Časopis 112 ROČNÍK XVIII ČÍSLO 12/2019

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA si přečtete o výbuchu a požáru kotelny v Bílině. Seznámíme Vás s historií profesionálních hasičů podniku na Dolech Bílina. Téma PO zaujalo manažery hotelů v celé ČR a byla navázána spolupráce s MV-GŘ HZS ČR. Liberečtí hasiči oslavili 110. výročí otevření první hasičské zbrojnice. I letos byly na zámku ve Zbirohu předány medaile. Budoucí hasiči z Chomutova se zúčastnili stáže v Sasku. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM informujeme o soutěži v poskytování první pomoci. Uskutečnil se pilotní běh kurzu „Vedení exkurzí na hasičské stanici“. V rubrice OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ přinášíme informace o taktickém cvičení v Mostech u Jablunkova. Problematikou zásobování pitnou vodou se zabýval HZS JmK. Co přinesla stáž ŠVZ HZS ČR v Bělorusku? MU řešené na úrovni Evropské unie. V jaké jsou fázi a co přinesly testy nového ochranného prostředku pro děti? V rubrice INFORMACE si přečtete o léčebně ozdravném pobytu nadačních rodin. 

Voda je základem života. Člověk vydrží bez vody pouze pár dní. Přerušení dodávek pitné vody velkého rozsahu může vést k závažným komplikacím. Tato událost vychází v analýze ohrožení jako potenciální krizová situace (KS). Z tohoto důvodu je nutné, aby se lidská společnost snažila na tuto hrozbu připravit a adekvátně reagovat.

V Jihomoravském kraji (JmK) si kompetentní orgány uvědomují závažnost této hrozby (i na základě událostí s koliformní bakterií v brněnské vodárenské soustavě), proto byla této problematice věnována v posledních letech velká pozornost. V srpnu 2016 bylo rozhodnuto, že v rámci každoročního cvičení orgánů krizového řízení v JmK bude v roce 2017 řešena problematika krizové situace „narušení dodávek pitné vody velkého rozsahu“.

Cvičení pitná voda 2017
Námětem cvičení bylo několikadenní narušení dodávek pitné vody velkého rozsahu z důvodu bakteriální i chemické kontaminace dodávané vody na území dvou velkých vodárenských společností, jejichž vodárenská infrastruktura je vzájemně propojena (Brněnské vodárny a kanalizace, a.s., a Vodárenská Akciová Společnost, a.s.). Na přípravě cvičení, které probíhalo v období leden – listopad 2017, se podíleli zástupci Krajského úřadu Jihomoravského kraje z Oddělení krizového řízení a obrany (OKŘO KrÚ) a Odboru životního prostředí (OŽP KrÚ), HZS JmK, Krajského ředitelství Policie JmK, Krajské hygienické stanice JmK, pracoviště Brno (KHS), Magistrátu města Brna, úřadu MČ Brno­ Bystrc a dvou dotčených vodárenských společností (BVK a VAS).
Obr. 1 Výtah z tabulky úkolů
Cílem bylo mimo jiné seznámit všechny dotčené subjekty se systémem nouzového zásobování vodou (NZV) a také prověřit stávající plánovací dokumentaci, legislativní možnosti, funkčnost a možnosti využití systému NZV, činnost provozovatelů vodovodní infrastruktury. V neposlední řadě se cvičení zaměřilo na akceschopnost složek IZS, orgánů krizového řízení při řešení této krizové situace, informační toky mezi zapojenými subjekty apod.

Cvičení následně ukázalo řadu nedostatků a nejasností, např. nedostatečně zpracovanou potřebnou dokumentaci (plánovací, pro informování veřejnosti), nedostatečnou připravenost některých orgánů krizového řízení v JmK, problematickou komunikaci a způsob předávání informací mezi jednotlivými orgány KŘ apod.

Pracovní skupina pitná voda
Na základě těchto výstupů byl na jednání Bezpečnostní rady kraje, konaném 8. března 2018, uložen HZS JmK (jakožto zpracovateli Krizového plánu JmK) hejtmanem JmK úkol vytvořit odbornou pracovní skupinu (OPS), která by zmíněné nedostatky řešila. Do OPS HZS JmK přizval zástupce KrÚ JmK (OKŘO a OŽP), KHS, Krajského ředitelství Policie JmK, Magistrátu města Brna, rozhodujících vodárenských společností v JmK a společnosti Aquatis, a.s., zpracovatele „Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací v JmK“.

Na prvním jednání OPS se členové dohodli, že se budou řešit pouze výstupy, které se konkrétně dotýkají krizové situace narušení dodávek pitné vody velkého rozsahu, ostatní budou řešeny samostatně mimo OPS.

Bylo identifikováno devět oblastí, které se musí detailně rozpracovat:

• vyrozumění orgánů KŘ + dotčených subjektů,
• informování obyvatelstva,
• analýza situace,
• zdroje vody,
• síly a věcné prostředky,
• systém nouzového zásobování vodou,
• výdej pitné vody v rámci nouzového zásobování vodou,
• obnova,
• plánovací dokumentace.

V rámci každé oblasti pak byly specifikovány konkrétní úkoly (celkem 39 úkolů, obr. 1), jejich garanti, termíny plnění a časové priority plnění úkolů. Členové OPS se rovněž domluvili na pravidelných společných jednáních ve zhruba dvou až tříměsíčních intervalech. Během fungování OPS proběhlo celkem šest společných jednání celé OPS a mnoho dílčích jednání pouze mezi některými členy. Výstupem bylo zpracování postupů do Krizového plánu JmK.

Obr. 2 Schéma vyrozumění a informování
Postupy pro řešení KS narušení dodávek pitné vody velkého rozsahu
Zpracovaný postup do Krizového plánu se dělí do jednotlivých oblastí, tak jak by na sebe měly chronologicky navazovat.

