Stanovisko k dohodám o pracích konaných mimo pracovní poměr
Společné stanovisko Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva vnitra – generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky k aplikaci části třetí – dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, ve vztahu k členům jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí.
Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí zpracovalo „Společné stanovisko Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva vnitra – generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky k aplikaci části třetí – dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, ve vztahu k členům jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí“, které zasíláme v příloze. Jedná se o „překlenovací“ stanovisko, před samotnou legislativní změnou. Uvedené stanovisko je důležité pro samotnou činnost jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí, z tohoto důvodu žádáme o zajištění doručení jednotkám sborů dobrovolných hasičů obcí a samotným obcím, jako zřizovatelům těchto jednotek.
Na základě změny zákoníku práce (zákonem č. 281/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) a ve vztahu ke krizové legislativě (zejména zákonu č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů) Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen MV-GŘ HZS ČR) a Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) vydávají společné stanovisko k aplikaci ustanovení § 74 a následujících zákoníku práce.
Dopady změn zákoníku práce (od 1. října 2023):
Po účinnosti právní úpravy (aplikace zákona č. 281/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) od 1. 10. 2023 nastala aplikační nejasnost v rámci uzavírání dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPP, DPČ) pro členy jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí. Zejména se jedná o plánování doby výkonu práce nejpozději 3 dny předem (zásah u požáru nebo jiné mimořádné události, kde jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí zasahují, nelze naplánovat dopředu), viz § 74 odst. 2 zákoníku práce.
Na dané téma došlo od října 2023 k opakovaným jednáním mezi představiteli MPSV a MV-GŘ HZS ČR.
Stanovisko v dané věci
MV-GŘ HZS ČR a MPSV jsou toho právního názoru, že zákoník práce jako takový, je na pracovněprávní vztahy členů jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí obecně aplikovatelný s tím, že jednotlivá práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů, respektive jejich rozsah, jsou odvislé nejen od kvality pracovněprávního vztahu člena jednotky sboru dobrovolných hasičů obce uzavřeného s jejím zřizovatelem, ale i začlenění dané jednotky sboru dobrovolných hasičů obce do systému požární ochrany republiky.
Podle zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, může právní vztah člena sboru dobrovolných hasičů nabývat jak formu obecnou, na kterou se vztahuje úprava zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, tak formu zvláštní, na kterou se použije úprava základního pracovněprávního vztahu, a to právě s ohledem na kategorii příslušné jednotky požární ochrany. Uvedené přitom nedokládá jen samotný zákon o požární ochraně (viz jeho § 65 odst. 3), ale i jiné právní předpisy, např. zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě), ve znění pozdějších předpisů, kdy z důvodové zprávy k tomuto zákonu srozumitelně vyplývá vyčlenění činnosti člena jednotky sboru dobrovolných hasičů obce z jeho působnosti.
Současně se, byť nepřímo, právním vztahem člena jednotky sboru dobrovolných hasičů obce zabývá i sám zákoník práce, který ve svém § 393 stanoví odpovědnost obce za pracovní úraz člena jednotky sboru dobrovolných hasičů obce (pozn. tedy mimo rámec úpravy práv a povinností plynoucích z pracovněprávního vztahu samého). K tomuto ustanovení zákoníku práce je však nutno upozornit na záměr zákonodárce umožnit podřídit vztah členů jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí k příslušným samosprávám pod úpravu zákoníku práce, a to za účelem jejich sociálního zabezpečení (viz průběh projednávání zákona č. 237/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, v platném znění, Parlamentem, zpráva zpravodaje sněmovního tisku č. 543 pro 3. volební období v rámci prvního čtení zákona).
V souvislosti s odkazováním se na povahu činnosti člena jednotky sboru dobrovolných hasičů obce obsaženou v § 65 odst. 2 zákona o požární ochraně pak je třeba konstatovat, že dlouhodobě, s ohledem na systematiku tohoto zákona, ale i jiné dotčené právní předpisy se dané ustanovení interpretuje jako nejlépe aplikovatelné ve vztahu k základním pracovněprávním vztahům, jejichž předmětem není výkon činnosti člena sboru dobrovolných hasičů obce samotný. Účelem a smyslem tohoto ustanovení je především stanovení zákonného důvodu, který by byl podkladem pro povinné uvolnění zaměstnance z výkonu práce v rámci jeho standardního pracovněprávního vztahu, a to právě pro účely výkonu činnosti člena sboru dobrovolných hasičů obce. To ostatně dokládá i ustanovení § 68 odst. 5 písm. c) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, které má obdobný účel, umožnit ve služební době uvolnění příslušníka bezpečnostního sboru k zásahu jednotky sboru dobrovolných hasičů obce.
O existenci výkonu závislé práce, resp. základního pracovněprávního vztahu primárně u těch jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí, které na základě zákona zasahují mimo územní obvod svého zřizovatele, pak lze usuzovat i z četné judikatury Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu.
Pro komplexnost pak lze upozornit, že jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí lze objektivně podřadit pod tzv. veřejné záchranné služby ve smyslu užitého pojmosloví směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152 ze dne 20. června 2019, o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii, u kterých je právě naopak připuštěno nepromítnutí této unijní úpravy do národního práva vzhledem ke zvláštní povaze povinností, které veřejné záchranné služby plní, jak vyplývá z recitálu 9 předmětné směrnice, resp. jejího čl. 1 odst. 6.
Doporučené řešení v aplikační praxi do doby přijetí legislativního řešení:
Zásah u požáru nebo jiné mimořádné události, kde členové jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí zasahují, nelze z logiky věci naplánovat a seznámit s ním zaměstnance alespoň 3 dny dopředu, jak vyžaduje § 74 odst. 2 zákoníku práce. Je pravdou, že zákoník práce umožňuje, aby se zaměstnanec se zaměstnavatelem předem dohodli (např. v předmětné dohodě o provedení práce či dohodě o pracovní činnosti), že zaměstnanec pro případy, které v budoucnu nastanou, obecně souhlasí s kratší dobou seznámení s rozvrhem pracovní doby.
Podle právního názoru MPSV by však taková paušální dohoda, na jejímž základě pak musí zaměstnanec zaměstnavatelem jednostranně učiněné změny rozvrhu pracovní doby respektovat (tj. nastoupit podle rozvrhu k výkonu práce), neměla být sjednána na dobu kratší než 24 hodin (musí být totiž zachována alespoň určitá minimální předvídatelnost práce). To ale neznamená, že se zaměstnavatel se zaměstnancem nemohou dohodnout na kratší době seznámení s rozvrhem pracovní doby ve vztahu ke konkrétnímu případu. Zde již žádné takové omezení neplatí, neboť zaměstnanec může zaměstnavatelem navrženou změnu rozvrhu pracovní doby odmítnout. Zaměstnanec, který s tím pro konkrétní případ souhlasí, tak může být seznámen s rozvrhem pracovní doby např. i minuty před zahájením samotného výkonu práce. Pokud tedy zaměstnavatel v takovýchto specifických případech potřebuje rozvrhovat pracovní dobu (směnu) operativně podle aktuálních a objektivních potřeb (zásah u požáru či jiná mimořádná událost), je možné, aby se se zaměstnancem ve vztahu ke konkrétní situaci dohodl na tom, že k seznámení s rozvrhem pracovní doby dojde v kratší době, než stanoví § 74 odst. 2 zákoníku práce, případně obecná dohoda zaměstnance se zaměstnavatelem.
Problémem výše uvedeného postupu může být ale to, že zaměstnavatel v těchto zvláštních případech mnohdy neví, jak dlouho bude zásah či mimořádná událost trvat, a není tudíž možné směnu, která by měla být časově vymezena „od – do“, rozvrhnout.
V daném případě lze připustit (obdobně jako za situace, kdy je nutné, aby zaměstnanec dokončil určitý úkol po skončení směny a souhlasí s tím), že se zaměstnavatel se zaměstnancem mohou ad hoc dohodnout na tom, že se zaměstnanec zúčastní zásahu, resp. že bude konat práci mimo rozvrh pracovní doby (směn). Souhlasnou vůli s výkonem práce mimo rozvrh směn přitom může zaměstnanec vyjádřit písemně, ústně, ale i konkludentně (např. dostaví se rovnou k výkonu práce). Takový výkon práce mimo rozvrh směn se nemusí zaznamenat v rozvrhu pracovní doby, který se o takovém výkonu práce nevyhotovuje; je však následně nutné takto odpracované hodiny řádné zaplatit a zaevidovat ve smyslu § 96 zákoníku práce.
Jedná se ovšem o možnost „překlenovacího výkladu“, do doby změny právní úpravy. Takto pojatá dohoda o pracích konaných mimo pracovní poměr bude odrážet skutečnost, že k požadavku výkonu práce (zásahu u požáru nebo jiné mimořádné události) dojde prostřednictvím SMS, nebo jiným způsobem aktivace jednotky sboru dobrovolných hasičů obcí. S ohledem na výše uvedené je proto v přechodném období, dokud nedojde ke změně právní úpravy, na místě postupovat, jak je uvedeno výše.
Legislativní řešení:
Vzhledem ke skutečnosti, že jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí lze objektivně podřadit pod tzv. veřejné záchranné služby ve smyslu užitého pojmosloví směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152 ze dne 20. června 2019, o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii, u kterých je právě naopak připuštěno nepromítnutí této unijní úpravy do národního práva vzhledem ke zvláštní povaze povinností, které veřejné záchranné služby plní, jak vyplývá z recitálu 9 předmětné směrnice resp. jejího čl. 1 odst. 6, je zcela na místě při nejbližší možné příležitosti změna zákona o požární ochraně, která upraví pro jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí výjimku z § 74 odst. 2 zákoníku práce. Tato výjimka bude návazně řádně oznámena Evropské komisi.
genpor. Ing. Vladimír Vlček, Ph.D., MBA Mgr. Dana Roučková
generální ředitel HZS ČR vrchní ředitelka sekce MPSV