rok 2004 - 2005
KRONIKA
Dechového orchestru
Hasičského záchranného sboru
Olomouckého kraje
Vznik Dechového orchestru
hasičského záchranného sboru Olomouckého kraje
Dechový orchestr HZS Olomouckého kraje vznikl z iniciativy HZS. Často se konají soutěže profesionálních hasičů v nejrůznějších disciplínách požárního sportu a různé kulturně společenské akce. Hudební produkce zviditelňuje tyto aktivity pro veřejnost a zvedá tak jejich prestiž. Byli osloveni hudebníci nejen z řad příslušníků HZS, a tak vznikl návrh na vytvoření kapely, který se ujal. V březnu 2004 byly nalezeny prostory na zkoušky, první muzikanti a termíny setkání. Současně byly známy termíny prvních vystoupení.
6. duben 2004 považujeme za vznik DO HZS. Zkoušíme každé úterý od 18.00 do 20.00 hodin v zasedací místnosti HZS v Olomouci, Schweitzerova 91. Kapelníkem a organizačním vedoucím je Jiří Pavlíček, uměleckým vedoucím a dirigentem Jaroslav Tihlář a technické věci zajišťují hasiči z místní požární stanice Petr Pokorný a Miroslav Blažek. Orchestr hraje v sestavě 23 stálých členů:
dirigent Bc. Jaroslav Tihlář
flétna Mgr. Dita Maryšková
es klarinet Jiří Krumpolec
1B klarinet Ladislav Vaněk
2B klarinet Jaroslav Fridrichovský
1. křídlovka Zdenek Kulhánek, Milan Galuška, Zdenek Kulhánek (syn), Oldřich Klement
2. křídlovka Jiří Pavlíček
1. trumpeta Bronislava Wittnerová, Radek Janík
2. trumpeta Mgr. Antonín Dočkal
tenor Ervín Sládek
baryton Petr Pokorný
es trumpeta Ladislav Baloun
trombon Břetislav Škrabal, Petr Pokorný mladší
b bass Václav Trávníček, Ing. Miroslav Blažek
bicí Bedřich Blahunek, Zdenek Hladík, Jaromír Talík
dirigent II (v případě nepřítomnosti pana Tihláře) kapitán Mgr. Jindřich Večeřa
První vystoupení byla realizována na nádvoří centrální požární stanice v Olomouci při zahájení krajského kola soutěže v požárním sportu. K tomuto účelu bylo potřeba nazkoušet především pochody. Rozdaly se 3 sady pochodových knížek a začalo se hrát. Od těch jednodušších pochodů, které většina muzikantů zná velmi dobře, jsme přešli i ke skladbám náročnějším na zpestření programu.
Další starostí vznikající kapely je oblečení. Pokud má pěkně vypadat, potřebuje vypadat jednotně. Černé kalhoty či sukni a černé boty má ve svém šatníku snad každý… Také bílá košile je samozřejmostí. Dne 18. 5. 2004 všichni členové orchestru dostali bílé košile s nášivkou loga „hudba HZS Olomouckého kraje“. Vedení HZS nám dalo na vědomí, že se s náma počítá a patříme do rodiny. Hned byla možnost se ukázat možnosti orchestru na mezinárodní konferenci v Jeseníku.
OLOMOUC 9. 6. 2004
V úterý 8. 6. jsme se sešli na zkoušce a pro upřesnění informací na vystoupení. Počasí však přálo, tak jsme se přesunuli ven na nádvoří. Hra přece jenom jinak zní a muzikanti se jinak soustředí. Stejný nápad měl ovšem olomoucký soutěžní tým. Dechovka trénovala pochody, hasiči naopak běhali s hadicemi, stříkačkami a vodou. Oba celky zvládly neplánovanou generálku s očekáváním druhého dne.
Ve středu přišli všichni živí a zdraví včetně dvou dětí flétnistky. Hrálo se venku za slunečného počasí a pozdravit nás přišel i ředitel Hasičského záchranného sboru Olomouckého kraje plk. Ing. Jiří Horáček autor myšlenky vytvoření hasičské hudby. Vystoupení bylo přijato s díky a dokonce bylo vystoupení natočeno na video. Výsledkem je obohacení uniformy a příslib jejího zkvalitnění i do budoucna.
PŘEROV 11. 9. 2004
Hned ráno při nástupu do autobusu nás čekalo překvapení. Naše uniforma získala na vznešenosti – hudebníci dostali tmavomodré kravaty s logem HZS Olomouckého kraje. Počasí umožnilo hraní jen v košilích, a tak jsme se mohli ukázat v celé kráse. Hodinové vystoupení plné pochodů dirigoval tentokrát Jindřich Večeřa, muzikant posádkové hudby Olomouc.
Podzim 2004
Po prvních „dětských krůčcích“ a pochodových vystoupeních nás nyní čeká důležitá práce. Je potřeba začít hrát další skladby – polky, valčíky i koncertní věci. Čekají nás další vystoupení a soutěže, abychom měli důvod hrát a chuť zkoušet. Hledáme vhodné party. Noty je potřeba ofotit i uložit. V říjnu vznikají složky pro jednotlivé nástroje a skladby se začínají číslovat.
Čestnou „1“ získal Pochod sportovců v aranži našeho hráče Jaroslava Fridrichovského. Jde o dixielandový pochod psaný speciálně pro naši kapelu. Přišly také pochody Dixie a Mistr dixie a díky hře es klarinetu si flétnistka odložila nástroj a vzala pikolu. Vznikl tak nový zvuk a barva orchestru. Střídání nástrojů probíhá podle hudby a vystoupení. Ne vždy je možné oba nástroje střídat.
Další změnu zaznamenal Břeťa Škrabal. Původně hrál tenor s Ervínem Sládkem. Byl však nedostatek doprovodů a díky jeho univerzálnosti a obrovské soudržnosti s orchestrem přesídlil na trombon.
30. 11. přišel Jiří Pavlíček s Mirkem Blažkem s návrhem hrát na Horním náměstí v Olomouci před vánocemi. Bohužel přišla tato myšlenka pozdě, takže volný byl pouze termín 22. 12. v době od 14.30 do 15. 30 (další rok budou vědět více a zajistí hru dříve…). Návrh jsme přijali s obavami před zimou a koledami, ale s nadšením, že se ukážeme široké veřejnosti.
Máme tedy 4 zkoušky na koledy a sestavení programu. Směs koled: Narodil se Kristus pán, Nesem vám noviny a Tichá noc se ujala hned po prvním přehrání. Další týden přibyla Purpura v sólovém provedení pěti hráčů na žestě a nakonec jsme program obohatili ještě o Rolničky v sólovém provedení dřevěné sekce. Během několika hodin jsme sestavili program a čekali pouze na předpověď počasí.
V kapele vzniká dobrá parta a je potřeba ji udržovat a upevňovat. Rozhodli jsme se slavit výročí jednotlivých členů orchestru. Díky tomu je možné konstatovat, že v roce 2004 měla kapela věkový průměr 41 let a je tedy ve zralém věku s možností růstu. Všichni věříme, že nám elán a optimismus vydrží a kvalita postupně poroste s ohledem na amatérskou kvalitu muzikantů.
VÁNOCE V OLOMOUCI 22. 12. 2004
Celý prosinec byl poměrně teplý. Teploty v průběhu dne neklesaly pod 0°C. Přesto v „den D“ našeho vánočního vystoupení bylo na teploměru –4°C. Muzikanti zvládnou hodně. Teple jsme se oblékli a ve 14.00 se sešli na Horním náměstí u pódia. Po přivítání, rozbalení a naladění nástrojů jsme šli hrát.
Měli jsme připravenou „všehochuť“ včetně koled. Vedení města nás sice varovalo, ale vánoce bez té správné vánoční koledy nejsou úplné… Tak jsme se do toho dali. Občas něco nevyšlo úplně na 100%, ale celkově naše vystoupení nevyznělo špatně. Předvedli jsme se těmito skladbami:
- fanfára Jesust Christ Superstar
- pochod Jara mládí, autorem je František Kmoch
- polka Fr. Kotáska Vám, přátelé
- Rozmarná polka Ľudo Beleše
- Pochod sportovců v úpravě Jaroslava Fridrichovského
- pochod Dixie
- polka Věnovaná Antonína Žváčka
- pochod Mistr Dixie
- koleda Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra Purpura
Sólo hraje žesťový kvintet ve složení slečna Bronislava Wittnerová, pánové Radek Janík, Ervín Sládek, Petr Pokorný a Miroslav Blažek
- Třetí muž, skladba Antona Karase v úpravě Jaroslava Tihláře
- Rolničky, anglická koleda
Sólo hraje dřevěná sekce: paní Dita Maryšková, pánové Jiří Krumpolec, Ladislav Vaněk a Jaroslav Fridrichovský
- Koledy směs (Narodil se Kristus Pán, Nesem vám noviny, Tichá noc) v úpravě Františka Maňase
- Zůstaň tu s námi, pochod Karla Vacka
- fanfára Jesus Christus Superstar
Po skončení vystoupení za náma přišlo několik rýpalů a stěžovalo si. Většina lidí, včetně mnohých muzikantů, však hodnotila vystoupení velmi pozitivně. Trefili jsme se konečně do vánoční nálady a hráli něco pro lidi. Navíc nám to s ohledem na počasí docela ladilo. Myslím si, že si z našich skladeb mohly vybrat všechny generace. Nakonec tak jsme to také zhodnotili na 1. novoroční zkoušce. Jen by to chtělo zlepšit a sjednotit oblečení. A tolik zatracované koledy? Na ty se ozvalo sborové: “ No konečně!…“
Po hodině jsme se ještě rozloučili, řekli termín novoroční dechovky a popřáli Veselé vánoce a šťastný nový rok 2005!
Leden 2005
Jak už to tak bývá, všichni si přejí hodně zdraví, štěstí,…, přichází podávání rukou a polibky. Taky se hodnotí rok minulý a plánuje rok nastupující. Kromě technických podmínek (pulty, noty, nástroje, doprava,…) a oblečení se tentokrát začala řešit i prezentace orchestru. Základy máme celkem zvládnuté, je potřeba se ukázat veřejnosti.
Začíná pomalu vznikat plán akcí na rok 2005. Zjišťujeme, že musíme donést klasické polky, valčíky, tanga a jinou taneční muziku a založit desky „plesové“ a teprve potom trénovat „chuťovky“, protože stále trénujeme, ale stále nejsme schopni hrát na plese… Samozřejmě oceňujeme snahu Slávka Fridrichovského a Jardy Tihláře, kteří se snaží komponovat a nosí skladby pro nás šité na míru. Jde o původní věci i upravené aranže některých známých věcí. Uvidíme a jsme sami zvědavi, zda se budou líbit publiku.
V moderní době je důležitá prezentace na internetu – kdo udělá www stránky, co tam umístíme, kdo vytvoří fotografie, … No a když jsou fotky z digitálního fotoaparátu, proč neudělat také kroniku? Teď jde jen o technické provedení a umělecké zpracování. A také najít někoho, kdo se o vše postará. Navíc budeme potřebovat slušné fotky v bílých košilích a kravatách na prezentaci.
Po zkušenosti z vánočního koncertu nás napadlo si začít dělat průvodní slova sami ke svým případným vystoupením. Zatím však zůstalo pouze u úvah. Věřím, že se tento nápad začne rozvíjet s prvním koncertním vystoupením.
Pro naše nejmladší muzikanty mají ti starší připravené „triky na zlepšení nátisku“ a taky neustálé hodiny o dýchání. To sice mnozí z nás umí, ale většinou na něj zapomínají. Do oper a složitějších přednesů se nepouštíme. Vydržet kvalitní tón po celou dobu jeho zápisu však pro mnohé není vůbec jednoduché a je nutné správné dýchání neustále připomínat a cvičit.
Únor 2005
Několik zkoušek nás chodilo velmi málo. Nyní už mohu s jistotou napsat, že orchestr opustil klarinetista Ladislav Vaněk a je tedy bezpodmínečně nutné někoho najít… Naopak posílila sekce doprovodů o bas trumpetu Květoslava Příhodu. Na trumpetu se ve svých necelých 11 letech pokouší hrát Ondřej Sládek, syn tenoristy Ervína Sládka. Slečna Broňa má o zábavu postaráno a učení jí rozhodně není cizí. Kapela nyní hraje ve složení:
dirigent bc. Jaroslav Tihlář
flétna Mgr. Dita Maryšková
es klarinet Jiří Krumpolec
1B klarinet Jaroslav Fridrichovský
1. křídlovka Zdenek Kulhánek, Milan Galuška, Zdenek Kulhánek (syn), Oldřich Klement
2. křídlovka Jiří Pavlíček
1. trumpeta Bronislava Wittnerová, Radek Janík, Ondřej Sládek (syn)
2. trumpeta Mgr. Antonín Dočkal
tenor Ervín Sládek
baryton Petr Pokorný
es trumpeta Ladislav Baloun
bas trumpeta Mgr. Květoslav Příhoda
trombon Břetislav Škrabal, Petr Pokorný (syn)
b bass Václav Trávníček, kpt. Ing. Miroslav Blažek
bicí Bedřich Blahunek, Zdenek Hladík, Jaromír Talík
dirigent II (v případě nepřítomnosti pana Tihláře) kapitán Mgr. Jindřich Večeřa
Začínají se rýsovat a upřesňovat termíny vystoupení. Na některé akce je nutné orchestr zmenšit. Pokud se potvrdí příjezd holandské delegace a my jim budeme hrát, nemělo by být muzikantů více než hostů. Výsledkem je zkouška 8. 2. 2005 už od 17.00 hodin. Tato zkouška bude ještě navíc ve stejnokrojích, protože jsme se konečně domluvili na focení. Mohly by vzniknout reprezentační fotky na internet i další propagační materiály. Vzhledem k velké zimě však budeme muset celou akci zopakovat v teplejších měsících někde venku v zeleni.
Nedá mi, abych dnes nepřipsala několik řádků. Minulý týden jsme se skutečně skoro všichni sešli už v 17.00 hodin ve stejnokrojích. Začali jsme přehrávat polky, valčíky, walsy a tanga. Přitom nás Mgr. Vít Maryška fotografoval a na závěr udělal i celkovou fotku kapely (je na titulní straně kroniky). Myslím si, že jde o použitelné fotky pro prezentaci tištěnou i internetovou. V teplejších měsících zkusíme akci zopakovat někde venku v zeleni nebo před hasičským autem nebo možná ještě jinak…
Včera probíhalo „velké měření“. Dostaneme lodičky na hlavu (holky možná kloboučky) a stejné černé kalhoty. Zkušené oko pozná, zda máme jen sjednocenou barvu, nebo jde skutečně o stejný typ… Navíc mohu s hrdostí napsat, že dne 16. 2. 2005 vznikla kronika Dechového orchestru hasičského záchranného sboru Olomouckého kraje. Nejde už pouze o návrhy, ale o skutečnou činnost!
Měsíc březen je ve znamení dřev. Laďa Baloun přivedl dvojčata, studenty anglické sekce gymnázia v Olomouci – Hejčíně Jaroslava a Patrika Novákovy, kteří si přivlastnili noty 2. a 3. klarinetu. Také Ondra Pokorný se rozhoupal a přidal se k tatínkovi a bratrovi a začíná své první krůčky u 3. klarinetu. Jak se zdá, je krize u dřev alespoň pro tuto chvíli zažehnaná. Navíc přišli mladí muzikanti a dechovka zůstala v průměrném věku 41 let, což je víc než příjemné… Mezi zkušenými lidmi se objevují nové tváře a pokračování kapely má dobré vyhlídky.
První narozeniny
Dne 6. dubna 2005 měl Dechový orchestr své první narozeniny. Za rok udělal neuvěřitelný kus práce a tak je logické, že tak významné výročí je potřeba oslavit. Přesunout zkoušku na jiný den v týdnu by bylo poměrně komplikované, tak jsme se sešli v úterý 5. 4. již v 17.00 hodin. A čekalo nás příjemné překvapení v podobě občerstvení. Skláním hlubokou poklonu „klukům hasičům“.
Děkovné slovo patřilo nejdůležitějším členům kapely. Jiří Pavlíček poděkoval všem za velkou snahu i za výdrž. Zvláštní Díky patřilo Miroslavu Blažkovi a Petru Pokornému za technické zázemí, noty, komunikaci s vedením HZS a vůbec vše co dechovka potřebuje, ale v podstatě to není nikde vidět. Moc dobře si zázemí uvědomují muzikanti na zkouškách, veřejnost to skoro nezajímá, pokud jsou výsledky. Je však jasné, že v příjemném prostředí se muzikanti scházejí raději než v nějaké „černé díře“.
Další Díky obdrželi Jaroslav Fridrichovský a Jaroslav Tihlář za komponování skladeb pro náš orchestr. Pan Tihlář navíc i za dirigování, které je mnohdy náročnější než sebetěžší part notový… No a poklonu obdržel za dirigování i Jindřich Večeřa, jenž si udělal chvíli čas a přišel s námi oslavovat. Měl tak možnost pohovořit si s panem Tihlářem a určitě z tohoto rozhovoru dechovka získá další podněty. Nakonec obdržela pochvalu i Dita Maryšková za výborný dort a starost o kroniku.
Asi 18.30 jsme sestavili orchestr a vzali nástroje. Konečně proto se scházíme!!! Na pulty jsme dostali nové noty: Con Te Partiro od Andrea Bocelliho v úpravě pro sólovou flétnu. Na první čtení to samozřejmě mělo nedostatky, ale chytlo to nás všechny a hlavně ty nejmladší. Konečně mají pocit, že noty zahrají a tak ve zkoušce pouze nesedí, ale mají svou důležitou úlohu. Důležité trénování nastane za týden s Jindrou Večeřou.
Další týden jsme se sešli v jídelně. Akustika je úplně jiná a cesta do jídelny je tak trochu bludiště. Základ úspěchu je tehdy, pokud již někdo z přítomných hraje a nový příchozí jde po sluchu. Nakonec jsme se dohledali a přišel i Jindra Večeřa. Podle plánu jsme zkoušeli hymnu, oživily si zase po roce pochody a dostali se i ke skladbě Con te partiro. Některé části jsou velmi pěkné, ale mnohá místa působí dost kostrbatě. Díky tomu je celek nepěkný.
Po několika dalších zkouškách, kdy se kostrbatost nelepší, se aranžér rozhodl, že skladbu ještě znovu předělá. Bohužel už se nacvičení nedalo stihnout do Pelhřimova. Snad se podaří zvládnout ji alespoň do Slatinic uprostřed léta. A pokud ne, určitě nás čekají ještě další koncerty, kde se uplatní. Důležité je, aby se noty líbily muzikantům a ti hráli v klidu a s jistotou. Potom vystoupení bude mít úspěch.
MEZINÁRODNÍ KONFERENCE RESCUE 2005
OLOMOUC 24. 5. 2005
Probíhala v budově krajského úřadu Olomouckého kraje spolu s Mistrovstvím ČR v TFA. V prostorách „přednádraží“ byla rozestavena technika integrovaného záchranného systému a celou akci doprovázely ukázky pro veřejnost. Naše kapela byla požádána o kulturní vložku. Hráli jsme od 12.00 do 13.00 s malým přerušením na ukázky psovodů, bojového umění v podání Městské policie Olomouc a také jsme byli svědky zásahu jednotek rychlého nasazení.
Upřímně řečeno netuším, kdo z nás by chtěl dobrovolně padat na tvrdou městskou dlažbu. Některé ukázky si ti starší z nás ještě pamatují z dob pionýrských táborů. Mnohé však bylo nové. Jsem ráda, že se tyto možnosti opět začínají vyskytovat.
První část vystoupení dirigoval Jarda Tihlář a Jindra Večeřa hrál 1. klarinet. Jenže v kapele začíná být nedostatek křídlovek a pan Tihlář je celý nedočkavý na hraní, tak si to po pauze vyměnili a dirigoval Jindra a Jarda šel hrát. Nemohu říci, která verze byla lepší. Rozhodně oba dva muzikanti jsou přínosem na obou pozicích. Je velká škoda, že Jindru pracovní povinnosti nepustí hrát s náma častěji.
Využili jsme pochodové knížky a hráli osvědčenou klasiku typu Mužně vpřed, Jara mládí, Kolíne, kolíne, Olympia,… na závěr jsme si zahráli Mistr Dixie a udělali příjemnou tečku za naším vystoupením.
FESTIVAL HASIČSKÝCH DECHOVEK
PELHŘIMOV 28. – 29. 5. 2005
Dlouho očekávaný okamžik konečně nastal. V sobotu 28. 5. v 7.30hodin se sešla skoro celá dechovka před budovou HZS Olomouc a po sbalení všech věcí se vydala na zkušenou do Pelhřimova. Autobus řídil Jiří Windsor -kolega hasič. Na místo jsme dorazili v 10.30 a to i se zastávkou u Devíti křížů.
Přivítání probíhalo v přátelském duchu. Po celou dobu se o nás staral pan Jaroslav Růžek z místní základny. Obdrželi jsme CD „Na hasičském bále“ (to se v odpoledním programu také křtilo), propagační materiály, stravenky a taky oběd (párky a pivo). Protože jsme dorazili mnohem dříve než jsme čekali, získali jsme čas na průzkum města a seznámení se s prostředím. Místa, kde jsme se pohybovali byla velmi blízko a tedy snadno schůdná, ale hodně kopcovitá.
Ve 13. 00 vypukla hlavní náplň činnosti – totiž muzicírování. Ještě v prostorách požární stanice jsme všechny kapely vyzkoušely státní hymnu pod taktovkou mistra Václava Paličky, vyslechly si stručné pokyny pro odpoledne a odjely na náměstí ke společnému nástupu a oficiálnímu zahájení festivalu.
Olomoučtí hasiči si na rozehrání v jedné boční ulici zahráli pochod Mužně vpřed a při nástupu na náměstí, kdy jsme šli jako 3. kapela v pořadí, pochod Kolíne, Kolíne. Následoval nástup dalších muzikantů rovněž za doprovodu pochodů a společná hymna. Nastupovalo celkem 7 kapel. Kromě nás přijeli: Hasiči Nová Bystřice, Skutečští hasiči, Hasiči Přibyslav, Božejáci, Černovická dechovka a Hasičanka Horní Suchá. Po proslovech a zahájení festivalu nastoupily mažoretky a své umění ukázaly na společný pochod Šly panenky silnicí. Pro většinu muzikantů následovala pauza a tekutiny. Celý den nás pronásledovala tropická vedra.
Asi 15.30 jsme se vyfotili před Dolní (Jihlavskou) bránou. Byla vystavěna v 16. století jako pevná součást městského opevnění. Je pětipatrová, vysoká 36m. Střecha má starší středověký čtyřboký stanový tvar, z hřebenu vystupuje osmiboká lucerna s cibulí, bání a praporem s hvězdou. Zakončení tvoří římsa s renesančním profilem, nad ní vystupují dva čtyřboké hodinové ciferníky (hodiny byly instalovány pravděpodobně koncem 17. století). Uvnitř brány je v současnosti umístěna expozice Muzea rekordů a kuriozit.
V plné parádě a s nástroji jsme se vypravili k vlastnímu vystoupení. Po posledních zkouškách a společné domluvě jsme měli tento program:
1.fanfára Jesust Christ Superstar
2.pochod Dixie
3.Pochod sportovců v úpravě Jaroslava Fridrichovského
4.„Tenorová“ polka autora G. Janíka, sólo hraje Ervín Sládek
5.polka Věnovaná Antonína Žváčka
6.Třetí muž, skladba Antona Karase v úpravě Jaroslava Tihláře
7.Starý známý od L. Kubeše, sólo na tubu hraje Miroslav Blažek
8.Hezky od podlahy, původní verzi J. Jankovce aranžoval R. Mather
9.pochod Mistr Dixie
10.polka Fr. Kotáska Vám, přátelé
Z vystoupení jsme odcházeli příjemně naladěni dobrým pocitem z vykonané práce a taky v očekávání dalšího programu.
Autobusem jsme dojeli k domovu mládeže, kde jsme měli zajištěné ubytování. Čekala nás sprcha a chvilka oddechu. No a hurá na večeři (tentokrát to byl guláš). Ještě než jsme se na nádvoří všichni sešli, stihli kluci vytáhnout historickou stříkačku a jako správní hasiči jsme se na ní museli vyfotit. Po večeři nás čekal společenský večer v sále policie. K poslechu i zábavě hrála Formanka Praha.
Večer proběhl v příjemné přátelské atmosféře. Zejména děvčata strávila hodně času na parketu, ale nestěžovala si. Spíše naopak jim bylo velmi dobře… A symbolicky první tanec zvládla naše kapela. Jediné dvě ženy v orchestru si vybrali právě dva hasiči… Asi polovina z olomouckých hasičů se odebrala k nočnímu odpočinku o půlnoci. Ještě po cestě nočním Pelhřimovem si zazpívala, aby cesta na ubytovnu rychleji uběhla.
Neděle začala nabitým programem: snídaně již v 7.00 naštěstí v budově ubytovny. V 8.00 jsme měli budíček na Jihlavské ulici. Tak jsme hráli pochody lékařům, sestřičkám i dalším obyvatelům pohotovosti a nemocnice, i náhodným chodcům. Koneckonců nám v sobotu zachránili jednoho sólistu. Ervín Sládek byl díky vysokým teplotám totálně dehydratovaný a záchranu přinesly teprve kapačky. Pak jsme měli volno. Z této doby pocházejí fotografie náměstí z ptačí perspektivy. Flétnistka (mimochodem kromě Posádkové hudby Tábor ostatní kapely flétnu neměli) Dita Maryšková spolu s Tondou Dočkalem úspěšně zdolali 148 schodů místní věže, vynesli tam kozu (a dopomohli jí ke zdolání dalších 30 metrů) a pořídili několik dokumentárních fotek.
Na náměstí je vidět také kašna se sochou sv. Jakuba. Je poprvé zmiňována roku 1546. Napájena byla z pramene Belky. Dnešní podoba kašny je z roku 1828. Uprostřed stojí osmiboký sloupek se zdobenou římsou, na níž je čtyřboká hlavice se čtyřmi lvími hlavami, chrlícími vodu. Na vrcholu hlavice je umístěna socha sv. Jakuba v poutnickém šatu zdobeném lasturami a s kloboukem spuštěným na záda. V ruce má poutnickou hůl zakončenou křížkem. Sv. Jakub je patronem Španělska a kromě jiného také patronem poutníků. Umístění na kašně je symbolické, protože Pelhřimov má ve znaku poutníka a pokud bychom vzali v úvahu, že Pelhřimov je odvozen od latinského Peregrinus, což v podstatě znamená poutník, pak sv. Jakuba můžeme považovat i za patrona Pelhřimova.
Krize měla nastat ve 12.00. Měli jsme druhé samostatné vystoupení na náměstí. Jenže v největším teplu a se slunkem přímo do obličeje. Naštěstí kousíček stínu přece jenom ve stanu zůstal a my se do něj vlezli. Program byl velmi podobný sobotnímu. Nastaly pouze 2 změny: místo sóla pro tubu (chyběly jim noty) si zahrála Broňa Wittnerová Třešňové květy – sólo pro trumpetu. Tím si ještě v očích muzikantů zlepšila pověst, již tak velmi pozitivní. No a Třetího muže vystřídala směs evergreenů Hill. Tentokrát jsme věděli o několika chybách, ale celkový výsledek zůstal stále pozitivní.
Odjeli jsme nahoru na oběd (bramborový salát s řízkem) a ukrýt se do stínu. Taky nás čekalo závěrečné vystoupení všech hudeb a slavnostní zakončení festivalu. Odtud již fotky nemám, protože baterky přestaly díky teplu fungovat. Po domluvě jsme společně zahráli 5 skladeb: Česká muzika pod taktovkou pana Jaroslava Tihláře, Moje česká vlast, Škoda lásky, Muziky, muziky a Zůstaň tu s námi muziko česká, kterou symbolicky dirigoval Václav Palička.
Připravili jsme nástroje k převozu do Olomouce, převlíkli se do civilu a šli ještě na občerstvení. 16.30 autobus nastartoval a zamířil domů. U hasičské základny v Olomouci jsme zaparkovali 19.45.
Závěrečné zhodnocení nás teprve čeká na první zkoušce, která proběhne 7. 6. Již nyní víme o několika pozitivních ohlasech a o spoustě práce do budoucna. Prvním důležitým úkolem je doplnit program na 2 hodiny. Již 24. 7. máme dvouhodinové vystoupení v lázních Slatinice a je potřeba se i na Olomoucku ukázat v dobrém světle. Měli bychom rozšířit koncertní repertoár i zpívané písničky. Dále musíme mít k dispozici alespoň 2 bílé košile, protože v tom počasí, které nás doprovázelo, je oblečení propocené již po pár minutách! No a něco příjemného – obohatíme svou prezentaci o vlajku. Pevně věřím, že se na ní začne pracovat velmi brzy.
Jednu věc jsme okoukali a díky Jirkovi Krumpolcovi také hned realizovali: sousedi měli za oknem autobusu propagační foto kapely. Naše materiály jsou již hotové a Jirka je měl sebou. Našel foto i ve formátu A4 a tak jsme je umístili za okno. Hned nám bylo lépe a měli jsme pocit, že někam patříme… Určitě tuto zkušenost využijeme i při dalších cestách. Mimochodem ukázka plakátku je vložená do kroniky o kousek dál.
Předpoklady se potvrdily hned na první zkoušce. Náměstek ministra vnitra a generální ředitel HZS ČR generálmajor Ing. Miroslav Štěpán nás pochválil řediteli HZS Olomouckého kraje plukovníkovi Ing. Jiřímu Horáčkovi. Vypadá to na další vystoupení a možná i materiální podporu. Tak se nechme překvapit.
OLOMOUC 15. 6. 2005
Vystoupení proběhlo na nádvoří centrální požární stanice v Olomouci při zahájení krajského kola soutěže v požárním sportu v době od 8.00 do 9.00 hodin. Dirigoval pan Tihlář. Tentokrát nás přišel pozdravit ředitel odboru prevence Hasičského záchranného sboru Olomouckého kraje pplk. Ing. František Šolc a videokameru měl s sebou. Hráli jsme klasické pochody i dixielandové skladby a také některé polky a valčíky. V „pochodovém tisku“ byla nachystaná Dožínková polka a valčík Moje česká vlast.
V průběhu vystoupení ladili hasiči poslední detaily k soutěži a řešili i technickou organizaci. Těsně po našem vystoupení a potřebných představeních a pozdravech byla soutěž prohlášena za zahájenou.
SLATINICE 24. 7. 2005
Datum konání: 24. 7. 2005, 14.00 – 16.00hod.
Místo konání: lázně Slatinice a. s.
Domluva: organizační vedoucí orchestru HZS Jiří Pavlíček s kulturním a sportovním referentem lázní, panem Viktorem Vybíralem
Seznam muzikantů (celkem 26):
Dirigent a uvaděč: bc. Jaroslav Tihlář
Dřeva: Mgr. Dita Maryšková, Jiří Krumpolec, Jaroslav Fridrichovský, Jaroslav Novák, František Vyroubal, Ondřej Pokorný
Melodie: Milan Galuška, Zdenek Kulhánek, Radek Svačina, Jiří Pavlíček, Bronislava Wittnerová, Mgr. Antonín Dočkal, Zdenek Ducháček, Ervín Sládek, Petr Pokorný
Doprovody: Ladislav Baloun, Břetislav Škrabal, Mgr. Květoslav Příhoda, Petr Pokorný ml., kpt. Ing. Miroslav Blažek, Zdenek Hladík, Jaromír Talík, Zdenek Horák
Zpěváci: Milan Kaštan, Naděžda Klosová
Seznam skladeb:
1.fanfára Jesust Christ Superstar od J. L. Webera v úpravě J. Tihláře
2. Pochod sportovců v úpravě Jaroslava Fridrichovského
3. polka Fr. Kotáska Vám, přátelé
4.Třešňové květy, mambo v aranži pro sólovou trumpetu od pana Tihláře, sólo hraje slečna Broňa
5. pochod Dixie autora W. Langa
6. Hezky od podlahy, původní verzi J. Jankovce aranžoval R. Mather
7.Hill 1, směs evergreenů, aranžoval J. Tihlář, poslední skladbou jsou Svatí pochodují a sólo na klarinet hraje Jaroslav Fridrichovský
8.Pod jednou střechou, polka K. Valdaufa, zpívaná
9.Moje česká vlast, valčík, lidová píseň v úpravě L. Kubeše, zpívaná
10.Starý známý od L. Kubeše, sólo na tubu hraje Miroslav Blažek
11.Dvanáctkrát Vacek, velká autorizovaná směs nejznámějších polek, zpívaná
Následuje 15 minut přestávka
12.opět fanfára Jesust Christ Superstar od J. L. Webera v úpravě J. Tihláře
13.pochod Mistr Dixie od Willi Lofllera
14.„Tenorová“ polka autora G. Janíka, sólo hraje Ervín Sládek
15.Šepot květin, valčík z předminulého století od Emila Štolce
16.Rozmarná, polka Ludo Beleš, zpívaná
17.polka Věnovaná Antonína Žváčka
18.Okolo Seče, valčík, lidový nápěv arr. Dom. Strouhal, zpívaná
19.Nedaleko od Trenčína, polka, lidový nápěv arr. Dom. Strouhal, zpívaná
20.Třetí muž, skladba Antona Karase v úpravě Jaroslava Tihláře
21.Až se budem brát, polka, L. Kubeš a sestry Skovajsovy, věnovali jsme ji všem Aničkám k svátku
22.pochod Fr. Kmocha Kolíne, Kolíne
23.po závěrečném slově přišel pochod Karla Vacka Zůstaň tu s námi
novinky: poprvé zpěváci a aparatura
Dojmy:
Lázně Slatinice leží při východním úpatí hanácké „velehory“ Velkého Kosíře (442m. n. m.), posledního výběžku Drahanské vrchoviny. Jsou vzdáleny pouhých 13 km od Olomouce a jsou zasazeny do klidného prostředí lesů, zahrad a polí. Už název obce nasvědčuje, že poloha vsi je blízko slatin, kde vyvěrají sirné prameny. O významu zdejších léčivých pramenů svědčí přes 400 let starý zápis v lékařských knihách – slavný lékař Tomáš Jordán z Klausenburku se o nich zmiňuje už v roce 1580. Lázeňská péče je zde poskytována od roku 1733, kdy Jan Adam z Lichtenštejna postavil první lázeňskou budovu. Léčebné procedury, jejichž základem jsou sirovodíkové koupele, umožňují velmi úspěšnou léčbu chronických nemocí pohybového ústrojí. Tyto silné sirnato-železité prameny s nejvyšší radiovou emanací z moravských lázní vyvěrají z hloubky 700 m. V areálu lázní nechybí sluneční lázně a plavecký bazén s minerální vodou.
omalu se blíží prázdniny a doba dovolených, ale my se soustředíme na vystoupení v lázních Slatinice. Základní program zůstává z Pelhřimova a přidáváme polky a valčíky. Díky tomu se ve zkoušce objevili i zpěváci. Ne vždy jsme spokojeni. Nakonec nás doprovodí Milan Kaštan a bude zpívat pouze písničky, které s jistotou zná. Pevně věříme, že v blízké budoucnosti se k mikrofonu dostane i náš bubeník Jirka Horák. Je mu sice necelých 16 let, ale lidové písničky ovládá s přehledem. Zná zpaměti většinu slov a také bez potíží ví, ve které části hraní má nastoupit. Tak jako se vyvíjí orchestr tak určitě dospějeme i ke kvalitnímu zpěvákovi. Jirka má navíc to štěstí, že je ve zkouškách, protože hraje na bicí nástroje…
Sraz v lázních je ve 13.00, nejpozději do 13.30 a jedeme autama. Je to totiž nejschůdnější cesta vzhledem k tomu z jakých vesnic se sjíždíme. Mnohem dříve však přijede Jiří Krumpolec. Bere s sebou aparaturu. Zpěváci potřebují zpívat na mikrofon a některé nástroje také lépe vyniknou, když jim technika pomůže. Navíc máme připraveny sólové skladby, které se bez ozvučení neobejdou. Pro náš orchestr to bude velká zkouška. Je to nejdelší vystoupení, které jsme za dobu své existence měli.
Postupně jsme se sešli všichni v kompletním oblečení, některým novým členům půjčili hasiči stejnou kravatu, no a přesně ve 14.00 „padla taktovka“. Již tradičně jsme zahájili znělkou, aby se publikum soustředilo na celé vystoupení. Po úvodním slově pak následovala jedna skladba po druhé.
Představení skončilo po 16-té hodině. Průvodního slova se ujal sám dirigent. Hned na začátku byl představen kapelník Jiří Pavlíček a v průběhu vystoupení dostal slovo i manažer kapely kpt. Miroslav Blažek jako zástupce našeho zřizovatele a současně člen orchestru. Kromě sólových vystoupení jsme hráli i pochod s „pochodovým dirigováním“. Na ohlasy teprve čekáme. Ale slzy v očích některých posluchačů při poslední skladbě jsou dobrým znamením…
Zkouška 26. 7. 2005 a zhodnocení koncertu: Ohlasy ze strany lázeňských hostů pozitivní. Jen v první části koncertu nebyla vyvážená aparatura. To ovšem hlavní zvukař Jiří Krumpolec spolu se zpěvákem Milanem Kaštanem opravili a doladili v průběhu přestávky. Velké díky patří Jirkovi za dovezenou techniku, její sestavení a nakonec i vyvážení.
My muzikanti se samozřejmě ještě máme mnohé co učit. Mnohým z nás chyběly kolíčky a díky větru se špatně hrálo z „lítajících not“. Je potřeba omezit občerstvení v průběhu hry a zlepšit reakci na zvednuté ruce dirigenta. Také se musíme soustředit na dodržování délky not a v neposlední řadě je nutné vědět kam „se skáče“.
Nedílnou součástí je oblečení. Hned na zkoušce se rozdaly ušité kalhoty, které nám sponzorovaly Hanácké stavby Prostějov s ředitelem Ing. Tůmou. Musíme rozšířit počty košil a především dodělat znaky. To slíbil kapelník, že projedná s panem pplk. Ing. Františkem Šolcem. Poděkování se dostalo Petru Pokornému a kpt. Ing. Miroslavu Blažkovi, že zajistili větší počet kravat pro muzikanty.
Propagační materiály
Návrh na vznik informačního letáčku padl poprvé na konci roku 2004. Po domluvě se udělaly fotky kapely. Připomínám, že jsme se sešli 8. 2. 2005 v 17.00 hodin a ve společných košilích jsme se vyfotili. Fotky se přesunuly do počítače Maryšků a posléze i k dalším členům orchestru. Jiří Krumpolec se ujal vytvoření reprezentačního letáčku. Jedna z posledních verzí, která vznikla ke konci května 2005, je i na této straně. Menší velikost je možné věnovat případným zájemcům o koncert, větší velikost jsme poprvé využili v Pelhřimově na okně autobusu. Všichni kolemjdoucí a nakonec i nejistí muzikanti přesně poznali komu autobus patří a zda mohou nastoupit, nebo mají hledat dál. Kapela tak ukazuje svou soudržnost a aktivity nejen hudební…
Vystupuje při slavnostních příležitostech, koncertech, soutěžích v požárním sportu a záchranářství i při jiných kulturních a společenských akcích ve složení: Velký orchestr – Hasičská 12 – Hudební skupina S repertoárem od klasické dechovky, vážné hudby až po swing a pop-music. Kontakt: 602 784 329, 585 416 793, 724 178 291 email:miroslav.blazek@olk.izscr.cz |
Vystupuje při slavnostních příležitostech, koncertech, soutěžích v požárním sportu a záchranářství i při jiných kulturních a společenských akcích ve složení: Velký orchestr – Hasičská 12 – Hudební skupina S repertoárem od klasické dechovky, vážné hudby až po swing a pop-music. Kontakt: 602 784 329, 585 416 793, 724 178 291 email:miroslav.blazek@olk.izscr.cz |
Podzim 2005
Dne 2. srpna 2005 jsme si na zkoušce připomněli festival v Pelhřimově…
„Slušelo by se smeknout klobouk před každým muzikantem, který se o posledním květnovém víkendu v Pelhřimově účastnil 5. ročníku Celostátního festivalu hasičských dechových hudeb, který byl už tradičně spojen se Dny záchranářů a letos i s oslavou 130 let trvání Sboru dobrovolných hasičů v Pelhřimově.“ Tak těmito slovy začíná článek v časopise 112 (odborném časopise požární ochrany, integrovaného záchranného systému a ochrany obyvatelstva, ročník IV, číslo 7/2005) o festivalu, kterého jsme se také zúčastnili.
O našich pocitech jsem už psala. Jak na nás reagoval kpt. Josef Nitra, autor článku?: „Kmochovy pochody pak doprovázely kapelu HZS Olomouckého kraje. Olomoucká hasičská hudba byla v Pelhřimově poprvé. Vznikla teprve před rokem, ale rozhodně se nejedná o nějaké začátečníky.“ Tak takové ohlasy nás samozřejmě těší, ale také zavazují k dalším aktivitám.
Také jsme dostali upravené noty Con te Partiro. Aranžér zjednodušil co se dalo a snažil se, aby většina not šla na dobu (bez zbytečných kudrlinek). Výsledkem je, že jsme celou skladbu konečně zahráli v celku. Je to sólo pro flétnu, ale za určitých okolností ji lze hrát bez sólového nástroje. Ještě musíme doladit pár drobností. Například je potřeba donést aparaturu, aby orchestr flétnu slyšel. Také uvažujeme o pikole. To vše je otázka dalších setkání a vyzkoušení co bude nejlepší.
V září nás čekají ještě nějaké hry. Zejména velká akce v Ostravě, tak je nutné se dobře připravit. Rozdali se kalhoty a řešíme i další součásti oblečení, rozšiřujeme a zlepšujeme repertoár. Jak to dopadne? To se teprve uvidí…
Poslední zkouška před vystoupením v Ostravě byla ve znamení lodiček a not. Dne 6. 9. 2005 jsme dostali další součást oblečení a to lodičky na hlavu. Mnoho z nás tento typ pokrývky hlavy zrovna mít nemusí, ale jako jednotící prvek celé kapely působí zajímavě.
Petr Pokorný nakopíroval některé vybrané polky a valčíky do malých formátů, vše pečlivě roztřídil, seřadil, očísloval a sestavil malé knížky polek. Všichni si ceníme jeho mravenčí práce. Pevně věříme, že se na následujících vystoupeních osvědčí.
OSTRAVA 8. 9. 2005
Datum konání: 8. 9. 2005, 13.00 – 15.00hod.
Místo konání: Ostrava, II. Mistrovství Evropy hasičů a záchranářů v požárním sportu spojené s výstavou hasičské techniky. Soutěže se zúčastnili Maďaři, Slováci, Ukrajinci, Rusové a Češi.
Domluva: organizační vedoucí orchestru HZS Jiří Pavlíček s Českou asociací hasičských důstojníků, zastoupenou sekretářem Ing. Zdeňkem Nytrou
Seznam muzikantů (celkem 22):
Dirigent: bc. Jaroslav Tihlář
Dřeva: Mgr. Dita Maryšková, Jiří Krumpolec, Jaroslav Fridrichovský, František Vyroubal, Ondřej Pokorný
Melodie: Milan Galuška, Zdenek Kulhánek, Zdenek Kulhánek ml., Jiří Pavlíček, Ondřej Sládek, Bronislava Wittnerová, Ervín Sládek, Petr Pokorný
Doprovody: Ladislav Baloun, Mgr. Květoslav Příhoda, Petr Pokorný ml., kpt. Ing. Miroslav Blažek, Zdenek Papoušek, Bedřich Blahunek, Jaromír Talík, Zdenek Horák
Seznam skladeb:
- pochod Castaldo
- pochod Mužně vpřed
- pochod Šohaj v koncertní úpravě
- pochod Dixie
- Tenorová polka, Sólo hraje Ervín Sládek
- Dožínková polka
- pochod Olympie
- Fanfárový pochod
- fanfára č. 3 „Hoří“
- pochod Mistr Dixie
- pochod Třetí muž
- polka Věnovaná
- pochod Mistr Dixie
- valčík Moje česká vlast
- pochod Jara mládí
- pochod Kolíne, Kolíne
- pochod Šly panenky silnicí
- polka Borkovická
- polka Frajerka
- fanfára Jesust Christ Superstar
- pochod Zůstaň tu s námi
novinky: lodička na hlavě s lyrou
dojmy: Sešli jsme se těsně po 10.30( některé řidiče překvapila ucpaná Velkomoravská ulice), nastoupili do autobusu a vydali se do Ostravy. Po výjezdu z Olomouce se Petr Pokorný a Mirek Blažek znovu ujali nových lodiček a připevnili nám tam znak muzikantů – lyru. Díky „zlaté tečce“ získalo oblečení na vznešenosti.
Do Ostravy na centrální stanici jsme přijeli asi 12.05 a byl pro nás připravený oběd (polévka s kapáním a bramborová kaše s kuřecím řízkem a mrkvovým salátem). Po dobrém obědě jsme se přesunuli do ČEZ arény ve Vítkovicích. Tam již na nás organizátoři čekali. Určili nám místo, sepsali s kapelníkem Jiřím Pavlíčkem smlouvu a mohli jsme začít hrát. Dokonce nás přišli pozdravit samotní náčelníci HZS: náměstek ministra vnitra a generální ředitel HZS ČR generálmajor Ing. Miroslav Štěpán a ředitel HZS Olomouckého kraje plukovník Ing. Jiří Horáček.
Skončili jsme podle plánu v 15.00 hodin, dali si malé občerstvení a jeli domů. V Olomouci jsme se rozešli asi 18.15.
Na nejbližší zkoušce jsme se k vystoupení vrátili. Prvním velkým problémem bylo místo. Hrálo nás jen 22 muzikantů a to téměř na volné ploše. Navíc foukal vítr. Zvuk se tedy šířil všemi směry a nikdo neslyšel nikoho. Na druhou stranu soutěžící na ploše měli pocit, že hraje Hudba Hradní stráže a teprve později se dozvěděli svůj omyl. Těší nás, že naše kvalita stoupá až na úroveň srovnatelnou s profesionálními muzikanty.
Všechny pochvaly nás povzbuzují do další práce. Ke zlepšení však potřebujeme i kritiku. Stále bojujeme s některými rytmy, utíkají nám závěry frází v pochodech i polkách a nasazování na T a D je pokaždé jinak. To jsou nedostatky, kterých si všímají zkušení muzikanti, laická veřejnost to tolik rozlišit neumí. Pro nás to však je náplň práce do dalších zkoušek.
OLOMOUC 9. 9. 2005
Datum konání: 9. 9. 2005, 12.30 – 13.30hod.
Místo konání: Olomouc, před Krajským úřadem v rámci Dne IZS, jako zajištění hudby na prezentační akci bezpečnostních složek, které se zúčastnili PČR, ZZS a MěP Olomouc.
Domluva: organizační vedoucí orchestru HZS Jiří Pavlíček a Magistrát města Olomouce odbor sociálních služeb a zdravotnictví zastoupený paní PhDr. Jarmilou Fritscherovou
Seznam muzikantů (celkem 20):
Dirigent: bc. Jaroslav Tihlář
Dřeva: Mgr. Dita Maryšková, Jiří Krumpolec, Jaroslav Fridrichovský, František Vyroubal,
Melodie: Milan Galuška, Vojtěch Václavek, Jiří Pavlíček, Ondřej Sládek, Bronislava Wittnerová, Ervín Sládek, Petr Pokorný
Doprovody: Ladislav Baloun, Mgr. Květoslav Příhoda, kpt. Ing. Miroslav Blažek, Zdenek Papoušek, Jaromír Talík, Zdenek Horák, Jiří Horák, Bedřich Blahunek
Seznam skladeb:
- Pochod pana K. Pádivého
- pochod Jara mládí
- polka Věnovaná
- polka Přerovanka
- pochod Dixie
- pochod Třetí muž
- polka Nedaleko od Trenčína
- pochod Mistr Dixie
- pochod Kolíne, Kolíne
- pochod Zůstaň tu s námi
dojmy: V pátek kolem poledne se zvedl neuvěřitelný vítr. Všichni jsme měli obavu o naše vystoupení. Vítr totiž bere noty, ale také zvuk kapely. Sešli jsme se kolem 12.15 u Krajského úřadu v Olomouci. Dirigent okamžitě rozhodl, že musíme hrát nahoře přímo vedle dveří do úřadu. Po menších potížích jsme se nachystali, třikrát upravili místo a začali hrát.
Původní délka trvání vystoupení měla být 90 minut. Odpoledne však přišlo méně lidí, tak se hraní zkrátilo na 50 minut. Jenže změna je život… Přidávali jsme dvě skladby na přání a celkově jsme hráli celou hodinu.
Jak se ukázalo boj o správné místo se vyplatil. Kapela byla konečně slyšet a začaly se projevovat správné fráze. Malá stříška fungovala jako reproduktor, my jsme se tak navzájem slyšeli a získali chuť do hry. To ocenilo také publikum. Kromě zmiňovaného přídavku se k nám donesla pochvala od členů Policie ČR a také paní PhDr. Fritscherová hodnotila: “Slyšela jsem Vás potřetí a jste stále lepší. V Olomouci podobné těleso chybí a je vidět, že to město obohacuje…“
Nezbývá než věřit, že to naše zlepšování bude pokračovat a že si nás tak všimne více lidí…
SLATINICE 22. 9. 2005
Datum konání: 25. 9. 2005, 14.00 – 16.00hod.
Místo konání: lázně Slatinice a. s.
Domluva: organizační vedoucí orchestru HZS Jiří Pavlíček s kulturním a sportovním referentem lázní, panem Viktorem Vybíralem. Je to poslední koncert letní koncertní sezóny a naše kapela byla vybrána ze všech kapel, které letos hráli.
Seznam muzikantů (celkem 27):
Dirigent a uvaděč: bc. Jaroslav Tihlář
Dřeva: Mgr. Dita Maryšková, Jiří Krumpolec, Ladislav Vaněk, František Vyroubal, Ondřej Pokorný
Melodie: Milan Galuška, Zdenek Kulhánek, Radek Svačina, Jiří Pavlíček, Ondřej Sládek, Bronislava Wittnerová, Zdenek Ducháček, Ervín Sládek, Petr Pokorný
Doprovody: Ladislav Baloun, Mgr. Květoslav Příhoda, Petr Pokorný ml., kpt. Ing. Miroslav Blažek, Zdenek Papoušek, Zdenek Hladík, Jaromír Talík, Zdenek Horák, Jiří Horák, Bedřich Blahunek
Zpěváci: Milan Kaštan, Naděžda Klosová
Seznam skladeb:
1.fanfára Jesust Christ Superstar od J. L. Webera v úpravě J. Tihláře
2.Pochod sportovců v úpravě Jaroslava Fridrichovského
3.polka Fr. Kotáska Vám, přátelé, zpívaná
4.tzv.“číslovaný valčík“ od Emila Štolce Šepot květin
5.pochod Dixie autora W. Langa
6.Hezky od podlahy, původní verzi J. Jankovce aranžoval R. Mather
7.„Tenorová“ polka autora G. Janíka, sólo hraje Ervín Sládek
8.Moje česká vlast, valčík, lidová píseň v úpravě L. Kubeše, zpívaná
9.Pod jednou střechou, polka K. Valdaufa, zpívaná
10.Dvanáctkrát Vacek, velká autorizovaná směs nejznámějších polek, zpívaná
Následuje 15 minut přestávka
11.opět fanfára v úpravě J. Tihláře, tentokrát „Hasičská“
12.pochod Mistr Dixie od Willi Lofllera
13.Rozmarná, polka Ludo Beleš, zpívaná
14.polka Věnovaná Antonína Žváčka, trio jsme si zahráli dvakrát, podruhé mnohem rychleji…
15.Okolo Seče, valčík, lidový nápěv arr. Dom. Strouhal, zpívaná
16.Nedaleko od Trenčína, polka, lidový nápěv arr. Dom. Strouhal, zpívaná
17.Slovácké polky, směs Moravanky, zpívaná
18.Třetí muž, skladba Antona Karase v úpravě Jaroslava Tihláře
19.Až se budem brát, polka, L. Kubeš a sestry Skovajsovy
20.polka Přerovanka Ladislava Kubeše, zpívaná
21.pochod Václava Vačkáře Šohaj, hraný koncertně
22.pochod Karla Vacka Zůstaň tu s námi
Dojmy: Termín vystoupení jsme zjistili teprve v úterý 20. 9. 2005. Měli jsme tedy pouze jedinou zkoušku na doladění problémů a případný výběr skladeb. Zpěváci si nahráli některé písničky, aby se je doma naučili, naplánovala se doprava a se slovy: „zaděláváme si na další nervózní vystoupení“, jsme se rozešli. Mnohým z nás se moc nechtělo, ale všem je jasné, že pouze skutečným vystupováním se mnohým věcem naučíme. Hrát venku pochody je něco jiného než dvouhodinový promenádní koncert.
Sešli jsme se v poměrně hojném počtu. Dirigent sestavil program publiku „na míru“, tedy plný polek a valčíků. A poučeni minulým koncertem si šli 3 členové orchestru (kapelník Jiří Pavlíček, dirigent Jaroslav Tihlář a technik a Es klarinet Jiří Krumpolec) kapelu poslechnout „z dálky“. Jak se zdá, poslech i výběr skladeb se vyplatil. Tentokrát hrál sólo pouze Ervín Sládek, naše jistota, a ještě i v průběhu hry jsme opravovali ozvučení. Zejména zpěváci nebyli na počátku vůbec slyšet. V průběhu hry se vše doladilo.
ento závěrečný koncert promenádní sezóny vyzněl mnohem klidněji a uvolněněji než naše první vystoupení. A na konci hry nám přišel poděkovat i spoluorganizátor, zástupce kulturního referenta lázní, pan Ladislav Opletal (mimochodem kronikář obce Slatinice), za podařené vystoupení a mnoho společných úspěchů. Nedostatky rozebereme možná na další zkoušce. To máme posezení s nejvyšším vedením HZS Olomouckého kraje na ukončení sportovního roku 2005. Tak se nechte zlákat i vy a podívejte se na další stránky Kroniky.
Posezení 27. 9. 2005
Datum konání: 27. 9. 2005, 17.00 – 21.00hod.
Místo konání: zasedací místnost centrální stanice HZS v Olomouci, Schweitzerova 91
Domluva: organizační vedoucí orchestru HZS Jiří Pavlíček, umělecký vedoucí bc. Jaroslav Tihlář a manažer kpt. Ing. Miroslav Blažek s vedením HZS plk. Ing. Jiřím Horáčkem, kterému patří velké poděkování za prostory, ve kterých můžeme zkoušet zdarma a také za občerstvení, které zajistil…
Seznam muzikantů (celkem 25):
bc. Jaroslav Tihlář, Mgr. Dita Maryšková, Jiří Krumpolec, Jaroslav Fridrichovský, František Vyroubal, Ondřej Pokorný, Jaroslav Novák, Milan Galuska, Zdenek Kulhánek, Zdenek Kulhánek jr., Jiří Pavlíček, Ondřej Sládek, Bronislava Wittnerová, Ervín Sládek, Petr Pokorný, Ladislav Baloun, Mgr. Květoslav Příhoda, Petr Pokorný jr., kpt. Ing. Miroslav Blažek, Zdenek Papoušek, Jaromír Talík, Zdenek Horák, Jiří Horák, Bedřich Blahunek, kpt. Mgr. Jindřich Večeřa
dojmy: Již v Ostravě jsme věděli, že je to poslední akce pro hasiče v roce 2005. Tak padl návrh, že by se mohlo udělat zhodnocení celé činnosti a při tom utužit i tu lidskou stránku kapely. Posezení jsme naplánovali na tento den, abychom mohli zachovat termín zkoušky a přitom využili státního svátku 28. 9. na dospání.
Sešli jsme se již v 17.00 hodin a čekalo nás příjemné překvapení v hojnosti občerstvení. Mirek vykládal, jak bylo vše zajištěno a objednáno na 13.00. Jenže čas je náš nepřítel. Ve 12.30 byl odvolán na poradu a ostatní muselo počkat. V lahůdkách se jim to moc nelíbilo, ale konec dobrý, všechno dobré. Ještě ve středu v době volna půjde do práce, aby místnost uklidil a uvedl do původního stavu. Moc mu za tu obětavost musíme poděkovat. Není samozřejmé, že vše zajistí jedna osoba…
Na začátku se pochopitelně hodnotilo. Jednak jsme se vrátili alespoň slovem ke Slatinicím. Nedělní vystoupení vyznělo mnohem klidněji než červencové vystoupení. Byly mnohem lépe zvolené skladby. Hráli jsme pro lidi hodně lidovek, ale taky jsme se nebáli dixielandových pochodů. Nedělní odpoledne v lázních to rozhodně oživilo a také nám vyšlo počasí.
Co se týká celého působení kapely, tak jsme všichni překvapeni, že jsme spolu už rok a půl a nyní to rozhodně na rozpad orchestru nevypadá. Kromě hraní se snažíme rozvíjet i další aktivity jako třeba ono posezení a nezávazný „pokec“. Další vývoj musí směřovat jednak na velikost 36 lidí a jednak na velikost 12 lidí na plesy. Kromě toho už začínáme řešit i muzikantské neduhy jako nedodržování délky not a nasazování T a D. Všichni, kteří nás slyší jen občas tvrdí, že se postupně lepšíme. Na koncertech se nám již začíná dařit i nějaká dynamika… Jenže chyby dělají všichni a my ještě máme co opravovat. Navíc stále potřebujeme doplnit a rozšířit repertoár. Máme nedostatky jak v koncertních věcech, tak i v těch lidovkách. Teď ovšem řešíme vánoce, protože koncert na náměstí v Olomouci máme určitě zajištěný. Jarda Tihlář už má vymyšlenou koncepci, teď ji musíme zrealizovat.
No a jak to vypadalo na posezení „po náletu kobylek“ to se nedalo než zveřejnit. Občerstvení bylo velmi dobré a hodně lákavě naaranžované, tak to dopadlo přesně jako na fotce…
Stanovy Dechového orchestru HZS Olomouckého kraje
Podzim byl plný korespondence zejména mezi kpt. Ing Miroslavem Blažkem a slečnou Bronislavou Wittnerovou, studentkou právnické fakulty UP Olomouc. Naše kapela musela vytvořit sdružení a tedy sestavit stanovy…
Myšlenka na založení zájmového sdružení občanů vznikla v okamžiku, kdy byla podána první žádost o grant pro Hudbu při Hasičském záchranném sboru Olomouckého kraje na Ministerstvo kultury ČR v prosinci 2004. Uvedené ministerstvo neposkytuje finanční podporu fyzickým osobám, ale pouze právnickým osobám, a proto se založení sdružení stalo nezbytným předpokladem k rozvoji hudby po ekonomické stránce.
Ve stejném období byla podána žádost o grant na Městský úřad Olomouc, který sice kategoricky nestanovil, že neposkytuje finanční podporu fyzickým osobám, nicméně jim poskytuje finanční podporu podstatně nižší než osobám právnickým. Proto byl do žádosti o grant zakomponován záměr založení občanského sdružení v roce 2005.
Výše uvedené skutečnosti vedly k přípravným pracím na založení občanského sdružení. Sepsání samotných stanov a vytvoření ostatních nezbytných právních dokumentů se ujali Broňa Wittnerová a Mirek Blažek, což představovalo téměř třítýdenní každodenní práci. Bylo nutno upravit obecně známé vzory smluv pro podmínky Hudby, zohlednit specifika potřeb a povinnosti hudby, stanovit orgány hudby a tříčlenný přípravný výbor, do kterého byli po vzájemné konzultaci nominováni Jiří Pavlíček, Jiří Krumpolec a Miroslav Blažek.
Dne 20. 12. 2005 byly návrh na registraci, stanovy a smlouva o založení sdružení zaslány na Ministerstvo vnitra ČR, které mělo 5 kalendářních dní k zaslání návrhu na doplnění informací, zamítnutí návrhu na založení sdružení či jiné připomínky. Ministerstvo možnosti využilo. Sdružení bylo založeno, ale stanovy je potřeba ještě doladit.
Tyto skutečnosti mě vedou k tomu, že všechny potřebné dokumenty nejsou součástí 1. dílu Kroniky, ale budou přiloženy v další části, jak se připomínky vyřeší.
VÁNOCE V OLOMOUCI 18. 12. 2005
Datum konání: 18. 12. 2005, 14.00 – 15.00hod.
Místo konání: Olomouc, pódium na Horním náměstí
Domluva: organizační vedoucí orchestru HZS Jiří Pavlíček s panem Spáleným, zástupcem firmy Fest Promotion s. r. o., se sídlem v Olomouci, Kapucínská 6
Seznam muzikantů (celkem 26):
Dirigent: bc. Jaroslav Tihlář
Dřeva: Mgr. Dita Maryšková, Jiří Krumpolec, Jaroslav Fridrichovský, František Vyroubal, Jaroslav Novák, Ondřej Pokorný
Melodie: Radek Svačina, Milan Galuška, Jiří Pavlíček, Ondřej Sládek, Bronislava Wittnerová, Mgr. Antonín Dočkal, Jiří Horák, Ervín Sládek, Petr Pokorný, Zdenek Ducháček
Doprovody: Ladislav Baloun, Mgr. Květoslav Příhoda, Petr Pokorný ml., Břetislav Škrabal, kpt. Ing. Miroslav Blažek, Zdenek Papoušek, Bedřich Blahunek, Jaromír Talík, Zdenek Horák
Seznam skladeb:
- fanfára Jesust Christ Superstar od J. L. Webera v úpravě J. Tihláře
- po představení orchestru následuje hasičská fanfára Hoří
- pochod Dixie od W. Langa
- polka Vám přátelé od Františka Kotáska
- Tenorová polka autora G. Janíka, sólo na tenor hraje Ervín Sládek
- Pochod sportovců v úpravě a instrumentaci našeho spoluhráče pana Jaroslava Fridrichovského
- následuje část vánoční: jako první Adeste Fideles, Přistupte blíže, což je anglický vánoční chorál z 18. století, který podle anonyma zapsal John Francis Wade a pro naši kapelu instrumentoval dirigent, pan bc. Jaroslav Tihlář
- White Christmas, Bílé vánoce, sólo na trombon hraje pan Mgr. Květoslav Příhoda
- pokračujeme oblíbenou Semaforskou vánoční z dílny autorů Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra,…“tiše a ochotně voní nám na plotně“… Purpura
- nyní zavítáme do vzdálených krajů. Veselé vánoce na Balkáně reprezentuje balkánská, nebo možná turecká, lidová v překladu Létající bulhar, Flying Bulgar
- z Brazílie pochází Malý bubeníček, Little drummer boy, sólo na křídlovky hrají Radek Svačina a Jiří Pavlíček
- vracíme se domů na Moravu a k úpravám Františka Maňase: V půlnoční hodině
- a Vánoce, vánoce
- téměř na závěr hrajeme směs Koledy, kde zazní ty nejznámější: Narodil se Kristus Pán, Nesem Vám Noviny a Gruberova Tichá noc
- na úplný závěr ještě jednou fanfára Jesust Christ Superstar od J. L. Webera v úpravě J. Tihláře
novinky: jednak máme nové pulty a snad jich bude konečně dost a neméně příjemnou novinkou je moderování našich skladeb novou mluvčí hasičského záchranného sboru Olomouckého kraje paní Ing. Martinou Pavlíčkovou
dojmy: Hned týden po posezení dne 27. 9. 2005 jsme se začali systematicky chystat na vánoční koncert. Petr Pokorný st. vytáhl koledy z roku 2004 a založil je do samostatné složky. Dirigent, pan Bc Jaroslav Tihlář, nás seznámil se svou představou na vystoupení: v první části představení orchestru výběrem nejúspěšnějších skladeb a druhou část budou tvořit koledy z celého světa. Zároveň nás začal zásobovat notami.
Jako první přišli skladby Adeste Fideles a Air, který se nakonec nehrál. Následovaly další: White Christmas, Little Drummer Boy a Flying Bulgar. Poslední jmenovaná byla překvapením nejen pro muzikanty, ale troufám si tvrdit, že i pro obecenstvo. Její kostrou jsou stupnice, které nám nejdou „po prstech“ a také pro uši jsou dost nezvyklé. Celé představení bylo doprovázeno mohutným „Hej“. Myslím si ovšem, že to náměstí neuškodilo…
Dostali jsme ještě další noty, ale ne vše jsme mohli hrát rovnou na veřejnosti. Máme však vidinu toho, co nás čeká další rok. Nějaké náznaky padly již na generální zkoušce 13. 12. 2005. Po koncertě jsme museli samozřejmě dopravit všechny věci zpět na zkušebnu. Rozloučili se, popřáli si pěkné vánoce a slíbili, že se 3. 1. 2006 ve zdraví sejdeme. Na vystoupení se objevil i Pan Dirigent z Jeseníku, pan Vladimír Vraňovský, který ovšem bydlí blízko našeho dirigenta – na Kmochové v Olomouci. Tak jsme mu popřáli hodně zdraví a on nám přislíbil spolupráci. První doporučení se začnou realizovat již v lednu 2006.
Celkové hodnocení je uvedeno v závěru pana dirigenta. Koncert nebyl špatný, ale mohl vyznít ještě lépe. Tím problémem byla naprostá nespolupráce organizátorů, kteří sestavili špatné ozvučení. Navíc jsme měli velmi málo času na nachystání orchestru, protože ještě ve 14.00 hodin hráli mladí umělci loutkové divadlo. A v průběhu vystoupení se na nás zvukař ani jedenkrát nepodíval a zesílení sólistů neudělal. Opět z toho plyne poučení pro další rok. Měli jsme si vzít vlastní ozvučení a upravovat hlasitosti sami.
Pár slov na závěr roku 2005:
- Rád bych, abychom v příštím roce měli více než jeden vánoční koncert, protože považuji za neekonomické a kontraproduktivní 3 – 4 měsíce psát noty a nacvičovat jen na jeden koncert. Vím, že je to velmi náročné jak organizačně, tak pro členy kapely, ale aspoň 2 koncerty na kterých se realizujeme, tj. ukážeme co umíme, by byly potřeba.
- Nikdy dopředu nevím, jak vyjde dramaturgie, tj. výběr skladeb na koncert. Něco jiného je hrát venku a nebo ve vnitřním prostředí. „Už po odehrání Bulgar… za mnou přišel nějaký člověk celý nadšený. Pak jsem ho potkal ještě jednou v Riegrovce, moc mi děkoval, že mu to připomnělo domov…atd. Jinak všechny skladby vyšly relativně dobře, tedy v rámci možností. Sólisté odvedli dobrou práci. Nakonec i ladění bylo uspokojivé.“
- Na závěr mých „řečí“: mám za to, že hasičská kapela přežije i příští rok ve zdraví a pomalu půjde nahoru k muzikantským výšinám. Jsem nenapravitelný optimista s vírou v dobré lidi. (Přestože si pořád, ale furt, rozbíjím hubu.) Asi to tak má být.
Bc. Jaroslav Tihlář
Dirigent a umělecký vedoucí