V první řadě se klade velký důraz zejména na detailní rozbor problematiky vyrozumění uváděných orgánů, varování a informování obyvatelstva (tísňového i následného). Bylo zpracováno přehledné schéma (obr. 2) obsahující toky informací a formu jejich předávání mezi jednotlivými dotčenými subjekty. Stěžejní roli zde hraje zejména vodárenská společnost (VS), KHS a následně KOPIS HZS JmK.

Bylo dohodnuto, že v případě závažné mimořádné události (MU), u které VS usoudí, že ji pravděpodobně nebude schopna zvládnout vlastními silami, bude zpracován vyrozumívací formulář se stručnou charakteristikou problému (obr. 3), podniknutými kroky a zejména s textem tísňové informace pro obyvatelstvo. Formulář by zpracovala VS v součinnosti s KHS a byl by zaslán vybraným subjektům (ve schématu označených žlutě).

HZS JmK ve spolupráci s dalšími členy OPS rovněž zpracoval informační balíček s radami pro občany, jak za dané situace postupovat. Informace byly umístěny na portál krizového řízení ­KRIZPORT do sekce rady občanům a VS si ho vložily na své webové stránky.

Obr. 3

Další velkou oblastí, které se OPS věnovala, byla analýza události. OKŘO KrÚ ve spolupráci s HZS JmK zpracoval Systém přednostního zásobování za KS, který také obsahuje přehled subjektů pro přednostní zásobování (vybraná zdravotnická, sociální a dětská zařízení + vybrané subjekty, které plní úkoly z krizových plánů včetně složek IZS) a jejich požadavky. Byla stanovena pravidla a postupy pro jejich zabezpečení. OŽP KrÚ ve spolupráci s HZS JmK, VS a firmou Aquatis, a.s., nechal v rámci aktualizace Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací zpracovat přehled zdrojů pro nouzové zásobování vodou a odběrných míst pro čerpání z těchto zdrojů. HZS JmK následně vše vložil do webové mapové aplikace, která je součástí portálu KRIZPORT, jako gisové vrstvy (obr. 4). Dále musely být analyzovány potřebné věcné prostředky pro zabezpečení nouzového zásobování pitnou vodu. HZS JmK zpracoval přehled dostupných prostředků od pěti hlavních VS v JmK, Armády ČR, HZS ČR a dalších jednotek PO a právnických a podnikajících fyzických osob. Pro případy použití věcných prostředků, které nejsou primárně určeny pro převoz pitné vody, HZS JmK vytvořil postup pro sanitaci a dezinfekci takovýchto prostředků. Rovněž byly analyzovány možnosti využití balené pitné vody.

V neposlední řadě se OPS musela zabývat samotným nouzovým zásobováním vodou. Celý systém nouzového zásobování vodou (NZV) bude vázaný na vyhlášení krizového stavu hejtmanem a tento úkon byl považován za okamžik jeho spuštění.

Systémem NZV se rozumí:

• uplatnění krizových opatření (zejména přednostní zásobování vybraných subjektů),
• uplatnění regulačních opatření pro prodej pitné vody ve veřejné obchodní síti (zejména množství a cena),
• zabezpečení organizovaného výdeje pitné vody obyvatelstvu v omezeném množství (pět litrů na osobu po dobu dvou dnů a patnáct litrů po dobu následujících dní).

Všechny tyto body byly následně rozpracovány. Mimo jiné HZS JmK uložil úkol krizovým pracovníkům ORP, aby ve spolupráci se starosty obcí vytipovali vhodná místa pro výdej pitné vody obyvatelstvu. HZS JmK následně zpracoval seznam výdejních míst pro obyvatelstvo a opět je vložil do webové mapové aplikace jako gisovou vrstvu (obr. 5). V souvislosti s výdejními místy byla rovněž zpracována metodika pro obce, jak by takové místo mělo fungovat (prostorové uspořádání; administrativní, technické a personální zabezpečení; evidence výdeje apod.).

Takto zpracované postupy byly ověřeny na společném cvičení všech členů OPS (8. března 2019), kdy se při modelové situaci procházely jednotlivé kroky z postupu a způsob, jak by se v reálu řešily. Ke cvičení navíc byli přizvání zástupci ORP Kyjov (krizové řízení + životní prostředí), jelikož se jich modelová situace týkala, a navíc jakožto nečlenové OPS nebyli ovlivněni jednáními. Nácvik prokázal použitelnost postupů v praxi, přičemž bylo shledáno pouze pár dílčích nedostatků.

Obr. 4	Obr. 5

Následně byl zpracovaný postup umístěn v Krizovém plánu JmK na portálu KRIZPORT a je univerzální i pro ORP (provázáno hypertextovými ­odkazy). Některé dílčí dokumenty jsou uloženy v Havarijním plánu JmK z důvodu využitelnosti i při běžných MU. Rovněž byl dopracován postup řešení v Plánu odezvy orgánu obce na mimořádné události, který si mohou zpracovávat obce.

Závěr
Řešení problematiky narušení dodávek pitné vody je dosti komplikované a musí se řešit komplexně, proto je nutná vzájemná spolupráce všech zainteresovaných subjektů. Bez vzájemné spolupráce není možné rychle a adekvátně reagovat na vzniklou situaci. Z těchto důvodů se celá problematika NZV v rámci Jihomoravského kraje řešila téměř dva roky (2. pol. 2017 – 1. pol. 2019). Přesto je velmi pozitivní, že všechny zapojené subjekty měly a mají snahu tuto oblast řešit a vzít zpracované postupy za své, včetně úpravy svých interních dokumentací a pravidel.


por. Mgr. Jan MARCHLÍK, HZS Jihomoravského kraje
 

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook