Časopis 112 ROČNÍK XVII ČÍSLO 11/2018

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA jsme připravili rozbor požáru travního a lesního porostu podél trati vedoucí z Ústí nad Labem do Lovosic. Seznámíme vás s kurzy ke zvyšování připravenosti v Moravskoslezském kraji. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dozvíte o Tunely 2018 na Semilsku konané dne 15. května 2018. Dále o poskytování první psychické pomoci u dopravních nehod hasiči, nebo jak dopadlo mistrovství ČR záchranných psů a psovodů složek IZS. V Rubrice OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ vás seznámíme s tématy probíranými na semináři s předními odborníky z oblasti bezpečnostní problematiky na téma Mimořádné události a hrozby terorismu v ČR. Přečtete si o konferenci Krizového řízení a řešení krizových situací konané ve dnech 13. a 14. září 2018. V INFORMACÍCH shrnujeme mezinárodní sympozium Future Forces Forum 2018 zaměřené na současné a budoucí potřeby ozbrojených a bezpečnostních sil a přehlídky nejnovějších produktů a technologií v obraně a bezpečnosti. 

Letošní konference Krizové řízení a řešení krizových situací, kterou pořádá Fakulta logistiky a krizového řízení Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně (FLKŘ UTB), se uskutečnila ve dnech 13. a 14. září v Uherském Hradišti. Program se zaměřil na nejnovější poznatky bezpečnostní problematiky, zásady krizového řízení, environmentální bezpečnost, analýzu rizik a jejich řízení na úrovni kraje, obce s rozšířenou působností, podniku nebo zařízení.

Ve spolupráci s Ústavem soudního inženýrství Vysokého učení technického v Brně (VUT) se akce konala pod záštitou hejtmana Zlínského kraje Jiřího Čunka, starosty města Uherské Hradiště Ing. Stanislava Blahy i rektorů obou pořádajících vysokých škol prof. RNDr. Ing. Petra Štěpánka, CSc., z VUT v Brně a prof. Ing. Petra Sáhy, CSc., z UTB ve Zlíně. Odborné přednášky vyslechli účastníci konference v sekcích Analýza rizik a jejich řízení, Ochrana obyvatelstva v krizových situacích, Environmentální bezpečnost, Logistika a doprava a Kybernetická bezpečnost. Do diskuzí se zapojili také hosté ze Slovenska a z Polska.

Bezpečné životní prostředí
Prof. Ing. František Božek, CSc.,z FLKŘ UTB prezentoval výsledky mnoha studií zabývajících se šířením energie související s bezdrátovou mobilní komunikací, kterou lidský organismus absorbuje, což může vyvolat závažné zdravotní problémy. Direktivou 2013/35/EU jsou nastaveny hygienické limity, které však nezahrnují například dobu trvání expozice a nepočítají s dalšími vlivy (obyvatelstvo je současně vystaveno působení širokého spektra frekvencí elektromagnetického pole EMF (electric and magnetic fields) a ELF (extremely low frequencies). Dosud se nepodařilo vyvrátit atermické účinky a růst rizika s délkou ozáření. Vlivem prudkého rozvoje bezdrátového průmyslu však exponenciálně roste počet zdrojů RF­ EMR (radio frequencies­ electromagnetic ra­dia­tion), jejichž neionizující záření způsobuje vznik zhoubných nádorů. Průkaznost tvrzení, že riziko karcinomu mozku a mízní tkáně se zvyšuje v souvislosti s užíváním mobilních telefonů, je vzhledem k délce inkubační doby obtížné. Bohužel hygienické limity jsou nastaveny spíše podle potřeb nadnárodních společností provozujících bezdrátové informační a komunikační sítě.

Doc. Ing. Pavel Valášek, CSc.,z Ústavu environmentální bezpečnosti z FLKŘ UTB se zabýval bezpečností a kvalitou potravin, konkrétně jejich způsoby uchovávání chlazením a zmrazováním. Citlivost mikroorganismů na nízké teploty je různá podle druhu mikrobů. Některé se přestávají množit při teplotách 2 °C, jiné (plísně rodu Penicillinum, Cladosporium) vegetují i při teplotách 0 °C. Spory mikroorganismů přežívají i velmi nízké teploty s teplotami běžně dosažitelnými v praxi (-40 °C). Životní projevy a množení většiny mikroorganismů ustává při vychlazení potraviny na teplotu -10 °C. Enzymové reakce zvolna působí i při mrazírenských teplotách (-18 °C) a omezují dobu skladování potravin v mrazírnách. Zmrazování může být ponorné (imerzní) například v kapalném dusíku, proudícím chladným vzduchem nebo kontaktní zmrazování na policích v tepelně izolovaném prostoru. Technologie zmrazování se stále vyvíjejí. Zdokonalují se obaly, přísady a pomocné látky zamezující fyzikálně chemickým změnám. Proces zmrazování musí být co nejrychlejší, aby se netvořily krystaly ledu, které narušují jejich buněčnou strukturu.

Naopak proces rozmrazování musí být co nejpomalejší, aby stačila roztát koloidně vázaná voda. Jedenkrát již rozmrazené potraviny už znovu nelze zmrazovat. Čím vyšší je obsah vody v potravinách, tím méně vhodné jsou k zamrazení.

Výchova a vzdělávání široké veřejnosti
Por. Bc. Jakub Šimák z Ministerstva obrany představil spolek Branné oddíly České republiky, který vychovává děti a mládež přípravou na mimořádné události a krizové situace. Cvičí v tělocvičně i v přírodě a posilují fyzickou i psychickou odolnost, učí se poskytovat první pomoc, orientovat se v přírodě, trénují sebeobranu, lezecké schopnosti a další obdobné disciplíny. Oddíly jsou vedeny apoliticky aktivními vojáky nebo bývalými příslušníky ozbrojených sil, kteří splňují nezbytné minimální pedagogické vzdělání. Pořádají branné závody, soutěže o přežití v náročných přírodních podmínkách a podporují přátelské kolektivní vztahy.

Ing. Michal Gracla z FLKŘ UTB varoval před expanzními a airsoftovými střelnými zbraněmi, které jsou v České republice volně dostupné zájemcům ve věku od 18 let. Plynové pistole jsou relativně bezpečné, ale na krátkou vzdálenost od několika desítek centimetrů (maximálně 50 cm) až do absolutní blízkosti, tedy přiložením zbraně, a to podle typu použitého střeliva, mohou způsobit jen lehké popáleniny, ale také velmi vážná poranění tkání. Výrobci napodobují střelné zbraně podléhající registraci, na něž musí držitel vlastnit zbrojní průkaz. Jejich kopie jsou často svým vzhledem nerozeznatelné od zbraně s ostrými náboji. Airsoftové zbraně místo klasických nábojů vystřelují sférické střely na základě uvolnění stlačeného plynu, který je ve formě bombičky vložen do zásobníku nebo přepuštěn z lahve do zásobníku. Do expanzních zbraní se místo nábojů používají nábojky, a to akustické, akustické doplněné o světelný efekt (výšleh plamene), nebo kombinace akustických nábojek s chemickou látkou (technický pepř, dusivou nebo slzotvornou).

Prevence a řízení rizik
Ing. Jan Valouch, Ph.D.,z FLKŘ UTB hovořil o bezpečnostní prognostice a jejím významu. Zmínil, že počátky této vědy se začaly vyskytovat ve sci­ fi literatuře, tedy ve vědeckofantastickém pojetí budoucnosti, kdy se mnohým autorům podařilo téměř přesně předpovědět například technický, sociologický nebo ekonomický vývoj (Herbert Georg Wells, Jules Verne). Prognostika nebo futurologie je teorie o budoucnosti zabývající se možným vývojem v dané oblasti, proto podnikatelé vždy dobře platili za předpověď, která pomůže orientovat se správným, tedy výhodným směrem ve své výdělečné činnosti. V bezpečnostní oblasti jsou prognózy důležité pro přípravu na jejich eventuální řešení. V roce 1968 vznikla v Československu futurologická vědeckotechnická společnost později Prognostický ústav ČSAV, v němž působili Valtr Komárek, současný prezident Miloš Zeman, bývalý prezident Václav Klas, Miloslav Ransdorf, Tomáš Ježek a další osobnosti. Mezi přední současné prognostiky patří prof. František Petrášek (Občanská futurologická společnost), Martin Potůček (Centrum pro sociální a ekonomické strategie) nebo Miloš Balabán (Středisko bezpečnostní politiky). Predikování bezpečnostní situace (analýzy, scénáře, vize a strategie) jsou nezbytné pro koncepční plánování a strategické řízení. Významným prognostikem byl také doc. Ing. Josef Janošec, CSc., působící v Institutu pro strategická studia, který později řídil Institut ochrany obyvatelstva.

Ing. Eva Jaderná, Ph.D.,ze Škoda Auto Vysoké školy, o.p.s., seznámila s problematikou marketingové komunikace automobilek v případě environmentálních skandálů provázejících automobilový průmysl. Společnost zajímá, jak automobilky nakládají s přírodními zdroji a jak přistupují k ochraně životního prostředí při své činnosti. Na automobilové společnosti je neustále vyvíjen tlak k výrobě vozidel s co nejnižší mírou emisí CO₂. Reakcí jsou „zelená řešení“ (redukce odpadů, vývoj produktů co nejméně znečišťující životní prostředí, ekologická řešení stávajících produktů, transformace a zlepšení výrobních procesů a využívání obnovitelných zdrojů). Německá města Hamburk, Cáchy a Stuttgart vyhlásila zákaz vjezdu vozidel vyrobených před rokem 1997. Paříž dokonce do roku 2020 plánuje některé ulice vyhradit pouze pro elektromobily. Velmi diskutované jsou také dieselové motory, jimž chtějí vjezd zakázat města Madrid, Londýn nebo Atény.

Kybernetická bezpečnost
Prof. Ing. Jiří Novák, DrSc., z FLKŘ UTB vysvětlil, že kybernetika je věda o řízení živých i neživých organismů a společenství na rozdíl od informatiky, která pouze na technické a organizační úrovni zpracovává informace. Informační a komunikační prostředí se mění a směřuje k tomu, aby člověk více využíval všech dostupných znalostí shromážděných na internetu (slovníky, databáze, registry). Řada oborů je multidisciplinárních, ale jednotlivec nemůže obsáhnout všechno, proto je důležité, aby snadno našel, co je k dispozici. Velkou podporou může být například modelování (simulování skutečných situací), ale správně popsat reálné prostředí je obtížné. K osvojení schopností se vytvářejí programy na základě Komenského metody učení hrou (špatně propočítaný projekt statiky budovy v počítači spadne). Studenta učí počítač, který nabízí souvislosti (v paměti uložené obdobné reálné případy). Systémový přístup umožní například provázanost právních norem, může poskytovat právní rady a zároveň zamezí korupčnímu jednání. V České republice však potřebujeme vzdělávat odborníky, aby systémy byly lépe zabezpečené.


Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ, foto autorka

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook