Letos, stejně jako loni, nemohl být v kladenském OC Central umístěn tradiční stánek, který kromě zajímavostí o lince 112 nabízel návštěvníkům informace o prevenci předcházení požárů v domácnostech. Kolemjdoucí se mohli dozvědět, jak správně nahlásit případný požár, jak se při požáru správně zachovat a jaké každý může přijmout opatření a těmto událostem předcházet. Pojďme si proto alespoň tímto způsobem připomenout historii linky 112 a také vám přinášíme některá zajímavá čísla ve spojitosti s linkou 112.

Historie linky 112

Zavedení jednotného evropského čísla 112 bylo jednou z podmínek vstupu nových zemí do Evropské unie. Ostatní země, které již byly členy, měly za povinnost toto číslo zavést nejpozději do 31. prosince 1992. U některých států se však mohl vyskytnout se zaváděním čísla problém, tak bylo stanoveno, že nejpozdější termín, kdy musí být tato služba funkční, je 31. prosince 1996. To znamená, že od 1. ledna 1997 se ve všech tehdejších členských státech EU při vytočení čísla 112 dalo dovolat na tísňovou linku. Díky této službě odpadlo plno problémů s voláním například zdravotnické pomoci, protože na lince jednotného evropského čísla tísňového volání sedí operátoři, kteří jsou schopni kvalitně odbavit hovor i v cizím jazyce, a člověku se tak dostane adekvátní a včasné pomoci.

Telefonní centrum tísňového volání

V souvislosti se zaváděním jednotného evropského čísla tísňového volání vznikl nový pojem, a to telefonní centrum tísňového volání (TCTV). Tato centra se budovala na operačních a informačních střediscích složek integrovaného záchranného systému, to znamená na operačních a informačních střediscích hasičského záchranného sboru jednotlivých krajů. Pilotní provoz telefonního centra tísňového volání byl zahájen v Praze. První ostré volání do systému bylo spuštěno v dubnu roku 2004. Nejdříve šlo pouze o volání ze sítí Českého Telecomu, ale 22. dubna 2004 došlo k zapojení i mobilních operátorů. Od května roku 2005 jsou v ostrém provozu všechna telefonní centra tísňového volání.

V současné době je u nás v provozu 14 telefonních center tísňového volání, která jsou umístěna na krajských operačních a informačních střediscích HZS. To znamená, že každý kraj má své vlastní telefonní centrum. Mezi hlavní úkoly tohoto centra patří příjem tísňového volání na linku 112, vyhodnocení tísňové zprávy a její předání všem složkám integrovaného záchranného systému, které se budou zabývat řešením vzniklé situace.

Statistika za rok 2021

Za uplynulý rok přijala tísňová linka středočeských hasičů celkem 273 340 hovorů, což je v porovnání s minulým rokem o 2 706 hovorů více. Dlouhodobě můžeme říct, že trend volání na tísňovou linku klesá, což může být způsobeno také rozšířenějším povědomím o tom, k čemu linka 112 slouží.

Jelikož TCTV 112 (telefonní centrum tísňového volání) obsluhuje zpravidla kromě linky 112 také národní linku hasičského záchranného sboru kraje 150, je zajímavé porovnání, které linky volající využívají více. Na grafu je jasně vidět, že v tomto případě vede linka 112. Může to mít mnohé důvody. Jako nejdůležitější se jeví fakt, že při ohlášení mimořádné události na linku 112 je informace o této předána současně všem základním složkám integrovaného záchranného systému (hasičům, zdravotnické záchranné službě i policii).

Zajímavým ukazatelem je také počet odeslaných datových vět na jednotlivé základní složky integrovaného záchranného systému v rámci Středočeského kraje. Zde vidíme jenom počet datových vět, které jsou odeslané po volání na linku 112, tudíž například v případě zdravotnické záchranné služby to nereflektuje přesný počet volání, protože oznamovatelé samozřejmě také využívají i národní linku 155, kde jsou spojeni přímo s operátorem zdravotnického operačního střediska. Pokud tedy máte zdravotní problém, který nevyžaduje spolupráci složek IZS, volejte přímo linku 155.

Posledním sledovaným zajímavým ukazatelem je počet datových vět, které středočeští hasiči odbavili podle místa jejich vzniku. Pokud totiž dojde k zahlcení jednoho TCTV, hovor je automaticky přesměrován na nejbližší volné TCTV, v našem případě hovory nejčastěji „přepadávají“ do Prahy a okolních krajů. Největší přelivy jsou v době zvýšené zátěže, což může být například vlivem nepříznivého počasí na území našeho kraje. Jedny z nejvyšších nárůstů zaznamenávají operační střediska v případě silného větru, který bývá v posledních letech nedílnou součástí počasí ve Středních Čechách.

por. Ing. Tereza Fliegerová
tisková mluvčí
HZS Středočeského kraje