Evropský program na ochranu kritické infrastruktury
Samostatnou kapitolou patřící do gesce odboru civilní nouzové připravenosti a strategií je Evropský program na ochranu kritické infrastruktury. Jeho obecným cílem je zlepšit ochranu kritických infrastruktur v Evropské unii. Tohoto cíle má být dosaženo na základě směrnice Rady č. 2008/114/ES a dalších doprovodných evropských projektů (tj. Výstražná informační síť kritické infrastruktury, Evropská referenční síť pro ochranu kritické infrastruktury) a finančních opatření. Odbor civilní nouzové připravenosti a strategií plní funkci kontaktního místa, prostřednictvím kterého lze koordinovat otázky týkající se Evropského programu na ochranu kritické infrastruktury v rámci ČR a s ostatními členskými státy, Radou EU a Evropskou komisí.
- Směrnice Rady č. 2008/114/ES
- Výstražná informační síť kritické infrastruktury
- Evropská referenční síť pro ochranu kritické infrastruktury
Touto směrnicí se zavádí postup pro určování a označování evropských kritických infrastruktur a společný přístup k posouzení potřeby zvýšit ochranu těchto infrastruktur s cílem přispět k ochraně obyvatel.
Současný stav
Česká republika Směrnici Rady č. 2008/114/ES již do vnitrostátního práva transponovala, a to změnou zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, jenž vstoupila v platnost 1. ledna 2011. Proces implementace této směrnice je tudíž dokončen v termínu stanoveném Evropskou komisí.
Česká republika diskutovala na základě článku 4 uvedeném ve směrnici o tématu týkající se určování a označování evropských kritických infrastruktur (dále jen „EKI“) se sousedními členskými státy EU na bilaterálním a vícestranném základě, tj. Rakousko, Slovensko, Německo a Polsko. S těmito členskými státy podepsala Česká republika obecné a technické protokoly.
Na základě článků 4 a 7 uvedených ve směrnici je Evropská komise průběžně informována o počtu označených EKI v ČR. Dále je Evropské komisi jednou za dva roky zasílána souhrnná zpráva se všeobecnými údaji o typech zranitelnosti, hrozeb a rizik zjištěných v jednotlivých odvětvích s EKI.
EKI, která by mohla mít vliv na výše jmenované členské státy, byla v ČR identifikována pouze v odvětví energetiky.
Na základě výsledků přezkumu této směrnice z roku 2012, při kterém byla u členských států EU zjištěna řada nedostatků (např. nejednotné uplatňování směrnice ze strany členských států EU), a s ohledem na závěry souhrnného posouzení bezpečnostní politiky EU z roku 2017 Evropská komise nedávno zahájila hodnocení směrnice, které by mělo zohlednit nynější hrozby ohrožující ochranu kritických infrastruktur v EU (jako jsou např. hybridní hrozby, kybernetické hrozby, aj.).
V této souvislosti byla ke konci roku 2018 zahájena tzv. veřejná konzultace k hodnocení směrnice, prostřednictvím které by Evropská komise chtěla získat názory a obavy všech zainteresovaných stran, ať už z nevládních, veřejných a soukromých organizací či subjektů, kterých se směrnice týká nebo je tato oblast obecně zajímá. Na základě získaných informací tak Komise bude moci posoudit relevanci, účinnost, účelnost, soudržnost a evropskou hodnotu směrnice v rámci EU a zvážit její případnou revizi.
V návaznosti na výsledky veřejné konzultace vydala Evropská komise dne 18. prosince 2020 návrh směrnice o posílení kritických subjektů (tzv. směrnice CER), který je v současné době projednáván v rámci Rady EU i Evropského parlamentu.
Navrhovaná směrnice CER je založena na článku 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, který se týká sbližování právních předpisů ČS, jejichž účelem je vytvoření a fungování vnitřního trhu. Tento návrh má zcela nahradit směrnici Rady 2008/114/ES o určování a označování evropských kritických infrastruktur, která je zaměřená na ochranu určeného souboru fyzických infrastruktur, jejichž narušení nebo zničení by mělo závažné přeshraniční dopady.
Cílem navrhované směrnice CER je zvýšit odolnost subjektů v členských státech, které jsou základní pro zachování nejdůležitějších společenských funkcí nebo hospodářských činností, a to v následujících odvětvích: energetika, doprava, bankovnictví, infrastruktura finančního trhu, zdravotnictví, pitná voda, odpadní voda, digitální infrastruktura, veřejná správa a vesmír.