Kontakty

Jihlava.png

Historie profesionálních hasičů na Jihlavsku do roku 2000

Historie profesionálních hasičů okresu Jihlava se začíná psát po druhé světové válce, a to vydáním zákona č. 62/1950 Sb., o ochraně před požáry a jinými živelnými pohromami.

První profeisonální jednotka na okrese Jihlava, a současně i na území nynějšího Kraje Vysočina, vznikla v roce 1952 v Jihlavě. Další profesionální jednotky na okrese Jihlava vznikaly v sedmdesátkých letech.

V letech 1954 a 1955 bylo v Jihlavě zřízeno krajské učiliště požární ochrany s velitelem Robertem Černým.

Stanice Jihlava

Kontakty

Historie požární stanice do roku 2000

Požární sbor z povolání vznikl v Jihlavě na základě zákona č.60/1950 Sb., o rozhodnutí Krajského národního výboru v Jihlavě z roku 1951. Nábor příslušníků do sboru provedlo okresní velitelství PO v Jihlavě, jehož velitelem byl Oldřich Gabriel. Od 1. ledna 1952 začal tento sbor pracovat v početním stavu 12 příslušníků. Prvním velitelem sboru byl Jan Šimánek, jeho zástupcem Jan Pečínka. Do sboru byli přijati Rudolf Sankot, Antonín Šustr, Květoslav Kejval, Vlastimil Reich, Jiří Dohnal, Jaroslav Fuxa, František Tůma, Leo Vetchý a další.

Z počátku měl sbor společné prostory se Sborrem dobrovolných hasičů v Jihlavě, v budově radnice na náměstí. V těchto prostorách byla uložena technika a provádělo se zde školení. Zázemí pro příslušníky sboru bylo nedostatečné. Jedna místnost s jedním oknem. Nebylo zde sociální zařízení, záchod byl umístěn na dvoře radnice, chyběla sprcha. K dispozici bylo pouze koryto na umývání. Místnost pro pohotovost byla umístěna v budově čp. 65 vedle radníce - rohový dům u vstupu do Hluboké ulice z náměstí. Při vyhlášení poplachu museli příslušníci přebíhat po náměstí pro techniku, což znesnadňovalo výjezd. Později si příslušníci vybudovali v prostoru garáží koupelnu a kancelář. Na dvoře radnice stála dřevěná věž na sušení hadic, která sloužila zároveň k provádění výcviku. Sklad byl umístěn ve sklepení katakomb.

Techniku a výzbroj převzal sbor od dobrovolných hasičů. Byl to dopravní  vůz Daimler, přenosná motorová stříkačka PS 6 Fláder a Lilpop. Z důvodu nedostatku techniky v počátečním období byli příslušníci odkázání na hydrantovou síť, o kterou se museli starat, včetně kontrol její funkčnosti. V zimním odbobí chodili po ulici, čistili a solili hydranty, aby nezamrzly. Vozový park sboru se v následujících letech rozrostl o Tatru 70 a AS 24 Tatra a automobilový žebřík AZ 18 na podvozku Fiat. AS 24 Tatra se však nevešla do garážá na radnici, proto byla umístěna v garáži u vodárny proti pivovaru. Zde pak musel sloužit jeden příslušník. V období let 1953 a 1954 jsou již ve výzbroji vozdila AS 16 Praga RN a ASC 16 Praga RN. V roce 1955 dostává sbor přívěsnou stříkačku DS 16.

Postupem času se prostory vyčleněné pro sbor ukázaly jako nevyhovující, a proto v letech 1952 - 1954 probíhala jednání o výstavbě nové požární stanice. Vytipované místo pro požární zbrojnici leželo v Jihlavě - Bedřichově, mezi státní silnicí I. třídy 38, řekou Jihlavou a západním úbočím Královského vršku na místě restaurace U Labutě. Umístění zbrojnice v tomto prostoru bylo výhodné, neboť požárníci měli dobrý výjezd. Těsná blízkost řeky Jihlavy umožňovala výcvik s vodou, aniž by byl nadměrnou spotřebou vody zatěžován městský vodovod. Výstavba zbrojnice začala v roce 1954. Dostala se do státního plánu jako vládní úkol, a tak se v srpnu 1959 mohl sbor přestěhovat do nových prostor. K 1. lednu 1954 došlo ke změně názvu na Veřejný požární útvar Jihlava.

Předáním nové požární zbrojnice do užívání začala další kapitola profesionální požární ochrany v Jihlavě. Požární útvar postupně dostává další techniku AS 16 Praga RN a má k dispozici vyprošťovací vozidlo na podvozku Praga RN.

Nové prostory umožňují pořádat pravidlená školení a výcvik příslušníků dle platných předpisů a směrnic. Zkvalitňuje se příprava hasičů.

V srpnu roku 1959 dochází ke změně velení Veřejného požárního útvaru v Jihlavě. K 1. srpnu 1959 nastupuje do funkce velitele por. Oldřich Gabriel, dosavadní náčelník okresní inspekce PO. Zástupcem velitele je Květoslav Kejval, který v únoru roku 1966 přešel na funkci velitele VPÚ. Kpt. Oldřich Gabriel se pak vrací na funkci náčelníka Okresní inspekce PO v Jihlavě.

Početní stavy směn se postupně navyšují, v roce 1962 je již ve službě 30 příslušníků rozdělených do tří směn. Z toho jeden velitel směny, jeden velitel družstva. Ve směně slouží od roku 1952 jako spojařky první ženy. Jsou to Františka Dáňová a Marie Jiránková. V průběhu dalších let dochází k postupnému nárůstu směn tak, že v roce 1974 je již ve službě na stanici v Jihlavě 42 příslušníků.

V 60. a 70. letech dochází k postupnému obměňování požární techniky. Do výzbroje byla zařazena vozidla CAS 32 T 138, CAS 25 Š 706 RTHP, automobilový žebřík AZ 30 na podvozku IFA a požární plošina PP 20. Zavedení nové techniky do výbavy požárního sboru si vyžádalo provést úpravu garáží. Stávající dřevěná nízká vrata již neplnila svoji funkci, a proto byla v roce 1972 vyměněna za sklopná. Sklopná vrata se pak užívala až do druhé poloviny 90. let, kdy jsou nahrazena moderními výsuvnými vraty. Pro zabezpečení uložení požární techniky, věcných prostředků a výstroje byly v letech 1984 - 1987 vybudovány na zadním dvoře požární stanice nové garáže a sklady.

V červnu 1980 zemřel velitel útvaru mjr. Květoslav Kejval. Ve funkci velitele ho nahradil dostavadní zástupce kpt. Otto Mareš. Dnem 1. července 1986 dochází ke sloučení Okresní inspekce požární ochrany a veřejného požárního útvaru. Vzniká nová organizace Okresní správa a útvar Sboru PO v Jihlavě. V čele stojí náčelní kpt. Josef Bednář.

V 80. letech dochází k rozvoji stanice jak výstavbou, tak i doplňováním nové techniky. V letech 1987 - 1989 je vybudována nástavba spojovacího krčku mezi budovou a garážemi. Dalšími stavebními akcemi jsou výstavba nové kotelny, rozvodny a posilovny (1989 - 1990), budova nové místnosti pro dozorčí službu u stupu do objektu stanice (1989 - 1990) a vybudování parkoviště před vjezdem do areálu stanice (1987). Dochází k modernizaci techniky. Do výjezdu jsou zařazeny nové vozy RZA T 623, DA 12 A31, CAS 25K L101, CAS 32 T 815 a NA A20 Furgon.

Závěr roku 1989 a následné období jsou ve znamení personálních změn ve vedení, budování nových prostor stanice a doplňování další nové techniky. K 1. lednu 1991 se mění název organizace na Správu a útvar sboru PO. Náčelníkem je jmenován František Tretera.

Na stanici se provádějí další stavební úpravy. Je vybudována čistička, dochází k zateplení garáží a postupně se montují nová výsuvná vrata. Je provedena rekonstrukce topení, rozvodů vody a elektrické instalace. Dnem 1. května 1994 zahajuje činnost okresní operační středisko. K 1. lednu 1995 dochází ke změně názvu organizace na Hasičský záchranný sbor ČR, v jehož čele v rámci okresu stojí okresní požární rada a ředitel HZS okresu Ing. Jan Všetečka. Sbor doplňuje další novou techniku, která umožní zkvalitnit zásahovou činnost: AJ AV - 14 T 815, AVP PVP 27 -2 T 815, a vybudován je kontejnerový systém na podvozdích A 31. K dispozici má HZS okresu dva nosiče kontejnerů a pět kontejnerů (protiplynový, chemický a tři technické). Pro potřeby zásahů na dálnici je pořízen nový RZA na podvozku Jeep Cherokee.

Stanice Polná

stanice Polná.jpg

 Kontakty

Historie požární stanice do roku 2000

Profesionální hasiči v Polné zahájili svoji činnost 3. října 1983 směnou "A" ve složení Jan Horský a Zdeněk Vala. Směna "B" pracovala ve složení Jan Bělohlávek, Jiří Vrbický a směnu "C" tvořili Jaroslav Salát a Jiří Mikší. Řízením stanice byl pověřen Jan Bělohlávek.

Příslušníci měli k dispozici techniku CAS 25 Š706 RTHP a CAS 32 T 148. Výjezd v této době probíhal takovým způsobem, že jeden příslušník vyjel s cisternou na náměstí, pustil sirénu na dvě minuty, poté se vrátil na stanici a čekal, až přijde někdo z příslušníků nebo místních dobrovolných hasičů. Na stanici zůstával vždy jeden příslušník. Vozový park byl doplněn automobilovým žebříkem AZ 30 na podvozku IFA, DVS 12 A30 a Praga V3S - PAD.

V roce 1984 byla stanice posílena o jednoho příslušníka na stav tří ve směně "B". V té době docházelo k častým přesunům příslušníků mezi stanicemi Polná a Jihlava, protože v Polné sloužili ti příslušníci, kteří reprezentovali v požárním sportu. V létě sloužili v Jihlavě z důvodu lepších podmínek pro nácvik požárního sportu, na zimu byl převeleni zpět do Polné.

V letech 1985 až 1989 byl na stanici prováděn výcvik požárních družstev žen Modety Jihlava a Pleasu Polná.

Od června 1986 byli převedeni na stanici tři příslušníci. Dvě směny sloužily v počtu tří příslušníků a směna "B" v počtu čtyř příslušníků.

V roce 1990 byl velitel stanice Jan Bělohlávek převelen do Jihlavy a řízením stanice i směny "A" byl pověřen Michal Krajňák.

Stanice byla postupně dovybavována dalšími vozidly jako Š 1203, nákladní automobil Praga V3S, AV8 T138, PP 20 Š 706, CAS 25 K  Liaz L101 a CAS 32 T815.

Od roku 1994 sloužili v každé směně čtyři příslušníci. Na výjezd měli  k dispozici šest vozidel. Vzhledem k blízkosti Jihlavy sloužila stanice Polná s technikou jako záloha stanici Jihlava. Pokud byla v Jihlavě některá cisterna mimo provoz, tak z Polné byla převelena do Jihlavy. Takto se sloužilo až do roku 2000, kdy nastoupili další příslušníci (Jiří Vomela, Vít Vodrážka, Václav Vomela, Jiří Landa).

Stanice Telč

 Kontakty

Historie požární stanice do roku 2000

V první květnový den roku 1972 byla založena profesionální požární stanice v Telči. První hasiči byli vybráni z dobrovolného sboru v Telči. Byli jimi Josef Přibyl, Antonín Tuček a František Paur. Profesionální  požární ochrana tak navázala na tradice a poslání dobrovolného hasičského sboru v Telči. Prvním velitelem stanice se stal Josef Přibyl.

