Časopis 112 ROČNÍK XVII ČÍSLO 4/2018

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA si přečtete rozbor požáru motorestu Čtyři Kameny u dálnice D10. O setkání CTIF partnerů pro oblast zjišťování příčin vzniku požáru nebo o začátku Ankety Dobrovolní hasiči roku 2018. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dozvíte, že ZÚ HZS ČR v Hlučíně má nové pásové rypadlo. Přinášíme článek o pohybu na zamrzlých plochách. Rubrika OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ přináší druhou část řízení procesů při zajišťování nouzových dodávek pitné vody. Dočtete se o informování dotčených osob při MU, ale také o možnosti využití informačních systémů při řešení následků MU.V informacích si můžete přečíst rozhovor s ředitelem Nadace policistů a hasičů. 

Středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události (ERCC) nepřetržitě monitoruje a následně řeší mimořádné události, o kterých informuje zástupce členských států Mechanismu civilní ochrany Unie. Jinak tomu nebylo ani za poslední měsíc. Z pohledu ERCC byly vyhodnoceny jako nejdůležitější dvě mimořádné události v Oceánii (Jižní Pacifik). Tou první byl cyklón Gita, který ohrožoval především ostrov Tonga a jeho okolní ostrovy. Druhou významnou událostí bylo o několik dní později silné zemětřesení, jež postihlo ostrov Papua­ Nová Guinea.

Zdroj: Reuters
Království Tonga – tropický cyklón Gita
Na úvod by bylo vhodné vysvětlit pojem tropické cyklóny a jejich dělení v závislosti na místě vzniku. Na české Wikipedii naleznete následující popis: „Tropická cyklóna je atmosférický útvar charakteru cyklóny (tlakové níže) v podobě obrovského víru s charakteristickým okem ve středu. Jedná se o rozsáhlý rotující bouřkový systém s velmi nízkým tlakem. Velikost se pohybuje do 1 000 km v průměru a rychlost větru může dosáhnout i 300 km/h. V různých oblastech světa se tropická cyklóna označuje místními názvy: cyklón v Indii a v Austrálii, hurikán v Atlantském oceánu a tajfun v jihovýchodní Asii.“

Tropický cyklón Gita se začal formovat již 7. února 2018 v Jižním Pacifiku v oblasti království Tonga, které se skládá ze 177 různě velkých ostrovů (36 ostrovů je obydlených). Vlády tří hlavních ostrovů Tongatapu, Samoa a ­Fidži začaly okamžitě po zjištění vzniku cyklónu Gita spolupracovat s Mezinárodní federací Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC), nevládními organizacemi na národní i mezinárodní úrovni a Organizací spojených národů/Úřadem pro koordinaci humanitární činnosti (UN­ OCHA) a zahájily přípravy na jeho příchod. Vláda ostrova Samoa rozhodla 10. února 2018 ve spolupráci s Národním červeným křížem o přemístění zhruba 200 nejvíce ohrožených obyvatel do evakuačních center, kde jim bylo poskytnuto dočasné útočiště.

Cyklón Gita nabíral na síle postupně a největší intenzity dosáhl v noci z 13. na 14. února 2018, kdy byla naměřena síla větru až 285 km/h. První z ostrovů, který zasáhl silou cyklónu 2. kategorie (89–117 km/h), byl ostrov Samoa. Dále dorazil k ostrovu Tongatapu, kde již dosahoval síly cyklónu 4. kategorie (158–198 km/h). Poslední z velkých ostrovů, které se v oblasti nacházejí, a cyklón Gita ho zasáhl, byl ostrov Fidži, kde již dosahoval 5., tedy nejsilnější kategorie (přesahující 198 km/h). Do oblasti byl vyslán odborník z Generálního ředitelství Evropské komise pro humanitární pomoc a civilní ochranu (DG ECHO), který měl za úkol zmapovat potřebnou pomoc v oblasti a doporučit humanitární podporu pro obyvatele zasažených ostrovů. Na většině ostrovů království Tonga cyklón způsobil rozsáhlé sesuvy půdy, přerušení dodávky elektrického proudu a zničení infrastruktury, zejména komunikací. Provoz na letišti v hlavním městě Nuku’alofa byl také velice omezen. V prvních dnech bylo letiště schopno přijmout pouze letadla s palivem a první pomocí a následně velmi omezeně několik komerčních letů. Premiér Tongy vyhlásil v hlavním městě Nuku’alofa stav krize a zároveň prohlásil následky cyklónu Gita za nejhorší katastrofu v historii království.

V království Tonga, především na ostrovech Tongatapu a Eua, bylo přímo postiženo 80 000 lidí a zničeno 1 550 domů. Přes 4 500 lidí bylo umístěno ve 108 evakuačních centrech. Jedním z nejvíce postižených malých ostrůvků byl již zmíněný ostrůvek Eua, kde bylo postiženo 264 rodin a zničeno 52 domů. Vzhledem k tomu, že byly ostrovy před cyklónem Gita soběstačné v produkci potravin, bylo a je stále třeba vyřešit zásobování potravinami a pitnou vodou, na čemž spolupracuje vláda Tonga s mezinárodními organizacemi, jako jsou UN-OCHA, Světová zdravotnická organizace (WHO), Dětský fond Organizace spojených národů (UNICEF) a IFRC. Pomoc s vyřešením dočasné dodávky pitné vody nabídlo francouzské námořnictvo, které dne 23. března 2018 připlulo do přístavu v hlavním městě Nuku’alofa s lodí předurčenou k úpravě užitkové vody na pitnou. Pomoc vládám postižených ostrovů přislíbily a následně poskytly 14. února 2018 jednotky civilní ochrany z Nového Zélandu a 15. února 2018 jednotky Austrálie. 16. února 2018 formálně požádala vláda království Tonga koordinátora ­UN­ OCHA, který se tou dobou nacházel na Fidži, o technickou pomoc a koordinační podporu.

Dne 20. března 2018 dorazil cyklón Gita k pobřeží Nového Zélandu v podobě silného větru a silného deště, nedosahoval však zdaleka síly, kterou poničil ostrovy království Tonga. Evropská komise aktivovala satelitní systém Copernicus pro mapování postižené oblasti a prostřednictvím Fondu okamžité pomoci při katastrofách Mezinárodní federace červeného kříže a červeného půlměsíce poskytla království Tonga 100 000 EUR. UN­ OCHA, WHO, UNICEF a IFRC vyslaly na postižené ostrovy odborníky za účelem zmapování situace.

Národní úřad pro řešení krizových situací království Tonga hned po cyklónu Gita vyčíslil na základě „Plánu odezvy“ předpokládanou finanční částku potřebnou na obnovu poničené oblasti na 20 000 000 EUR. Tato částka byla předložena vládou království Tonga Světové bance. Následně zareagovaly státy poskytující pomoc (Austrálie, Nový Zéland, Japonsko, Čína, Kanada) a Světová banka, které jsou schopny poskytnout prostřednictvím grantů a půjček okolo 10 500 000 EUR.

Papua­ Nová Guinea – zemětřesení
25. února 2018 v 17.44 hodin univerzálního světového času postihlo ostrov Papua­ Nová Guinea silné zemětřesení o síle 7,5 stupňů Richterovy stupnice. Epicentrum se nacházelo v okresu Nipa­ Kutubu v provincii Southern Highlands. Obyvatelé tohoto území žijí v odlehlých venkovských obcích bez hustého osídlení a přesto bylo hlášeno okolo 300 zraněných osob. Zástupci IFRC a nevládních organizací, které v oblasti působí, nejprve informovali o 20 mrtvých, následně byly počty upřesněny a v současné době se hovoří o více jak 100 mrtvých. Zhruba 143 000 osob bylo zemětřesením přímo postiženo a 17 000 osob muselo opustit své domovy. Po otřesech došlo v mnoha oblastech k sesuvům půdy, které poničily komunikace tak, že byla znemožněna urgentní dodávka zdravotnické pomoci, jídla a vody. V oblasti tedy hrozily i bleskové povodně. Papua­ Nová Guinea vyhlásila ve čtyřech provinciích nouzový stav.

Již 1. března 2018 začala v postižené oblasti pomoc poskytovat Austrálie, která o ni byla v předchozích dnech požádána na základě bilaterální smlouvy vládou Papuy­ Nové Guiney. Šlo o plachtovinu, tablety na čištění vody a vodní kontejnery v celkové hodnotě 200 000 EUR. Vzhledem k omezeným možnostem distribuce lékařského materiálu a přepravy zraněných poskytla Austrálie také letadlo. Toto letadlo bylo k dispozici ještě pro následnou materiální pomoc. Jako každé velké zemětřesení i toto bylo doprovázeno následnými otřesy, kdy nejsilnější z nich udeřily 6. března 2018, a to o síle 6,7 stupňů Richterovy stupnice. Na základě informací z americké vědeckovýzkumné vládní agentury zabývající se zemětřeseními a Globálního výstražného a koordinačního systému pro katastrofy (GDACS) nedošlo k žádným dalším vážným škodám.

V oblasti se nachází také těžební společnost ropy a zemního plynu. Doprava ropy a zemního plynu musela být v potrubích zastavena, protože potrubí vedla v blízkosti epicentra zemětřesení. Několik těžebních společností posléze oznámilo škody také na své infrastruktuře.

UN­ OCHA požádala 2. března 2018 prostřednictvím ERCC o vyslání jednoho odborníka na životní prostředí, který byl vyslán v rámci týmu UNDAC (tým pro hodnocení a koordinaci katastrof). ERCC aktivovalo Mechanismus civilní ochrany Unie a na základě této aktivace nabídlo pomoc Nizozemí v podobě odborníka zabývajícího se kvalitou vody. Tento odborník byl vyslán 6. března 2018 a do Papuy­ Nové Guiney dorazil 8. března 2018. Délka jeho mise byla stanovena na čtyři týdny a byl jmenován do pětičlenného UNDAC týmu. DG­ ECHO poskytlo do oblasti prostřednictvím Fondu pro pomoc při katastrofách (DREF), který je zřízen pod IFRC, pomoc o celkové výši 110 000 EUR. Pomoc byla poskytnuta v materiální podobě. Šlo o plachtovinu, moskytiéry, matrace, přikrývky a hygienické balíčky. Distribuce pomoci byla velice ztížena špatným přístupem do postižených oblastí, proto se využilo pomoci dobrovolníků. DG­ ECHO rozhodlo o aktivaci satelitního systému Copernicus, který satelitními snímky mapuje stav budov a infrastruktury v postižené oblasti. Dne 8. března 2018 ERCC oznámilo, že bylo publikováno již 13 satelitních map.


kpt. Ing. Irena ŠENKÝŘ JANSOVÁ, MV­-generální ředitelství HZS ČR

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook