Zatím to tak nevypadá...
ale jarní sluníčko už brzy zažene do kouta dlouhé zimní, deštivé a větrné dny. Letošní dlouhá zima nastřádala v každém z nás pocit touhy po světle a teple. Ta nedočkavost zase některé z nás vyžene ven obhlédnout zahrádky, uzamčené chaty a chalupy a u nich v kůlnách zavřené zahradní nářadí. Jenže pohrabat starou trávu nebo snad ještě podzimní listí není snadné, když stará tráva prorůstá plotem, kraluje a ve větru šustí v koutě zahrady, na mezičkách a loučkách.
Tak nějak by se mohl odvíjet scénář dobře známého obrazu prvních jarních teplých dnů. Tak nějak by mohlo probíhat každoroční hektické období pro hasiče, kdy jejich červená auta nestačí přejíždět od jedné hořící meze k jiné. Když jsou to jen meze, je ještě dobře. Mnohokrát jsou to právě ty zmiňované stodoly, zahradní domky, kůlny, ale i obytné domy a jiné objekty.
Pálení staré trávy i ostatních porostů v souvislých plochách je zákonem o požární ochraně zakázáno. Hrozí nebezpečí přenesení požáru na jiný objekt nebo plochu podobnou té spalované a to po povrchu suché vegetace, zanesením ohně větrem nebo i konvektivními proudy horkých spalin s jiskrami a v neposlední řadě přenesením ohně v podloží. Poslední nebezpečí je aktuální zvláště v lesích nebo na plochách, kde je silnější vrstva lesní hrabanky nebo nedostatečně mineralizovaných zbytků organických látek z dřívější vegetace. Takový oheň může „doputovat" na vzdálenost desítek metrů a objevit se i po několika dnech. Jsou známé případy např. vzplanutí lesa po dvou týdnech ve vzdálenosti až sedmdesáti metrů od původního místa pálení. Bohužel jsou každoročně zaznamenávány i případy udušení lidí v kouři a v neposlední řadě i uhoření při nezvládnutém, původně jen malém kousku vypalované plochy.
Pálení biologického odpadu lze provádět za podmínek stanovených jednotlivými obcemi (nežádoucí znečišťování ovzduší, obtěžování okolí apod.) jen na předem připravených přiměřeně velkých hromadách za trvalé přítomnosti alespoň jedné dospělé osoby a prostředků na prvotní hasební zásah.
Hořlavý biologický odpad může fyzická osoba spalovat jen za podmínek, že:
1. pálení provádí na vlastním pozemku a v dostatečné bezpečné vzdálenosti od budov a volných skládek např. palivového dřeva apod.,
2. pálení provádí osoba starší 18 let. Osoby mladší mohou tuto činnost vykonávat jen za dozoru dospělé osoby,
3. pálení není prováděno v období dlouhotrvajícího sucha, za větrného počasí apod.,
4. po ukončení pálení ohniště bezpečně uhasí a následně provádí kontrolu po dobu nejméně 8 hodin.
V lesích je povoleno pálení větví po těžbě jen na nakupených hromadách za nepřetržitého dohledu lesních dělníků. Podmínky takového pálení upravuje Nařízení Plzeňského kraje č. 1 z roku 2002, které je stále v platnosti. Zde je řečeno, že v okamžiku rozdělání ohně začíná tzv. doba zvýšeného nebezpečí vzniku požáru. Tato doba je ve smyslu ustanovení zákona o požární ochraně považována za činnost se zvýšeným požárním nebezpečím a ve smyslu téhož zákona se při jejím provozování musí plnit stanovené povinnosti. Za porušení povinností jsou ukládány pokuty správním orgánem na úseku požární ochrany - Hasičským záchranným sborem Plzeňského kraje.
Nenechte si zkazit přicházející jaro traumatizujícím zážitkem z požáru, který byl způsoben Vaší vinou.
plk. Ing. Jan Majer
ředitel odboru prevence
HZS Plzeňského kraje