Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Předcházíme rizikům


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK XVI ČÍSLO 12/2017

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA dočtete o požáru výrobních a skladovacích hal v Kopřivnici. Dozvíte se o CFD modelování v požární vědě a inženýrství. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM přinášíme další novinky chemické služby VII. Dočtete se o taktickém cvičení VLAK 2017. V rubrice OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ informujeme o taktickém cvičení složek integrovaného záchranného systému v bytovém komplexu Alzheimercentra a Senior domu. Dále o podzimních lesních požárech v Evropě a návrhu změn v mechanismu CO Unie. Nebo také o tom, jak vodohospodáři vyvíjejí nové metody ochrany vody. Ve dnech 14. a 15. září 2017 šestý ročník mezinárodní konference Krizové řízení a řešení krizových situací. V informacích se dozvíte o jmenování ředitele HZS Moravskoslezského kraje do generálské hodnosti. Zmíníme o Dni požární bezpečnosti 2017. Příloha časopisu - Vyznamenání u příležitosti státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu. 

Společnost pro radiobiologii a krizové plánování České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a Českého vysokého učení technického v Praze, Fakulta biomedicínského inženýrství (FBMI) uspořádaly 6. října 2017 v Praze v Lékařském domě již VII. ročník mezinárodní konference AWHP – Aspekty práce pomáhajících profesí. Součástí programu byla také Studentská vědecká konference.

Program určený pro odborníky v oboru ochrana obyvatelstva, medicíny katastrof, urgentní medicíny a jednotlivých složek integrovaného záchranného systému se tentokrát zaměřil na vybraná řešení důsledků pro obyvatelstvo při teroristickém ohrožení, problematiku humanitární pomoci, využití záchranářských psů při zvládání mimořádných událostí a další témata.

O strategii vedení zásahu a vnímání rizik hovořil v úvodním příspěvku plk. Ing. Oldřich Wolf, Ph.D., z HZS Karlovarského kraje. Přiblížil náročnost rozhodování velitele zásahu, který by měl být dostatečně připraven po právní i technické stránce, ale také by měl být schopen posoudit rizika, a to většinou pod tlakem velkého množství informací, někdy i protichůdných. Na příkladech ukázal, že chráněné hodnoty a rizika se mohou měnit v průběhu zásahu, ale nad hodnotou objektu vždy převáží hodnota životů a zdraví záchranářů. Situaci lze správně odhadnout pouhým pozorováním, ale také je často nutné povolat odborníky s měřicími přístroji a včas nařídit evakuaci, zajistit uzávěru nebezpečného prostoru apod. Velitel zásahu musí ovládat strategické řízení, myslet dopředu, vidět varianty postupu a rozpoznat tu vhodnější, například i kdy hrozí riziko z únavy záchranářů. Důležité je soustavné vzdělávání a praktický výcvik, jehož součástí by mělo být takticko­ strategické vedení zásahu.

Plk. MUDr. Miloš Sokol, Ph.D., z Ústřední vojenské nemocnice referoval o vzniku českého týmu odborníků na identifikaci obětí hromadných neštěstí vyškolených švýcarskými odborníky na základě programu švýcarsko­ české spolupráce. Disaster Victim Identification (DVI) tým tvoří příslušníci Policie ČR, Kriminalistického ústavu Praha a Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování. To znamená forenzní specialisté, soudní lékaři, antropologové, genetici, stomatologové, daktyloskopové, operační důstojníci, soudní znalci a další specialisté. Při tragických nehodách a přírodních katastrofách s velkým počtem zemřelých osob, jejichž těla jsou zdevastována a rozptýlena i ve velkém prostoru (letecká neštěstí, přírodní katastrofy), je DVI tým schopen rychle a efektivně tyto osoby identifikovat, aby doba, kdy budou pozůstalí informováni o jejich smrti, byla co nejkratší. Charakteristickými znaky při identifikaci mrtvých je popis oblečení (na základě výpovědi pozůstalých), odhad věku, jizvy po operacích, tetování, mateřská znaménka, implantáty apod. Pomáhá zdravotní dokumentace, rentgenové snímky chrupu (pokud jsou dostupné), otisky prstů a odběr vzorků DNA (pro porovnání s biologickým materiálem z místa bydliště). V České republice se provádí pitva (podle právních předpisů), v zahraničí u osob s náboženstvím, které pitvu nedovoluje, se používá tomografický přístroj.

Plk. MUDr. Libor Píša z Vojenského zdravotního ústavu představil specializovanou infekční nemocnici Centra biologické ochrany Těchonín, která řeší i úkoly ve prospěch integrovaného záchranného systému a je zapojena do sys­tému jednotné reakce České republiky na událost spo­jenou s vysoce nebezpečnou nákazou. Při vyhlášení krizového stavu a v souladu s právními předpisy vztahujícími se k poskytování zdravotních služeb plní úkoly v souvislosti s izolací a hospitalizací osob s vysoce nebezpečnými nákazami, jako jsou SARS, Ebola, Marburg, Lassa, multirezistentní tuberkulóza, pravé neštovice apod. Povel k aktivaci akutní lůžkové péče dává hlavní hygienik České republiky. Zařízení je schopno zajistit izolaci pacientů až na stupni zabezpečení Bio Safety Level 4 (BSL-4), léčbu nemocných s nebezpečnou nákazou a zamezit šíření nákazy v ostatní populaci. Využívá se ke karanténnímu vyšetření vojenských jednotek po návratu ze zahraničních misí z epidemiologicky rizikových oblastí. Testy na přítomnost například eboly provádí pro potřeby České republiky laboratoř Roberta Kocha v Berlíně, ale v Těchoníně již budují vlastní laboratoře, které tyto testy v budoucnu zajistí.

Studentská vědecká konference
Služební kynologie
Bc. Alena Hybnerová, studentka FBMI, seznámila se zásadami výchovy záchranného psa na pátrání po pohřešovaných osobách v terénu, a to i ze sutin, z laviny nebo z vody. Od štěněcího věku je nutné psa socializovat s lidmi (s dětmi, seniory i fyzicky postiženými) a se psy, zvykat ho na různá prostředí v přírodě i ve městě, na pachy, hluk a další vlivy. Postupně ho učit reagovat na povely, vést k poslušnosti a ovládat ho tak, aby našel v terénu lidský pach a označil jej štěkáním. V další fázi výcviku se pes slaňuje v postroji, přepravuje vrtulníkem a zvládá také záchranu z vody. Psovod musí dobře znát svého psa, rozumět jeho pohybům, signálům i náladám. Zejména je důležité, aby poznal, kdy je pes „v pachu“, pomáhal mu, směroval ho podle větru a poté zadal souřadnice a lokalizoval v GPS místo nálezu osoby, případně uměl poskytnout zraněné osobě první předlékařskou pomoc.

Bc. Andrea Strnadová, studentka FBMI, referovala o využití služebních psů Policií ČR, která disponuje kynologickými výcvikovými středisky s všestranným výcvikem a středisky se speciálním výcvikem. Mezi všestranné disciplíny patří pachové práce, poslušnost a obranné práce. Jsou využitelné například v prevenci při sportovních utkáních, střežení objektů, zajištění místa činu. Speciální výcvik se zaměřuje na činnosti pachové identifikace, a to výcvik k vyhledání a detekci drog a omamných látek, vyhledání výbušnin a nástražných výbušných systémů, vyhledání zbraní, vyhledání lidských ostatků, detekci akcelerantů hoření, vyhledání osob v dopravních prostředcích. I v době rozvoje moderních technologií existují činnosti, při nichž je zatím pes se svými mimořádnými schopnostmi nenahraditelný. Kromě německého ovčáka jsou k výcviku vhodné i jiné rasy, například belgický ovčák, rotweiller, ohař nebo knírač.

Součinnost složek integrovaného záchranného systému
Por. Ing. Roman Říha z HZS Středočeského kraje popsal práci operátorů se všemi zátěžovými faktory na krajském operačním středisku Telefonního centra tísňového volání 112 HZS Středočeského kraje. Operátoři řeší krizové situace, aby zajistili vyslání sil a prostředků k zásahu při mimořádných událostech, podpořili velitele zásahů, operativně jim dodali potřebné informace a zkoordinovali spolupráci se všemi složkami IZS, které se účastní společného zásahu. Pracují často ve stresu, ve čtyřech dvanáctihodinových směnách (dvě denní, dvě noční, čtyři dny volna). Psychicky náročné je především vytěžování informací od volajících na tísňovou linku, kteří v rozrušení často nevnímají kladené otázky, nejsou si jisti, kde se nacházejí (někdy to nevědí) a bývají také agresivní. Zvláště problémová komunikace je s cizinci, operátoři hovoří kromě češtiny a slovenštiny anglicky, německy a rusky, mají však smlouvy i s tlumočníky některých dalších cizích jazyků, které mohou požádat o pomoc.

Mgr. Jiří Majstr z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích popsal průběh záchrany turistů z lanové dráhy Kleť (hora Kleť je vysoká 1084 m n. m.) v Blanském lese na Českokrumlovsku letos v červenci, kdy náhle došlo k výpadku elektrické energie. Přibližně padesát lidí, včetně dětí, zůstalo venku na sedačkách. Dlouho nikdo z provozovatelů nevolal pomoc v naději, že porucha bude brzy opravena. Až po dvou hodinách se podařilo uvést lanovku opět do provozu. Do té doby pozdě přivolaní hasiči s lezeckou výstrojí evakuovali pouze devět osob. Rovněž přítomní zdravotničtí záchranáři se marně snažili domluvit s velitelem zásahu, ale spojení nefungovalo. Kromě prochladnutí byli naštěstí všichni zachránění v pořádku.

Násilí na stadionech i mimo ně
Bc. Pavol Pánik, student FBMI, informoval o chování fotbalových fanoušků na stadionech i mimo ně, většinou po zápase, které je v posledních letech stále agresivnější a vytvořily se různé skupiny výtržníků. Některé radikální zvané „hooligans“ jsou jakési gangy rváčů domlouvající si bitky mezi sebou. Některé party po prohraném utkání napadají vlastní hráče a vyhrožují násilím, pokud příště zápas nevyhrají. Nejagresivnějším se říká „ultras“, méně agresivní, bláznivě oblečené, pomalované fanoušky nazvali v Dánsku „roligans“. Spouštěčem, zejména násilného chování u všech členů této subkultury je alkohol, kterým se posilňují fanoušci už před příchodem na stadion, a tam pak ohrožují hráče i diváky, demolují vybavení a ruší sportovní akce. Mnohé z nich ani sport nezajímá, potřebují jen vybít agresi, předvádět se, odreagovat. V Anglii se již dokázali s „hooligans“ vypořádat. V České republice mají organizátoři sportovních akcí na stadionech dodržovat nařízené postupy při vstupních kontrolách na stadion a spolupracovat s Policií ČR. Snad by situaci měly vyřešit kamerové systémy.

Mezinárodní studijní programy
Kpt. Mgr. Jan Smetana absolvoval kurz Letní univerzity Černého moře (Black Sea Summer University) organizovaný CIFE (Centre International de Formation Européenne) v Tbilisi v Gruzii o vlivu geopolitické situace širšího regionu Černého moře na místní obyvatelstvo. Podělil se o nové poznatky především o Gruzii a její zahraniční politice, vyhlášení nezávislosti Abcházie a Jižní Osetie na Gruzii, ale i o dalších kavkazských zemích a konfliktech, k nimž došlo po rozpadu Sovětského svazu, ukrajinské občanské válce, anexi Krymu a přítomnosti vojenských základen NATO, USA i Ruské federace. V důsledku válečných konfliktů klesla životní úroveň místního obyvatelstva, které je unavené a touží po klidu. Černomoří je strategickou oblastí také z hlediska plynovodů a ropovodů zásobujících nejen státy EU. V červenci loňského roku vstoupila v plném rozsahu v platnost dohoda o přidružení mezi EU a Gruzií zahrnující prohloubenou a komplexní zónu volného obchodu. Evropská integrace a Východní partnerství jsou iniciativy, které mají přispět ke zlepšení spolupráce a mezinárodních vztahů, k hospodářské stabilitě černomořských zemí, ale také k bezpečnosti v území.


Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ, foto autorka

vytisknout  e-mailem