Povodně jsou přírodní katastrofy, které nám pravidelně prokazují, že jsou nejzávažnějšími mimořádnými událostmi s obrovskými následky a nedozírnými škodami, které mohou území České republiky postihnout.

Přirozené povodně jsou přírodní fenomén, kterému nelze zabránit. Povodně byly, jsou a budou. Ochrana před povodněmi nebude nikdy absolutní. Od roku 1997, kdy o tragických následcích vypovídá zejména skutečnost, že bezprostředně na následky povodní zemřelo 49 osob (celkem pak 60) a celkové materiální škody dosáhly 62,6 miliard Kč, se toho ale hodně změnilo.

Při povodni v roce 1997 se projevila nedostatečná připravenost příslušných orgánů státní správy a samosprávy při řešení jejích následků. Nebyly k dispozici plány ochrany před povodněmi, nebyly dostatečně stanoveny požadavky na bezpečnost vodních děl, koryta mnoha řek byla neudržovaná. Zároveň se ukázala nutnost koordinace provádění záchranných a povodňových prací a zejména nutnost koordinace nasazování sil a prostředků složek integrovaného záchranného systému.

Proto se tyto povodně nepochybně staly impulsem pro analýzu stávající legislativy a následné vypracování a přijetí řady zákonů a prováděcích předpisů k nim, s cílem sjednotit působnosti a pravomoci orgánů veřejné správy i práva a povinnosti právnických a fyzických osob při řešení problematiky ochrany před povodněmi, ale také při přípravě na mimořádné události, při provádění záchranných a likvidačních prací, při ochraně obyvatelstva, stejně tak jako při přípravě a řešení krizových situací.

K 1. lednu 2000 tak nabyl účinnosti soubor důležitých zákonů tzv. „krizové“ legislativy, kterými jsou:

• zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky;
• zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů;
• zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon);
• zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy.

Současně byla, prostřednictvím novelizace zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy, převedena problematika oblasti civilní ochrany z působnosti Ministerstva obrany do působnosti Ministerstva vnitra.

K 1. lednu 2002 nabyl účinnosti nový zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), který nově definoval problematiku ochrany před povodněmi. K 16. lednu 2002 nabyl účinnosti zákon č. 12/2002 Sb., zákon o státní pomoci při obnově území, který řeší poskytnutí státní finanční pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a postup předcházející poskytnutí státní pomoci.

Dále se významným způsobem zvýšily technické možnosti hlásné a předpovědní povodňové služby, zejména nárůst hlásných profilů na vybraných vodních tocích a také se výrazným způsobem zlepšila informovanost obyvatel v záplavových územích a možnost jejich včasného varování.

Následná analýza průběhu povodní potvrdila, že systém, který byl vytvořen po povodních v roce 1997, byl nastaven správně a funkčně.

I díky těmto změnám, se Česká republika dokázala výborně poprat s povodněmi v roce 2002. Jednotný systém řízení záchranných a likvidačních prací se ukázal jako ideální a mnohé země z tohoto modelu vyšly a postupně ho zavedly, či zavádějí (např. Maďarsko, Belgie). Čeští experti na tuto problematiku jsou velmi ceněni v zahraničí a aktivně se účastní jednání pracovních skupin jak v rámci NATO, tak Evropské unie.

Vyhodnocení povodní 2002 dále poukázalo na to, že preventivní opatření pro ochranu před povodněmi jsou nejefektivnější formou ochrany.

Na základě těchto zkušeností přistoupil Hasičský záchranný sbor ČR k různým činnostem, které preventivní opatření zlepšují.

1. Zabezpečuje pravidelnou přípravu starostů a dalších určených pracovníků obcí s rozšířenou působností.
2. Poskytuje odborné a metodické pomoci obecním úřadům a zaměstnavatelům při organizování a provádění školení právnických a fyzických osob v rámci preventivně výchovné činnosti k problematice mimořádných událostí (cestou HZS krajů).
3. Podporuje a prosazuje začlenění tematiky ochrany člověka za mimořádných událostí do výuky základních a středních škol.

Připravuje a realizuje řadu preventivních programů, které občana informují o možných mimořádných událostech a správných postupech v případě ohrožení.

S cílem zvýšit připravenost Hasičského záchranného sboru České republiky na řešení povodní a zvýšit kvalitu povodňových záchranných a likvidačních prací prováděných Hasičským záchranným sborem České republiky byla postupně pořizována technika a věcné prostředky určené především pro řešení mimořádných událostí typu povodeň.

Především v reakci na povodně, které Českou republiku postihly v r. 2013, byl Hasičským záchranným sborem České republiky zformován projekt Připravenost Hasičského záchranného sboru České republiky k řešení povodní, který byl následně v letech 2013 – 2015 realizován se spolufinancováním ze strukturálních fondů Evropské unie, konkrétně Integrovaného operačního programu pro období 2007 – 2013. Uvedeným projektem byla pořízena moderní technika a věcné prostředky pro záchranné a likvidační práce prováděné Hasičským záchranným sborem České republiky a vytvořením hmotných podmínek pro účelnější zvládnutí logistického zabezpečení poskytnutí humanitární pomoci obyvatelstvu v ohrožených a zatopených oblastech a pro rychlejší nasazení speciálních sil Hasičského záchranného sboru České republiky. Celkové způsobilé náklady projektu činily 1,40996 mld. Kč; z toho 85 % bylo spolufinancováno Evropskou unií. Více o projektu na http://www.hzscr.cz/clanek/zaverecna-informace-k-realizovanemu-projektu-pripravenost-hasicskeho-zachranneho-sboru-ceske-republiky-k-reseni-povodni.aspx

Ke Zvýšení akceschopnosti Hasičského záchranného sboru České republiky pro záchranné a likvidační práce při živelních pohromách, zejména při povodních a bleskových povodních, přispěla také realizace projektů operace „Živelní pohromy“, které byly realizovány Hasičským záchranným sborem České republiky v letech 2012 – 2014. Uvedené projekty spočívaly v pořízení generačně nové a moderní speciální techniky určené pro řešení živelních pohrom (zejména povodní a bleskových povodní). Celkové způsobilé náklady projektu operace „Živelní pohroma“ činily 297,9 mil. Kč; z toho 85 % bylo spolufinancováno Evropskou unií. Více o projektech na http://www.hzscr.cz/clanek/zaverecna-informace-k-realizovanym-projektum-operace-zvyseni-akceschopnosti-hasicskeho-zachranneho-sboru-ceske-republiky-pro-zachranne-a-likvidacni-prace-pri-zivelnich-pohromach.aspx

Toto je jen ilustrační výčet toho, co všechno bylo po povodních v roce 1997 a 2002 realizováno a zlepšeno. To, že se nejednalo jen o zbytečné kroky, prokázaly následné povodně v roce 2006, které si již nevyžádaly žádné přímé oběti na životech.

Kontakt:
kpt. Mgr. Nicole Zaoralová
tisková mluvčí
MV-generální ředitelství HZS ČR
Tel.: 950 819 944
Mobil: 602 215 142
E-mail: nicole.zaoralova@grh.izscr.cz

Vzpomínka na povodně 1997 - 20 let poté
Zdroj: Hasici CZ, Institut ochrany obyvatelstva HZS ČR

V sobotu 5. července 1997 v odpoledních hodinách začalo v souladu s předpovědí meteorologů pršet na území celé Moravy a severovýchodních Čech. Velmi intenzivní srážky pokračovaly i v průběhu následujících dnů, což mělo za následek mimořádné zvýšení průtoků vody ve většině potoků a řek.

V průběhu neděle byla svolána zasedání okresních povodňových komisí a byly vyhlašovány II. a III. stupně povodňové aktivity. Kritická situace nastala v okresech Svitavy, Bruntál, Jeseník, Šumperk, Vsetín, Opava a také Ostrava. OPIS HZS krajů postupně aktivovala všechny dostupné síly a prostředky hasičů ve svých okresech. Do postižených oblastí byly vysílány jednotky ze všech 77 územních celků ČR, především z těch, které měly čluny, aby mohly provádět záchranu osob v zatopených oblastech.

V úterý 8. července 1997 se situace značně zkomplikovala. Zaplavením Olomouce byla odříznuta jediná přístupová komunikace do severní části Moravy a Slezska. S postupující záplavovou vlnou byly jednotky nasazovány na záchranné práce do okresů Přerov, Kroměříž, Uherské Hradiště a Hodonín. Postupně byl ve všech okresech severní Moravy vyhlášen III. stupeň povodňové aktivity. Povodňová vlna na řece Moravě zasáhla také některé okresy jižní Moravy, např. Kroměříž, Zlín a Břeclav.

Povodní bylo zasaženo území 35 okresů ČR, hlavně v oblasti toku řek Opava, Morava, Bečva, Ostravice, Svratka, Svitava, Orlice a Labe. Kritickou situace neustále zhoršovalo nepříznivé počasí.

Na záchranné a likvidační práce bylo v postižených oblastech nasazeno 249 jednotek hasičských záchranných sborů okresů, 62 jednotek hasičských záchranných sborů podniků, 1196 sborů dobrovolných hasičů a 37 sborů dobrovolných hasičů podniků.

Celkem při letních povodních na Moravě v roce 1997 zasahovalo 16 967 hasičů z 1 544 jednotek, bylo nasazeno 1 793 základních požárních automobilů, 163 speciálních automobilů, 250 záchranných člunů a 1682 přenosných čerpadel.

Mezi nejdůležitější činnosti hasičů při povodni patřilo organizování a provádění záchranných prací, varování obyvatelstva, záchrana zvířat a majetku, odčerpávání vody, nouzové spojení se zatopenými oblastmi. Nouzové zásobování potravinami, vodou a léky, zabezpečení činnosti okresních povodňových komisí, zabezpečení provozu důležitých zařízení dodávkami elektrického proudu nebo pohonných hmot a technická pomoc zdravotnické záchranné službě při jejich činnosti.

Při záchranných pracích bylo celkem evakuováno 33 632 osob a zachraňována 26 009 osob.

Povodeň vyvolala celou řadu dalších mimořádných událostí, které celkovou situaci zhoršovaly a bylo nutné je okamžitě řešit. Šlo zejména o velké množství osob v rozrušených objektech odříznutých vodou, kterým hrozilo zřícení. Hrozba havárie na vodním díle Šance představovala nebezpečí pro města na řece Ostravici. Zatopením měst Ostravy, Olomouce a Otrokovic došlo ke vzniku značných ekologických havárií. Část jednotek na sebe navázala železniční nehoda rychlíku u města Suchdol nad Odrou. Další nasazování hasičů si vyžádaly požáry vznikající v důsledku zkratu a samovznícení v zatopených oblastech.

V důsledku povodní zemřeli 3 hasiči (z toho jeden profesionální), zraněno bylo 58 hasičů.

Při záchranných pracích spolupracovala s jednotkami hasičů především Armáda ČR, Policie ČR, zdravotnická záchranná služba, jednotky záchranných a výcvikových základen civilní ochrany, Speleologická záchranná služba, Horská služba, Vodní záchranná služba, poruchové a technické služby a další subjekty a jednotlivci.

Převzato z knihy:
Stručná historie profesionální požární ochrany v Českých zemích, autor JUDr. Zoltán Szaszo,
MV-GŘ HZS ČR 2010, ISBN–978–80-86640-60-0.