Časopis 112 ROČNÍK XVIII ČÍSLO 1/2019
V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA analyzujeme zásah u požáru tavicí pece ve slévárně. Dále se dozvíte výstupy z realizovaného výzkumného projektu TÚPO zabývajícího se barevnou úpravou zásahového požárního automobilu. Současně rozebíráme problematiku zvláštních příplatků u HZS ČR. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM představíme novou typovou činnost složek IZS při společném zásahu u mimořádné události. Poznatky a zkušenosti z průběhu vývoje a možného použití bezpilotních prostředků u hasičů. V rubrice OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ vás seznámíme s přístrojem pro dokumentaci a digitalizaci míst požáru. V INFORMACÍCH máme pro vás rozhovor o obecně prospěšné společnosti Popálky. Poděkování za záchranu obdrželi hasiči ve Varnsdorfu, a to od zachráněné dívky při její návštěvě na stanici. V přílohách časopisu najdete výběr veletrhů a výstav pořádaných u nás i v zahraničí a také kalendář hlavních sportovních soutěží pro rok 2019.
- OBSAH č. 1/2019 ROČNÍKU XVIII
- Zvláštní příplatek u HZS ČR
- Ohlédnutí za rokem 2018
- Ochrana kulturních památek před požáry
- Požár tavicí pece
- Barevná úprava zásahového požárního automobilu
- Typová činnost STČ 16A/IZS
- Uplatnění bezpilotních letounů u hasičů
- Projekt „READY TO HELP – systém společné ochrany hraničních obcí v Euroregionu Silesia“
- V Karlových Varech se konal V. ročník oborové konference integrovaného záchranného systému
- Výměna česko slovenských zkušeností v oblasti ochrany obyvatelstva a krizového řízení
- 3D laserový skenovací systém
- Ochrana obyvatelstva při úniku radioaktivních látek
- Pro bezpečnost měst a obcí
- Školení učitelů v Libereckém kraji
- Mimořádné události řešené na úrovni Evropské unie
- S Popálkami nejsou pacienti na těžké životní situace sami
- Stanici ve Varnsdorfu navštívila zachráněná dívka
- Abychom nezapomněli na padlé
- Konference Bezpečná společnost 2018
Počátkem nového roku je třeba se ohlédnout za mimořádnými událostmi, jež byly řešeny na úrovni Evropské unie Střediskem pro koordinaci odezvy na mimořádné události (ERCC) a udály se v závěru loňského roku 2018. Vzhledem ke vzniklé situaci v oblasti Indonésie bude tento článek navazovat na článek z minulého čísla, který pojednával o zemětřesení a tsunami v Indonésii, protože otřesy v oblasti probíhaly i po uzávěrce posledního čísla roku 2018. Další mimořádnou událostí, ke které došlo koncem listopadu, je potopení rybářské lodi v Biskajském zálivu s velkým únikem motorové nafty do Atlantského oceánu.
Zemětřesení v Indonésii
Dne 28. září 2018 postihlo indonéskou provincii Sulawesi silné zemětřesení o síle 7,4 stupňů Richterovy stupnice a dne 2. října 2018 byl aktivován Mechanismus civilní ochrany Unie (Mechanismus). Následně byla Evropskou unií, Světovou bankou, nevládními organizacemi a dalšími mezinárodními organizacemi v oblasti poskytnuta jak odborná, tak také materiální a finanční pomoc (podrobné informace o průběhu najdete ve 112, 12/2018).
Záchranné a likvidační práce po prvním zemětřesení byly přerušeny dalším silným zemětřesením, které udeřilo dne 15. listopadu 2018 v 6.00 hodin místního času a nacházelo se ve stejné oblasti 8,7 km od ostrova Sulawesi. Toto zemětřesení mělo sílu 5,6 stupňů Richterovy stupnice. Zemětřesení bylo zaznamenáno zhruba 57 000 obyvateli, kteří potvrdili, že ho cítili. Šlo jak o slabé, tak silné otřesy. Podle oficiální zprávy DG ECHO ze dne 27. listopadu 2018 bylo k tomuto datu zemětřesením postiženo 2,4 milionu osob, další informace o obětech a pohřešovaných ve zprávě uvedeny nebyly.
Indonéská vláda vyhlásila dne 26. října 2018 ukončení záchranných a likvidačních prací a od tohoto dne stanovila fázi obnovy, jejíž trvání předpokládala do 25. prosince 2018. Experti z DG ECHO v Sulawesi však zjistili, že postižený stát nemá stanovené jasné postupy pro přechod ze záchranných a likvidačních prací do fáze obnovy. Tento krok byl ze strany indonéské vlády velice unáhlený a nebyl založený na přesných datech. Toto rozhodnutí by například způsobilo přerušení dodávek vody a humanitární pomoci do velmi postižených oblastí, a to bez navazujícího trvalého řešení. Dalším velkým nedostatkem, který experti DG ECHO zjistili, byla velmi nízká kvalita plánovaných služeb poskytovaných státem v rámci fáze obnovy. Zatímco distribuce finanční hotovosti majitelům domácností zajištěna byla, materiál a technická podpora při obnově zajištěny nebyly, takže by majitelé sice finance měli, ale neměli by si domácnosti jak opravit. Experti DG ECHO vyjádřili vážné obavy, že pokud bude na konci prosince ukončena fáze obnovy ze strany indonéské vlády a nikdo nepřevezme zodpovědnost za danou situaci, postižená oblast bude bez jednotného vedení. Stejně tak nebylo vůbec jasné, kdo bude koordinovat mezinárodní pomoc.
Jak již bylo v minulém článku uvedeno, celkovou reakci na tuto katastrofu vedla a koordinovala indonéská vláda prostřednictvím Agentury pro řízení katastrof (BNPB). Vláda částečně poskytla humanitární pomoc z vlastních zdrojů a zavázala se, že poskytne prostředky na opravu a rekonstrukci rodinných domů. Navíc se vládě podařilo zajistit rekonstrukci životně důležité veřejné infrastruktury, jako jsou silnice, telekomunikační a energetické sítě. V oblasti odvedl hodně práce také místní Červený kříž, stejně jako místní a nevládní organizace.
DG ECHO spolu s členskými státy Evropské unie byly hlavními poskytovateli finanční a věcné humanitární pomoci ve fázi obnovy. Pomoc poskytly Rakousko, Česká republika, Dánsko, Finsko, Německo, Irsko, Itálie, Nizozemsko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie, Austrálie, Kanada, Japonsko, Nový Zéland, Norsko, Korejská republika, Singapur, Švýcarsko, Thajsko a USA. Světová banka a Asijská rozvojová banka se také angažovaly v úsilí o obnovu.
V centrálním Sulawesi působí řada mezinárodních nevládních organizací, které spolupracují s místními v poskytování základních a záchranných služeb postiženému obyvatelstvu. DG ECHO spolupracuje se společnostmi ADRA Germany a ACTED, která je jednou z mezinárodních humanitárních organizací působící v oblasti. Společně se zaměřují na poskytování přístřeší, vodárenských a sanitárních služeb v nejvíce zasažených a těžko přístupných oblastech regionu. Koordinaci humanitární pomoci v oblasti zajišťuje BNPB a dělí ji do osmi základních oblastí – zdraví, vzdělávání, logistika, vysídlení a ochrana, brzké zotavení, infrastruktura a zařízení, ekonomika a vyhledávání a záchrana (SAR).
Dne 6. prosince 2018 v 01.00 hodin místního času došlo 10 km od pobřeží ostrova Lombok k dalšímu zemětřesení, tentokrát o síle 5,5 stupňů Richterovy stupnice. Velmi silné zemětřesení pocítilo 638 000 osob. Toto zemětřesení bylo cítit také na ostrově Bali, kde způsobilo paniku mezi místními obyvateli a turisty. Vlna tsunami však očekávána nebyla.
Potopení rybářské lodi v Biskajském zálivu
Dne 20. listopadu 2018 došlo k potopení 19 m dlouhé rybářské lodi u pobřeží severního Španělska v Biskajském zálivu. Celá posádka se bezpečně zachránila. Na palubě lodi se v době potopení nacházelo 6 000 l motorové nafty, která unikla a zamořila vody Atlantského oceánu na 500 m2. Španělsko obratem požádalo ERCC o pomoc při mapování rozsahu této havárie. ERCC poskytovalo Španělsku satelitní snímky z okolí ponořené lodi, a tím mu pomáhalo v lokalizaci naftové skvrny na povrchu vody. Při mapování místa havárie Španělsku také pomáhala Evropská agentura pro bezpečnost na mořích (EMSA).
Službu satelitního snímkování ERCC lze tedy využít v běžně nepřístupných oblastech jak pro potřeby mapování například lesních požárů, tak také při mapování rozsahu ropné havárie na vodní ploše, jakou je oceán.
kpt. Ing. Irena ŠENKÝŘ JANSOVÁ, MV- generální ředitelství HZS ČR