Požární stanice byla umístěna v historické zástavbě náměstí města Telče, v Hasičském domě. Zde byla jednotka společně se sborem dobrovolných hasičů. Ti také profesionální jednotku při výjezdu v počátku doplňovali. Po dokončení základních hasičských kurzů začala jednotka od roku 1973 sloužit v počtu tří hasičů na směnu. Při založení měla k disozici tuto techniku: CAS 16 ZIL 130, Praga RN s kabinou pro přepravu mužstva, DV T 805, DVS 12 Š 1203 a Mercedes pro přepravu mužstva. Tuto techniku využívala společně s dobrovolnými hasiči.

Hasičský dům postupně přestal vyhovovat podmínkám služby, a to jak z hygienických, tak technických důvodů. Postupně se začala připravovat výstavba nové stanice. V plánech se měnila místa výstavby, doba, ale hlavně se pokaždé našlo něco potřebnějšího pro město či celý region. Více než desetiletá příprava dostala konečnou podobu v roce 1983, kdy vznikly plány na stavbu nové požární stanice na Starém Městě v ulici Luční. Stavba probíhala v akci "Z". Hasiči, profesionální i dobrovolní, zde odpracovali téměř 5000 hodin v první etapě. Začátkem roku 1986 se pro nedostatek finančních prostředků celá akce zastavila. Budova se nedala plně využívat a chátrala. Teprve roku 1995 začala stavba dostávat konkrétní podobu a 19. listopadu 2001 proběhlo slavnostní otevření nové stanice.

Stanice Třešť

DSC09653.JPG

Kontakty

Historie požární stanice do roku 2000

Historie stanice Třešť se datuje od roku 1974, kdy bylo zřízeno detašované pracoviště okresního útvaru Sboru požární ochrany Jihlava. Umístěno bylo v Hasičském domě, který byl postaven v roce 1949. Sloužit začalo 21. listopadu 1974. Službu zajišťovali tři příslušníci: Jiří Šindelář, Jindřich Kadlech a František Šíp. Pracovali v denním osmihodinnovém režimu.

Od 1. ledna 1975 začal výkon nepřetržité čtyřiadvacetihodinové služby. Na zajištění výjezdu byla přidělena technika CAS 16 Š 706 RTHP a DA 12 AVIA. Postupně se stavy příslušníků navyšovaly na dva a posléze na čtyři příslušníky ve směně.

V roce 1986 byla stanice vybavena novou CAS 32 T 148. CAS 16 Š 706 RTHP byla vyměněna za CAS 25 Š 706 RTHP.

V roce 1992 byla zahájena přístavba jedné garáže na výškovou techniku. Po dokončení přístavby v roce 1992 byla stanice doplněna o PP 27 T 148 a TA TATRA 623, která sloužila do roku 1997. Ta byla následně nahrazena vozidlem Jeep Cherokee 2,5 l. V prosinci 1999 byla stanice vybavena novou CAS 25 T 815, postavenou na podvozkku TATRA 815 VVN.

Největší stavební úpravy se podařilo realizovat v letech 1997 - 2000, kdy došlo ke stavbě dvou garáží pro zásahovou techniku. Nad garážemi bylo vybudováno nové zázemí pro výkon služby i pro činnost dobrovolných hasičů. Celkové rekonstrukce se dočkala i původní budova požární zbrojnice.

V této době byla stanice majetkem města Třešť, které její rekonstrukci hradilo ze svého rozpočtu. V průběhu stavebních prací byla zahájena jednání o změně majitele objektu. Začátkem roku 1999 došlo k dohodě mezi městem Třešť a hasičským záchranným sborem o prodeji budovy stanice včetně pozemků do vlastnictví Hasičského záchranného sboru okresu Jihlava. Celková částka na výstavbu, rekonstrukci a vykoupení sousedního objektu a pozemku činila cca 14 mil. Kč. Kolaudace stavby a slavnostní předání proběhly v červnu roku 2000.