Časopis 112 ROČNÍK XVII ČÍSLO 3/2018

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA máme rozbor požáru objektu třídírny odpadů v okrese Kladno. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dozvíte, že ve ŠVZ HZS ČR – středisko Brno se začátkem letošního roku uskutečnil kurz Obsluha motorových pil. Dále o tom, jak správně reagovat při dopravních nehodách. Přečtete si o spolupráci psychologické služby HZS ČR se zahraničními subjekty, ale také o spolupráci HZS Pardubického kraje s neziskovými organizacemi při mimořádných událostech. Rubrika OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ přináší první část řízení procesů při zajišťování nouzových dodávek pitné vody. Dočtete se o aktuálních mimořádných událostech řešené na úrovni Evropské unie. Informuje vás o 17. ročníku konference Ochrana obyvatelstva. V informacích vás seznámíme se seriálem soutěží v roce 2018. 17. května tohoto roku opět odstartuje první kolo Velké ceny ČR v požárním útoku, jako již tradiční součást série ročníků sportovních soutěží. Přílohou časopisu je Statistická ročenka 2017. 

Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy v Praze ve spolupráci s Psychosociálním intervenčním týmem České republiky, psychologickou službou HZS ČR, Diakonií Českobratrské církve evangelické, Cyrilometodějskou teologickou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci a Spolkem krizovců a humanitářů uspořádala v Praze 10. listopadu 2017 mezioborovou konferenci pod názvem Odolnost jako rozhodnutí.

Cílem konference bylo objasnit pojem „odolnost“, jak je chápána v současné době v různých pomáhajících profesích a oborech (v krizovém řízení, sociologii a psychologii, filozofii, teologii, komunitním přístupu) a hledat cesty k dosažení vyšší odolnosti vůči všemu, co nás ohrožuje.

PhDr. Bohumila Baštecká, Ph.D.,z Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, přivítala účastníky konference několika slovy o historii husitství a odkazu Mistra Jana Husa, který hlásal: „Hledej pravdu, miluj pravdu, uč se pravdě, drž pravdu, braň pravdu až do smrti, protože pravda vítězí“ (Veritas omnia vincit). Mělo by i dnes pro nás znamenat umět rozeznávat pravdu, která je v druhých lidech, a pomáhat tam, kde je potřeba. Nezapomínat například při povodních na postižené, seniory nebo samotné matky s dětmi. Důležité je, aby se ze společnosti nevytrácela lidskost, rozvíjely se dobré sousedské vztahy, spolupráce a vzájemná pomoc.

Psychosociální intervenční tým ČR (PIT) představil jeho člen Marek B. Růžička jako společenství, které „všímavostí, uznáním, přijetím, důvěrou, vírou a propojováním povzbuzuje vzájemnost a naději v neštěstích“. Členové týmu pomáhají lidem bezprostředně po neštěstích a pořádají vzpomínkové akce obětem tragických událostí.

Pomáhat najít znovu sílu
Jan Kranát, Ph.D.,z Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy, zavzpomínal na tragickou hromadnou dopravní nehodu autobusu u Nažidel z roku 2003, při které zahynulo 19 lidí a další byli zranění. Následná dlouhodobá psychosociální pomoc poskytovaná a koordinovaná pracovníky Magistrátu města Karlovy Vary směřovala k vyrovnání se s událostí a k získání odolnosti vůči stresujícím prožitkům. Vysvětlil, že stoicismus je názor zdůrazňující sebeovládání, vyrovnanost, vnitřní vyrovnanost a duševní klid. Antičtí filozofové učili životu v souladu s rozumem a přírodou. Člověk se vyrovnává se skutečností, ať je sebetrýznivější, a snaží se dosáhnout duševního klidu a neochvějnosti (ataraxia). Odolnost se nám podaří zvýšit napodobením řádu v přírodě, soudržností s přírodou. Na závěr lektor citoval Lucia Annaea Senecu: „Chtějícího osud vede, nechtějícího vleče.“

Mgr. Karel Šimr z Českobratrské církve evangelické a koordinátor PIT zdůraznil, že síla člověka je v myšlení a odolnost spočívá v přístupu k tomu, jak se vypořádat s krizovou situací i se svou vlastní slabostí fyzickou i psychickou. Nedostatky svého instinktivního vybavení a přizpůsobení musí člověk vyvažovat typicky lidskou schopností odstupu, aktivitou k překonání strachu, zkušeností, znalostmi a neustálým učením se. Jako příklad uvedl obrázek hasiče se slzou v oku, člověka zranitelného s jeho emocemi, který zachraňuje druhé. Krize je příležitost ke změně a růstu. Síla je i v lidské slabosti (apoštol svatý Pavel žil s ostnem v těle, který ho činil silnějším).

Bc. Kateřina Kamenická z Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci referovala o strategii snižování rizika katastrof v Nepálu, při likvidačních činnostech po zemětřesení v roce 2015. Popsala podmínky, v jakých žijí lidé v horách, a jaké jsou dopady katastrof tam, kde mají jednoduchá, málo odolná obydlí. V duchu nové národní strategie byla zřízena centra, která se zaměřují na rekonstrukce staveb tak, aby lépe odolávaly případným živelním pohromám. Zároveň pomáhají lidem najít sílu, aby dali vše do pořádku a začali znovu a lépe. Programy připravenosti místní obyvatelé plní pečlivěji, dokud mají tragické události ještě v živé paměti.

Odolnost společnosti
Obyvatel přibývá a zemědělské půdy je stále méně, a navíc se s ní špatně zachází (těžké stroje, umělá hnojiva, nedostatečná ochrana před erozí), proto se zhoršují podmínky k tomu, aby půda lidstvo uživila. Alarmující je i spotřeba vody, plýtvání potravinami, znečišťování životního prostředí a závislost na elektrické energii, jejíž výroba spotřebovává cenné zdroje. Důležité je správné rozhodování obecních představitelů, ale také soužití a podpora v místních komunitách.

Ing. Jiří Stuchlík, místostarosta obce Rudník na Trutnovsku, která se stala v roce 2016 Vesnicí roku, přestože ji v roce 2013 postihla povodeň, vyprávěl o úsilí občanů vypořádat se s následky působení živlu a uvést obec nejen do původního stavu, ale všeobecným rozvojem na vyšší úroveň. Desítky vytopených domů, nánosy písku a kamení, podemleté silnice, zborcené lávky a utrhané mosty byly důvodem zoufalství místních lidí, kteří v prvních dnech odmítali pomoc dobrovolníků. O pomoc začali žádat, když se dostavila celková únava a vyčerpání. Potom poznali a ocenili velkou solidaritu a pomoc svých spoluobčanů. Díky příspěvkům a výtěžku benefičního koncertu se podařilo vše opravit, postavit dokonce i dvě dětská hřiště a dobudovat kanalizaci, která obci chyběla. Hlavně však nyní mají účinný systém varování, propracovaný evakuační plán a povodňové plány.

Starosta městyse Plaňany Martin Charvát popisoval podobné zkušenosti, jaké měli občané Rudníku. Také v roce 2013 se rozvodnila říčka Výrovka a zaplavila nejen zahrádky, ale i domky v Plaňanech (33 nemovitostí). Lidé nevěřili, že bude voda tolik stoupat, ale nakonec se ubytovali ve škole. Po vysilujícím úklidu se vrátili domů, ale po čtrnácti dnech přišla další povodeň. Šli odevzdaně opět plnit pytle s pískem. Druhá vlna byla o něco slabší, ale postižené přemohla únava a snášeli katastrofu psychicky hůře. Dnes tvrdí starosta, že získali odolnost a jsou připraveni. Mimo jiné pořádají tzv. projektové dny pro školní děti, při nichž cvičí, co mají dělat, kdyby se blížila povodeň nebo jiná mimořádná událost.

V historickém městě Terezín dosáhla voda při povodni v roce 2013 až dvou metrů.

Starostka města Hana Rožcová byla další z úředníků, která měla na starost tehdy jako místostarostka organizaci obnovy města. Svěřila se, že to bylo velice těžké, protože spoušť, kterou voda zanechala, se vyklízela dlouho. Dobrovolníci pomáhali i v rodinách, z nichž některé zažili již povodeň v roce 2002. Poničená historická pevnost Památník Terezín, bývalá Drážďanská kasárna s propadlou střechou v havarijním stavu a řada zdevastovaných objektů opuštěných po odchodu cizích armád v roce 1996 se z důvodu vysokých nákladů nedaří rekonstruovat, aby přilákaly turisty. Připravují se určité projekty, ale město je zadlužené a potřebuje finanční výpomoc.

Odolnost jedince
Rozhodování vojáků se pokoušeli zprostředkovat novodobí váleční veteráni Armády ČR, kteří se účastnili zahraničních vojenských misí, Milan Šmíd a Kamil Vrána. Oba mladí muži se shodli v tom, že drsný až nesnesitelný byl především tvrdý náročný výcvik, který dokonale připraví vojáka na krizové situace, do nichž se může dostat. Zvládli nasazení speciálních sil do válečných operací v zahraničí, kde Armáda ČR působila, a Milan Šmíd utrpěl ve střetu s nepřítelem i vážné zranění. Přiznal, že se přihlásil do armády, protože toužil po dobrodružství. Precizním výcvikem a péčí vojenského psychologa nepociťoval v boji strach. Neimprovizoval, všechno se vždy vyvíjelo plánovitě. Spoléhal na svoje schopnosti i špičkovou vojenskou techniku. Na druhé straně považuje bojovníka znalého místního prostředí afghánských hor za odolného soupeře. Po zranění však již prý nechce dál žít se zbraní v ruce, ale s rodinou.

Pomoc záchranářů
Mgr. Lukáš Macek z Diakonie Českobratrské církve evangelické prezentoval projekt Odolná obec, který pomáhá obcím předcházet následkům mimořádných událostí, jako jsou povodně, sucho nebo rozsáhlé výpadky elektřiny. Školí dobrovolníky v různých profesích podle momentální potřeby, jakou je po působení orkánu například práce s motorovou pilou, aby bylo možné zlikvidovat spadlé stromy. Po celé republice pomáhá na tisíc dobrovolníků a vzniká i dobrovolnictví virtuální, to znamená dobrovolnou činnost po internetu nebo telefonu, kdy osoba pomáhá online z domova. Ve spolupráci se složkami IZS organizují pro děti vědomostní hry a soutěže s problematikou bezpečnosti. „Odolnost je schopnost vidět překážky a mít sílu je překonat,“ je definice odolnosti záchranářů projektu.

Mjr. Mgr. Ondřej Sezima z HZS Královéhradeckého kraje se věnoval psychické odolnosti záchranářů i osob zasažených mimořádnou událostí. Základem odolnosti jsou podporující vztahy v rodině i mimo ni. Proto hasiči potřebují mít především v rodině dobré zázemí, aby měli dostatek sil zvládat zátěž mnohdy velmi stresujících situací. Zároveň postava hasiče většinou působí na účastníky mimořádných událostí zklidňujícím dojmem, a to více než psycholog. Někteří hasiči plní roli interventů PIT, kteří umějí jednat i s dětmi, často je přenášejí v náručí, rozmlouvají s lidmi, kteří přišli o střechu nad hlavou, a když není v dosahu policejní psycholog, oznamují úmrtí člověka jeho rodině.

Bc. Helena Brýdlová, DiS.,ze Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy informovala, že také zdravotníci přibližně před deseti lety si přiznali, že potřebují psychickou podporu. Impulzem bylo neštěstí u Studénky, které významně zasáhlo mnohé záchranáře. Systém psychosociální intervenční služby (SPIS) poskytuje první psychickou pomoc záchranářům, lékařům, zdravotním sestrám, ale i příbuzným, známým pacientů nebo zemřelých a svědkům stresujících mimořádných událostí. Členové SPIS také rozeznají, kdy jejich podpora nestačí, a pak předají pacienta do péče psychiatra. Nabízejí formu individuálního rozhovoru nebo skupinové sezení (dodržování mlčenlivosti). Je nutné však respektovat odmítnutí. Každá pomoc má své meze, aby nesnižovala schopnosti postižených.

Diskuze
Diskutující se shodli na tom, že psychickou odolnost je nutné utužovat cvičením. To nám umožní, abychom se dokázali přizpůsobit životním změnám a stresujícím podmínkám v nenadálých situacích. Nové okolnosti někdy vyžadují, abychom změnili způsob života, cíle i hodnoty. Cvičení komunikačních schopností, plánování a zvládání silných emocí a impulzů nám pomůže upevnit si sebedůvěru a lépe řešit problémy.
Výcvik vede k automatizované činnosti, rychlejší reakci při náhlé mimořádné události, kdy je nezbytné také správně odhadnout, na co stačíme. Odolnost je i v tom, když známe své limity a víme, kde máme slabiny. Přetěžování sebe nebo druhých může vést k nedozírným následkům.

Každý by měl více dávat zpětnou vazbu sdílením informací a zkušeností (dříve v kostele a v hospodě), aby lidé v blízkém okolí lépe rozeznali, kdo je v nesnázích a kdo potřebuje pomoc.

Pomoc není vždy nutná od profesionálních záchranářů, lidé v komunitě (obci, ulici, panelovém domě) by si měli umět v krizových situacích pomáhat navzájem.


Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ, foto autorka

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook