Mimořádné události spojené se zimním obdobím
Zimní období neskýtá jen potěšení při pohledu na zasněženou krajinu zpoza mrazem ozdobené okenní tabulky, ale i záležitosti a problémy spojené s vytápěním obydlí.
Vytápění – jako příčina požáru
Jednou z příčin vysokého počtu úmrtí při požárech je neopatrnost lidí při vytápění svých domovů. Při provozu topidel (kamna, krby, radiátory, tepelné konvektory, infrazářiče) lidé ne vždy dodržují potřebná bezpečnostní pravidla, mnohdy zanedbávají údržbu topidel a kouřovodů (komínů). Hasiči tak během topné sezóny každý týden vyjíždějí k požárům komínů, střech, zařízení k topení nebo nevhodně uskladněných topiv.
Mezi nejčastější závady v této oblasti patří:
- nedodržení bezpečné vzdálenosti hořlavých předmětů alespoň 1 m od tělesa komínu
- neomítnutý komín, spáry v komíně
- nesprávně provedený prostup, prostup kouřovodu hořlavou stěnou
- nedodržení bezpečné vzdálenosti od topidla
(Podrobnosti k bezpečným vzdálenostem lze nalézt v příloze vyhlášky č. 23/2008 Sb., která je dostupná např. na www.hzscr.cz/vyhlaska).
Od roku 2011 platí nařízení vlády č. 91/2010 Sb., o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv. Zmíněný předpis stanoví podmínky požární bezpečnosti při provozu spalinových (komínových) cest, frekvenci jejich kontrol a čištění. Upravuje také to, kdy a kým se provádějí revize spalinových cest a za jakých podmínek lze provádět vypalování komína.
Hlavní změny:
- Výrazně se zmírnily požadavky na kontroly spalinových cest. Dle předchozí vyhlášky bylo v případě komínu, do kterého jsou zapojeny spotřebiče na tuhá nebo kapalná paliva s výkonem do 50 kW (klasická kamna zn. Petra) povinností provádět čištění popř. kontrolu šestkrát ročně. Dle nového předpisu postačuje 3 × ročně.
- V případě plynných paliv jsou povinni provozovatelé čistit nebo kontrolovat spalinové cesty pouze jednou ročně bez ohledu na výkon připojeného spotřebiče.
V případě fyzických osob nedošlo ke změně a povinnost kontroly (odbornou osobou) a čištění (může provádět sám majitel) komínového tělesa zajišťuje majitel objektu.
KomínUpřesnění pojmů:
Čištění – majitel nemovitosti s topidlem o výkonu do 50 kW může provádět sám. Dle právního předpisu musí být prováděno 3 × ročně.
Kontrola spalinové cesty – kontrolu musí provádět vždy pouze tzv. osoba odborně způsobilá, tj. kominík s průkazem odbornosti. Tato kontrola se provádí 1 × ročně.
Revize – revize se provádí vždy před zahájením užívání komínu, dále vždy při změně topného média, výměně spotřebiče nebo jeho nové instalaci.
Lhůty kontrol a čištění spalinové cesty, vybírání pevných znečišťujících částí a kondenzátu a čištění spotřebiče paliv za období jednoho roku:
|
Výkon připojeného spotřebiče paliv
|
Činnost
|
Druh paliva připojeného spotřebiče paliv
|
|||
|---|---|---|---|---|---|
|
Pevné
|
Kapalné
|
Plynné
|
|||
|
Celoroční provoz
|
Sezónní provoz
|
||||
|
Do 50 kW včetně
|
Čištění spalinové cesty
|
3x
|
2x
|
3x
|
1x
|
|
Kontrola spalinové cesty
|
1x
|
1x
|
1x
|
||
|
Výběr pevných (tuhých) znečišťujících částí a kondenzátu
|
1x
|
1x
|
1x
|
||
|
Nad 50 kW
|
Kontrola a čištění spalinové cesty
|
2x
|
1x
|
1x
|
|
|
Výběr pevných (tuhých) znečišťujících částí a kondenzátu
|
2x
|
1x
|
1x
|
||
|
Čištění spotřebiče paliv
|
2x
|
Nejméně podle návodu výrobce
|
|||
Doplňující pravidla k tabulce:
-
Za sezónní provoz se považuje provoz spalinové cesty pro spotřebiče paliv po dobu nepřesahující v součtu 6 měsíců v kalendářním roce.
- U jednovrstvého (nevyvločkovaného) zděného komína pro spotřebiče na plynná paliva se lhůty kontrol a čištění řídí lhůtami kontrol a čištění spotřebiče na pevná paliva.Při kontrolách a čištění dvakrát ročně se tyto činnosti provádí v přiměřených časových odstupech, přičemž mezi jednotlivými kontrolami nebo čištěními nesmí uplynout doba kratší 6 měsíců.
- Při kontrolách a čištění třikrát ročně se tyto činnosti provádí v přiměřených časových odstupech, přičemž mezi jednotlivými kontrolami nebo čištěními nesmí uplynout doba kratší 4 měsíců.
- Pojistný (rezervní) komín používaný pro odvod spalin ze spotřebiče na pevná paliva v případech, kdy nelze zajistit topení jiným způsobem, se kontroluje a v případě potřeby i čistí nejméně jedenkrát za rok.
- Spalinová cesta určená pro odvod spalin ze spotřebiče na pevná paliva sloužícího v živnostenské provozovně k přípravě pokrmů se kontroluje a čistí jedenkrát za dva měsíce.
-
Ve stavbě pro rodinnou rekreaci se kontrola čištění spalinové cesty provádí nejméně jedenkrát za rok.
Základní bezpečnostní zásady při vytápění
Zvýšenou pozornost je třeba věnovat správné instalaci a údržbě topidel. Vždy se řiďte návodem výrobce, který musí být připojen k výrobku. V žádném případě neinstalujte topidla bez odborné pomoci.
Vždy je třeba dodržovat zásadu bezpečné vzdálenosti topidla od dalších předmětů v místnosti, stavebních konstrukcí a podlahových krytin.
Pokud není možné bezpečný odstup dodržet, musíte zajistit alespoň kvalitní tepelnou izolaci. Jakékoliv hořlavé látky a předměty, které se mohou vznítit (ba i obyčejný hadr), skladujte pokud možno co nejdále od topidel. V žádném případě neodkládejte na topné či ohřevné plochy jakékoliv hořlavé předměty. Pozor zejména na barvy nebo laky.
Topné těleso na pevná paliva zabezpečte ochrannou (nehořlavou) podložkou pod topidlem, které znemožní vznícení podlahy tvořené hořlavými materiály a zabrání také žhavým uhlíkům vypadlým z kamen zapálit okolní předměty. Ochranná podložka by u všech spotřebičů na pevná paliva měla přesahovat půdorys spotřebiče nejméně o 30 cm před přikládacím a popelníkovým otvorem a 30 cm na bočních stranách, v případě tepelného spotřebiče k vaření se jedná o 60 × 30 cm. U krbu jsou zásady ještě přísnější (izolační podložka o 80 a 40 centimetrů).
Pokud máte plynové vytápění, dodržujte lhůty revizí plynových spotřebičů (zpravidla 1 × za 3 roky) a pravidelně kontrolujte, zda správně fungují. Nebezpečí hrozí zejména u otevřených spotřebičů, kde při samovolném uvolňování plynu může dojít k otravě. Uživatelé plynového kotle musí minimálně jednou ročně zajistit kontrolu celého spalovacího procesu, čistotou hořáků počínaje a funkcí pojistkového ventilu či termostatu konče.
Topidla potřebují pro svou správnou funkci dostatečný přívod vzduchu. U některých druhů topidel (např. u karmy) hrozí v případě nedostatečného odvětrání otrava oxidem uhelnatým.
Každé topidlo a komín jekonstruováno na určitý druh paliva a jeho používání je nutné dodržovat. Pokud přejdete z jednoho druhu paliva na druhý (např. z plynového vytápění na topení dřevem), vždy si nechte u odborníků zkontrolovat, zda je váš komín pro tuto změnu vhodný.
Pro topení nepoužívejte nic, co do kamen nepatří - např. biologický či jiný odpad (sláma, umělohmotné lahve apod.). Má to nejen nezanedbatelné ekologické důsledky, ale zvyšuje se i riziko poškození kotle, kamen, kouřovodu nebo komína, čímž roste také nebezpečí vzniku požáru.
Dávejte si pozor i na spalování vlhkého dřeva, komín se přitom zanáší větším množstvím sazí a tím se zvyšuje i riziko požáru. Klesá jeho výhřevnost, odpařená voda navíc negativně působí na tepelnou techniku a proces spalování.
Kamna na pevná paliva nesmíte nikdy zapalovat pomocí vysoce hořlavých kapalin (např. benzínu), vždy hrozí vznícení hořlavých par a vážné zranění.
V případě topidel na pevná paliva dávejte bedlivý pozor na žhavý popel. Nechte jej zcela vychladnout a pak uložte do nehořlavých nádob (např. kovu), které jsou neporušené, uzavíratelné a umístěné v bezpečné vzdálenosti od hořlavých látek a stavebních konstrukcí z hořlavých hmot. Vyvarujte se ukládání žhavého popela do plastových popelnic, ty se totiž mohou pak žárem zdeformovat. Kvůli špatnému uložení popela každoročně dochází k požárům nejen popelnic a kontejnerů, ale i obytných a hospodářských budov.
Nesmí se však zapomínat ani na k tepelným spotřebičům připojené komíny (zpravidla svislá konstrukce s jedním nebo více otvory, které slouží k odvodu kouře z tepelných spotřebičů) a kouřovody (roura spojující kamna se spalivovou cestou, respektive komínem).
Komíny a kouřovody s připojenými tepelnými spotřebiči se musí udržovat v řádném stavebně technickém stavu. Konkrétně to znamená například udržování celistvosti a neprodyšnosti komínového pláště, i starší komín by měl být řádně vyspárován a pokud možno omítnut. Požáry často vznikají například žhnutím trámů zazděných v komíně (obvyklé zejména u starších staveb).
Kontrola kouřovoduDbejte na řádné zaústění kouřovodu do komína, dodržujte návody a technické podmínky stanovené výrobcem tepelných spotřebičů. I v případě komína může mít zanedbání neblahé následky. Špatné (netěsné) zaústění kouřovodu do komínového tělesa může díky nekontrolovatelnému uvolňování zplodin způsobit vážné poškození zdraví. Neudržovaný komín rovněž zvyšuje riziko výbuchu kamen.
Pamatujte, že sebemenší nečistota v komíně může způsobit velké nepříjemnosti, ať již dlouhodobé žhnutí a následný otevřený požár nebo otravu lidí jedovatým oxidem uhelnatým. Pravidelné vymetání sazí v komíně a vybírání odpadu by mělo být proto samozřejmostí, stejně jako kontrola jeho technického stavu. Pro ještě přijatelné zajištění bezpečnosti byste měli provést čištění a kontroly komínů a topidel alespoň před začátkem topné sezóny a po jejím skončení. Pryč jsou ty doby, kdy kominík obcházel dům od domu a sám si hlídal svůj rajón. Dnes řádné čištění a kontrolu komínů si prostřednictvím kominické firmy musí zajistit majitelé objektů sami.
Ačkoliv čištění vlastních komínů lze teoreticky provádět svépomocí, lepší je se spolehnout na odborníky - kominíky. Ti by měli provést revizi komínu i v případě, že se chystáte ke komínu připojit jakýkoliv spotřebič, nebo hodláte změnit druh paliva. O provedení čištění vydá kominík doklad.
K požáru může dojít i od nedostatečně zajištěných či netěsných komínových dvířek, z nichž pak mohou vylétat jiskry či žhavé materiály. Vybírací dvířka u paty komínu by neměla být nikdy umístěna v obytných místnostech, pevně uzavřena musí být i vymetací dvířka na půdě.
Používání komínů, u nichž byly zjištěny závady, je zakázáno.
Zásada bezpečné vzdálenosti platí také pro komínové těleso, hořlavé látky by od něj měly být v půdních prostorách vzdáleny nejméně 1 metr - riziko zvyšují zejména textil a seno. Do komínového zdiva nesmí zasahovat ani k němu těsně přiléhat žádné hořlavé stavební prvky (jako konstrukce rovu, stropu, obložení apod.). Za nezávadný stav komínů nese odpovědnost správce nebo majitel objektu, ne kominík.
Pamatujte, že zkontrolovaný a dobře vyčištěný a seřízený tepelný spotřebič přináší nejen spolehlivější provoz a požadovaný výkon, ale i významnou úsporu paliva.
Další rizika v zimním období
Zimní období přináší i další rizika, která jsou spojená např. se sněhovou nadílkou, námrazou nebo náledím.
Situace samozřejmě vždy záleží na vývoji počasí. Pravidla, která bychom měli znát, obecně platí jak pro pár centimetrů sněhu, tak i pro sněhovou kalamitu.
Nebezpečí rampouchů na okraji střech a okapů
Nebezpečí vzniku rampouchů nastává v případě tání sněhu na šikmé střeše. Sluneční paprsky sníh zahřívají, tento roztává a stéká v kapkách vody na okraj střechy, kde opět zmrzne, protože tam je teplota pod bodem mrazu. Délka některých rampouchů na domech přesahuje i půl metru. Zranění, která při pádu takové ledové masy chodcům hrozí, mohou být velmi vážná. Tam, kde rampouchy směřují na chodníky nebo se nacházejí nad vstupními dveřmi do jednotlivých domů je nutné je z bezpečnostních důvodů odstranit. I jako chodci bychom si měli uvědomovat případná rizika spojená s pádem rampouchů a nebezpečným místům se raději vyhnout.
Vrstva sněhu odklízená ze střechyV tomto případě se na nebezpečí propadu střechy podílí více faktorů. Naprosto základním z nich je střešní konstrukce (její nosnost, sklon atd.). Dalším důležitým faktorem je samotný sníh. Jde-li o lehký prašan nebo těžký mokrý sníh. Důležitý je také čas, za jak dlouho sníh napadl a není-li pod vrstvou sněhu už na střeše led. Každý projektant by při návrhu střešní konstrukce měl vycházet z mapy sněhových oblastí, podle kterých je Česká republika rozdělena do osmi oblastí dle předpokládaného množství sněhu (ČSN 730035).
V této souvislosti je nutné upozornit všechny občany a majitele objektů, že:
- za bezpečný provoz staveb, tedy i za bezpečný stav a údržbu střech, zodpovídají výhradně majitelé těchto objektů; ti mají zákonnou povinnost starat se o svůj majetek tak, aby neohrozili životy, zdraví a majetek dalších osob
- vždy je nutné zvážit, jestli majitelé nebo další osoby odpovědné za správu objektu mají dostatečné schopnosti a zkušenosti, aby odstranění rampouchů či sněhu provedli sami nebo ji raději svěří do rukou odborných firem
- není-li možnost okamžitého odstranění padajících rampouchů nebo sněhové laviny, alespoň na toto nebezpečí upozorněte – označte a ohraďte zasažený prostor
- při práci na střeše je nutné postupovat s největší opatrností, aby nedošlo k pádu nebo proboření
- místo předpokládaného dopadu rampouchů nebo sněhu je nutné dostatečně zajistit tak, aby nedošlo ke zranění chodců nebo dalším škodám na majetku např. zaparkovaných automobilů
- sníh a led by se měl z plochy střechy odstraňovat průběžně, aby konstrukce nebyla přetížena a nesoustřeďovat shrabovaný sníh na jedno místo střechy
Kdo sníh a rampouchy ze střechy odstraní?
- Svépomocí
Je to sice nejrychlejší a nejlevnější, ale bohužel také často velice nebezpečné řešení. Člověk, který se do této práce pustí, musí být dostatečně fyzicky disponován a měl by mít znalosti o práci ve výškách. Zbytečný hazard není na místě. Pohyb na střeše v letních měsících je podstatně jednodušší než v zimě…
- Speciální firmou
Většinou je toto řešení nejbezpečnější. Je nutné si však z velkého množství nabídek vybrat firmu s certifikátem o absolvování školení pro práce ve výškách a nad volnou hloubkou.
- Profesionální hasiči
Jednotky Hasičského záchranného sboru ČR tuto práci vykonávají pouze v případě, že se jedná o bezprostřední ohrožení života, zdraví nebo majetku občanů ČR a to především na „veřejných budovách“ jako jsou např. školy, školky, úřady, zdravotnická zařízení atp.
- Dobrovolní hasiči
Zástupci obcí velmi často využívají možnosti domluvit se s místní jednotkou sboru dobrovolných hasičů na odstranění sněhu nebo rampouchů z obecních budov.
Jak se co nejbezpečněji pohybovat na kluzkém povrchu zimních chodníků?
Jednou z nejčastějších příčin úrazu je pád na namrzlém nebo kluzkém povrchu. Paradoxně se velmi často úraz stává především seniorům v nejbližším okolí jejich domova, který důvěrně znají. Jednou z příčin je špatná obuv, kterou volí i při těch nejkratších trasách – zazvoní poštovní doručovatelka, jdou vyhodit odpadky do popelnice, posypat kluzký povrch nebo vyvenčit pejska. I na „těch pár metrů“ je nutné přezout se z papučí do vhodné obuvi (kotníčková s protiskluzovou podrážkou). Těch pár vteřin za zvýšení našeho bezpečí určitě stojí.
- Pokud se cítíte jistější s oporou, neváhejte nosit například hůlku.
- Ve velmi nepříznivém počasí (náledí, silný vítr nebo sníh) raději vůbec nevycházejte. Zkuste se domluvit třeba s mladšími příbuznými nebo sousedy, aby vám obstarali nejnutnější nákupy.
- Nestyďte se požádat v nebezpečných úsecích o pomoc (oporu). Dlažební kostky, tramvajové koleje i bílé pruhy na přechodu pro chodce bývají za mokra či náledí velmi kluzké.
- Musíte-li ven, pohybujte se opatrně, nespěchejte. Zapomeňte na dobíhání tramvaje nebo vlaku. Dejte si dostatečný čas na obtížnější cestu.
- Při chůzi po schodech se vždy přidržujte zábradlí.
- Dbejte na správný postoj těla – nehrbte se, lehce podsaďte pánev a pokrčte kolena – budete mít větší stabilitu.