Časopis 112 ROČNÍK XVIII ČÍSLO 3/2019
V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA vás seznámíme s Koncepcí požární prevence 2018-2021. Opět přinášíme článek poskytnutý vyšetřovateli příčin vzniku požáru. Tentokrát o dynamice požáru komplexního prostoru z jejich pohledu. Dále v rubrice najdete informaci o 15. aktuálním vydání souhrnu metodických předpisů pro činnost jednotek požární ochrany V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dočtete, jakým způsobem se účtují zásahy u dopravních nehod prováděné jednotkami požární ochrany. V rubrice OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ informujeme o průmyslu 4.0 a jeho dopadu na ochranu obyvatelstva a moderní technologie v ochraně obyvatelstva. Téma bylo projednáváno na mezinárodní konferenci Ochrany obyvatelstva s podtitulem Nebezpečné látky 2019. Představujeme výsledky činnosti Výboru pro civilní a nouzové plánování za rok 2018. V INFORMACÍCH si přečtete, jak dopadl 10. ročník projektu „Sparta vzdává hold“, který je věnován členům všech jednotek IZS, kteří v rámci výkonu služby přišli o život.
- OBSAH č. 3/2019 ROČNÍKU XVIII
- Požár skladovací haly
- Koncepce požární prevence 2018-2021
- Ředitelé hotelů se školili v požární prevenci
- Únikové hry – fenomén dnešní doby
- Dynamika požáru komplexního prostoru z pohledu vyšetřování požárů
- Souhrn metodických předpisů pro činnost jednotek PO
- Účtování za zásahy u dopravních nehod
- Peru má zájem o naše zkušenosti
- HC Sparta vzdala hold padlým hrdinům
- Medicína katastrof v roce 2018
- Ochrana obyvatelstva – Nebezpečné látky 2019
- Výsledky činnosti Výboru pro civilní nouzové plánování za rok 2018
- Výsledky rakouského předsednictví a cíle současného rumunského předsednictví v oblasti civilní ochrany
- Hasiči pro školy
V moravskoslezské metropoli Ostravě se ve dnech 30. až 31. ledna 2019 uskutečnil XVIII. ročník mezinárodní konference Ochrana obyvatelstva – Nebezpečné látky 2019. Stěžejními tématy byly Průmysl 4.0 a jeho dopad na ochranu obyvatelstva a moderní technologie v ochraně obyvatelstva.
„Konferenci je přesně osmnáct let. Přestává být dítětem a začíná být dospělá,“ konstatoval na úvod sympozia náměstek generálního ředitele HZS ČR plk. Ing. Daniel Miklós, MPA, a dodal, že je důležité neustále vnímat, co se kolem nás nového děje, a přemýšlet, jak to využít v náš a zejména ve prospěch obyvatel tohoto státu. Zároveň všem zúčastněným popřál, aby si konferenci užili a dozvěděli se mnoho nových a podnětných informací.
Jako první s přednáškou „Mohou politici pomoci záchranným složkám při jejich práci?“ vystoupila česká zástupkyně v Evropském parlamentu Ing. Dita Charanzová, Ph.D., která se zaměřila na změny v legislativě týkající se problematiky lokalizace mobilních telefonů při volání na tísňové linky, varování a informování obyvatelstva pomocí SMS zpráv při velkých mimořádných událostech (MU) a krizových stavech. Zároveň představila evropský „Kodex pro elektronické komunikace“, což je rozsáhlý dokument čítající téměř 300 stran, jenž se mimo jiné zabývá poskytovateli telekomunikačních služeb a záchrannými složkami. „První část kodexu se týká kontaktování tísňové linky. Nyní už nebude jedinou možností telefonický kontakt. Kodex nabízí i jiné možnosti spojení občanů se záchrannými složkami. Běžně se mají na mysli SMS zprávy, ale kodex je nastavený tak, že by se mohl využít v online zasílání zpráv nebo dokonce e‑mailů,“ uvedla europoslankyně. Dokument také počítá se zlepšením přístupu osob se zdravotním znevýhodněním k záchranným složkám. Ti tak mohou komunikovat nejen prostřednictvím SMS zpráv, ale i pomocí videochatu nebo případně instantních messengerů. „V kodexu není předepsáno, jakým způsobem se to bude provádět, ale stanovuje se, že bude požadován rovný přístup pro všechny,“ dodala Charanzová a vyzvala všechny kompetentní odborníky, aby se co nejdříve pustili do přijetí změn, které se jí v Bruselu podařilo prosadit. Členské státy Evropské unie mají čas k jejich provedení do 21. června 2022. Podle jejího názoru by Česká republika měla jít nejen v oblasti informování obyvatel o MU příkladem.
Na prahu velkých změn
O průmyslu 4.0 a jeho dopadu na ochranu obyvatelstva hovořil náměstek generálního ředitele HZS ČR plk. Ing. Daniel Miklós, MPA. V úvodu udělal exkurzi do minulosti, v níž v krátkosti popsal specifika jednotlivých průmyslových revolucí 1.0, 2.0 a 3.0. Připomněl, že v oblasti ochrany obyvatelstva jsme urazili obrovský kus cesty a technika, kterou v současnosti hasiči používají, je s průmyslem 4.0 kompatibilní. Jako příklad uvedl, že hasiči umí sbírat informace z okolí vozidel, která nasazují, dokážou naplno využívat čidla a uzpůsobovat zásah tomu, jak se aktuální MU vyvíjí. Co ale podle něj v nejbližší době čeká oblast ochrany obyvatelstva? „Je naprosto zřejmé, že příjem tísňového volání nebude jen o hlase. Musíme si zvyknout na to, že informace budeme přijímat z mnohem více zdrojů. Varování a informování prostřednictvím chytrých zařízení, jako jsou například mobilní telefony nebo chytré náramky a hodinky, je další obsáhlá kapitola. Na tom všem pracujeme – v operačním řízení a problematice příjmu tísňového volání Česká republika patří ke špičce v Evropské unii.“ Na čem však podle něj odborníci v oblasti ochrany obyvatelstva musí zapracovat, je schopnost důkladného vytěžení všech informací, které získávají během zásahu. Zároveň v průběhu přednášky konstatoval, že HZS ČR patří k velmi konzervativním složkám a těžko si zvyká na změny a přijímá nové trendy. Doporučil proto prohloubení spolupráce s akademickou obcí, rychlejší testování a zavádění nových věcí a důraz na zlepšování orientace ve zhoršených podmínkách. Dále konstatoval, že bezpečnostní systém se bude muset v budoucnu změnit, bude čím dál více specializovaný a bude potřeba mnoho odborníků z oblasti ICT. „Práce hasiče už nebude především o silných pažích, ale o širokých znalostech. To s sebou bohužel nese obrovské finanční náklady. Ačkoli pořízení nových systémů nebude levné stejně jako jejich provoz a údržba, budeme muset tlačit na vedoucí představitele našeho státu, aby této problematice věnovali maximální pozornost a byli ochotni do ní investovat,“ řekl náměstek Miklós, který pevně doufá, že HZS ČR i v budoucnu zůstane v Evropské unii v oblasti ochrany obyvatelstva na špici.
Zahraniční spolupráce
Mezi nejzajímavější přednášky na konferenci patřil referát Stevense Yvese z belgického Národního krizového centra, který se zabýval tématem práce se sociálními sítěmi v průběhu teroristického útoku v Bruselu. Účastnící konference v diskuzích rovněž ocenili přednášku Volkera Tondorfa z Německa, který popisoval aktivity VOST (Voluntary Operation Support Team), což je v posledních několika letech rychle se rozvíjející nezisková organizace, která si klade za cíl pomoci příslušným státním kompetentním orgánům při řešení krizových situací.
Po skončení dopoledního bloku přednášek proběhly v atriu Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB – TU) statické ukázky speciálního vybavení HZS Moravskoslezského kraje pro detekci a identifikaci nebezpečných chemických látek a po obědové přestávce před atriem také moderovaný zásah HZS Moravskoslezského kraje včetně dekontaminačního postupu při podezření na výskyt vysoce nakažlivé nemoci u osoby s klinickými příznaky.
Druhý odpolední blok prezentací „Cvičení Bechyně 2018 z pohledu rozhodčího“ zahájil kpt. Mgr. Adam Hendrych z MV‑generálního ředitelství HZS ČR, který se věnoval popisu průběhu cvičení v jihočeském městě Bechyni. Ta proběhla 4. a 5. září 2018 a jejich námětem byla radiační havárie jaderné elektrárny Temelín s únikem radioaktivních látek a následně fiktivně vyhlášenou rozsáhlou evakuací obyvatelstva. U obou akcí bylo ústředním námětem procvičit třídění osob a techniky a dekontaminace osob a techniky v návaznosti na pořízení nových přenosných rámových (portálových) detektorů g‑záření. „Obě cvičení byla úspěšná, protože byly splněny stanovené cíle a všechny úseky až na jednu výjimku byly hodnoceny známkami výborně nebo velmi dobře. Přesto byly během akcí zaznamenány připomínky, které se musí promítnout do opatření na zlepšení současného stavu a které budou realizovány v průběhu roku 2019,“ odcitoval Hendrych vybranou pasáž z oficiálního vyhodnocení cvičení.
Co přinese rok 2020?
V průběhu dvoudenního sympozia zaznělo 26 odborných přednášek jak od expertů státní správy, tak soukromého sektoru nebo vysokých škol. Jako každý rok bylo hlavním cílem konference především vyvolat diskuzi mezi odbornou veřejností. „Mohu konstatovat, že se nám i pro letošní rok podařilo udržet trend, který jsme si vytyčili – otevírat témata, která jsou v problematice ochrany obyvatelstva aktuální a přinášet na ně pohled nejen z odborných kruhů v České republice, ale zejména ze zahraničí,“ zrekapitulovala uplynulé dva dny konference prezidentka Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, z. s., Ing. Lenka Černá a zároveň prozradila, jaké změny se chystají na příští rok: „Z pohledu organizátorů si myslím, že i v příštím roce zachováme formát konference z letošního roku. To znamená, že budeme představovat aktuální témata z oblasti ochrany obyvatelstva nejen z pohledu České republiky, ale i z pohledu zahraničí. Možnost vyslechnout si přednášky zahraničních expertů není totiž pro většinu účastníků konference úplně běžné a naším cílem je přinášet pohledy zvenčí a zapojit do diskusí na daná témata více zahraničních odborníků.“
Odborné setkání v Ostravě Jako tradičně se na konci ledna na VŠB – TU Ostrava sešlo více než 380 návštěvníků, aby si vyslechli přednášky expertů nejen z Česka a Slovenska, ale také z Belgie a Německa. Hlavními pořadateli byli VŠB – TU Ostrava, Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, z.s., |
---|
XIX. ročník mezinárodní konference se příští rok uskuteční ve dnech 5. až 6. února 2020 s podtitulem „záchranářství“. „Současný stav připravenosti systému zdravotnictví na reálné bezpečnostní hrozby připomíná pověstnou Potěmkinovu vesnici,“ napsal v recenzovaném Sborníku abstraktů XVIII. ročníku mezinárodní konference Ing. Václav Fišer ze Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje p.o., který dlouhodobou kritikou současného stavu ochrany obyvatelstva ve zdravotnictví usiluje o pozvednutí její úrovně. Ani jeho dopolední čtvrteční vystoupení na konferenci nebylo výjimkou. Necháme se překvapit, co příští rok nejen v této oblasti přinese.
David HARTMANN, DiS., foto autor