Časopis 112 ROČNÍK XVII ČÍSLO 1/2018

Lednové číslo zahájí generální ředitel HZS ČR poděkováním za úspěchy sboru v roce 2017. V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA přinášíme článek o požárech fotovoltaických elektráren. Dozvíte se o výzkumných projektech TÚPO, ale také, jak důlním záchranářům pomáhá dron. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dočtete o cvičení CZECH MODEX 2017. Další zajímavostí jsou Novinky chemické služby. Rubrika OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ sděluje, jak HZS ČR společně s obchodními centry zvyšuje ochranu obyvatelstva. Přečtete si zajímavosti ze 14. ročníku konference Medicína katastrof. Dále o konferenci ochrany obyvatelstva v 21. století, kterou uspořádala pracovní skupina AFCEA. V informacích se dozvíte vyhodnocení činnosti ČAHD za rok 2017. Také o oceněních dobrovolných hasičů za zásahovou i preventivní činnost v anketě Dobrovolní hasiči roku nebo o semináři pro Vězeňskou službu ČR v oboru požární ochrany. Přílohy - veletrhy a výstavy u nás i v zahraničí a kalendář sportovních soutěží 2018. 

Ochrana obyvatelstva v 21. století aneb „Jak pomáhá bezpečnostní výzkum naplňovat koncepci ochrany obyvatelstva“, byl název konference, která se uskutečnila 26. října 2017 pod záštitou generálního ředitele HZS ČR genmjr. Ing. Drahoslava Ryby. Akci uspořádala pracovní skupina Ochrana obyvatelstva AFCEA.

Pracovní skupina vznikla v roce 2015 na základě programového záměru České pobočky nadnárodní organizace Armed Forces Communication and Electronics Association International (AFCEA), která dlouhodobě podporuje rozvoj informačních a komunikačních technologií v oblasti bezpečnosti. Evropské vedení AFCEA Europe sídlí v belgickém Bruselu. Česká pobočka AFCEA je neziskovou a vzdělávací organizací, zabývající se především problematikou řídicích systémů a informačních technologií pro použití ve státní správě se zvláštním zřetelem na ozbrojené síly. Je rovněž spoluorganizátorem odborných doprovodných akcí mezinárodního veletrhu obranných a bezpečnostních technologií IDET a výstavy s konferencí Future Soldiers, ale také akcí v rámci pracovní skupiny Digitalizace zájmového prostoru a pracovní skupiny Kybernetická bezpečnost.


Vzdělávání a výcvik
Ing. Jaroslav Pejčoch, člen rady ředitelů AFCEA, v úvodní přednášce hovořil o důležitosti prevence, která spočívá především ve vzdělávání, tréninku, ale také plánování na základě hodnocení každého cvičení. Pokud dojde k mimořádné události, pak by měla následovat konfrontace „plánovaného“ nebo „předpokládaného“ se skutečným. Reálnou událost je pak nutné podrobně zdokumentovat pro poučení pro řešení příštích podobných událostí. Jako příklad uvedl cvičení Blackout 2014 v Praze, kdy se ukázalo, jak nejsme v takovém případě připraveni v oblasti zásobování města pitnou vodou a jak je důležitá mezirezortní komunikace.

Plk. Ing. Daniel Miklós, MPA, z MV­ generálního ředitelství HZS ČR, potvrdil význam bezpečnostní vědy a výzkumu, jehož výsledky se uplatňují při modernizaci všech složek integrovaného záchranného systému. Nové technologie pomáhají rozvíjet ochranu obyvatelstva a její nová koncepce čerpá také z vojenského bezpečnostního výzkumu. „Spolupráce v této oblasti je pro HZS ČR velmi přínosná a doufáme, že se bude dále prohlubovat,“ řekl.

PaedDr. Jan Vykoukal z odboru bezpečnostního výzkumu Ministerstva vnitra seznámil s „Mezirezortní koncepcí podpory bezpečnostního výzkumu ČR 2017–2023 s výhledem do roku 2030“. Uvedl, že na bezpečnostním výzkumu se podílí celá řada subjektů z různých oborů na národní úrovni, a to se státní podporou. Důležitá je synergie poskytovatelů s uživateli výsledků výzkumu, kteří dávají podněty k dalším projektům. Cílem je propojit vědu a výzkum s praxí, kdy řešitelé projektů získávají zpětnou reakci a ve spolupráci s příjemci optimalizují svoji činnost tak, aby připravenost na krizové situace byla co nejvyšší. Úspěch celého procesu zvyšování odolnosti závisí na jeho efektivní koordinaci a možnostech čerpání finanční podpory.

Věda a výzkum v letech 2011 až 2016
Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (IS VaVaI) představuje kompletní, nepřetržitě aktualizovaný obraz české vědy. Je uznávaný a používaný i mezinárodně. Obsahuje zejména kompletní údaje o čerpání veřejné podpory na vědu, výzkum a inovace (přibližně 30 mld. Kč ročně) i výsledky, kterých bylo s touto podporou dosaženo.

Využití výstupů VaVaI projektů do praxe
Příkladem úspěšného projektu VAVAI v oblasti ochrana obyvatelstva bylo „Ověření modelu šíření aerosolů a účinků ohrožujících událostí“, prezentovaný Ing. Michaelou Melicharovou ze společnosti T­ soft, a.s. Spočíval ve vytvoření matematického modelu pro šíření prachových částic nesoucích radioaktivní zářiče po výbuchu tzv. špinavé bomby, který tým odborníků ověřoval sérií terénních testů.

PhDr. Libor Stejskal, Ph.D., ze Střediska bezpečnostní politiky Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, představil výzkumný projekt „Adaptace bezpečnostního systému ČR na měnící se ekonomickou, sociální, demografickou a geopolitickou realitu“. Identifikoval měnící se bezpečnostní prostředí, v němž budou složky integrovaného záchranného systému v ČR působit, jako prostředí se zostřenou mezinárodní konkurencí v přístupu ke zdrojům surovin a se vzájemným soupeřením států na poli technologií a inovací. Ekonomické oslabení EU se může negativně promítnout i do soudržnosti a tím do akceschopnosti. Bezpečnost je dlouhodobě podfinancovaná, což se projevuje i v personálním obsazení bezpečnostního systému, v jeho věkové struktuře, vzdělávání a přípravě. Dobře je hodnocena bezpečnostní, branná a krizová legislativa vznikající kolem přelomu tisíciletí v souvislosti s povodněmi. Chybí strategické a koncepční řízení a výdaje na efektivní systém řízení inovací v bezpečnostním sektoru, zachování a rozvoj specifických schopností.

Věda a výzkum v letech 2017 až 2020
Mgr. et Mgr. František Paulus z Institutu ochrany obyvatelstva představil některé výsledky bezpečnostního výzkumu institutu. Byly například certifikovány metodiky identifikace methanolu v lihovinách Ramanovou spektrometrií, fotometrickou metodou s kyselinou fuchsinsiřičitou a s kyselinou chromotropovou. Vědeckou podporu poskytuje institut při tvorbě strategických a koncepčních rozhodnutí HZS ČR a podílí se na zpracování koncepcí, metod, technologií a technických prostředků zabezpečení ochrany obyvatelstva, zejména při prevenci a minimalizaci následků provozních havárií, živelních pohrom apod. Metodicky vede odbornou činnost chemických laboratoří HZS krajů. V Ugandě uspořádal výcvik chemických specialistů - záchranářů z Východoafrického společenství (East African Community), který se zaměřil na zásah při úniku nebezpečné látky (nácvik detekce, odběru vzorků a dekontaminaci).

Návrhem oblastí pro realizaci výzkumu a vývoje pro potřeby ochrany obyvatelstva pro období 2017-2020 se zabýval Ing. Miroslav Nečas, Ph.D., člen rady ředitelů AFCEA, člen pracovní skupiny Ochrana obyvatelstva a skupiny Kybernetická bezpečnost. Referoval, že se do výzkumu zapojila řada odborníků, řešitelů užitečných projektů, ale vázne spolupráce napříč odvětvími. Důležitá je znalost vazeb, komplexnost státní správy a vymezení jednotlivých kompetencí. V bezpečnostní prevenci je nezbytné posílit mezioborový přístup, sdílení informací a využívání dostupných informačních zdrojů i technických a věcných prostředků. Zásadní však je možnost speciálně zaměřeného vzdělávání pro potřeby konkrétního výzkumu. Osvětu a vzdělávání v oblasti ochrany obyvatelstva je nutné zkvalitnit i ve vztahu k široké veřejnosti a v rámci preventivně výchovné činnosti využívat celou škálu mediálních prostředků a informačních technologií.


Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ, foto autorka

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook