Územní odbor Žďár nad Sázavou

 Kontakty

Ředitel územního odboru:	plk. Ing. Vladimír Sobotka
Kontaktní adresa:	Jamská 4, 591 01 Žďár nad Sázavou
Telefon:	950 291 101
Email:	vladimir.sobotka@hzscr.cz

Plk. Ing. Vladimír Sobotka - ředitel územního odboru Žďár nad Sázavou

Organizační schéma Územního odboru Žďár nad Sázavou

Žďár nad Sázavou.png

Statistika zásahové činnosti za rok 2022
Požáry	252
Dopravní nehody	391
Plané poplachy	172
Ostatní zásahy	969
Celkem	1784

Historie profeisonálních hasičů okresu Žďár nad Sázavou do roku 2000

 V době předmnichovské republiky, za okupace i po osvobození až do roku 1950 státní orgány požární ochrany neexistovaly, obecní a okresní úřady i národní výbory po osvobození spolupracovaly ve věcech požární ochrany s místními a okersními orgnaizacemi dobrovolné požární ochrany. V době okupace bylo vydáno vládní nařízení č. 30/1942 Sb., o věcech požární ochrany, které se využívalo až do vydání zákona č. 62/1950 Sb., o ochraně před požáry a jinými živelnými pohromami. Na okersním národním výboru u odboru pro vnitřní věci bylo zřízeno okresní velitelství požární ochrany.

Zákonem č. 35/1953 Sb., o státním požárním dozoru a požární ochraně, bylo okresní velitelství požární ochrany zrušeno a s platností od 1. ledna 1954 došlo ke zřízení okresní inspekce státního požárního dozoru jako samostatné složky ONV. Uvedený zákon byl za pět let nahrazen zákonem č. 18/1958 Sb., o požární ochraně, který zrušil státní požární dozor a jeho samostatnou inspekci při ONV. Ta byla začleněna do odboru pro vnitřní věci.

Dnem 1. července 1960 jsou v rámci reorganizace státu zrušeny dřívější okresy Velké Meziřící, Velká Bíteš a Bystřice nad Pernštejnem a začleněny do okresu Žďár nad Sázavou. Okres Nové Město na Moravě byl zrušen a začleněn již v roce 1949. Clekm měl k 1. červneci 1960 okres Žďár nad Sázavou 222 obcí a 341 osad. Počet obyvatel činil 105 871.

Okresní inspekce požární ochrany (OIPO) ONV Žďár nad Sázavoua mělo do roku 1960 tři pracovníky. Po územní reorganizaci stoupl počet na pět pracovníků. Náčelníkem OIPO se stal kpt. František Trojan, který pocházel z obce Baliny. Byl dlouholetým členm dobrovolné organizace a zastával funkce na všech stupních až po ústřední výbor SPO, za čož byl oceněn řadou vyznamenání. V letech 1965 a 1966 se účastnil stáže na Hlavní správě požární ochrany. Po dobu jeho nepřítomnosti byl vedením OIPO pověřen Vladimír Toman. Bydlel ve Žďáru nad Sázavou a byl dlouholetým funkckonářem dobrovolné požární ochrany. Před nástupem na OIPO v červenci 1964 pracoval na MNV ve Žďáru nad Sázavou a poté na pracovním úřadě ONV. Po ukončení stáže v roce 1966 byl František Trojan trvale převelen na Hlavní správu požární ochrany MV ČSR do Prahy. Do výsluhy odešle v hodnosti podplukovníka PO.

V roce 1964 došlo opět k organizační změně v zařazení inspekce PO u ONV Žďár nad Sázavou. Usnesením vlády č. 93/1963 byla okresní inspekce PO vyčleněna z odboru pro vnitřní věci a postavena na úroveň ostatní odborů ONV Žďár nad Sázavou. V druhé polovině roku 1966 byl náčelníkem OIPO jmenován František Sitař z Domanína. V oboru pracoval již  v bývalém  okrese Bystřice nad Pernštejnem a po sloučení okresů přestoupil do Žďáru nad Sázavou. Byl dlouholetým funkcionářem dobrovolné organizace a po několik volebních období pracoval i v okresním výboru. Funkci náčelníka OIPO zastával až do svého odchodu do důchodu v srpnu 1971.

Koncem šedesátých a začátkem sedmdesátých let začaly OIPO v celé republice zřizovat profesionální zásahové jednotky na detašovaných pracovištích. První detašované pracoviště zahájilo činnost 1. října 1970 ve Žďáru nad Sázavou, 1. ledna 1971 následovla Bystřice nad Pernštejnem a 1. ledna 1972 také Velké Meziříčí. Do čela okresní inspekce požární ochrany byl od 1. září 1971 jmenován Miroslav Mateja. Měl velký podíl na zřízení dalších požárních stanic ve Velké Bíteši a Novém Městě na Moravě. Svou funkci zastával až do června 1976, kdy musel ze zdravotních důvodů odejít do důchodu.

V srpnu 1974 byla na základě usnesení rady Jm KNV č. 28/17-74 ze dne 8. srpna 1974 a následujícím usnesení rady ONV ve Žďáru nad Sázavou č. 164/17 ze dne 15. srpna 1974 zrušena detašovaná pracoviště OIPO a vznikl samostatný Okresní veřejný požární útvar ve Žďáru nad Sázavou s požárními stanicemi v Bystřici nad Pernštejnem a ve Velkém Meziříčí, řízený OIPO Žďár nad Sázavou. PRvním a dlouholetým velitelem byl Jaroslav Říčan. V dalších letech se požární útvar dále rozrůstal. Zvyšoval se nejen početní stav příslušníků, ale 2. srpna 1976 vznikla požární stanice ve Velké Bíteši a 1. listopadu téhož roku zahájila činnost také požární stanice v Novém Městě na Moravě. Techniku na požáírní útvar a jednotlivé stanice postupně přidlělovala krajská inspekce PO v Brně prostřednictví OIPO ve Žďáru nad Sázavou.

Úkolů na úseku prevence stále přibývalo - více preventivních prohlídek a kontrol na závodech, více stavebních vyjádření a kolaudací nových objektů. K tomu bylo potřeba více lidí, hlavně odborníkě kavalifikovaných. Řada pracovníků z prevence i příslušníků zásahových jednotek proto absolvovala Střední odbornou školu požární ochrany ve Frýdku - Místku nebo Vysokou školu báňskou v Ostravě - obor technika požární ochrany a bezpečnosti průmyslu.

Ani pracovníci státní správy na úseku požární ochrany to nemyli v prvopočátku jednoduché. Problémem byly nízké početní stavy při výkonu služby, práce s nedostatečnými zákony, kdy nové se teprve tvořily. Ve Žďáru nad Sázavou dochází také k častému stěhování z důvodů oprav budov, reorganizace,v neposlední řadě též majetkověprávních vztahů k objektům. Při provádění kontrolní činnosti inspektorů po celém okrese a pracovníkokvi pro zjišťování přičin požárů sloužil jako slúžební vozidlo automobil Škoda Tudor. K tomuto vozidlu pozděli přibyly dva motocykly.

Od července 1976 byl náčelníkem jmenován Josef Ptáček, který na OIPO pracoval již šest let. Svoji funkci zastával až do roku 1990, kdy po revolučních událostech z podzimu předešlého roku přešel na požární útvar a pracoval ve funkci hasič - technik.

V roce 1985 přijala Česká národní rada nový zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochaně, a v následujícím roce vydalo MV ČSR vyhlášku č. 37/1986, která tento zákon dále rozšiřovala. Nová legislativa byla již zapotřebí, neboť zákon z padesátých let neodpovídal soudobým podmínkám. Okresní inspekce požární ochrany a okresní veřejný požární útvar byly přejmenovány na Okresní správu a okresní útvar Sboru požární ochrany a jsou při ONV Žďár nad Sázavou zařazney jako samostatný odbor. Od 1. ledna 1986 také skladáají stávající a noví pracovníci slib příslušníka Sboru požární ochrany.

Od února 1990 byl do funkce náčelníka Správy a útvaru Sboru požární ochrany Žďár nad Sázavou jmenován dosavadní velitel útvaru Ing. Drahoslav Ryba. Ten vyrůstal v Radostíně nad Oslavou v "hasičské rodině". Ve studiích pokračoval ve šlépějích svého staršího bratra a stal se absolventem Vysoké školy báňské v Ostravě - obor tetchnika požární ochrany a bezpečnost průmyslu.

Od roku 1990 docházelo také k řadě změn v obecně závazných předpisech počínaje ústavou a konče vyhláškami jednotlivých ministerstev, zaváděly se nové pojmy v majetkových vztazích a vzniklay soukromé podniky a organizace. Na to musely reagovat předpisy v oblasti požární ochrany. Byly provedeny změny a doplňky stávajícího zákona č. 133/1985 Sb., příjaty zákony č. 425/1990 Sb., č. 40/1994 Sb. a č. 203/1994 v úplném znění zákona č. 91/1995 Sb. Pro zjednodušení nasazení hasičských jednotek bylo k 1. květnu 1994 zřízeno ve Žďáru nad Sázavou operační středisko. Službu konající operační důstojník a jeho pomocnice udržovali neustálé spojení s požárními stanicemi a dobrovolnými sbory kategorie JPO II a JPO III a zároveň také s ostatními složkami integrovaného záchranného systému (IZS) okresu, tj. s operačním střediskem Policie ČR a dispečinkem Záchranné služby.

Mimo tyto základní složky byli v kontaktu s Báňskou záchrannou službou v Dolní Rožínce, s plukem CO v Bučovicích, se záchranným oddílem kynologů, se speleologickými záchranáři a s dispečery energetických závodů, plynařů a vodařů. Nelze zapomenout na velmi častou spolupráci s personálem Letecké záchranné služby, bez jejíž pomoci si hašení požárů lesa v těžko přístupném terénu už nedovedeme ani představit.

S účinností od 1. ledna 1995 byly profesionální jednotky v rámci České republiky opět přejmenovány a vznikla tak příspěvková organizace Hasičský záchranný sbor (HZS) okresu Žďár nad Sázavou. Jeho ředitlem se stal Ing. Drahoslav Ryba, který byl při výkonu státní správy zároveň jmenován okresním požárním radou. Obdobně byl zástupcem ředitele zároveň i zástupcem okresního požárního rady. Příslušníci jsou vystrojeni podle vyhlášky MV č. 294/1995 Sb. a také způsob vedení zásahu dostal právní úpravy v podobě vyhlášky MV č. 22/1996 Sb.

V roce 2000 byla provedena novela zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, a byly přijaty zákony č. 238/2000 Sb., o hasičském záchranném sboru, č. 239/2000 Sb., o IZS a zmně některých zákonů, a 240/2000 Sb., o krizovém řízení. Dne 1. ledna 2001 vznikla nástupnická organizace HZS Kraje Vysočina.

Stanice Nové Město na Moravě

Rozvoj města a nové požadavky požární ochrany vedly k tomu, aby byla v Novém Městě na Moravě zřízena požární stanice Okresního veřejného požárního útvaru Žďár nad Sázavou. V pondělí 1. listopadu 1976 tak byla zahájena čtyřimi příslušníky nepřetržitá služba. Byli to Josef Krampol, Josef Kunc, Zdeněk Kočík a jeich prvním velitelem se stal Ladislav Švanda st. Začátky nebyly lehké, a i když se budova zdála veliká, těžko se hledaly vhodné prostory pro výkon služby. V prvních letech k tomuto účelu stačit pouze jedna místnost, původně používaná jako sklad materiálu, která sloužila jako služebna, jídelna, nocležna a šatna v jedné podobě. Až v roce 1983, kdy byla dokončena přístavba požární zbrojnice, získala požární stanice další prostory pro výkon služby s moderní ústřednou a z původní služby se stala malá zasedací místnost pro potřeby stanice i dobrovolných hasičů.

Hlavním problémem však byla požární technika. První vlastní vozidlo s označením CAS 25 na podvozku Š 706 RTHP bylo dodáno až v listopadu 1980, tedy po čtyřech letech existence požární stanice. Do té doby používali příslušníci techniku dobrovolného sboru. Dobrým pomocníkem pro zásahy ve výškových objektech byla také požární plošina PP 20, která sloužila od března 1978 až do roku 1995. V roce 1984 přišla na stanici další nová cisterna CAS 25 Š 706 RTHP, která byla zařazena na výjezd a užívána až do konce činnosti požární stanice a následně byla dána k používání dobrovolnému sboru v Novém Městě na Moravě. Mimo standardní vybavení byla osazena radiostanicí a ve výbavě měla tři dýchací přístroje Saturn. V roce 1990 posílila zásahovou činnost další cisterrna CAS 32 T 815, která byla v březnu 1995 předána do vlastnictví PS v Bystřici nad Pernštejnem.

S ohledem na nové plošné pokrytí okresu silami a prostředky ukončila 31. března 1995 požární stanice svou činnost. Za dobu existence zde sloužilo celkem deset příslušníků. Jak již bylo výše zmíněno, prvním velitelem byl Ladislav Švanda st., který tuto funkci vykonával až do odchodu do invalidního důchodu. Ve funkci jej vystřídal v červnu 1987 Jan Lukeš, který ji zastával do května 1991, kdy byl převelen na požární útvar do Žďáru nad Sázavou. Asi půl roku byl pověřen vedením stanice Josef Krampol, kterého nahradil a až do ukončení činnosti stanice ji vedl Josef Košík.

Budova do dnešní doby slouží sboru dobrovolných hasičů v Novém Městě na Moravě.

 Odborná příprava JSDHO Žďár nad Sázavou:

V případě změn níže uvedených dokumetnů a přihlášení nových členů na odbornou přípravu kontaktujte: mjr. Ing. František Janů, tel: 724 105 027

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook