Tání sněhu, déšť a nebezpečí povodní
12. ledna 2011 (Ivana Svitáková) - Teploty nad bodem mrazu způsobují postupné tání sněhu a k tomu je předpovídán déšť a rozvodnění některých řek. Rozhodně dbejte opatrnosti při zimních sportech a vůbec při pohybu na zamrzlých rybnících či řekách. Led nemusí být dostatečně silný a neštěstí na sebe nedá dlouho čekat.
Pro sebezáchranu probořené osoby lze použít tzv. ledové bodce (Ice Picks). Na trhu jsou nabízeny originální výrobky ze Švédska nebo je lze během krátké doby vyrobit i doma. Mohou to být dva šroubováky nebo jiné bodce s rukojetí, svázané provázkem a zavěšené kolem krku. Stejně jako mají malé děti přivázané rukavice. Ostré konce bodců je třeba opatřit ochranou aby nedošlo k poranění bruslaře při sportovních aktivitách. Při proboření bruslař bodce uchopí sundá ochranu a zasekne do ledu, následně se přitáhne na pevný led. Když nejsou k dispozici ledové bodce, lze alternativně použít například svazek klíčů.
Při proboření v blízkosti břehu se bruslař logicky snaží vylézt směrem ke břehu. Důležité je zachovat klid, v případě panického chování mu rychle ubývají síly. Jestliže dojde k nehodě uprostřed rozsáhlé vodní plochy, doporučuje se vylézat ve směru, odkud tonoucí přišel nebo přijel, protože tam byl led únosný. Od místa proboření je vhodné se plížit, aby se hmotnost rozkládala na větší plochu.
Jestliže nastane situace, kdy se někdo proboří do ledu a není schopen sám vylézt, záleží na momentálním zdravotním stavu a fyzických možnostech svědků zda se rozhodnou pomoci nebo událost jen telefonicky oznámí na tísňovou linku. Při oznámení na linku 112 je nutné stručně a zřetelně popsat kdo volá, co se stalo, kde se to stalo a jak je tonoucí osoba daleko od břehu. U velkých vodních ploch je potřeba upřesnit, ke kterému břehu je osoba blíže a popsat nejvhodnější příjezdovou cestu. Hovor ukončit až po celkovém předání informací a pokynu operátora tísňové linky. Jestliže se na místě nachází více svědků, vyslat některého přihlížejícího, aby šel naproti přijíždějícím složkám IZS a navedl je na místo události. Do příjezdu záchranných složek je nutné s tonoucí osobou komunikovat a ujišťovat o blížící se pomoci.
Oznámení na tísňovou linku musí provést i svědci a přihlížející před vstupem na led v případě, že se pokusí o laickou záchranu tonoucí osoby. Při vlastním proboření zachránce už může být pozdě. Po ledu je vhodné se pohybovat plížením. K vytažení osoby může posloužit větev, hokejka, prkno případně nachází-li se v blízkosti vozidlo je možné použít tažné lano z povinné výbavy. Jsou popsány případy, kdy se k záchraně posloužila i rybářská pramice, kterou tlačil zachránce před sebou po ledu a posunul jí až k tonoucí osobě.
Zachráněnou osobu, která je vytažená na břeh, je nutné urychleně převléci nebo zabalit do suchého oblečení. V případě, kdy osoba nemá hmatný puls a nedýchá, je nutné neprodleně zahájit resuscitaci a pokračovat až do příjezdu zdravotnické záchranné služby nebo ostatních složek IZS.
Záchranu zvířat, například přimrzlých labutí, probořených srnek, vždy oznámíme na tísňovou linku a vyřešení situace přenecháme příslušníkům Hasičského záchranného sboru ČR.
Vjíždění dopravních prostředků na led, za účelem zkrácení cesty, je nepřiměřené riziko v poměru k ušetřeným pohonným hmotám a možnému utonutí. Hasiči každoročně vyprošťují vozidla z ledu několika řidičům, kterým se cesta přes zamrzlou hladinu prodraží díky následnému servisu jejich vozidla.
Co znamenají jednotlivé stupně povodňové aktivity?
I. Stupeň povodňové aktivity = STAV BDĚLOSTI (nastává nebezpečí povodně, orgány samosprávy obcí a orgány okresních orgánů organizují hlídkovou službu na vodních tocích, je organizována povodňová hlásná služba)
II. Stupeň povodňové aktivity = STAV POHOTOVOSTI (vyhlašuje příslušný povodňový orgán, je zajištěna trvalá pohotovost, zasedá povodňová komise, jsou přijímána opatření ke zmírnění
průběhu povodně)
III. Stupeň povodňové aktivity = STAV OHROŽENÍ (vyhlašuje příslušný povodňový orgán při bezprostředním nebezpečí a vzniku větších škod, ohrožení majetku a životů v zaplaveném území, podle plánů se realizují technická opatření, vyprošťovací a záchranné práce)
O hrozbě či vzniku povodně mohou být občané informováni z různých zdrojů: sirénami, sdělovacími prostředky, místním rozhlasem, mobilními megafony apod.
Varovný signál
V České republice je jeden varovný signál „ Všeobecná výstraha“. Kolísavý tón sirény po dobu 140 vteřin. Signál může být vysílán třikrát po sobě v cca tříminutových intervalech a může být doprovázen verbální zprávou- v případě ohrožení nebo vzniku povodně - „Nebezpečí záplavové vlny“. Vyhlašuje se při bezprostředním ohrožení mimořádnou událostí nebo při jejím nenadálém vzniku.
Kromě varovného signálu „Všeobecná výstraha“ existuje v České republice ještě signál „Požární poplach.“ Tento signál je vyhlašován přerušovaným tónem sirény po dobu 1 minuty (25 vteřin trvalý tón, 10 vteřin přestávka , 25 vteřin trvalý tón). Vyhlašuje se za účelem svolání jednotek požární ochrany.
Obecné zásady chování obyvatelstva
Při ohrožení, o kterém budete vyrozuměni prostřednictvím sirén, zprávou v rozhlase, televizi, atp.,dodržujte následující zásady:
Respektujte a uposlechněte pokyny a nařízení složek integrovaného záchranného systému, orgánů státní správy a samosprávy.
Nepodceňujte vzniklou situaci.
Nerozšiřujte poplašné a neověřené zprávy.
Pomáhejte sousedům, zejména starým, nemocným a nemohoucím lidem.
Připravte se k opuštění bytu nebo domu.
Související informace:
kpt. Ing. Ivana Svitáková
tisková mluvčí
MV-generální ředitelství
Hasičského záchranného sboru ČR
Tel.: +420 950 819 867
Mobil: +420 724 193 394
E-mail: ivana.svitakova@grh.izscr.cz