Živel voda a hasiči
13. dubna 2016 - (Ivana Svitáková) - V hl. městě Praha žije asi 1, 2 milionů obyvatel a každoročně Prahu navštíví až 6 milionů turistů. Praha je centrem mnoha úřadů, kulturních i sportovních středisek, škol, firem. V Praze je hustá síť komunikací, včetně podzemní dráhy. Pražská aglomerace se rozprostírá na území velkém 772,3 km2. I hlavní město Praha může postihnout přírodní živel. Podívejme se na živel vodu, a na to, jak si s ním poradí pražští hasiči, kteří se denně starají o bezpečnost obyvatel Prahy i jejich návštěvníků.
Voda je pro život nezbytná, ale když je jí mnoho najednou a nečekaně, může způsobit katastrofální záplavy a zničení všeho, co jí stojí v cestě. Voda je nezbytný pomocník hasičů, a také živel, se kterým si hasiči ví rady.
Na Zemi je 1 400 milionů km3 vody, pro představu je to obsah krychle, jejíž jedna strana měří jeden tisíc kilometrů. 97, 2% vody je voda nepitná, nachází se v mořích a oceánech. Víte, že téměř 7 000 km je vzdálenost, kterou urazí v Jižní Americe Amazonka, nejdelší řeka světa. Tento tok je nejdůležitější, pokud se jedná o objem vody. Každou vteřinu dodá do Atlantského oceánu 200 000 m3 vody. Voda je nezbytná pro život na Zemi, ale voda také dokáže život na Zemi potrápit.
Na území České republiky si například povodně v roce 1997 vyžádaly 60 lidských životů. Bleskové povodně na Ústecku a Liberecku si v roce 2010 vyžádaly 8 lidských životů. Hlavní město Praha odolávalo povodním např. v roce 2002 i v roce 2013. Každá taková přírodní katastrofa je následně odrazovým můstkem pro další preventivní i technická opatření, je určitou zkušeností.
Voda jako přítel hasič
Voda je nejstarší, nejznámější a stále nejdůležitější hasební látkou. Při hašení požárů se používá v 90%. Je nejdostupnější, nejlacinější, lehko dopravitelná a neškodí životnímu prostředí. Její hasební efekt spočívá v ochlazování. Litr vody se v ohni okamžitě odpaří na 1 700 litrů páry a ochladí přitom hořlavou látku a odejme tím nezbytnou tepelnou energii.
Dravá voda
Povodně se hlavnímu městu Praze nevyhýbají. Připomeňme si některé z nich:
Ohlédnutí za činností hasičů při povodních v Praze v červnu 2013
Jednotky požární ochrany Hasičského záchranného sboru hl. m. Prahy v době vyhlášení nouzového stavu 2 – 19. června 2013 řešily 1 071 událostí souvisejících s průběhem nebo následky povodně.
Prvořadým úkolem jednotek HZS hl. m. Prahy bylo:
- provádění záchranných prací zaměřených zejména na evakuaci osob z ohrožených oblastí;
- čerpání vody ze zatopených prostor, odklizení naplavenin ohrožujících pilíře mostů, zajišťování a likvidace uvolněných pontonů a mol.
Jednotky požární ochrany také:
- monitorovaly malé vodní toky na území hl. m. Prahy;
- podílely se na výstavbě a následné demontáži mobilních protipovodňových zábran také byla zřízena pytlovací centra a zajišťován rozvoz naplněných pytlů;
- bylo zřízeno výdejní středisko materiální pomoci, ze kterého byly distribuovány ložní sady pro evakuační střediska městských částí.
Pro řešení krizového stavu byla využívána také specializovaná družstva HZS hl. m. Prahy:
- odřad USAR (Urban Search and Rescue Team, vyhledávací a záchranný tým) byl nasazen pro vyhledávání pohřešovaných osob;
- potápěči uzavírali protipovodňová vrata na Čertovce a uvolňovali protipovodňová vrata na přečerpávací stanici na Rokytce;
- potápěči se dále podíleli na kotvících a zabezpečovacích pracích na Vltavě;
- lezci byli využiti při odklízení naplavenin ohrožující mosty;
- letečtí záchranáři spolupracovali především na záchraně osob.
Celkem bylo nasazeno 742 příslušníků pro řešení událostí spojených s povodní.
Dvojí tvář vody
Činnost hasičů je velmi různorodá, od likvidace požárů, přes zásah u dopravních nehod až po záchranu osob z vody. Hasiči často používají vodu na likvidaci požáru, jindy brání vodě, aby nezaplavila sklepy i domy, anebo hasiči také provádějí záchranu osob z vody. Jednotky požární ochrany také odstraňují větve a stromy, které se lámou pod tíhou sněhu a ledu, odstraňují těžký sníh ze střech při nebezpečí z prodlení, a to v případě ohrožení života a zdraví.
„Využití“ vody na likvidaci požárů a „boj“ s vodním živlem
Z činností hasičů se dozvíme, že vodu hasiči „využívají“ na likvidaci požárů, ale také dopravují pitnou vodu v případě mimořádných událostí, monitorují vodní toky, odčerpávají vodu ze sklepů a dalších objektů, vyhledávají osoby z vody, provádějí práci na vodě i pod vodou. Například v letech 2011 – 2014 se pražští hasiči podíleli 79 krát na vyhledávání osob z vody a odčerpávání vody provedli v uvedeném období celkem 1 322 krát. Z grafů je patrný nárůst jmenovaných činností v roce 2013, kdy území Prahy zasáhla povodeň.
Činnost jednotek požární ochrany HZS hl. m. Prahy v letech 2011-2014
Činnost jednotek požární ochrany HZS hl. m. Prahy v letech 2011-2014
Zeptali jsme se ředitele HZS hl. m. Prahy brig. gen. Ing. Romana Hlinovského:
V čem spočívá příprava a výcvik pražských hasičů na případné povodně? Jakými prostředky a vybavením disponují hasiči na zásahy u povodní a na likvidaci jejich následků?
„Výcvik se dá rozdělit do dvou úrovní. Jednak je to standardní odborná příprava, kterou projde každý hasič a spočívá v osvojení si dovedností a získání znalostí např. pro využívání základních záchranných technik a vybavení, nebo v pohybu v suchých oblecích pro práci a záchranné operace ve vodě. Zároveň se všichni příslušníci HZS hlavního města Prahy opakovaně školí ve znalosti hasebního obvodu, a tedy i v tom, jaké oblasti na území města jsou ohrožené povodní, případně kde se instalují protipovodňové zábrany.
Nad rámec běžného výcviku potom využíváme naše specialisty, kteří mají oprávnění k řízení motorových člunů, kurzy záchrany na vodě, potápěče a také lezce a letecké záchranáře, kteří jsou ve spolupráci s piloty vrtulníků PČR schopni zasahovat i nad vodní hladinou.
Současně s přímým zapojením hasičů do záchranných operací probíhá při povodních velmi aktivní činnost operačního a informačního střediska, které zabezpečuje příjem tísňových volání a životně důležitý přenos informací. Je aktivován štáb HZS, který má za úkol analyzovat situaci, mít přehled o nasazených silách a prostředcích, přenášet informace, analýzy a prognózy ohroženým městským částem a Magistrátu.
Při povodních kromě již zmíněných člunů a dalších prostředků, můžeme použít například jeřáby na odstranění překážek ve vodním toku, nebo norné stěny a sorbenty pro zachycení úniků ropných produktů. V současné době pracujeme na posílení rozpočtu a získání mimorozpočtových zdrojů, abychom dokázali obnovit zastaralou techniku a mít spolehlivé moderní vybavení“.
Cobra v garáži u hasičů
CCS (Cold Cut System) COBRA je efektivní nástroj pro prorážení a řezání ve všech typech materiálů. Technika řezání pomocí vodního paprsku rozprašuje vodu a vytváří velmi jemnou vodní mlhu, která má schopnost zchlazovat prostor požáru a hasit oheň. Pražští hasiči zařízení využívají pro rychlé rozřezání např. střech a účinné hašení požáru právě pod konstrukcí střechy.
Ničivá voda ve světě
Smrtonosná čínská Žlutá řeka zabila více lidí, než kterákoliv jiná řeka na světě. V roce 1931 se v ní utopily 4 miliony lidí a miliony dalších připravila o střechu nad hlavou. V Itálii roku 1966 spadlo za pouhých 40 hodin plná třetina předpokládaných ročních srážek. Přívalem vody bylo zasaženo především město Florencie, kde si záplavy vyžádaly 144 lidských životů. Voda z okolních kopců se vlévala do řeky Arno a ta se valila rychlostí 130 km/h směrem k Florencii. Mimo město zahynulo při těchto povodních dalších 112 lidí, 50 tisíc kusů hospodářských zvířat a v trosky se proměnilo 10 tisíc domů. V březnu roku 1998 způsobily abnormálně silné jarní deště v jihozápadním Pákistánu vylití řeky Dasht a následně rozsáhlé záplavy při kterých zahynulo 1000 lidí, mnohé z nich strhl proud do Arabského moře nebo zůstali pohřbeni pod nánosem bahna vysokého až 1,8 m. A právě bahno zničilo osady na březích řeky v délce 500 km.
(Zdroj „Ničivá voda ve světě“ : Guinnessova kniha přírody, vydal Aradan 2001)
kpt. Ing. Ivana Svitáková
Odbor prevence Hasičského záchranného sboru hl. m. Prahy
Fotografie: archiv HZS hl. m. Prahy