Časopis 112 ROČNÍK XVIII ČÍSLO 6/2019

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA se dočtete o průběhu požáru autobusu na CNG. Víte, že podle ČSN EN 12 845:2015 se může ve sprinklerových zařízeních používat potrubí ocelové, měděné nebo z jiného materiálu? V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dozvíte o návštěvě šesti členů německé dobrovolnické organizace technické pomoci Technische Hilfswerk, kteří se podílejí na vzdělávání obsluhovatelů motorových pil. V rubrice OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ informujeme o nové právní úpravě Mechanismu civilní ochrany Unie. Ve středu 8. května 2019 u příležitosti státního svátku Dne vítězství prezident republiky Miloš Zeman jmenoval do generálské hodnosti velitele Záchranného útvaru HZS ČR plk. Ing. Radima Řehulku. V rubrice INFORMACE si přečtete, že na Pražském hradě byla udělena ocenění Zlatý záchranářský kříž za mimořádné činy spojené se záchranou života. 

Moderní průmysl nebo i dozvuky dříve významných továren, to je průmysl v České republice. Aniž si to uvědomujeme, nachází se kolem nás, ať už v běžném životě nebo v pracovním prostředí, spousta chemických látek. Některé mohou být v blízkosti v takovém množství, že by pro nás mohly být v případě úniku nebezpečné.

Prevence závažné havárie
Řeč je o chemickém průmyslu, který je běžně kolem nás. Ať už jde o postarší provozy nebo vybudované nové technologie. Chemie je již běžnou součástí průmyslu a našeho života. Vždy se lidstvo poučilo až z některé nastalé události. Ani chemický průmysl tomu není výjimkou. Oblast nazývaná „Prevence závažných havárií“ (PZH) se začala řešit Evropskou unií po výbuchu cyklohexanu v britském Flixborough v roce 1974 a úniku dioxinu v italském Sevesu v roce 1976. Reakcí na tyto dvě události se začaly formulovat směrnice Rady 82/501/EEC, tzv. SEVESO I a jejich následné novelizace směrnice Rady 96/82/EC, tzv. SEVESO II, směrnice Rady 2003/105/EC SEVESO III. Směrnice mají za cíl zavést v členských zemích jednotnou legislativu týkající se výše zmiňované PZH. Jde mimo jiné o povinnosti pro provozovatele objektu, ve kterém se nachází nebezpečné látky a orgány státní správy.

V České republice byl v návaznosti na směrnici EU SEVESO III zpracován zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií, který ruší zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií. Zákon se vztahuje na objekty, které disponují některou z vybraných chemických látek nebo chemickou směsí uvedenou v příloze tohoto zákona s vidinou snížení pravděpodobnosti vzniku a zmírnění následků závažných havárií. Havárie by v případě velkého rozsahu mohly mít negativní vliv na životy a zdraví lidí, hospodářská zvířata, životní prostředí a majetek.

Systém prevence závažné havárie
Pokud se provozovatel nebo uživatel objektu rozhodne disponovat nebo nakládat s některou nebezpečnou látkou nebo chemickou směsí, musí zpracovat seznam nebezpečných látek nebo směsí, který obsahuje druh, množství, klasifikaci a fyzikální formu všech nebezpečných látek uvedených v objektu. Na základě tohoto provede součet poměrných množství nebezpečných látek a podle výsledků zpracuje protokol o nezařazení nebo navrhne zařazení objektu do skupiny A nebo do skupiny B. Protokol o nezařazení nebo návrh na zařazení do příslušné skupiny provozovatel předloží krajskému úřadu, který po posouzení dokumentů zahájí řízení o zařazení objektu. Výsledkem řízení je rozhodnutí o zařazení do příslušné skupiny.

Provozovatel plní druhou část, kterou je zpracování potřebné bezpečnostní dokumentace. Provozovatel skupiny A i B provede posouzení rizik závažné havárie pro účely zpracování příslušné bezpečnostní dokumentace. Pro provozovatele zařazené do skupiny A je výchozí bezpečnostní dokumentací Bezpečnostní program a pro skupinu B je bezpečnostní dokumentace nazvaná Bezpečnostní zpráva. Náležitosti obsahu dokumentace jsou uvedeny v zákoně o prevenci závažných havárií. Ve zkratce jde o základní informace o objektech, posouzení rizik závažné havárie, popis zásad, cílů a politiky prevence závažných havárií, popis systému řízení bezpečnosti a shrnutí. Zpracovaná dokumentace prochází schvalovacími procesy u orgánů veřejné zprávy a dotčených obcí. Dalšími dokumenty, které provozovatel musí mít zpracované, jsou plán fyzické ochrany areálu. Provozovatelé objektu zařazeného do skupiny B ještě navíc zpracovávají vnitřní havarijní plán a podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního plánu. Na základě těchto dvou dokumentů se odvíjí další činnosti pro krajský úřad a hasičský záchranný sbor (HZS) kraje.

Krajský úřad na základě podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování stanoví zónu havarijního plánování. Je to okolí objektu, ve kterém jsou uplatňovány požadavky ochrany obyvatelstva a požadavky územního rozvoje z hlediska havarijního plánování. Na základě stanovené zóny pak HZS kraje zpracovává Vnější havarijní plán. Ten obsahuje tři části, a to Informační část, Operativní část a Plány konkrétních činností. Náležitosti plánu jsou uvedeny ve vyhlášce č. 226/2015 Sb., o zásadách pro vymezení zóny havarijního plánování a postupu při jejím vymezení a o náležitostech obsahu vnějšího havarijního plánu. Při zpracování plánu HZS kraje úzce spolupracuje nejen s provozovateli objektů, ale také s dotčenými obcemi a obcemi s rozšířenou působností (ORP), složkami integrovaného záchranného systému (IZS) a dalšími dotčenými orgány státní správy. Po zpracování je plán podroben připomínkám všech dotčených orgánů a následně schválen starostou ORP, ve které se objekt nachází, nebo hejtmanem kraje, pokud stanovené území přesahuje do více ORP.

Vnější havarijní plán a jeho prověřování
Zpracováním vnějšího havarijního plánu to ovšem nekončí. Aktuálnost plánu nebo jeho vybrané části se minimálně jednou za tři roky ověřuje prostřednictvím taktických, prověřovacích nebo štábních cvičení. Do cvičení se často zapojují některé složky IZS (např. Policie ČR, Zdravotnická záchranná služba), které si ověřují postupy a činnosti ve vztahu s havárií v takovém objektu. Činnosti si také ověřují dotčené obce a ORP, a to ve formě zasedání krizového štábu obce či možného ověření funkce vlastních systémů varování. Přípravy cvičení probíhají několik měsíců ve snaze vše důkladně připravit a zamezit možným nežádoucím problémům. Ale ne vždy se cvičení obejde bez potíží. Ovšem některé potíže či nedostatky mohou přispět k dalšímu rozpracování nebo přepracování bezpečnostní dokumentace či vnějšího havarijního plánu. Dnešní doba uhání závratným tempem a tak i dokumentace zpracovaná před lety nemusí být vždy dokumentací, která by odpovídala době nynější.

Ve Středočeském kraji se ve skupině A a B nachází celkem 48 provozovatelů rizikové činnosti, ze kterých se 15 objektů nachází na území okresu Mělník. Jsou to například Centrální tankoviště ropy v Nelahozevsi, Areál chemických výrob v Kralupech nad Vltavou a i známý areál Spolana v Neratovicích, jehož zóna havarijního plánování má poloměr tři kilometry a nachází se v ní praktické celé město Neratovice, obce Libiš, Tuhaň a části obcí Obříství, Kly, Tišice a Všetaty. Počet obyvatel žijících v zóně přesahuje 20 tisíc. I zde se pravidelně provádí cvičení nejen s prověřením vnějšího havarijního plánu. Při posledním cvičení byly mimo jiné ověřovány postupy varování obyvatel, a to jak ze strany provozovatele, tak ze strany HZS kraje, postupy Policie ČR při uzavírání zóny havarijního plánování, či postupy krizového štábu města Neratovice.

Pro potřeby varování obyvatel má město Neratovice a okolní obce vybudován systém VISO. Zahrnuje akustické sirény, bezdrátové hlásiče, bytové přijímače, čidla na amoniak a čidla na měření hladiny. Systém je možné ovládat pro celé území z operačního střediska HZS podniku Spolana, s.r.o., a umožňuje jak přímý vstup verbálního předání informace, tak přehrání předdefinované zprávy. Tento systém se ověřuje při zkoušce sirén každou první středu v měsíci a způsob přímého vstupu z operačního střediska HZS podniku byl ověřen v roce 2015 při cvičení s názvem „CHLÓR 2015“. Samosprávy obcí informují obyvatele o probíhajícím cvičení a připravovaném spuštění koncových prvků varování většinou prostřednictvím stránek obcí, místních rozhlasů, dalších informačních prostředků obcí a v dnešní době i přes sociální sítě. Z průběhu cvičení byl jeden z poznatků, že signál nebo informace v případě spuštění koncových prvků může být slyšitelný i za hranicí zóny havarijního plánování nebo v sousední obci, která se v zóně nenachází. Proto se při tvorbě nových plánů myslí i na obce, které jsou v blízkosti zóny havarijního plánování.

Preventivně výchovná činnost
V současné době se skoro každý rok organizují „Dny bezpečí“, ani město Neratovice není výjimkou. Při tomto dni se na náměstí v Neratovicích sejdou základní složky IZS, Městská policie Neratovice a zaměstnanci HZS podniku Spolana, s.r.o. Den je věnován ukázkám činností zúčastněných složek a předáváním užitečných informací ve stáncích kaž­dé složky. Akce slouží nejen pro ukázku techniky, ale i k informování o chování v případě úniku nebezpečné látky.

Své místo má prevence závažné havárie i při školení starostů obcí a prostřednictvím seminářů pro pedagogy. Cílem je představit posluchačům možné zdroje ohrožení, způsoby ochrany před jejich účinky a zdroje, které lze využít při předávání informací a dalších poznatků. Přednáškový den nebo seminář začíná teoretickou částí, kde je představen legislativní rámec nebo informace vycházející ze zákonů. Následně přednášky z teorie přechází k praktické části, konkrétním dotazům a praktickým připomínkám.

Krajský úřad na základě údajů od provozovatele objektu vydává Informace pro veřejnost v zóně havarijního plánování. Může být v podobě brožurky, ve které jsou základní informace k provozovateli a zdroji ohrožení, popis činnosti a výpis hlavních nebezpečných látek a je zde uvedena mapa zóny havarijního plánování a další informace. Aby se do podvědomí obyvatel dostala i skutečnost, jak se zachovat v případě některé havárie, jsou v ní uvedeny informace o varování obyvatelstva a chování občanů v případě vzniku závažné havárie. Brožura je následně předána do všech domácností, pracovišť a dalších objektů, které se nacházejí v zóně havarijního plánování.

Každý by si tedy řekl, že obyvatelé v okolí takovýchto objektů vědí, jaký provoz se za plotem areálu nachází. Ale i v dnešní době internetu a sociálních sítí se najdou obyvatelé, kteří nevědí, co by mohlo nastat a jak by se měli zachovat. Začátkem letošního roku provedl student Policejní akademie v Praze, při zpracování bakalářské práce „Chemická havárie ve vztahu k ochraně obyvatelstva“, průzkum veřejnosti v Neratovicích ve vztahu k areálu Spolany. K překvapení, snad až na pár výjimek, obyvatelé nepovažovali Spolanu jako možné nebezpečí. Nadpoloviční většina dotazovaných uvedla, že látky, které se v areálu nacházejí, znají a způsob vlastní ochrany při jejich úniku též. Stále je ale i tak valná část obyvatel, která takové znalosti nemá. Zájem o informace o dění v ­areálu Spolana je vysoký.

Jak více prohloubit informovanost obyvatel o tom, co je možná za plotem jejich zahrady?
Nabízí se hned několik možností. Jednou z nich je užší spolupráce se samotnými provozovateli objektů, kteří můžou být zdrojem ohrožení. Spolupráce by mohla vést k předávání informací o provozovateli v podobě přednášek nejen na základních a středních školách, ale i směrem k samotné veřejnosti při pořádání dnů otevřených dveří či workshopů. To, že je tato oblast v rámci přípravy obyvatelstva důležitá, dokládá i fakt, že navázání spolupráce s provozovateli objektů je jednou z priorit preventivně výchovné činnosti stanovenou Plánem MV­ GŘ HZS ČR k realizaci PVČ u HZS ČR jak v roce 2018, tak i v letošním roce. Jak se tato spolupráce bude časem vyvíjet, ukážou následující roky.


mjr. Ing. Miroslav STEINZ, HZS Středočeského kraje, foto Portál krizového řízení Středočeského okraje a archiv HZS Středočeského kraje
 

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook