Časopis 112 ROČNÍK XVIII ČÍSLO 2/2019

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA rozebereme zásah u požáru ubytovny v Plzni. Informujeme vás o proběhlé odborné přípravě KIP týmu v Karlovarském kraji. Přečtete si analýzu usmrcených osob v přímé souvislosti s požárem. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM vás seznámíme s prací operátorů na lince TCTV 112. Informujeme vás o projektu „Zvýšení připravenosti HZS ČR k řešení rizik způsobených změnou klimatu“. V rubrice OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ vás hasiči z hlavního města Prahy seznámí s průběhem taktického cvičení Základna 2018. Dále jsme připravili náhled mimořádných událostí řešených na úrovni EU a současně představujeme nového zástupce na pozici operačního důstojníka ve Středisku pro koordinaci odezvy na mimořádné události. Představíme nanomateriály a jejich možné využití v ochraně obyvatelstva. V INFORMACÍCH se dočtete o charitativních akcích uspořádané pro Nadaci policistů a hasičů. 

MV­-generální ředitelství HZS ČR, Institut ochrany obyvatelstva, Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství se sídlem Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava uspořádaly ve dnech 12. a 13. prosince 2018 v Lázních Bohdaneč tradiční Vánoční konferenci. Pod záštitou náměstka generálního ředitele HZS ČR plk. Ing. Daniela Miklóse, MPA, byla hlavním tématem Koncepce ochrany obyvatelstva – strategické cíle a priority 2019.

Konference se uskutečnila jako sympozium odborníků různých profesí, které souvisejí s ochranou obyvatelstva. Jednání probíhalo formou asociativního zapojení se do široké diskuze.

Přítomné přivítal a konferenci zahájil ředitel Institutu ochrany obyvatelstva plk. Ing. Mgr. Rostislav Richter. Referoval o činnosti institutu v roce 2018, například o školení příslušníků Celní správy ČR na Letišti Václava Havla v Praze a Policie ČR z Národní centrály proti organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování, jak mají zacházet s nebezpečnými látkami a zdroji ionizujícího záření. Pro příslušníky záchranných složek Paraguaye připravili výcvik havarijní připravenosti a pro záchranáře z Východoafrického společenství v Ugandě výcvik na ochranu před chemickými látkami. Představil také práci chemických odborníků, kteří identifikují nálezy neznámých látek, často vysoce toxických.

Migrace
Ing. František Kovařík z Institutu ochrany obyvatelstva vyjádřil obavy o budoucnost Evropy a našich národů v souvislosti s migrací a islamismem. Vzpomněl příklady z historie, kdy celé generace našich předků těžce pracovaly, budovaly a hájily národní kulturní odkaz a položil otázku, zda současná společnost sdílí stejnou hrdost a odhodlání, zda si uvědomuje nebezpečí, které hrozí evropským národům. „Nemůžeme přece dopustit, aby naše země vysávaly tisíce negramotných lidí, kteří neumějí a nejsou zvyklí pracovat, jejich zdravotní stav je většinou velmi špatný a mnohdy přinášejí i nakažlivé choroby. Nepřicházejí pokorně s prosbou o pomoc, ale se samozřejmou jistotou, že se o ně Evropané budou starat, protože, tak jim to bylo řečeno,“ řekl.

Ing. Lenka Brumaerová, Ph.D.,z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT, uvedla, že migrace Evropu oslabuje ekonomicky, a to nejen tím, že odčerpává prostředky na sociální dávky a vzdělávání, ale velmi nákladná je zdravotní péče. Uprchlíci přicházejí do Evropy vesměs v zanedbaném zdravotním stavu. Nemají zdravotní dokumentaci, proto musejí být komplexně vyšetřeni, očkováni, mnohdy léčeni, což vzhledem k jazykové bariéře bývá velmi obtížné. Mnozí odmítají nechat se vyšetřit, odmítají užívat léky a dodržovat léčebný režim. Naši studenti medicíny se v současné době připravují na léčení zcela nových chorob nebo nemocí, které u nás již vymizely a opět se k nám s migranty dostávají, například pravé neštovice.

Doc. Ing. Jiří Pokorný, Ph.D., MPA, z Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava, sdílel i názory studentů na migraci. Přijali by ty uprchlíky, kteří mohou být užiteční, budou ochotni přijmout naše pravidla chování, naučí se řeč a vyberou si z pracovní nabídky. Docent Pokorný také popsal osobní návštěvu záchytného centra ve Vyšší Lhotě, kde měl možnost vidět velmi inteligentní uprchlíky hovořící anglicky, ale také primitivního jedince, pravděpodobně i psychicky narušeného (nekomunikoval a působil přestrašeně).

MUDr. Leoš Navrátil, CSc.,z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT, vysvětlil, jak se v současném globalizovaném světě snadno přenášejí ve zboží semena invazivních rostlin, jak se k nám dostává i nebezpečný hmyz a letadly se špatně udržovanými filtry pro výměnu vzduchu i nové bakterie všeho druhu. Proto proti některým druhům onemocnění již nezabírají dosud používané léky, ani antibiotika, která lékaři často předepisovali nadbytečně. Přibývá neléčitelných infekcí. Zmínil nejen léčení přistěhovalců, ale také obtížnost až nemožnost jejich integrace do naší společnosti a odkázal na mnohaleté nákladné pokusy převýchovy romského obyvatelstva bez valných výsledků.

Ing. Jan Strohmandl, Ph.D.,uvedl, že lidé z Ukrajiny mají zakázáno pracovat v Rusku, proto jezdí za prací k nám. Cizinci, kteří u nás pracují, jako levná pracovní síla, vytvářejí klany, sdružují se v zónách, kde roste kriminalita a hrozí také zdravotní riziko, například otevřená forma tuberkulózy (ze Zakarpatska) a pohlavní nemoci.

Vliv medií
Prezidentka Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, z.s., Ing. Lenka Černá mluvila o zkušenostech se studenty, jejichž názory jsou často ovlivněny veřejnými medii, zejména informacemi ze sociálních sítí. Manipulace medií veřejným míněním má na svědomí zkreslený pohled na domácí i světové události, proto pokud by se měli občané vyjádřit v referendu k řešení nějaké stěžení situace, mohli by se nechat strhnout ke špatnému rozhodnutí „našeptáváním“ nepravdivých informací.

Doc. Ing. Vilém Adamec, Ph.D., z Vysoké školy báňské -Technické univerzity Ostrava, prohlásil tisk nikoli za sedmou, ale absolutní velmoc. Připomněl, kolik protichůdných zpráv bylo během roku publikováno například o výrobě a použití nervově paralytické látky novičok. Dalším příkladem byly tzv. migrační kvóty Evropské komise na rozmístění žadatelů o azyl mezi členské státy a nejabsurdnější informací, která se komentovala z nejrůznějších pohledů, byl návrh na přijetí 50 sirotků ze Sýrie.

Plk. Ing. Květoslava Skalská z MV­-generálního ředitelství HZS ČR poukázala na to, že často dochází k diskriminaci poctivě pracujících slušných lidí na úkor jednotlivce, kterému se věnuje maximální péče. Dále se zamýšlela nad změnami ve společnosti, v níž se klade důraz na flexibilitu, která způsobuje neustálou změnu pravidel, odtažitost od prostoru, nezávislost na místě spojeném s domovem a národem, posiluje se individualismus, kdy práce je prostředek k dosažení spokojenosti jednotlivce a jeho téměř absolutní svobody. Důsledkem je produkce pro okamžitou spotřebu na jedno použití, plýtvání a lhostejnost ke společným hodnotám, ale také nejistota, nahodilost až chaos („tekutá modernita“).

Ing. Milan Hron z MV­-generálního ředitelství HZS ČR se podělil o zkušenosti z německých medií, které nezveřejňují názory odborníků neodpovídající politickým záměrům. Problémy s nelegálními přistěhovalci jsou tabu a psát nebo vysílat o nich je nežádoucí a nepřípustné. Nahněvaní občané proto také na veřejnosti neprojevují své rozčarování, že se zřejmě nepodaří změnit k lepšímu obraz Německa, protože přimět pracovat většinu nově příchozích lidí bude více než obtížné.

„Nenecháme si zkazit příběh pravdou,“ je heslo některých novinářů, jak sdělil doc. Ing. Jaromír Novák, CSc., z Univerzity Palackého v Olomouci. Je nutné čerpat informace z více zdrojů, abychom si vytvořili co nejreálnější představu o zprostředkované události. Media by měla učit lidi lásce k přírodě i k sobě navzájem a zatím podporují nenávist a rozdělují společnost. Dále hovořil o budoucím vývoji v Evropě, kterou čeká pravděpodobně boj o pitnou vodu a kvalitní potraviny, a také rozvoj chorob způsobených nevhodným složením potravin s chemickými přísadami (náhražky, barviva, aromata, konzervanty, emulgátory, kypřidla). Již dnes trpí téměř 90 % obyvatelstva nejrůznějšími alergiemi a sílí varování onkologů.

Vzdělávání
V České republice se učí již desítky let stále totéž, ale svět už je jinde. Pedagogové se dostatečně nevzdělávají. Ing. František Kovařík se zaměřil na přípravu krizových manažérů z hlediska budoucích hrozeb. Jaké budou? Učitelé by měli připravovat žáky a studenty pro budoucnost. Mnozí mladí lidé žijí ve virtuálním světě a nemusí být odtrženi od reality, ale mohou využít nové možnosti výuky a vzdělávání prostřednictvím modelování, které se reálnému procesu bude maximálně blížit. ­Virtuální výukové prostředí může být i pro učitele pomůckou pro optimální přiblížení předmětu výkladu. Osvědčuje se metoda integrovaného učení, tzv. převrácená třída, kdy učitel není hlavním zdrojem informací, ale poskytuje pouze zpětnou vazbu při sledování výukových videí. Nutná je digitální gramotnost učitelů, která je u nás bohužel stále na nízké úrovni.

Ing. Marta Spálenková z Krajského úřadu v Českých Budějovicích se pozastavila nad faktem, že v České republice zaostává systém vzdělávání. Chybějí středoškolsky vzdělaní specialisté, kteří dokáží improvizovat a přizpůsobit se inovacím. Všichni nemohou studovat vysokou školu, ne každý na to má a ne každá škola nabízí kvalitní výuku. Mnohé se přizpůsobí méně nadaným studentům, aby získaly ekonomické výhody pro svou existenci. Je nutné stanovit pevná pravidla pro soukromé školy, aby nevychovávaly v praxi nepoužitelné lidi. Dále referovala o kurzech k bezpečnostním tématům, které pořádají v Jihočeském kraji pro zaměstnance státní správy, ale lidé se nejprve nechtějí účastnit, mají pocit, že se jich problematika netýká. Poté jsou překvapeni zajímavostí přednášené látky a uznávají ji za potřebnou.

Ing. Ivan Koleňák z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT podotkl, že dochází ke změnám nejen klimatu, což ovlivňuje naše životní prostředí a přináší nové hrozby, ale změn je kolem nás tolik a jsme zahlceni tolika informacemi, že někteří lidé je již ani nevnímají, jsou lhostejní a berou často na lehkou váhu dodržování bezpečnostních pravidel. Neúčastní se školení ani výcviku. Příčinou mnohých mimořádných událost proto bývá nedbalost.

Hospodářská soběstačnost České republiky
Ing. Jaromír Novák, CSc.,se zabýval potravinovou bezpečností, tentokrát z hlediska nedostatků v našem současném zemědělství. Rentabilita rostlinné produkce ze zanedbané a zdevastované orné půdy je poloviční, než by mohla být v některých oblastech, například na Břeclavsku navíc vysychá natolik, že téměř nerodí. Předchozí povodně spláchly úrodnou vrchní vrstvu půdy do řek a vlna veder vysušila část polí jižní Moravy, která má nyní velké problémy s ubýváním podzemní vody.

Ing. Jan Strohmandl, Ph.D.,z Fakulty logistiky a krizového řízení Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, potvrdil, že jižní Morava se stává „saharou“. Výstavbu vodního kanálu Labe­ Odra­ Dunaj, o němž se poslední dobou opět mluví, pokládá proto za neuskutečnitelnou. Provoz takové vodní cesty vyžaduje velké množství vody, a pokud se budou ještě opakovat horké a suché letní měsíce, vody bude všeobecně nedostatek. Zároveň varoval před dlouhodobým uchováváním vody v otevřených venkovních nádržích, v nichž zahnívá a k zalévání rostlin se nehodí.

Doc. Ing. Radim Roudný z Pardubické univerzity soudí: „Abychom mohli být soběstačnou zemí, potřebujeme instituci strategického plánování. Říká se, že jeden člověk mamuta neuloví a dosavadní chápání demokracie je poněkud pokřivené. Některé výrobní podniky prý plánují, ale pouze krátkodobě, protože každé dva roky produkují něco jiného. Celoživotní vzdělávání je již nutností, ale často chybí podmínky. Akreditační proces výukových programů u nás trvá velice dlouho a v době schválení je potřeba nový. Vývoj je stále rychlejší a bude nutné se přizpůsobit.“


Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ, foto autorka

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook