Časopis 112 ROČNÍK XIX ČÍSLO 10/2020
V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA se dočtete o fotovoltaických systémech při požáru z pohledu jednotek PO. Následují rozbory dvou požárů, výrobní haly a zemědělského objektu. Seznámíme vás s poznatky z Mezinárodní konference Požární ochrany 2020 v Ostravě. Jak lépe zdolat lesní požáry? V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM vás seznámíme se systémem eCall. V Josefově údolí hasiči odstřelili desetitunový balvan. V rubrice OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ si přečtete zprávu o tom, jak mobilní elektrocentrály mohou nahradit dodávky elektřiny v případě katastrof. Příslušníci radiologické laboratoře IOO se zúčastnili mezinárodního cvičení. Dále vás seznámíme s pojmem „tísňové informování obyvatelstva“. Navážeme článkem o experimentálních zkouškách koncových prvků JSVV. Únik ropy, lesní požáry a požár v uprchlickém táboře, mimořádné události řešené na úrovni EU. V rubrice INFORMACE přinášíme příběh hasičské rodiny Draských. Následují anotace vysokoškolských prací.
- OBSAH č. 10/2020 ROČNÍKU XIX
- Fotovoltaické systémy při požáru z pohledu jednotek požární ochrany
- Požár výrobní haly s fotovoltaickými panely na střeše
- Požár zemědělského objektu
- Mezinárodní konference Požární ochrana 2020
- Jak lépe zdolat lesní požáry?
- Tísňové linky přijímají volání ze systému eCall už tři roky
- Hasiči odstřelili balvan v Josefovském údolí
- Mobilní elektrocentrály mohou nahradit dodávky elektřiny v případě katastrof
- Cvičení mobilních skupin radiační monitorovací sítě
- Tísňové informování obyvatelstva v České republice
- Experimentální zkoušky koncových prvků jednotného systému varování a vyrozumění
- Mimořádné události řešené na úrovni EU
- Hasí celá rodina
Včasné, rychlé a spolehlivé varování obyvatelstva je základním opatřením k zajištění jeho ochrany. K naplnění tohoto úkolu se provozuje jednotný systém varování a vyrozumění (JSVV), který ve smyslu zákona č. 239/2000 Sb. zajišťuje a provozuje Ministerstvo vnitra a jehož úkoly plní MV-generální ředitelství HZS ČR [1].
Měření akustického tlaku v horizontální rovině EKPV Nero 600 |
Měření nezávislosti na napájení z elektrorozvodné sítě EKPV ELRAD |
---|
Na varování a tísňové informování obyvatelstva se klade celá řada požadavků. Jde zejména o:
- včasnost vydání varovných a tísňových informací,
- rychlost šíření varovných a tísňových informací co největšímu počtu obyvatel v ohrožených lokalitách,
- spolehlivost, která je determinována zejména vlastnostmi a parametry technologií a zařízení, které se k daným účelům používají,
- věcnou a obsahovou správnost varovných a tísňových informací a
- srozumitelnost, která spočívá jednak v obsahové srozumitelnosti varovných a tísňových informací a dále v senzorické srozumitelnosti založené na akustických a vizuálních (případně dalších senzorických) vlastnostech informací.
Náročným požadavkům na včasnost, srozumitelnost a spolehlivost varování a tísňového informování obyvatelstva i při nově analyzovaných hrozbách musí odpovídat i kvalita koncových prvků JSVV.
Koncové prvky varování
Koncové prvky varování JSVV jsou prostředky, kterými se realizuje varování a informování obyvatelstva. Díky akustickým vlastnostem jsou schopné varovat ohrožené obyvatelstvo na poměrně velkém území a díky trvalé pohotovosti jsou rychle k dispozici. Bez ohledu na denní dobu jsou schopné upoutat pozornost obyvatel na ohroženém území.
Používají se následující kategorie koncových prvků varování:
- elektromechanické rotační sirény (RS),
- elektronické sirény (ES) a
- místní informační systémy s vlastnostmi elektronických sirén (MIS).
ES a MIS se často uvádí pod společným názvem „Elektronické koncové prvky varování“ (EKPV).
EKPV jsou vybaveny záložními zdroji elektrické energie, proto mohou dočasně pracovat nezávisle na elektrorozvodné síti a jsou schopné doplnit varovný signál tísňovými informacemi, což umožňuje zahájení komunikace orgánů krizového řízení s obyvatelstvem v ohrožení při řízení ochranných opatření.
Do JSVV je možné připojovat pouze takové koncové prvky, které splňují technické požadavky stanovené MV-generálním ředitelstvím HZS ČR [2].
Splnění těchto požadavků se ověřuje experimentálními zkouškami, které provádí Institut ochrany obyvatelstva (IOO) – účelové zařízení MV- generálního ředitelství HZS ČR pro vědeckovýzkumnou, vzdělávací, výcvikovou a informační činnost ve věcech ochrany obyvatelstva.
Experimentální zkoušky EKPV
První část experimentálních zkoušek se provádí v laboratořích IOO a je zaměřena na kontrolu těchto hlavních požadavků [2]:
(1) Zařízení musí splňovat ustanovení technických norem platných v době posuzování v plném rozsahu. To prokáže výrobce (dodavatel) zařízení prostřednictvím prohlášení o shodě, v němž uvede všechny technické normy, které zařízení splňuje včetně certifikátů autorizovaných organizací a další dokumentace. Veškeré dokumenty předloží před začátkem posuzování. Dodavatel zařízení na vyžádání předloží MV generálnímu ředitelství HZS ČR technické normy týkající se posuzovaného zařízení.
(2) Doporučuje se zařízení vybavit různými vysílacími anténami pro optimalizaci vyzářeného výkonu v prostoru laboratoře. Výrobce zařízení zodpovídá za to, že další vysílací signály (např. z diagnostiky bezdrátových hlásičů) budou v souladu s normativy Českého telekomunikačního úřadu a nezpůsobí rušení jiných rádiových provozů v okruhu dosahu.
Ve fyzikální laboratoři IOO se provádějí a kontrolují tato měření:
(1) Testování funkcionalit a ovládání prostřednictvím JSVV
a) průchod příkazu pro aktivaci varovných signálů a jejich průběh,
b) průchod příkazu pro aktivaci verbálních informací,
c) průchod příkazu pro aktivaci VKV/FM rozhlasu,
d) průchod příkazu a činnost na příkaz STOP, RESET a TEST,
e) blokování vícenásobného příjmu signálu,
f) záznamy přijímače o přijatých příkazech v nepomíjivé paměti,
g) přerušení místně odbavené činnosti příkazem JSVV.
(2) Místní ovládání z panelu zařízení
a) možnost odbavení standardních varovných signálů.
(3) Autonomní ovládání z GSM
a) možnost odbavení standardních varovných signálů.
4) Testování dálkové diagnostiky a sledování provozního stavu EKPV prostřednictvím monitorovacího systému koncových prvků
a) přijetí příkazu ke kontrole stavu EKPV a reakce na něj,
b) automatické hlášení změny provozního stavu EKPV.
Druhá část experimentálních zkoušek se provádí na pracovišti Mimoň. V odloučeném pracovišti v katastrálním území Boreček jsou prováděna následující měření:
(1) Zkouška nezávislosti na napájení z elektrorozvodné sítě
Významnou předností EKPV je i jejich nezávislost na elektrorozvodné síti. KPV musí být provozuschopné i v případě přerušení dodávky elektrické energie z elektrorozvodné sítě. Požaduje se zajištění provozuschopnosti koncového prvku minimálně po dobu 72 hodin. Za tuto dobu musí být EKPV schopen vyslat 4 varovné signály po 140 sekundách za 24 hodin a zároveň vyslat 10 verbálních informací po 20 sekundách za 24 hodin nebo celkem 200 sekund verbálních informací definovaných uživatelem či jedné tísňové informace v trvání 5 minut [2]. Po každé relaci se měří napětí na záložním zdroji EKPV. Toto napětí nesmí po 72 hodinách a po odbavení všech předepsaných relací klesnout pod jeho hraniční hodnotu.
(2) Měření základních akustických parametrů
a) měření akustického tlaku v horizontální rovině,
b) měření stability hladiny akustického tlaku.
(3) Posouzení srozumitelnosti verbálních informací
Srozumitelnost verbálních informací zjišťuje určený okruh posluchačů. Jsou použity nahrávky pro slovní srozumitelnost verbálních informací i větnou srozumitelnost krizových hlášení jak v mužské, tak ženské hlasové variantě. Je li výsledek experimentálních zkoušek kladný, MV- generální ředitelství HZS ČR vydá doklad o povolení připojení předmětného zařízení do JSVV.
Shrnutí
Včasné a správné předání varovných a tísňových informací chrání životy, zdraví a majetek občanů a další významné hodnoty. Proto je velmi důležité, aby EKPV zařazované do JSVV vykazovaly vysokou spolehlivost a provozuschopnost.
Každý rok provedou pracovníci IOO v laboratořích IOO a na pracovišti Mimoň přibližně 10 experimentálních zkoušek KPV. Aktuální seznam EKPV schválených k připojení do JSVV je k dispozici na internetové stránce www.hzscr.cz v sekci Ochrana obyvatelstva/Varování/Technické požadavky na koncové prvky varování připojované do JSVV/Koncové prvky schválené k připojení do JSVV.
Informační zdroje
[1] Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
[2] Technické požadavky na koncové prvky varování připojované do jednotného systému varování a vyrozumění (čj. MV-24666-01/PO-2008) ve znění změny č. 1 (čj. MV-15523-01/PO-2009), Sbírka interních aktů řízení generálního ředitele HZS ČR, čá. 24/2008. Pokyn generálního ředitele k realizaci technických požadavků na koncové prvky varování připojované do jednotného systému varování a vyrozumění. Sbírka interních aktů řízení generálního ředitele HZS ČR, čá. 13/2019: Část II. Oznámení náměstka generálního ředitele HZS ČR pro IZS a operační řízení.
kpt. Bc. Miloš MRÁZEK, Institut ochrany obyvatelstva, foto archiv Institutu ochrany obyvatelstva