Časopis 112 ROČNÍK XIX ČÍSLO 4/2020

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA se dočtete o výbuchu a požáru domu v obci Lenora. Hasiči v areálu ZÚ HZS ČR v Hlučíně převzali dvě nové speciální cisterny. Víte, že TÚPO je jedním z předních orgánů pro certifikaci výrobků souvisejících s PO? Seznámíme vás s historií HZS Správy železnic v Kraji Vysočina. O své činnosti informuje ČAHD. Vyšetřovatelé požárů HZS Zlínského kraje získali nový automobil. Na Slapské přehradě probíhal specializační kurz Potápěč III. stupně. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dočtete o materiální humanitární pomoci Řecku a Číně. Co jsou koronaviry? V rubrice OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ přinášíme informace o cvičení se zřízením Asistenčního centra pomoci v Olomouckém kraji. Ve Zlínském kraji hasiči řešili africký mor prasat. Dočtete se o II. mezinárodním CBRN kongresu v Ankaře. Mimořádné události řešené na úrovni EU se soustředily na epidemii koronaviru v Číně a migrační krizi v Řecku. V rubrice INFORMACE nabízíme anotace vysokoškolských prací 

Africký mor prasat (AMP) je velmi nebezpečné nakažlivé onemocnění divokých i domácích prasat všech plemen a věkových kategorií. Vnímavé jsou i další druhy z čeledi prasatovití. AMP je charakteristický vysokou, téměř stoprocentní letalitou. Tento virus není přenosný na člověka, léčba ani vakcína neexistuje. Tyto skutečnosti významně komplikují možnosti prevence před touto nebezpečnou nákazou.

Původcem nákazy je virus DNA, který se u nakažených prasat nachází v krvi, tkáňových tekutinách, vnitřních orgánech a všech sekretech a exkrementech. Ve vnímavé populaci prasat se virus AMP může přenášet nejen přímým kontaktem s nakaženým zvířetem, ale i prostřednictvím produktů získaných z nakažených zvířat, jako jsou například tepelně neošetřené vepřové maso a produkty z něj, neošetřené trofeje či zbytky z ulovené zvěře. Dále pak kontaminovanými předměty nebo krmivem. Hlavním zdrojem šíření AMP v populaci prasat divokých jsou kadávery nakažených prasat. V poslední době se ale největším rizikem šíření na velké vzdálenosti stává člověk a jeho činnost (mezinárodní obchod nebo cestování). Ve vnějším prostředí je virus AMP velice odolný a vysoce rezistentní vůči nízkým teplotám i vysušení. V mraženém mase přežívá i několik let. Historicky první výskyt AMP v Česku byl potvrzen v populaci prasat divokých 26. června 2017. Vyšetření provedená ve Státních veterinárních ústavech (SVÚ) v Olomouci a Jihlavě prokázala nákazu u dvou kusů uhynulých divokých prasat nalezených 21. a 22. června 2017 v katastrálním území Příluky u Zlína.

Po potvrzení a oznámení nákazy byla Krajskou veterinární správou (KVS) Státní veterinární správy pro Zlínský kraj nařízena mimořádná veterinární opatření k zamezení šíření nebezpečné nákazy AMP. Byla vymezena tzv. zamořená oblast, v níž byl zakázán lov a krmení divokých prasat a v níž byla zavedena povinnost hlásit nálezy uhynulých divočáků. Chovatelům domácích prasat bylo nařízeno provést soupis všech kategorií prasat chovaných v hospodářství a opatření k zamezení zavlečení nákazy do chovu. Dopředu se rovněž na KVS musely hlásit domácí porážky. 28. června 2017 se na centrální úrovni uskutečnilo jednání, na jehož základě bylo ustanoveno Celostátní krizové centrum pro tlumení nákazy. To mělo za úkol vypracovat program na vymýcení nákazy AMP a stanovilo pravidla odlovu divokých prasat a způsob nakládání s odlovenými kusy.

Nákaza byla následně potvrzena Referenční laboratoří Evropské unie pro AMP v Madridu ze vzorků zaslaných SVÚ Jihlava. Mezitím probíhal intenzivní odběr vzorků v pěti velkochovech prasat domácích s negativním výsledkem. Potvrdilo se tedy, že AMP jsou nakažená pouze prasata divoká a zamořená oblast byla rozšířena na celý okres Zlín. Vzhledem k množícím se případům nálezů uhynulých divočáků byla vyhlášena nová veterinární opatření pro chov prasat domácích v okrese Zlín především v bezpečném a spolehlivém vyloučení kontaktu s prasaty divokými. V soukromých chovech nesměla být zkrmována zelená píce, nesmělo se podestýlat slámou a při ošetřování prasat museli chovatelé používat výhradně pouze vyčleněný oděv. Pokud chovatel nebyl schopen tato opatření zabezpečit, musel do 31. července 2017 prasata porazit.

Náklady na řešení AMP ve Zlínském kraji

Majitelé jednotlivých honiteb měli za úkol instalovat pachové ohradníky a KVS ihned informovala starosty dotčených obcí. 31. července 2017 byl vyhlášen stav nebezpečí hejtmanem Zlínského kraje pro část území Zlínského kraje, a to pro obce Březová, Fryšták, Hrobice, Hvozdná, Lípa, Lukov, Ostrata, Slušovice, Veselá, Zlín a Želechovice nad Dřevnicí.

Byla nařízena tato krizová opatření:

• bezodkladné provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb anebo porostů za účelem zmírnění nebo odvrácení ohrožení vyplývajícího z krizové situace, a to v rozsahu výstavby dočasného elektrického ohradníku kombinovaného s pachovým ohradníkem kolem ohroženého území stanoveného KVS ve spolupráci s krajským úřadem za účelem zmírnění nebo odvrácení AMP,
• zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na vymezeném místě nebo území, a to v rozsahu vstupu do extravilánu katastrálních území dotčených obcí s domácími zvířaty, která by mohla nákazu AMP rozšiřovat a přenést ji do uzavřených chovů domácích prasat.

Dále bylo KVS zakázáno sklízet ve výše uvedených katastrech jednotlivých obcí polní plodiny, protože se v nich mohla ukrývat divoká prasata, která by pak mohla migrovat. Toto opatření bylo podpořeno instalací elektrických ohradníků kolem ohniska nákazy a vyvěšením informačních tabulek s upozorněním na zákaz vstupu do lesa a venčení psů v dané lokalitě. Byl také zahájen monitoring vytyčené oblasti dronem a rea­lizována další opatření pro zamezení šíření AMP.

Byly pořízeny odchytové klece, instalovány fotopasti, průběžně obnovovány pachové ohradníky. Byla také prováděna údržba elektrického ohradníku a zahájena spolupráce s policií ve formě monitoringu pohybu divokých prasat vrtulníkem s termovizí. Po ukončení stavu nebezpečí KVS svým nařízením stanovila Krajskému úřadu Zlínského kraje zajišťovat údržbu a provoz elektrických ohradníků minimálně šest měsíců od nalezení posledního kusu pozitivního na virus AMP a udržovat výstražné označení zákazu vstupu a pohybu nepovolaných osob do honiteb ve vymezeném území.

Nadále rovněž platil zákaz přemísťování prasat domácích do neregistrovaných chovů k domácí porážce v rámci Zlínského kraje. HZS Zlínského kraje byl KVS požádán v rámci spolupráce složek integrovaného záchranného systému (IZS), zda by na jejich vyžádání nezabezpečoval odsun kadáverů na sběrná místa, odkud by pak byly přepravovány do odpovídajícího asanačního zařízení. Pro tuto činnost byla vyčleněna jednotka HZS Zlínského kraje ze stanice Zlín. Její zásahová činnost spočívala především u takových případů AMP, kdy šlo o zásah v nepřístupném terénu, nutnost dekontaminace okolí nálezu kadáveru nebo při značném stádiu rozkladu uhynulého divočáka. Tato jednotka byla vybavena velitelským terénním automobilem značky Ford a čtyřkolkou nejprve zapůjčenou od Horské služby Beskydy posléze ze Záchranného útvaru HZS ČR Hlučín a HZS Středočeského kraje. Později byla za finanční podpory statutárního města Zlína zakoupena nová čtyřkolka pro HZS Zlínského kraje. Dalšími nutnými prostředky byly dekontaminační činidla, ochranné obleky, holínky, rukavice, plastové pytle, ženijní nářadí, vaky na kadávery a postřikovač. Vaky na kadávery zabezpečila Agrární komora Zlínského kraje. Celkově jednotka HZS Zlínského kraje provedla 141 zásahů.

Celkový počet pozitivních případů, a to výhradně u prasat divokých, byl 230 ks. Z tohoto počtu bylo nalezeno 212 ks uhynulých a 18 ks bylo uloveno. Všechny pozitivní případy pocházely z vysoce rizikové oblasti v rámci zamořeného území okresu Zlín. Poslední pozitivní nález u prasete divokého byl zaznamenán 15. dubna 2018. Všechna pozdější vyšetření na AMP již byla negativní.

Na základě těchto výsledků Evropská komise 12. března 2019 prováděcím rozhodnutím 2019/404 oficiálně potvrdila úspěšné dokončení eradikace AMP v České republice. Stejně tak Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE) 19. dubna 2019 obnovila pro Česko statut země prosté AMP. Tímto byla Česká republika celosvětově znovu uznána za zemi bez AMP.

Při řešení krizové situace AMP byly z hlediska krizového řízení dodrženy všechny právní předpisy, krizová situace byla řešena v rámci zákona
č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, a všech navazujících právních předpisů. Orgány krizového řízení krizovou situaci zvládly a nedošlo k žádným zbytečným škodám způsobeným činností nebo nečinností orgánů krizového řízení. Důležité je vyzdvihnout profesionální práci zejména Krizového štábu města Zlín i starostů obcí ve vymezeném území, kteří zabezpečovali krizová opatření. Svou úlohu splnil i Krizový štáb města Vizovice, který spolu se starosty obcí zabezpečoval realizaci krizových opatření v okrajové části vymezeného území.

Subjekty podílející se na řešení krizové situace

Součinnost složek IZS Zlínského kraje podílejících se na řešení krizové situace (Policie České republiky, HZS Zlínského kraje a Městská policie Zlín) byla na dobré úrovni a nevyskytly se jakékoli závažnější problémy. Kvalitní byla rovněž spolupráce s mysliveckými sdruženími.


plk. Ing. Josef BAMBUCH, kpt. Ing. Jaroslav FOLDYNA, plk. Ing. Zdeněk OTRUSINA, HZS Zlínského kraje, foto archiv HZS Zlínského kraje a Krajského úřadu Zlínského kraje

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook