Historie hasičského záchranného sboru okresu Svitavy vychází z bohatých tradic hasičského spolku města Svitav. První požární zbrojnice byla zřízena v roce 1869 v městských maštalích u lihovaru ve Čtyřiceti Lánech. V květnu roku 1870 byl schválen obecní radou města hasičský statut pod názvem Dobrovolní hasiči města Svitavy. Hasičský spolek byl převážně německý a stal se tak předchůdcem českého dobrovolného požárního sboru po ukončení 2. světové války. Od této doby se rozvíjela tradice českého dobrovolného požárního sboru, pro jehož potřeby byla po roce 1945 zřízena požární zbrojnice v bývalé vinárně JANKO. Ke garážování techniky byla užívána i manufaktura na Máchově aleji, kde byly také sklady pohonných hmot, výstroje a výzbroje. K tehdejším používaným požárním automobilům požárního sboru Svitavy patřily tyto požární automobily a čerpadla: FIAT - vozidlo s otevřenou karoserií, stříkačka vzadu- OPEL 16 BLITZ - uzavřená karoserie, čerpadlo s výkonem 2400 l/min., nádrž na vodu o objemu 400 l- TATRA 70 - vozidlo s otevřenou karoserií, čerpadlo u přední nápravy. Tato technika sloužila k výjezdům až do roku 1953, potom byla předána okolním sborům nebo zrušena a nahrazena automobily PRAGA RN ASC 16, PRAGA RN AS 16, později pak automobily T 805, Š 706 AKV.

     S rozvojem města a okolních obcí od počátku 70. let a ve srovnání s vývojem v okolních okresech přestávala činnost dobrovolných hasičů stačit k zajištění požární bezpečnosti města a okolí. Požární zbrojnice byla v havarijním stavu a požární technika zastaralá. Pro požárníky byla zcela neřešitelná otázka radiového spojení, chyběly dýchací přístroje pro práci v zakouřeném a toxickém prostředí. Se vzrůstající potřebou akceschopnosti požárníků vznikají problémy při jejich uvolňování ze zaměstnání a se zajištěním dosažitelnosti potřebného počtu členů jednotky o víkendech, o žních nebo v období sucha. Z výše uvedených důvodů byla v souladu s územním plánem města v roce 1967 zahájena výstavba nového objektu původně pro dobrovolný veřejný požární sbor města na ulici Olbrachtova na pozemcích u Dolního rybníka. Tyto skutečnosti daly podnět k založení profesionálního požárního útvaru města Svitav. Dne 1. května 1970 byl Okresním národním výborem ve Svitavách zřízen Veřejný požární útvar. Jednalo se o velký pokrok, zejména v akceschopnosti. Stálá profesionální jednotka pak byla schopna výjezdu k zásahu do dvou minut od ohlášení případu. Základem jednotky požárníků z povolání se stali aktivní požárníci dobrovolní: Vladimír Marek, Jan Rumpál, Petr Kment, Alois Herynek, Josef Macků, Josef Winter, Leopold Navrátil Karel Brázda, Stanislav Hnilička. Sídlo útvaru bylo na náměstí vedle restaurace Split na ulici Erbenova. Požárníci pracovali ve 24- hodinových službách v počtu 2 - 3 v jednotlivých směnách. K zásahům používali tuto techniku: ASC 16 PRAGA RN, ŠKODA 706 RT - přestavba z kropícího automobilu, žebřík dvoukolový DZ 18, osvětlovací agregát a dopravní stříkačka DS 16.V tomto roce byl rovněž založen Veřejný požární útvar v Moravské Třebové. U zrodu stáli Stanislav Nečas, Jiří Jeřábek a Miloslav Nečas. O rok později, tedy 1971 byla dokončena stavba objektu na ulici Olbrachtova a profesionální útvar se přestěhoval do těchto nových prostor. V roce 1972 byl založen Veřejný požární útvar v Poličce. K zakládajícím členům patřili Zdeněk Klimeš, Jiří Opršál a Vlastimil Kozáček. Po dalších třech letech v roce 1975 byl založen Veřejný požární útvar v Litomyšli. Jeho zakládající členové jsou Antonín Tůma a Josef Kaplan. Od poloviny 80. let se požární ochrana v okrese stále vyvíjela, modernizovala a zdokonalovala až do současné podoby.

Změny po roce 1989 a současnost

     Velkými změnami prošel Hasičský záchranných sbor po roce 1989. Podařilo se nově vybudovat požární stanice v Litomyšli a Moravské Třebové, přistavět podstatnou část požární stanice v Poličce a rozšířit i stávající areál centrální požární stanice ve Svitavách. U pobočných stanic došlo k postupnému nahrazení původních budov novými budovami. Pobočná stanice Polička, dostavba nové stanice na ulici Starohradská provedena v roce 1994, Moravská Třebová na ulici Zahradnická v roce 1997, Litomyšl na ulici Partyzánská v roce 1998. U centrální požární stanice došlo k dostavbě stávajícího areálu včetně nového heliportu, který slouží letecké záchranné službě, a v roce 2009 zde proběhla rekonstrukce garáží, šaten a sociálního zařízení.

     Požární technika na centrální stanici se dle možností stále modernizuje. Například cisterna s objemem vody 3500 l CAS 20 Mercedes Benz Atego od firmy Rosenbauer pořízená v roce 2007, cisterna s objemem vody 9000 l TATRA T815-7 od firmy THT pořízená v roce 2007, jednalo se o první vozidlo tohoto typu v České republice, cisterna s objemem vody 4000 l TATRA TERRN°1, která je vybavena řezacím zařízením COBRA pořízená v roce 2015. Z výškové techniky se jedná o automobilový žebřík IVECO Magirus s dostupností 30 m pořízený v z roce 2008 a automobilovou plošinu BUMAR s dostupností 30 m pořízenou v roce 2015. Za zmínku stojí i vyprošťovací automobil na zvedání břemen do hmotnosti 20 t TATRA T815-7 s navijáky s tažnými silami 20 t, 10 t a 5 t, pořízený v roce 2017.

     Dnešní územní odbor Svitavy, jako součást Hasičského záchranného sboru Pardubického kraje, je tvořen čtyřmi požárními stanicemi - centrální stanicí Svitavy a pobočnými stanicemi Moravská Třebová, Polička a Litomyšl. V čele stojí ředitel územního odboru Svitavy. Organizace je rozčleněna do tří pracovišť - pracoviště prevence, ochrany obyvatelstva a krizového řízení, pracoviště integrovaného záchranného systému a operačního řízení a provozní pracoviště.

     Dnes má územní odbor Svitavy celkem 97 příslušníků a 3 občanské zaměstnance, z toho CPS Svitavy 36 příslušníků, PS Moravská Třebová 15 příslušníků, PS Polička 15 příslušníků, PS Litomyšl 15 příslušníků a v rámci denní služby je na územním odboru Svitavy 16 příslušníků.

     Kromě výjezdové činnosti se územní odbor Svitavy věnuje i preventivně výchovné činnosti, kdy příslušníci konají besedy ve školách, domovech pro seniory a dny otevřených dveří na stanicích pro širokou veřejnost. Organizuje školení pro učitele, starosty obcí, velitele a strojníky jednotek Sborů dobrovolných hasičů obcí, vlastními silami a prostředky vyrábí propagační materiály.  Součástí odborné přípravy jednotek požární ochrany jsou taktická a prověřovací cvičení, soutěže ve vyprošťování osob z havarovaných vozidel, soutěže v požárním sportu nebo soutěže v disciplínách TFA (simulace zásahové činnosti hasiče v zásahovém oděvu za použití dýchacího přístroje jako zátěž).

    Práce u Hasičského záchranného sboru klade na každého příslušníka stále vyšší nároky na fyzickou a psychickou odolnost a jejich odborné znalosti. Je to zaměstnání, kterému všichni příslušníci obětují spoustu svého volného času, někdy i na úkor svého zdraví.