbylé (větší) části areálu, která se nachází za zpřístupněným úsekem. Zde byl již naprostý nedostatek zásahové vody navíc násoben skutečností omezeného přístupu – omezení spočívalo v přejezdnosti a nosnosti historického mostu a podjezdné světlosti průjezdu v zámecké budově (projede jen lehká hasičská technika). Most i zámecký průjezd je součástí prohlídkových tras zámku a zároveň se jedná o jedinou přístupovou cestu do tzv. horního areálu. Dalším nezanedbatelným problémem bylo i limitní převýšení terénu. Popsaný stav v souhrnu jednotlivých parametrů (dispoziční omezení, charakter zástavby, významnost uložených mobiliárních předmětů, srázovitý terén, nedostatek požární vody, provozní situace, probíhající památková obnova) definoval situaci jako alarmující, kterou bylo třeba nezbytně a bezodkladně řešit zodpovědně a především komplexně s návazností na území, v němž leží. Realizované řešení preventivního vybudování protipožárního systému a následného připojení na PCO HZS zohlednilo danou situaci, nadčasovost a ukázalo směr řešení.  

Technické parametry systému a historie vzniku:

Tento unikátní systém vznikl v roce 2010 jako preventivní reakce na požár hradu Pernštejna a také jako příprava na budoucí zpřístupnění horní části areálu státního hradu a zámku Bečov, který se otevře veřejnosti v příštím  roce. Systém obsahuje mimo elektronických hlásičů požáru EPS a ústředen, také vlastní zásobní a přečerpávací stanici napojenou na podzemní rozvod tlakovodů a suchovodů. Protipožární zajištění vznikalo za příkladné a vstřícné kooperace resortu Ministerstva kultury ČR a státních institucí – Národního památkového ústavu, správy SHZ Bečov a Hasičského záchranného sboru ČR, Karlovarského kraje, Policie ČR a dalších specialistů. Samotná realizace byla hrazena z programu ISPROFIN 234 112 Ministerstva kultury ČR. Finanční náklady na vybudování protipožárního systému přesáhly 10 mil. Kč. Tato cena se však při případném ohrožení areálu požárem mnohonásobně vyplatí, neboť největší ztrátou by byly nenahraditelné dřevěné konstrukce mimořádně dochovaného středověkého hradu.

Vybudování protipožárního systému předcházela řada námětových a ověřovací cvičení HZS Karlovarského kraje, SDH Bečov nad Teplou a správy SHZ Bečov. Tradice pravidelných cvičení pokračuje i po zprovoznění zmiňovaného systému. Nejrozsáhlejší prověřovací cvičení simulovalo  požár zámecké knihovny v objektu spodního zámku. Součástí byl i nácvik evakuace všech osob v areálu a to jak zaměstnanců a obyvatel, tak i návštěvníků. Protipožární systém tvoří soubor několika staveb a strojního vybavení, které spolu vytvářejí elektronicky řízený celek. Systém protipožárního zabezpečení obsahuje požární nádrž o objemu 38 m³. Tato nádrž je situována v replice původního domku vně areálu národní kulturní památky. Toto místo má nesporné výhody. Nádrž je možno po vyčerpání jednoduše doplňovat vodou z cisteren bez vjezdu do požárně chráněného areálu. To umožňuje neomezený přístup k tomuto zařízení během případného požáru.

V objektu domku se nachází záložní zdroj o výkonu 220 kW. Ten je schopen zajistit nejen rozběh zařízení, ale po jeho rozběhu dodávat elektrickou energii do areálu národní kulturní památky. O samotný rozvod vody se starají dvě ponorná čerpadla o výkonu 45 m³/hod (každé samostatně). Čerpadla jsou osazena tak, že druhé záložní nabíhá automaticky v případě poruchy prvního. Tato čerpadla dokonce zajišťují dostatečný tlak i v objektu donjonu a to přes převýšení 24 m k jeho patě. V areálu je požární voda rozvedena ke třem podzemním hydrantům suchovodem z předvoleného potrubí. Dieselagregát má též využitelnost v klidovém režimu, neboť při delším výpadku elektrického proudu může dodávat elektrickou energii do celého areálu, a nebude tak nutné případně přerušovat prohlídkový okruh zahrnující vzácný relikviář sv. Maura, jehož výstavní prostor musí být při provozu klimatizován.