Časopis 112 ROČNÍK XVIII ČÍSLO 7/2019
V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA se dočtete o dopravní nehodě trolejbusu a tramvaje v Brně. Dále o rozboru požáru elektroinstalace v podzemním kabelovém žlabu. Konference Pyromeeting 2019 doprovodila veletrhy PYROS/ISET. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dozvíte, že ČR poskytla humanitární pomoc Řecku. Proběhla mezinárodní konference Medicína katastrof 2019. Mezinárodní výcvik pro koordinátory psychosociální pomoci při MU uspořádalo MV-GŘ HZS ČR. V rubrice OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ informujeme o nákupu přívěsu nouzového přežití. Téma lesních požárů se stále promítá v rámci Mechanismu civilní ochrany Unie. Zástupci Centra pro výzkum katastrof z USA navštívili Institut ochrany obyvatelstva. V rubrice INFORMACE si přečtete, že Středisko bezpečnostní politiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy pořádalo konferenci „Bezpečné Česko v bezpečné Evropě“. Na Zbirožském hasičském tatrování se sešlo víc nad 2 500 návštěvníků. Titul „Mistr Evropy“ v TFA získal Michal Brousil.
- OBSAH č. 7/2019 ROČNÍKU XVIII
- Výstavba nové stanice v Jaroměři byla slavnostně zahájena
- Dopravní nehoda trolejbusu a tramvaje
- Měření teploty při požárních zkouškách
- Den požární bezpečnosti 2019
- Požár elektroinstalace v podzemním kabelovém žlabu
- Pyromeeting 2019 se zaměřil na změny klimatu
- Česká republika poskytla humanitární pomoc Řecku
- Záchrana osob z lanové dráhy
- Medicína katastrof 2019
- Mezinárodní výcvik pro koordinátory psychosociální pomoci při mimořádných událostech
- Přívěs nouzového přežití
- Bezpečnostní portál Karlovarského kraje
- Praktické cvičení pro starosty Moravskoslezského kraje
- Hasiči před i za objektivem
- Mimořádné události řešené na úrovni Evropské unie
- Sportovní hry seniorů 2019
- Spolupráce s Centrem pro výzkum katastrof
- Noc patřila nováčkům
- Bezpečné Česko v bezpečné Evropě
- Nový polygon umožňuje nasimulovat požár ve sklepním prostoru
- Jeden rok provizorní stanice v Doksech
- Letošní Tatrování bylo opravdu bohaté – programem i účastí
MV-generální ředitelství HZS ČR ve spolupráci s Českým červeným křížem (ČČK) uspořádalo ve dnech 10. až 12. května 2019 mezinárodní výcvik „Koordinace psychosociální pomoci při mimořádných událostech“ určený pro hasičské psychology a vybrané členy pořádající neziskové organizace. Akce se konala ve vzdělávacím zařízení HZS Jihomoravského kraje v Tišnově.
K výcviku byli přizváni i zástupci z Hasičského a záchranného zboru Slovenské republiky (HaZZ) a Slovenského červeného kríže. Lektorkou byla ao. Univ Prof. Dr. Barbara Juen z Univerzity v Innsbrucku, hlavní koordinátorka Rakouského červeného kříže pro psychosociální pomoc při mimořádných událostech (MU) v Rakousku, vědecká poradkyně Evropské sítě pro psychosociální podporu (ENPS) a Referenčního centra pro psychosociální podporu IFRC.
Rámec kurzu byl proveden jako „trénink trenérů“ s cílem představit i způsob, jakým danou problematiku školit a předávat v rámci svého systému dále, a byl zakončen předáním certifikátů o jeho absolvování. Šlo již o třetí výcvik s touto lektorkou, která má bohaté zkušenosti s koordinací velkých MU po celém světě, např. po tsunami v Thajsku, bombových útocích v Madridu, požáru lanovky v Kaprunu či zemětřesení v Itálii. I na těchto konkrétních událostech se ukazuje, že základní potřeby a reakce zasažených osob bývají podobné, přičemž se jako dominantní objevuje opakovaně a téměř bez výjimky potřeba relevantních informací (o tom, co se stalo, co se aktuálně při záchranných činnostech děje, co se bude dít dále, co mohu očekávat, jak jsou na tom mí blízcí apod.). Z těchto principů vychází i rámec poskytování psychosociální pomoci v České republice, což je zakotveno v STČ 12/IZS-Typové činnosti složek IZS při poskytování psychosociální pomoci.
Důležitou součástí programu bylo rovněž představení metodiky poskytování psychosociální podpory při zřizování asistenčních center pomoci (ACP), včetně mezinárodní spolupráce na tomto poli. Účastníkům byla představena nejnovější vodítka v této oblasti, jakožto i kazuistické případy konkrétních událostí a řešení jejich následků. Nosnou částí výuky byla modelová a skupinová cvičení.
V České republice je možnost zřízení asistenčních center pomoci systémově zakotvena od roku 2015 v již zmíněné typové činnosti, a to „při MU s velkým počtem zraněných či mrtvých osob, u nichž je předpoklad, že se k místu události začnou sjíždět rodinní příslušníci (případně cizí národnosti), kteří budou hledat své příbuzné či čekat na jejich identifikaci. V tomto případě je možné dočasně zřídit ACP na podnět koordinátora psychosociální pomoci a ve spolupráci s úsekem ochrany obyvatelstva HZS kraje a dotčenými složkami integrovaného záchranného systému, zejména Policií ČR. Jeho cílem je poskytnout rodinám zasažených osob a obětí bezpečný prostor a reagovat na jejich potřeby vyplývající ze situace spojené s MU.
ACP funguje v nepřetržitém provozu 24 hodin denně a může poskytovat:
- aktualizované informace (např. informační přepážka, aktualizované nástěnky, telefonní krizová linka),
- překladatelské služby,
- psychosociální podporu,
- ochranu před médii,
- prostor pro shledání rodinných příslušníků,
- další podpůrné činnosti pro osoby zasažené MU a jejich rodinné příslušníky.
O zřízení ACP rozhoduje ve strategické úrovni koordinace složek IZS příslušný HZS kraje (řídící důstojník kraje) na návrh koordinátora psychosociální pomoci, velitele zásahu nebo některého z vedoucích složek IZS nebo hejtman kraje, popř. starosta obce s rozšířenou působností, pokud převzali koordinaci záchranných a likvidačních prací na návrh členů krizového štábu kraje nebo obce s rozšířenou působností“.(STČ 12/IZS)
I když v České republice zatím nenastala potřeba ACP v reálných podmínkách zřídit, HZS ČR se na jeho zřízení důsledně připravuje. V současné době vzniká na MV-generálním ředitelství HZS ČR metodický pokyn, který velmi podrobně specifikuje podmínky pro jeho zřízení a výkon činnosti. Některé HZS krajů již zahrnuly zřízení ACP do svých taktických a prověřovacích cvičení.
Obecně lze konstatovat, že v České republice je úroveň připravenosti na zvládání dopadů MU vysoká, a to i v oblasti psychosociální pomoci, kde jsou dobře nastavena pravidla pro fungování tohoto systému. Velmi dobře je nastavena i spolupráce s neziskovými organizacemi, včetně ČČK. Úroveň v dané oblasti vysoce ohodnotila rovněž lektorka kurzu.
Na Slovensku fungují psychologové HaZZ prozatím pouze směrem dovnitř sboru, tedy jako podpora pro své příslušníky, podporu osobám zasaženým MU v současné době poskytují především dobrovolnické organizace, konkrétně Modrý anjel.
Přítomní zástupci organizací z České i Slovenské republiky podporují myšlenku dalšího posilování vzájemné spolupráce v oblasti poskytování psychosociální pomoci i v návaznosti na závěry z dřívějšího setkání zástupců psychologických služeb hasičských záchranných sborů členských zemí Visegrádské skupiny, které proběhlo v roce 2017. Přínosem zrealizovaného kurzu bylo kromě nabytí nových znalostí a praktických dovedností i rozšíření kontaktní sítě na odborné úrovni.
plk. PhDr. Zuzana DITTRICHOVÁ, kpt. Mgr. Martina WOLF ČAPKOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv ČČK