Časopis 112 ROČNÍK XVI ČÍSLO 9/2017

Rubrika POŽÁRNÍ OCHRANA přináší získané poznatky z měření hloubky kalcinace a praktického provedení. Letiště Praha, a.s., v letošním roce zakoupilo dva nové letištní speciály –Rosenbauer Panther. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM informujeme o spuštění systému eCall – celoevropského systému automatického tísňového volání z vozidla. Dále o Koncepci psychologické služby HZS ČR pro období 2017-2025. V Rubrice OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ se dočtete o cvičení orgánů krizového řízení pod názvem „EVI – EVA 2017“ v Temelíně. Záměrem cvičení bylo ověřit odstranění nedostatků uvedených ve vyhodnocení cvičení „ZÓNA 2015“. V této rubrice naleznete mimo jiné článek o vzniku tzv. Bílé knihy o bezpečnosti veřejnosti, která se věnuje civilní připravenosti a ochraně obyvatelstva. V informacích máme další příběh Nadace policistů a hasičů. Prostor v tomto čísle byl věnován Františku Sofkovi, bývalému příslušníkovi HZS Kraje Vysočina, který utrpěl vážná zranění při výjezdu k zásahu. 

V důsledku změn bezpečnostního prostředí Evropy iniciovala v říjnu 2015 norská vláda audit bezpečnostní politiky. Jedním ze tří hlavních výsledků tohoto procesu je vznik tzv. Bílé knihy o bezpečnosti veřejnosti, která se věnuje problematice civilní připravenosti a ochraně obyvatelstva. Mezi nejzajímavější závěry tohoto materiálu patří např. možnost vybavování hasičských sborů přístroji na detekci výbušnin, slučování operačních středisek složek prvosledové záchrany, možnost společných akvizic armády a složek prvosledové záchrany či provázání civilní připravenosti v rámci NATO s tvořícím se národním systémem ochrany kritické infrastruktury.
Cvičení Harbourex, zdroj: Frederik Neumann, Felix Features
„Bezpečnost v každodenním životě a posílená civilní připravenost“. Tak zní jedna z osmi hlavních priorit politického programu norské vlády, na jejímž základě byla zpracována Bílá kniha o bezpečnosti veřejnosti (někdy také označována jako Bílá kniha o civilní ochraně, dále jen „Bílá kniha“). Ta byla na podzim minulého roku předložena norskému parlamentu s cílem načrtnout vládní politiku pro tuto oblast ve čtyřleté perspektivě. Doplňuje tak dvojici dokumentů – Dlouhodobý plán obrany a Bílou knihu o zahraniční a bezpečnostní politice – společně určujících obrannou a bezpečnostní politiku země v celé její šíři.

Bílá kniha začíná vymezením přístupu k bezpečnosti veřejnosti a věnuje se významným trendům, chápání odolné společnosti a problematice „žití s rizikem“ – Problému rychle se měnícího hodnocení hrozeb ve srovnání s dlouhou časovou náročností koncepčního vynakládání financí na bezpečnostní protiopatření a jejich limitů vycházejících ze společenského uspořádání (viz známé dilema svoboda versus bezpečnost). Mezi trendy zásadní pro bezpečnost veřejnosti je zahrnuta problematika digitální propojenosti (větší společenská zranitelnost ale i nové druhy kriminality), hybridních hrozeb (stírajících dělení na vojenské a nevojenské krizové situace), bakterií rezistentních na antibiotika, klimatických změn, humanitárních krizí a násilného extremismu.

Bílá kniha identifikuje osm hlavních oblastí zájmu pro rozvoj bezpečnosti veřejnosti
První oblastí je nouzová připravenost a schopnost řešit mimořádné události a krizové situace. Popisuje mj. nutnost posílit obecní policie, profesionalizovat obecní hasičské záchranné sbory (dvouletá VŠ pro mužstvo a bakalář pro velitelské kádry), slučovat operační střediska složek prvosledové záchrany a pořídit 16 pátracích a záchranných vrtulníků pro jejich potřeby.
Problematice digitální zranitelnosti a kybernetické bezpečnosti se věnuje druhá oblast. Třetí a čtvrtou oblastí pak jsou klasické přírodní hrozby (včetně adaptace na změny klimatu) a závažný zločin.

Pátou oblastí je problematika nakažlivých nemocí a nebezpečných látek. V jejím rámci je uvedena potřeba zlepšit CBRNE připravenost, a to např.:
a) vytvořením národní strategie pro CBRNE připravenost,
b) vyhodnocením dislokace CBRNE schopností u HZS (mj. schopnost detekce výbušnin u HZS),
c) zlepšením spolupráce složek na poli připravenosti na mimořádné události s výbušninou a na čištění prostoru,
d) procvičením scénáře s použitím jaderné zbraně blízko nebo přímo na území Norska.

Větším provázáním civilní a vojenské části totální obrany se zabývá šestá oblast. Zde je prioritou zejména: (a) hodnocení mechanismů pro prioritizaci potřeb armády a civilního krizového řízení, (b) začlenění těchto mechanismů do cvičení a národních plánů připravenosti, dále (c) zlepšení vzájemné podpory civilního a vojenského sektoru a jejich prioritizace v plánech cvičení (a tam, kde to bude vhodné, i společné pořizování armády a prvosledových záchranných složek). Klíčovým tématem je také podpora civilní připravenosti v NATO. Ministerstvo spravedlnosti a veřejné bezpečnosti má za úkol vytvořit pracovní program ke splnění sedmi základních požadavků odolnosti NATO a do roku 2020 zpracovat komplexní program totální obrany státu. Již na příští rok se však Norsko přihlásilo k otestování své civilní připravenosti a právě konceptu totální obrany v rámci aliančního vojenského cvičení TRIDENT JUNCTURE 2018. Civilní připravenost v NATO a naplňování sedmi základních požadavků odolnosti členskými státy NATO je v současné době problematikou řešenou také MV­ generálním ředitelstvím HZS ČR – Na podzim tohoto roku čeká ČR zahájení procesu sebehodnocení.

Postoji, kulturou a vedením nutným pro efektivní bezpečnost veřejnosti se následně zabývá sedmá oblast. Nejzajímavější se v tomto bodě jeví myšlenka vytvoření společného výukového programu pro složky prvosledové záchrany a orgány civilní připravenosti pod norskou policejní akademií.

Poslední, osmou, oblastí je problematika učení se ze cvičení a událostí. Zde je uložen úkol povinně vyhodnocovat cvičení a řešit zjištěné nedostatky pomocí zacílených akčních plánů.

Finální část Bílé knihy se pak zabývá průřezovým pojetím bezpečnosti veřejnosti. To v praxi znamená vytvoření systému na ochranu 14 společenských funkcí, které jsou kritické pro bezpečnost veřejnosti. Pro každý sektor (ICT bezpečnost, satelitní komunikace a navigace, dodávky elektřiny, voda a kanalizace, bezpečnost dodávek, doprava, finanční stabilita, zdravotnické a pečovatelské služby, právo a pořádek, záchranné služby, vládnutí a krizové řízení, obrana a životní prostředí) je určen primární gestor, který v průběhu čtyř let musí zpracovat hodnotící zprávu z přidělené oblasti. Tyto vyhodnocující zprávy civilní připravenosti budou následně prezentovány v norském parlamentu společně s rozpočtovými kapitolami těchto gestorů. Norsko takto hodlá provázat vnitřní procesy civilní připravenosti s naplňováním závazků civilní připravenosti NATO.

Závěrem
Stejně jako Norsko by se zvyšováním odolnosti a civilní připravenosti měly zabývat také ostatní členské státy NATO. Dlouho opomíjená hrozba válečného konfliktu v Evropě již dnes není pouze teoretická a možnost napadení spojenců ČR v NATO nebo EU nelze zcela vyloučit (viz Bezpečnostní strategie ČR, 2015). Tato inspirace z Norska nám může být nápomocná, neboť i ČR bude na podzim tohoto roku hodnotit naplňování sedmi základních požadavků odolnosti NATO. Podrobnější informace k tomuto tématu lze nalézt v článku „Vývoj bezpečnostního prostředí a aktivity HZS ČR v rámci civilního nouzového plánování NATO“ v listopadovém čísle časopisu 112 z minulého roku.


kpt. PhDr. Jakub KUFČÁK, MV­-generální ředitelství HZS ČR

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook