Časopis 112 ROČNÍK XVIII ČÍSLO 9/2019
V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA se dočtete o dopravní nehodě na D1. Příslušníci zjišťování příčin vzniku požárů HZS ČR navštívili USA. Probíhá pátá série kontrol HAD 2019. Dočtete se o vývoji v oblasti pěnových koncentrátů u nás i ve světě. I letos pokračuje podpora Lesů ČR pro jednotky SDH obcí. Znáte historii a současnost profesionálních hasičů v Brně? V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dozvíte o tvorbě typové činnosti STČ 16B/IZS. V rubrice OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ informujeme o současném cíli finského předsednictví v oblasti CO. Aktualizace Vnějšího havarijního plánu JE Temelín. Jaká je připravenost managementu SVO v zónách ohrožení? Od ledna 2019 IOO disponuje RTG kabinovým systémem. Co přinesla analýza rizik obcí v Královéhradeckém kraji? Zástupci IOO se zúčastnili radiačního cvičení v Německu. V rubrice INFORMACE si přečtete, že reprezentace HZS ČR v TFA přivezla z Číny 10 medailí. Český tým bodoval na Championships Fie Fit 2019. I Zlínský dvojboj zná vítěze.
- OBSAH č. 9/2019 ROČNÍKU XVIII
- Požár po dopravní nehodě na dálnici D1
- Vyšetřovatelé požárů v USA v roce 2019
- HAD 2019 – I. etapa
- Únikové hry
- Vývoj v oblasti pěnových koncentrátů u HZS ČR a ve světě
- Podpora Lesů ČR pro jednotky SDH obcí pokračuje i v roce 2019
- Historie a současnost profesionálních hasičů v Brně
- Typová činnost STČ 16B/IZS Mimořádná událost s podezřením na výskyt vysoce nakažlivé nemoci na palubě letadla s přistáním na letišti Praha/Ruzyně
- Cíle současného finského předsednictví v oblasti civilní ochrany
- Aktualizace Vnějšího havarijního plánu Jaderné elektrárny Temelín
- Společensky významné objekty v zónách
- Využití RTG záření pro účely požárně technické expertizy
- Analýza rizik obcí v Královéhradeckém kraji
- Radiační cvičení německé kriminální policie
Ve dnech 20. až 22. května 2019 proběhlo v Berlíně v sídle Federálního úřadu pro radiační ochranu (Bundesamt für Strahlenschutz – BfS) 11. společné cvičení Centrální podpůrné skupiny federální vlády (Zentrale Unterstützungsgruppe des Bundes – ZUB) pro reakce na závažné jaderné hrozby. To probíhalo v podmínkách reálné kontaminace a v roli pozorovatelů se ho zúčastnili i zástupci Institutu ochrany obyvatelstva.
ZUB je tvořena zástupci BfS, Federálního kriminálního úřadu a příslušníky speciálních sil Federální policie, z nichž každý příslušník má předem jasně dané úkoly. Příslušníci kriminální policie během zásahu řídí nasazení sil a prostředků ostatních členů ZUB. Jsou schopni pracovat přímo v nebezpečné zóně v plynotěsném protichemickém ochranném oděvu s filtroventilační jednotkou a zajišťují stopy a ohledání místa zásahu pro potřeby dalšího vyšetřování. Pracovníci Federálního úřadu pro radiační ochranu (obdoba našeho SÚJB/SÚRO) jsou schopni pracovat v ochranných oděvech a obličejové masce s filtrem a doprovází příslušníky kriminálního úřadu. Na místě zásahu zajišťují radiační průzkum – vyhledávání zdrojů ionizujícího záření a kontaminace, spektrometrickou analýzu nalezených radionuklidů a manipulaci se zdroji ionizujícího záření. Dále jsou zodpovědní za radiační ochranu – zajišťují osobní dozimetrii všech zasahujících, určují doby pobytu apod. V případě, že je na místě zásahu podezření na kontaminaci ovzduší, instalují pracovníci BfS na vstup do nebezpečné zóny (např. dveře do nelegálního skladiště) vzduchovou komoru. V komoře je neustále udržován mírný podtlak oproti okolí, aby nedocházelo k šíření kontaminace 
Kontrola příslušníka kriminální policie při výstupu z nebezpečné zónymimo nebezpečný prostor. Přes tuto komoru probíhá i předávaní důkazů, které jsou kvůli zabránění kontaminace vzduchotěsně zataveny do transparentního obalu. Dalším speciálním vybavením je rukavicový box, v němž je možné přímo na místě zásahu bezpečně provádět hlubší analýzu zabavených důkazních předmětů, jako jsou například mobilní telefony nebo počítače, a tím minimalizovat nebezpečí během prodlení vyšetřování.
Průběh cvičení
Poslední složkou ZUB jsou speciální jednotky Federální policie, které jsou zodpovědné za dekontaminaci a logistické zázemí na místě zásahu a také oni pracují v plynotěsném protichemickém ochranném oděvu s filtroventilační jednotkou. Vzhledem k tomu, že v případě policie nejde o odborníky na radiační ochranu, je na stanovišti dekontaminace zpravidla přítomen i jeden zástupce BfS, který má funkci poradního orgánu a radí při případných mimořádných komplikacích. Pro dekontaminaci jsou jednotky policie vybaveny různými dekontaminačními sprchami se stany a jednoduchými α/β radiometry pro kontrolu kontaminace, respektive účinnosti dekontaminace. Toto vybavení slouží primárně pro dekontaminaci zasahujících příslušníků policie a pracovníků BfS, ale v případě vzniku mimořádné události většího rozsahu je lze použít i pro zjednodušenou dekontaminaci civilního obyvatelstva.
Zajímavé je, že postup dekontaminace radioaktivních látek z ochranných oděvů zasahujících je výrazně odlišný od postupu používaného jednotkami požární ochrany v České republice. Zatímco v Česku se většinou provádí mokrá dekontaminace s použitím roztoku smáčedla obohaceného kyselinou citronovou, která odstraňuje radionuklidy z povrchu, německá policie používá vodný roztok glycerinu, jenž má schopnost díky relativně velké viskozitě zafixovat kontaminant na povrchu ochranného oděvu. Následně se provede dekontaminace opatrným vysvlečením či rozstříháním ochranného oděvu, se kterým se následně zachází jako s radioaktivním odpadem. Tímto postupem se sice minimalizuje množství kapalného radioaktivního odpadu, ale zároveň se zvyšuje riziko kontaminace při svlékání ochranného oděvu.
Do cvičení se během dvou dnů postupně zapojilo přibližně sto skupin. Námětem tohoto pravidelného cvičení byl průzkum skladu/laboratoře, kde se nelegálně nakládalo s radioaktivními látkami za účelem jejich distribuce zahraničním teroristickým skupinám. Na místě zásahu pracovali vždy tři až čtyři odborníci z BfS a dva odborníci z Federálního kriminálního úřadu. Ty doplnil velitel nástupního prostoru a tři až čtyři pracovníci na stanovišti mobilní dekontaminace z řad Federální policie. Každá zasahující složka používala jinou barvu ochranných oděvů pro lepší orientaci a rychlé rozlišení. Každý ze zasahujících byl také vybaven osobním dozimetrem pro sledování obdržené dávky. Na cvičení se pracovalo v prostředí reálné kontaminace. Tu vytvořili pracovníci z BfS roztokem dceřiných produktů 222Rn izolovaných z radonového generátoru běžně používaného pro kalibrace přístrojů. Radionuklidy s krátkým poločasem přeměny emitující převážně alfa a beta záření bylo na místě zásahu (dvě místnosti o půdorysu přibližně 5 × 5 m) kontaminováno 66 různých míst (podlaha, pracovní stůl, zásilky, oděvy aj.). Situace z místa zásahu byla v reálném čase prostřednictvím několika kamer přenášena na monitory umístěné ve velkém stanu hned vedle nebezpečné zóny, kde byla prezentována pozorovatelům a hodnocena a diskutována s rozhodčími cvičení.
Závěr
Podle slov organizátorů jsou obdobná cvičení velmi přínosná, neboť se kooperující složky z různých institucí lépe poznají a následně upraví své postupy. Velkým benefitem cvičení je také přítomnost reálné kontaminace, která je sice díky krátké době přeměny použitých radionuklidů relativně bezpečná, ale i tak se dostane cvičící do stresu a umožní zkontrolovat efektivitu jejich práce v kontaminovaném prostředí a hlavně při následné dekontaminaci. Pracovníci z Institutu ochrany obyvatelstva zůstanou s německými kolegy nadále v kontaktu a na základě získaných informací by v budoucnu rádi realizovali podobný typ cvičení i v našich podmínkách. Konkrétně by šlo o cvičení pro pracovníky chemických laboratoří HZS ČR a příslušníky z Národní centrály proti organizovanému zločinu.
kpt. Ing. Michal SETNIČKA, Ph.D., Institut ochrany obyvatelstva, foto autor