Časopis 112 ROČNÍK XVII ČÍSLO 8/2018

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA se dočtete o požáru lesního porostu u obce Kájov. Přinášíme poznatky k vyšetřování příčin vzniku požárů v rámci návštěvy dánského vyšetřovatele požárů. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM věnujeme pozornost rozsáhlé pátrací a záchranné misi po uvězněných chlapcích v jeskyni v Thajsku. Dále rozebíráme zkušenosti ze cvičení v Karlovarském kraji při železniční nehodě s hromadným postižením osob. V Rubrice OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ jsme připravili článek pojednávající o obměně jodové profylaxe v zónách havarijního plánování jaderných elektráren. V INFORMACÍCH vás seznámíme s programem a činnostmi Nadace policistů a hasičů v roce 2017. Ze sportovních událostí měsíce srpna stojí za zmínku Mistrovství České republiky profesionálních a dobrovolných hasičů v požárním sportu v Liberci. 

Letošní konference Střediska bezpečnostní politiky Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (IPS FSV UK) se konala pod názvem „Strategická autonomie = silnější Evropa v rozbouřeném světě?“ 25. května v Profesním domě na Malostranském náměstí. Zúčastnila se řada zahraničních expertů, především z Německa, Francie, Itálie a Spojených států amerických.

V úvodním slovu vedoucí Střediska bezpečnostní politiky IPS FSV UK PhDr. Miloš Balabán, Ph.D., vzpomenul, jaké scénáře budoucí Evropy nastínil se svými spolupracovníky na konferenci před dvěma lety, a už nyní reálný vývoj předstihuje tehdejší nijak příznivé prognózy. Po nástupu Donalda Trumpa do funkce prezidenta Spojených států amerických vyvstaly v Evropě pochybnosti o spojenectví této velmoci. Přední evropští političtí představitelé vyjadřují obavy, že na americkou ochranu už pravděpodobně nelze spoléhat a zvláště skeptičtí jsou po vypovězení jaderné dohody s Iránem ze strany USA. Vyslovil názor, že to bude znamenat změnu myšlení ve smyslu suverenity evropských zemí.

Patrick Bellouard, prezident EuroDéfense­ France, konstatoval, že Evropa se ocitá ve složité situaci, kdy ji částečně opouští Velká Británie, i když doufá, že ke společné obraně se semknou všechny evropské státy, včetně těch, které nejsou členy EU. Je nutné se připravit na nejrůznější hrozby, které se rýsují nebo teprve mohou vznikat, abychom jim mohli čelit společnými silami.

Prorektorka Univerzity Karlovy prof. PaedDr. Radka Wildová, CSc., uvedla, že jsme si vědomi mnohých rizik, ale že ve vývoji Evropy je řada pozitivních oblastí, kde už probíhá mezinárodní spolupráce. Příkladem je vzdělávání a výzkumná činnost, a to na úrovni evropských univerzit i v bezpečnostní problematice.

Velvyslanec Itálie v České republice J. E. Aldo Amati řekl, že Evropská unie sleduje krátkodobou politiku. Za největší selhání označil neudržení vnějších hranic schengenského prostoru. Hrozba teroristických útoků trvá. Zajištění bezpečnosti bude obtížné, problémem je životní úroveň migrantů a vyrovnání vztahů mezi severními a jižními státy, ale také západními a východními státy zejména v ekonomické oblasti.

Vedoucí Zastoupení Evropské komise v České republice Mgr. Ing. Dana Kovaříková informovala o Evropském obranném fondu, který byl zřízen pro zvýšení bezpečnosti evropských občanů. Fond bude koordinovat, doplňovat a rozšiřovat investice členských států do obranného výzkumu, vývoje prototypů a akvizic obranného materiálu a technologií. Zároveň se Evropa snaží budovat vlastní nezávislost, aby mohla čelit hrozbám i od nestabilních sousedských zemí. Mezi nové hrozby patří masivní zneužívání dat. Proto se EU zaměřuje na podporu vzdělávání odborníků a jejich mezinárodní spolupráci v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Geopolitické posuny ve světovém vývoji, konflikty v okolí Evropy a potřeba silnější společné bezpečnostní a obranné politiky EU
Nové trendy zahraniční a bezpečnostní politiky Spojených států – globální ústup hegemona. Vyrovná se s ním Evropa? Růst ekonomické a vojenské moci nezápadních aktérů a vliv na bezpečnost EU. Může Evropa obstát v novém geopolitickém prostředí jako globální mocnost bez společné bezpečnosti a obrany? Afrika, Blízký východ, „zamrzlé konflikty“ v okolí Evropy – jak efektivně čelit zdejší nestabilitě.

Na tato témata diskutovali předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, bývalý ministr zahraničních věcí, prezident EuroDéfense CZ Lubomír Zaorálek, Edward Rhodes z George Mason University ve Washingtonu, D. C., náměstek ředitelky Institutu pro mezinárodní záležitosti (Istituto Affari Internazionali) v Římě a bývalý náčelník generálního štábu italských ozbrojených sil Vincenzo Camporini, velvyslanec Francie v České republice H. E. Roland Galharague, státní tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař a Claudia Major ze společnosti Stiftung Wissenschaft und Politik v Berlíně.

Lubomír Zaorálek přirovnal zrušení dohody o íránském jaderném programu k vypadlé cihle z ještě nedostaveného domu. Došlo k narušení evropských zájmů ze strany USA, které hrozí tvrdým postihem, pokud evropské země nebudou respektovat protiíránské sankce. Transatlantické spojenectví ztrácí na pevnosti. Americká politika se zaměřuje na ekonomické oslabování Evropy. Evropa však nesmí zůstat v ponižující pozici, ale musí se osamostatnit a být schopná ochránit své občany, evropské hodnoty a hájit své vlastní zájmy. Rozhodnutí o uvalení cel na import evropské oceli a hliníku se jeví jako počátek obchodní války mezi Evropou a USA.

Profesor Edward Rhodes přiznal, že jemu samotnému se vládní politika jeví jako podivná. Lidé ve Spojených státech amerických ne vždy chápou jednání svého prezidenta. Evidentně se USA odpoutávají od transatlantické vazby, vládní rozhodování působí nahodile a bez jakékoli strategie, jakoby ze dne na den a jen těžko lze předpovědět příští tah. Možná jako na šachovnici záměrný úskok jezdcem do strany. Spolupráce v různých oblastech lidské činnosti se však nezměnila. Uskutečňuje se řada společných projektů s evropskými zeměmi, organizacemi, firmami a do budoucna se plánují mnohé další. Vyvstává řada globálních problémů, které bychom určitě měli řešit společně.

Generál Vincenzo Camporini vyjádřil názor, že Evropa se nechová pragmaticky. Řeší současné problémy, ale není připravena se bránit v případě nastalého konfliktu. Prostředky na výzbroj vynakládá neekonomicky, nedostatečně využívá nové technologie a chybí standardizace a jednotnost. Potřebuje racionálněji vytvářet v oblasti obrany nové pracovní příležitosti.

Claudia Major hovořila o novém pojetí mezinárodních vztahů. USA se vzdává odpovědnosti za Evropu, kterou nesla od druhé světové války, ale NATO zůstává důležité k obraně hranic. Zástupci jednotlivých evropských zemí v NATO nebyli vždy za jedno. Rozporuplné debaty ve vztahu k okolním zemím byly a budou (Ukrajina, Sýrie). Svět je stále nebezpečnější, proto je nutné zaktivovat spolupráci evropských zemí a řešit vlastní bezpečnost, aby strategická autonomie nezůstala pouze konceptem na papíře.

Ing. Aleš Chmelař, MSc., sdělil, že Evropa musí posílit spolupráci v bezpečnostní oblasti. Důvodem je migrační krize, neshody mezi starými a novými zeměmi Evropské unie, odchod Spojeného království a celá řada konfliktů. Stálá spolupráce Evropské unie v obranné oblasti, evropské bezpečnostní integraci PESCO (Permanent Structured Cooperation), nevyřeší nebezpečí terorismu ani migrační krizi. Zatím se začalo uskutečňovat 17 plánovaných projektů. Česká republika se aktivně účastní kromě automatického zapojení do rozvoje vojenské mobility také německých projektů vojenského lékařství a centra pro výcvikové mise Evropské unie.

H. E. Roland Galharague se soustředil na uvědomění všech rizik současné bouřlivosti v Evropě a ve světě. Pro USA evropská ochrana skončila. Velmoc má svoje vážné sociální i ekonomické problémy jako přistěhovalectví, nezaměstnanost, zvyšující se zadluženost. Dolar již nadále nemusí ovládat svět, vždyť například Čína se nebrání přijímání eura.

Je strategická autonomie EU cestou k vyšší evropské bezpečnosti?
Strategická autonomie EU: komplementarita schopností s NATO nebo odklon od transatlantické spolupráce? Společné intervenční síly, společný obranný rozpočet, společná vojenská doktrína: klíčové prvky strategické autonomie. Stálá strukturovaná spolupráce (PESCO): cesta k naplnění strategické autonomie? Priority, budoucí role a financování evropských bojových uskupení.

K těmto otázkám se vyjadřovali francouzský poslanec Evropského parlamentu Arnaud Danjean, rovněž Claudia Major, bývalý náčelník generálního štábu italských ozbrojených sil Vincenzo Camporini, polský senátor a místopředseda zahraničního výboru, bývalý ministr obrany Polska Bogdan Klich, prof. Edward Rhodes z Washingtonu, ředitel sekce podpory Ministerstva obrany brig. gen. Ing. Jaromír Zůna, MSc., a bývalý vojenský představitel ČR při NATO a EU gen. Ing. Miroslav Žižka.

Europoslanec Arnaud Danjean hodnotil postoje jednotlivých evropských zemí ve vztahu ke konfliktům v Gruzii, na Ukrajině, v Sýrii a dalších oblastech. Dospěl k závěru, že reakce byly nevýrazné a nejednotné. K vážné diskuzi o obraně Evropy vyprovokoval až Donald Trump. Probudil evropské státy ke sjednocování v otázkách kolektivní obrany a uvědomění, že i když americké pouto zůstává, ochranný deštník nefunguje navždy. Koordinované a integrované získávání, zpracování a poskytování včasných, přesných, relevantních, ucelených a ověřených informací, které podporují řízení velitelů vojenských operací v NATO, zajišťuje ISR (obranné zpravodajství). Pomáhá i se sběrem dat pro pozemní, námořní, vzdušnou a kosmickou obrannou strategii EU.

Claudia Major hovořila o navazování bilaterálních vztahů v rámci PESCO (například Velká Británie a Polsko nebo Francie a Finsko). Stálou posílenou spolupráci svých zemí v obranné oblasti v prosinci 2017 v Bruselu potvrdili zástupci 25 zemí Evropské unie. Zavázali se také k vyšším obranným výdajům a snaze sladit své obranné schopnosti a případně se specializovat tak, aby se vhodně doplňovaly. Spolupráce s NATO se rozvíjí například v oblasti řešení kybernetických útoků nebo pomoci s námořními operacemi souvisejícími s migrační krizí ve Středozemním moři.

Admirál Vincenzo Camporini sdělil, že v obraně se zatím neuplatňoval evropský trh, ale nyní například italské stíhací letouny jsou velmi kvalitní a lze je pořídit s menšími náklady než ty z USA. Podobně je tomu i s tanky italsko­ francouzské výroby. Zdůraznil důležitost logistického vybavení armád, které by se mělo standardizovat. Strategická autonomie ale rozhodně neznamená odtržení od NATO a rovněž Velká Británie i po vystoupení z Evropské unie chce dále intenzivně spolupracovat.

Senátor Bogdan Klich se vrátil do historie, kdy se objevovaly snahy o sjednocování Evropy. Šlo o politickou integraci států (ústavní) a integraci hospodářskou (funkční). Zmínil i klauzuli o solidaritě zemí v případě teroristického útoku nebo živelní katastrofy. Evropská unie zažila mnoho krizí, v jejichž důsledku se dosud nepodařilo uskutečnit její konečný cíl ve formě jednotné Evropy. Nyní potřebuje především ochotu a také nástroje ke společnému vytváření pilířů obrany.

Prof. Edward Rhodes řekl, že ať udělá Evropa cokoli, bude v USA kritizována, protože pokud chce dosáhnout vojenské jednoty, musí být jednotná i politicky. Ale jaké hrozby vlastně Evropané vnímají? Shodnou se na tom, odkud hrozí nebezpečí? Ve většině zemích se stupňuje nacionalismus, a to je velmi nebezpečné.

Brig. gen. Ing. Jaromír Zůna, MSc.,vysvětloval význam přesunu vojáků a vojenské techniky NATO přes území České republiky a upřesnil, že se přesunují na cvičení ozbrojené síly všech armád, které se akce účastní, nejen vojáci USA, jak většinou informují česká media. Aliance připravuje v Německu nové logistické velitelství, které má zajistit rychlejší přesuny vojenských sil po Evropě v případě ohrožení nebo krize. Česká republika by měla pokračovat v tradici, kterou má v obranném a bezpečnostním průmyslu, a zabezpečit i své alianční partnery. V současné době se z Armády ČR vyřazuje zastaralý vojenský materiál a nabízí se příležitost pro nové výrobce, aby odpovídajícím způsobem vybavili vojenské jednotky do zahraničních misí i pro případ operace na našem území.

Gen. Ing. Miroslav Žižka informoval, že většinu nákladů na bezpečnost zemí NATO platí USA, které dává na obranu 3,6 % podílu ze svého HDP. Pouze pět zemí aliance dává na svoji bezpečnost dvě procenta HDP, což je podíl, na kterém se organizace dohodla. Například bohaté Německo dává na armádu pouze 1,2 procenta. Některé země argumentují tím, že prostředky nejsou využívány efektivně. Ani Česká republika neplní požadavky NATO, národní obranná strategie vychází z omezených možností naší ekonomiky.

Technologická a průmyslová nezávislost Evropy jako součást strategické autonomie
Strategická autonomie a související aktivity. Evropské obranné agentury Evropský obranný a bezpečnostní průmysl: nutnost větší kooperace? Evropský obranný fond – cesta k posílení technologické a průmyslové nezávislosti Evropy. Společné obranné projekty a budoucnost evropské obrany.

Ke třetímu tematickému bloku diskutovali Pieter Taal z oddělení průmyslových strategií a širší politiky EU a evropské obranné agentury (EDA), PhDr. Tomáš Kopečný z odboru průmyslové spolupráce Ministerstva obrany, prezident EuroDéfense­ France, bývalý ředitel OCCAR (Organizace pro spolupráci v oblasti vyzbrojování) Patrick Bellouard, tiskový mluvčí holdingu Czechoslovak Group, a.s., Andrej Čírtek, zástupce ředitele Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Ing. Dušan Švarc, předseda představenstva CyberGym Europe, a.s., Mgr. Martin Uher Col (ret.).

Holanďan Pieter Taal se zabýval plánem rozvoje konkrétních schopností v oblasti obrany. Vyzvedl odborné vzdělávání na vysokoškolské úrovni (program Erasmus) a výzkum postavený na hloubkové analýze rizik. Je nutné určit, kde jsou slabá místa a zaměřit se na umělou inteligenci a nové technologie. S použitím nových technologií, robotů a kosmických aplikací souhlasil také PhDr. Tomáš Kopečný, který představil Evropský obranný fond a jeho dvě části Okno pro výzkum (podpoří vývoj nových obranných prostředků) a Okno schopností (investicemi do hotového vybavení). Zakázky prostřednictvím Evropské unie mohou získat počítačové, logistické, zdravotnické a především zbrojařské firmy.

Mgr. Andrej Čírtek vyslovil názor, že vojáci české, slovenské, maďarské a polské armády (Battlegroup Visegrádské čtyřky) jsou dobře oblečeni, vyzbrojeni a jejich armády disponují přiměřenou technikou, ale chybí jednotnost (fragmentace národních trhů).

Gen. Patrick Bellouard se zabýval vojenským obchodem, pro nějž je klientem vláda. Opakem jsou například civilní satelity EU projektu (Evropské vesmírné agentury), který má v současné době v provozu 22 družic a je konkurencí GPS provozovaného ministerstvem obrany USA. Ing. Dušan Švarc referoval o možnostech čerpání z Evropského obranného fondu, kdy se značně ušetří sdruženým zadáváním veřejných zakázek. V EU existuje 178 různých zbraňových systémů oproti 30 ve Spojených státech, v EU máme 17 typů hlavních bojových tanků, zatímco USA používají jen jeden. Podobně je tomu například u vrtulníků.

Mgr. Martin Uher se zaměřil na kybernetickou bezpečnost, která vyžaduje technologickou nezávislost Evropy. Pokud se podaří zbavit se závislosti evropského průmyslu na mezinárodních dodavatelích, může EU získat i strategickou nezávislost, zejména vesmírné odvětví bude hrát v bezpečnosti zásadní roli. Vytvoření a rozvoj evropského satelitního systému Galileo, Copernicus a EGNOS posílilo evropskou obrannou strategii a umožnilo propojení mezi výzkumem, průmyslem a rozvojem evropských vojenských schopností. Evropa potřebuje špičkové odborníky v oblasti informačních technologií, kteří by zabránili přístupu k důvěrným informacím a útoku z míst mimo Evropu.


Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ, foto autorka

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook