Časopis 112 ROČNÍK XVII ČÍSLO 3/2018

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA máme rozbor požáru objektu třídírny odpadů v okrese Kladno. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dozvíte, že ve ŠVZ HZS ČR – středisko Brno se začátkem letošního roku uskutečnil kurz Obsluha motorových pil. Dále o tom, jak správně reagovat při dopravních nehodách. Přečtete si o spolupráci psychologické služby HZS ČR se zahraničními subjekty, ale také o spolupráci HZS Pardubického kraje s neziskovými organizacemi při mimořádných událostech. Rubrika OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ přináší první část řízení procesů při zajišťování nouzových dodávek pitné vody. Dočtete se o aktuálních mimořádných událostech řešené na úrovni Evropské unie. Informuje vás o 17. ročníku konference Ochrana obyvatelstva. V informacích vás seznámíme se seriálem soutěží v roce 2018. 17. května tohoto roku opět odstartuje první kolo Velké ceny ČR v požárním útoku, jako již tradiční součást série ročníků sportovních soutěží. Přílohou časopisu je Statistická ročenka 2017. 

Předsednictví v Radě EU se od prvního ledna letošního roku ujalo Bulharsko. Vzhledem k tomu, že byla za předchozího, tedy estonského předsednictví, otevřena otázka revize současného Rozhodnutí o mechanismu civilní ochrany Unie, což je klíčový dokument v této oblasti, bylo třeba věnovat úvodní řádky rekapitulaci nejpodstatnějších výsledků estonského předsednictví dosažených na úrovni EU.

Výsledky estonského předsednictví v Radě EU (červenec až prosinec 2017)
Během estonského předsednictví se jednání v rámci Rady EU soustředila hlavně na to, jakým způsobem lze zlepšit informovanost veřejnosti o rizicích a její připravenost na katastrofy. Kromě toho, že je zvyšování informovanosti veřejnosti jedním ze specifických cílů mechanismu civilní ochrany Unie (Rozhodnutí Rady a EP č. 1313/2013/EU), tak je i klíčovou oblastí zájmů různých platforem, nevyjímaje Sendajský rámec pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030.

K tématu „Zvyšování informovanosti veřejnosti o rizicích a vlastní odolnosti“ se ve dnech 4. až 5. července 2017 konal v Tallinnu předsednický seminář, jehož cílem bylo propojit a zlepšit činnosti prováděné v této oblasti členskými státy EU, Evropskou komisí a OSN. V průběhu jednání byla zdůrazněna potřeba lepší výměny osvědčených postupů a inovativních řešení uplatňovaných v různých členských státech EU. Dále byl konstatován požadavek na zlepšení sdílení informací o výsledcích dokončených i probíhajících projektů. Klíčovou úlohu při shromažďování, organizaci a šíření výstupů projektů financovaných EU má zastávat Evropská komise, která by za tímto účelem měla využívat stávající nástroje a platformy, jako je například Znalostní centrum Evropské komise pro řízení rizik katastrof.

Během estonského předsednictví proběhla řada dalších jednání týkajících se oblasti civilní ochrany. Například v návaznosti na jednání o zvládání následků teroristických útoků za předsednického tria zemí Nizozemska, Slovenska a Malty pokračovala práce na realizaci určených opatření v této oblasti. Ve dnech 9. až 10. října 2017 se v Bruselu uskutečnil odborný seminář o spolupráci mezi členy prvních zásahových složek v místě katastrof v případě teroristických útoků. Tento seminář se osvědčil jako užitečná platforma k diskuzi o poučeních vyvozených z nedávných teroristických útoků v Evropě, ke zhodnocení společných výzev, výměně osvědčených postupů a k posouzení možností, jak zlepšit spolupráci EU v této oblasti.

Dále byla Evropskou komisí přijata tzv. „Jedenáctá zpráva o pokroku na cestě k účinné a skutečné bezpečnostní unii“, k níž byly připojeny další dokumenty včetně Akčního plánu pro zlepšení připravenosti na chemická, biologická, radiologická a jaderná (CBRN) bezpečnostní rizika. Mnohá z navrhovaných opatření uvedených v tomto dokumentu souvisí s civilní ochranou. Na jejich základě má například dojít k posílení odborné přípravy a cvičení pro členy prvních zásahových složek a k posílení evropských kapacit pro odezvu na mimořádné události a zdravotnického sboru EU. Za tímto účelem budou členské státy EU podporovány ze strany Evropské komise v procesu registrace a certifikace CBRN kapacit.

Také se uskutečnila společná zasedání pracovní skupiny pro civilní ochranu (PROCIV) se členy pracovní skupiny pro humanitární pomoc a potravinovou pomoc (COHAFA), na kterých byl zhodnocen dosažený pokrok ve spolupráci mezi civilní ochranou a humanitární pomocí. Závazek lepší spolupráce vznikl mezi oběma stranami za lucemburského předsednictví v roce 2015. Výsledky průzkumu, které estonské předsednictví provedlo v červenci 2017, a zmíněná jednání ukázala, že členské státy EU daná opatření ve velké míře provádějí a jsou odhodlány v nadcházejícím období v práci pokračovat.

V srpnu 2017 Evropská komise předložila Radě EU a Evropskému parlamentu hodnotící zprávu o provádění mechanismu civilní ochrany Unie v období 2014 až 2016. Tato zpráva je výsledkem konzultací, které vedla Evropská komise s členskými státy EU. Je v ní také zohledněna zvláštní zpráva Evropského účetního dvora o mechanismu, která shledala koordinaci odezvy mechanismu civilní ochrany Unie na katastrofy mimo EU od začátku roku 2014 za účinnou. Navzdory obecnému závěru, že v rámci každého ze tří pilířů mechanismu civilní ochrany Unie (prevence/připravenost/odezva) bylo v období 2014 až 2016 dosaženo povzbudivých výsledků a zúčastněné státy a partneři celkově hodnotili tyto oblasti kladně, Evropská komise předložila v prosinci 2017 pracovní skupině pro civilní ochranu legislativní návrh na změnu rozhodnutí o mechanismu civilní ochrany Unie.

Bulharské předsednictví v Radě EU (leden až červen 2018)
Priority bulharského předsednictví lze nejlépe vyjádřit jeho heslem „V jednotě je síla“, které je rovněž uvedeno na státním znaku Bulharské republiky. Cílem předsednictví je se svými partnery spolupracovat na zajištění jednoty mezi členskými státy EU a orgány EU a nalézt konkrétní řešení k vybudování silnější, bezpečnější a solidárnější Evropy.

Témata a hlavní otázky, jimiž se Bulharsko v oblasti civilní ochrany v rámci Rady EU nyní zabývá, byly ovšem vybrány s ohledem na to, že chce Evropská komise zásadním způsobem změnit současné fungování mechanismu civilní ochrany Unie a jeho financování. Podnět k podání nového legislativního návrhu zdůvodňuje Evropská komise zejména nedostatkem potřebných kapacit pro odezvu na mimořádné události v letech 2016 až 2017 jako důsledek zvýšení rozsahu, intenzity a doby trvání katastrof, jež postihly několik členských států EU najednou.

Vzhledem k uvedenému je hlavní pozornost bulharského předsednictví v Radě EU věnována revizi Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o mechanismu civilní ochrany Unie. Podstata celého návrhu Evropské komise a konkrétní navrhovaná opatření budou blíže popsána v některém z následujících čísel odborného časopisu 112.

Jednou z hlavních priorit bulharského předsednictví v oblasti civilní ochrany je také problematika omezování rizik katastrof. K tomuto tématu zaslalo Bulharsko na konci roku 2017 ostatním členským státům EU dotazník a ve dnech 29. až 31. ledna 2018 byl v Sofii uspořádán předsednický workshop na téma „Nejlepší využití strategií pro omezování rizik katastrof“. Na národní úrovni je tato problematika řešena Ministerstvem životního prostředí ČR ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí ČR a Ministerstvem vnitra ČR.

Samotný workshop byl zahájen bulharským náměstkem ministra vnitra Krasimirem Tsipovem, který vyzdvihl důležitost zvolené problematiky a následně předal slovo kolegům, kteří zpracovávali výstupy uvedeného dotazníku zaslaného členským státům EU. Na dotazník odpovědělo celkem 27 států, přičemž 11 států odpovědělo, že má národní strategii pro omezování rizik, zbylých 16 států ji nemá. Z těchto 11 států má pouze šest států strategii zpracovanou jako samostatný dokument, zbylých pět má strategii pouze jako součást jiných dokumentů.

Možná zlepšení v oblasti omezování rizik většina států vidí ve:
výměně informací a expertů mezi členskými státy EU,

• pořádání workshopů a seminářů,
• tvorbě jednoduché příručky EU, obsahující návod, co má strategie pro omezování rizik obsahovat,
• vysílání hodnotících misí do členských států EU, kde by experti z orgánů EU a členských států EU pomáhali při tvorbě strategií,
• spolufinancování ze strany EU,
• využití moderních technologií,
• cvičení na úrovni EU a
• informovanosti obyvatelstva a změně chápání pojmu „omezování rizik“ napříč státní správou.

Je zajímavé, že pouze polovina respondentů považuje tvorbu strategie EU pro omezování rizik za prospěšnou, zbylá polovina tvorbu odmítla a u této problematiky nepodporuje ani nadnárodní přístup.

Vedení workshopu se následně ujali Nacira Boulehouat z Evropské komise, generálního ředitelství pro humanitární pomoc a civilní ochranu, Abilash Panda z regionálního úřadu UNISDR pro Evropu a centrální Asii, Alanna Simpson ze Světové banky a Jack Radish z organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Obecně pohovořili o utěšeném stavu omezování rizik v evropském regiónu, jedinou zásadnější výtkou byla zastaralost výstavby v některých regionech Evropy a Asie. Také bylo uvedeno, že informovanost v evropských státech je na vysoké úrovni a i při špatné povodňové situaci dochází sice k vysokým ekonomickým škodám, ale k minimálním ztrátám na životech v porovnání s jinými regiony.

Další blok prezentací byl věnován sdílení národních zkušeností s tvorbou DRR strategií ve Finsku, Nizozemí a Chorvatsku. V Nizozemí je omezování rizika katastrof zahrnuto do „Národní bezpečnostní strategie“ a v roce 2016 byla zahájena třífázová pilotní iniciativa pro oblast omezování rizik. Po fázi hodnocení rizik probíhá fáze hodnocení chybějících opatření a sil a prostředků pro omezení rizik a následně jsou výsledky převedeny na politickou úroveň, kde je rozhodnuto o financování a zodpovědnosti za odstranění zjištěných nedostatků. Tento popsaný cyklus se opakuje v Nizozemí každé čtyři roky a je zřízen výbor vedený ministerstvem spravedlnosti a bezpečnosti, který je složený ze zástupců všech ministerstev a celý proces řídí. Ani druhý prezentující, a to Finsko, nemá strategii pro omezování rizik, avšak její prvky jsou obsaženy v bezpečnostní strategii. Veškeré aktivity jsou řízeny Výborem pro bezpečnost, který lze přirovnat k Bezpečnostní radě státu ČR. V Chorvatsku strategie pro omezování rizik neexistuje vůbec a prezentující se zaměřil na činnost národní platformy pro omezování rizik, národní systém hodnocení rizik a gestorství za jednotlivé problematiky. Na závěr bylo uvedeno, že Chorvatsko plánuje tvorbu strategie v roce 2019.

Následoval blok vedený Ianem Clarkem ze Společného výzkumného střediska EU v Ispře. Jeho prezentace se zaměřila na vědecký a znalostní přístup EU k problematice omezování rizik. Prezentace byla trochu pojata jako reklama na znalostní centrum EU pro řízení rizik, které bylo založeno právě v Ispře v roce 2015 a které vydalo v roce 2017 rozsáhlou publikaci ohledně vědeckých přístupů k omezování rizik. V současné době shání toto centrum autory, recenzenty a experty, kteří by chtěli participovat na aktualizaci publikace pro rok 2020.

Následoval samotný workshop, kde byli účastníci rozděleni do tří skupin ve formátu „World Café“. Teprve zde bylo jasně znatelné, jak diametrální rozdíly jsou mezi jednotlivými státy v samotném vnímání omezování rizik. Hlavním problémem, který byl identifikován, byla absence cíle, kterého chce EU vlastně dosáhnout, a již obligátní neporovnatelnost výsledků jednotlivých členských států EU.

Během posledního bloku workshopu bylo odprezentováno krátké shrnutí výsledků workshopu a bulharské předsednictví přislíbilo, že ve spolupráci s Evropskou komisí vytvoří dokument, který bude následně projednán na pracovní skupině Rady EU pro civilní ochranu a do konce bulharského předsednictví, tedy do 30. června 2018 bude schválen.

Mezi další významné události bulharského předsednictví patří v pořadí již osmé jednání odborníků EU­ USA­ Kanada k tématu ochrana kritické infrastruktury, které proběhne ve dnech 12. a 13. dubna 2018, a setkání generálních ředitelů civilní ochrany EU, Evropského hospodářského prostoru a kandidátských zemí, které se bude konat ve dnech 30. května a 1. června 2018. V obou případech bude místem konání Sofie. Tato jednání jsou příležitostí pro členské státy EU, Evropskou komisi a její partnery k věcné diskuzi nad aktuálními tématy a k získání ucelených a komplexních informací z oblasti civilní ochrany a ochrany kritické infrastruktury.

Dalšími deklarovanými iniciativami spojenými s civilní ochranou, které chce bulharské předsednictví řešit, bude pokračování v implementaci Akčního plánu CBRN (chemických, biologických, radiologických a jaderných látek), informování o vývoji souvisejícím s revizí Evropského programu na ochranu kritické infrastruktury a plnění cílů prováděných v rámci tzv. integrovaných opatření EU pro politickou reakci na krize (IPCR). Během bulharského předsednictví se uskuteční celkem šest jednání PROCIV.

Dalším předsedajícím státem v čele Rady EU bude Rakousko, které na konci svého funkčního období zároveň završí osmnáctiměsíční spolupráci předsednického tria (Estonsko, Bulharsko a Rakousko).


kpt. Mgr. Lukáš PIDHANIUK, plk. Mgr. Jiří MUSÍLEK, foto kpt. Mgr. Lukáš PIDHANIUK, MV­-generální ředitelství HZS ČR

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook