Časopis 112 ROČNÍK X ČÍSLO 9/2011

Připomínáme 10. výročí leteckých teroristických útoků na USA, při likvidaci jejichž následků položilo své životy téměř 350 hasičů. V části POŽÁRNÍ OCHRANA přinášíme analýzu zásahu na požár pryže a plastů v Boru u Skutče, při jehož hašení byla poprvé úspěšně využita metoda smáčení hořícího materiálu ve vodní lázni a seznamujeme se systémem odborné přípravy vyšetřovatelů příčin vzniku požárů. Nová typová činnost složek IZS při společném zásahu – Chřipka ptáků a hodnocení taktického cvičení s námětem záchrany osob po zřícení střechy sportovní haly tvoří hlavní náplň části IZS.V blocích OCHRANA OBYVATELSTVA a KRIZOVÉ ŘÍZENÍ otiskujeme případovou studii k 10. výročí závažné chemické havárie v Toulouse, hodnocení cvičení „Zóna 2010“ a také bilanci letošního vzdělávání starostů obcí v oblasti krizového řízení. Pro příznivce POŽÁRNÍHO SPORTU je připraveno komplexní zpravodajství z Mistrovství ČR profesionálních a dobrovolných hasičů v požárním sportu, které se uskutečnilo v srpnu v Ostravě. 

Na Krajské operační a informační středisko HZS Pardubického kraje (KOPIS) byl dne 6. června 2011 ve 13.37 hodin ohlášen požár pryže a plastů v areálu bývalého zemědělského družstva v Boru u Skutče na Chrudimsku.

Operační důstojník na místo mimořádné události vyslal čtyři jednotky PO v I. stupni požárního poplachového plánu. Již během příjezdu velitel jednotky stanice HZS Pardubického kraje Hlinsko situaci vizuálně zhodnotil a požádal KOPIS o povolání jednotek PO podle II. stupně požárního poplachového plánu. Po příjezdu na místo požáru byl velitelem zásahu vyhlášen III. stupeň požárního poplachu. Množství a způsob uskladnění materiálu, který tvořily převážně pneumatiky a pryžové těsnění, rychlost šíření požáru a bezprostřední ohrožení stavebních objektů, nasvědčovalo zásahu dlouhodobého charakteru s nasazením velkého množství sil a prostředků. Úplná likvidace požáru trvala týden, nasazeno bylo 33 jednotek PO, včetně Záchranného útvaru HZS ČR (ZÚ HZS ČR) a chemiků z Institutu ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč (IOO Lázně Bohdaneč). Byly požádány čtyři subjekty o poskytnutí osobní a věcné pomoci. Při likvidaci tohoto požáru byla vyzkoušena a následně využita metoda smáčení hořícího materiálu ve vodní lázni s příměsí smáčedla.

Popis areálu

Areál bývalého zemědělského družstva (ZD) je využíván z velké části k příjmu, třídění, drcení a expedici plastových a pryžových odpadů. K této činnosti jsou využívány původní objekty ZD, a to ocelová hala (tzv. Košická) o ploše 15,30 x 45,15 m a výšce v hřebenu 7,7 m, zastřešená sedlovými ocelovými girlandovými vazníky o vzepjetí přibližně 1,5 m, na nichž jsou přišroubovány hliníkové šablony zhruba 2,5 m dlouhé. K hale přiléhá přístavek situovaný západním směrem o šíři 9 m a délce jako hlavní hala, tedy 45,15 m. Přístavek je zastřešen pultovou střechou s nosníky kotvenými ke sloupům hlavního objektu, podepřenými sloupy v polovině rozpětí a sloupy v obvodové stěně přístavku. Výška přístavku je přibližně 3,75 až 5,5 m. Hala má původní vyzděný sokl výšky 1,75 m (přístavek přibližně 1,0 m) a střechu z eternitových vlnitých šablon. Hala a přístavek tvoří jeden požární úsek.

Východním směrem od haly ve vzdálenosti 25 m je další podélně situovaný objekt o rozměrech 69,1 x 19 m. Objekt je dělen do třech požárních úseků. Ze severního pohledu jsou kanceláře tvořící jeden požární úsek. Za kancelářemi jsou sklady se stavebním materiálem a vaky s drcenými plasty tvořící další požární úsek. Posledním úsekem je truhlárna.

Severním směrem od objektů je nezastavěná plocha o rozloze přibližně 5000 m² využívaná k volnému skladování drceného, ale i nedrceného materiálu - pryže. Nedrceným materiálem byly pneumatiky, těsnící pryžové pásky a lemovky.

V objektech zasažených požárem byla drcená a nedrcená pryž na ploše zhruba 6000 m², truhlárna, z malé části obvodová stěna haly (tzv. Košická).
V době vzniku požáru byl i prostor mezi oběma objekty využit pro uložení velkého množství tohoto hořlavého materiálu.

V areálu provozují činnost dva subjekty. Téměř celý areál využívá majitel ke třídění, drcení a expedici plastových a pryžových odpadů. Jen malá část areálu je využívána dalším subjektem pro výrobu panelů na dřevostavby.

Na postup prací a zvolenou taktiku zásahu měly zásadní vliv dvě skutečnosti. Na jižní stranu areálu přímo navazuje zastavěná oblast obce Bor u Skutče a místo požáru je v ochranném pásmu podzemních vod.

Příčina vzniku požáru

Dne 6. června 2011 v čase mezi 13.00 a 13.30 hodin byly zahájeny práce na demontáži střechy ocelové haly (tzv. Košická) subjektem, který si objednal k realizaci prací majitel areálu. Cílem těchto prací byla demolice nevyhovujícího střešního pláště. Práce měly v první fázi spočívat v demontáži hliníkových trapézových šablon ze střechy. K demontáži bylo použito hořáku na propan butan a kyslík, kterým byl odtaven hliník šablony okolo šroubu, kterým byla šablona upevněna k ocelové střešní konstrukci. Kolem haly byla naskladněna pryž v nedrcené formě, ale i plasty a hromady tohoto materiálu, a to až ke stěně objektu. Pracovníci provádějící demontáž hliníkových šablon rozhodli, že je potřeba místa dopadů odtaveného hliníku kontrolovat, a tam, kde by došlo k zapálení pryže, oheň zlikvidovat kbelíky vody, případně hasicími přístroji.

Demontážní práce prováděli čtyři pracovníci. Dva z nich měli odtavovat hliníkové šablony a dva dozorovat místa dopadů roztavených částí kovu do hromad pryže a plastu. Po vyříznutí 11 otvorů v hliníkových šablonách zpozoroval požár jeden z pracovníků, kteří byli na střeše, a křičel, že hoří. Montážníci vzniklý požár hasili vodou a použili i hasicí přístroje, ale plameny se nedařilo uhasit. Požár byl tedy oznámen na tísňovou linku 150.
Jednoznačně bylo stanoveno, že příčinou vzniku požáru bylo odlétnutí rozžhavených částic materiálu při řezání propan butan – kyslíkovým hořákem do hromady hořlavého materiálu.

Zplodiny hoření pneumatik

Při hoření pneumatik hoří především butadienový nebo butadien-styrenový kaučuk, síra, antioxidanty, změkčovadla, aktivátory (oxid zinečnatý), dále hoří syntetické textilní vlákno, které je použito na kostru pneumatiky. Dochází ke vzniku značného množství toxických zplodin, dým obsahuje velké množství oxidu uhelnatého, oxidu siřičitého, sirných derivátů, nitrózní plyny, toluen a zplodiny tepelného rozkladu butadienu a styrenu. Z dalších látek jsou to především alifatické uhlovodíky (alkeny, alkadieny) a polycyklické aromatické uhlovodíky, zejména benzen. Zdravotní ohrožení postižených osob při nadýchání zplodin mohou být různého charakteru. Inhalací oxidu siřičitého dochází k silnému dráždění očí a dýchacích cest i plic. Zplodiny hoření pneumatik jsou charakteristické také svými karcinogenními účinky, které jsou významné zejména při dlouhodobém působení. To je zapříčiněno především značným obsahem benzenu a 1,3-butadienu. V produktech hoření pneumatik se vyskytuje řada dalších karcinogenních látek, především polycyklických aromatických uhlovodíků.

Průběh zásahu

Na místo zásahu byly vyslány jednotky stanice Hlinsko s CAS 15, jednotky SDH obcí Proseč, Budislav, místní jednotka a CAS 32 jednotky SDH Luže.
Na místo zásahu se jako první dostavila ve 13.46 hodin jednotka SDH obce Proseč s CAS 32. V okamžiku jejího příjezdu velitel zásahu průzkumem zjistil, že jde o požár naskladněných pneumatik a pryžových těsnění na ploše přibližně 20 x 20 m mezi dvěma skladovými objekty. Jednotka nasadila tři proudy C 52 (dále jen „C proudy“) mezi budovy na zastavení šíření požáru a vynesla z objektu tlakové lahve a autogenní soupravu. Ihned po příjezdu ve 13.59 hodin převzal řízení zásahu velitel jednotky stanice Hlinsko. Požárem byla již zasažena plocha 40 x 60 m a silný jihovýchodní vítr šířil plameny dále na skládku a směrem k objektu s truhlárnou. Jednotka SDH obce Budislav s CAS 25 nasadila dva C proudy na zastavení šíření požáru na budovu truhlárny. Jednotka SDH obce Luže nasadila další dva C proudy. Byla zahájena ochrana budov C proudy s těžkou pěnou. Pro silné zakouření museli hasiči používat dýchací přístroje. Ve 14.39 hodin velitel zásahu povolal prostřednictvím KOPIS další jednotky PO podle III. stupně poplachového plánu.

Na místo zásahu se postupně dostavily jednotky stanice Litomyšl, jednotky SDH obcí Nové Hrady, Krouna, Skuteč, Chrast, Hlinsko, Vysoké Mýto, Vidlatá Seč. Hasiči stanice Hlinsko v dýchacích přístrojích nasadili dva C proudy na ochranu přilehlé budovy truhlárny a přístavku. Velitel zásahu si vyžádal dovoz těžké pěny. V objektu přístavku byla vybouraná díra pro lepší přístup k zadní stěně truhlárny, kterým se i přes veškeré úsilí hasičů požár rozšířil na střechu, protože došlo k prohoření podhledu v zadní části truhlárny. Na místo zásahu byla povolána požární výšková technika a proudy přesměrovány na hašení střechy. Po příjezdu dalších jednotek PO byly nasazeny další proudy, aby se zabránilo šíření požáru na budovu skladu. V první fázi zásahu bylo nasazeno 11 C proudů. Z truhlárny byl vynesen materiál a strojní zařízení. Jako zdroj požární vody byl využit nadzemní hydrant na okraji areálu. V 15.00 hodin bylo zřízeno čerpací stanoviště u místního rybníka, obsluhované jednotkami SDH obcí Bor u Skutče a Proseč, a následně hadicové vedení B 75 na dálkovou dopravu vody, které zásobovalo jednotky PO mezi oběma objekty. V areálu rekreačního zařízení Renospond, s.r.o., v obci Zderaz bylo zřízeno v 16.30 hodin další čerpací stanoviště na místním koupališti obsluhované dálkovou kyvadlovou dopravou. Po likvidaci požáru střechy byly proudy přesměrovány na hašení skládky. S dopravenou těžkou pěnou bylo zahájeno hašení v prostoru skládky. Jednotky se postupně střídaly na nasazených proudech. Na místo zásahu byly povolány dva manipulační roboty JCB a bagr ZD Zderaz, jejichž prostřednictvím se podařilo vytvořit proluky kolem objektů, aby v případě změny směru větru nedošlo k opětovnému hoření v prostoru mezi budovami.

Místo zásahu bylo rozděleno do tří úseků:
První úsek - jednotky SDH obcí Proseč a Skuteč, Krouna a další jednotky SDH obcí, které dopravovaly vodu a zabraňovaly rozšíření požáru na sklady a přilehlé haly.
Druhý úsek - jednotky stanic Hlinsko a Chrudim, SDH obcí Budislav, Luže, Nové Hrady a ostatní střídající jednotky prováděly ochranu truhlárny a přilehlého objektu skladu a likvidaci požáru skládky.
Třetí úsek - jednotky SDH obcí Chrast a Vysoké Mýto byly nasazeny na ochlazování zemědělského skladu ve směru šíření požáru. Objekt se podařilo uchránit.

Na místo zásahu byly povolány dva nakladače, za jejichž pomoci se podařilo vytvořit proluky kolem objektů, aby v případě změny směru větru nedošlo k opětovnému hoření v prostoru mezi budovami. V té době, v 17.54 hodin bylo nasazeno 12 C proudů, z toho čtyři s těžkou pěnou. Adekvátní zásah však nebyl možný, protože skládka je obestavěna objekty a z volné strany se valil hustý kouř.

V 17.45 hodin bylo na místě události svoláno jednání zástupců HZS Pardubického kraje, krajského úřadu, obecního úřadu a České inspekce životního prostředí. Bylo rozhodnuto, že hlavní prostor skládky se hasit nebude a nechá se kontrolovaně odhořet. Zplodiny hoření budou sice unikat do ovzduší, ale příznivý směr větru zabrání ohrožení obce Bor u Skutče. Ve směru šíření zplodin hoření je nejbližší obec Zderaz vzdálena přibližně 2 km, kde byla prováděna měření. K rozhodnutí nechat odhořívat skládku vedla skutečnost, že skládka se nachází v prostoru ochranného pásma spodních vod a velké množství hasební vody by mohlo spodní vody kontaminovat. Použití jiného způsobu hašení (pěna, zakrytí inertním materiálem) bylo nereálné.

V úterý 7. června ráno byl na místo povolán ZÚ HZS ČR, který byl po příjezdu nasazen na postupné rozebírání, dohašování v prostoru mezi halami z jižní strany areálu a odvoz pneu­matik a pryžových těsnění. Tímto měl vzniknout prostor pro činnost jednotek PO a zamezení možnosti opětovného přenesení požáru na stavební objekty. Skládka na volném prostoru o rozloze přibližně 5000 m² se nadále nechala odhořívat.

Ve středu 8. června dopoledne byla hlášena změna směru větru na severozápadní. Tím se zvyšovalo riziko ohrožení obce zplodinami hoření a byl zvažován další postup likvidace požáru. Tato změna proudění větru otevírala konečně možnost zasahovat ze severozápadní strany skládky, kde byl materiál naskladněn do výšky zhruba 5 až 6 m v délce více než 100 m.

Smáčení hořícího materiálu

Malý manipulační prostor, použití co nejmenšího množství vody a čas pro eliminaci možného dlouhodobého proudění zplodin do obce Bor u Skutče přiměly velitele zásahu k pokusu máčení hořícího materiálu ve vodní lázni. K tomuto účelu byla využita provizorní nádoba o objemu přibližně 15 m³. Nádoba byla naplněna vodou a do ní byl kolovým nakladačem navážen hořící materiál. Smočený materiál byl ihned vybírán pětiprstým nakladačem (1,5 t), nejprve pouze pokusně, zjišťovaly se základní parametry, za jaký čas poklesne teplota pod teplotu vznícení a jak velká bude potřeba doplňování vody do nádoby z důvodu odpařování a drobného uniku při vybírání. Měřila se rychlost práce a také se sledovalo, zda nedojde za krátký čas k usazení sedimentů atd. Výsledek byl velmi uspokojivý, což byl impulz pro velitele zásahu k přípravám na druhý den, čtvrtek 9. června, kdy klimatické podmínky měly dovolit práci z potřebné strany skládky a byla i možnost přímého ukládání uhašeného materiálu bez nutnosti použití nákladních automobilů pro přepravu uhašeného materiálu. I v těchto provizorních podmínkách byl automobil Tatra 815 plně naložen uhašeným materiálem během 8 až 10 minut. K použití této metody již s vyhovující technikou byl zajištěn pro vodní lázeň kontejner o objemu 40 m³ (standardní nástavba na nosič kontejneru), k nakládce kompaktor a předjednán pětiprstý nakladač (již 3 t).

► Postup při smáčení

V těsné blízkosti místa zásahu, z návětrné strany, byl umístěn kontejner o objemu 40 m³ do poloviny naplněný vodou s přidáním malého procenta smáčedla pro urychlení hašení. Vedle byl přistaven nakladač s hydraulickou rukou (pětiprstý). Druhý nakladač (kompaktor) s plně naloženým hořlavým materiálem ze skládky na lžíci vyložil hořící pneumatiky do kontejneru s vodou. Následně byl hydraulickou rukou materiál během několika vteřin opět vyndán a umístěn do volného prostoru u skládky. Proces likvidace je velmi rychlý a efektivní.

U tohoto postupu likvidace mimořádné události jsou minimální požadavky na síly a prostředky. Pokud je zajištěna doprava vody, tak při jednom stanovišti kontejneru stačí jedna CAS určená pouze k ochlazování hydrauliky a kabiny obsluhy nakladače a doplňování kontejneru. Nedochází k téměř žádnému úniku kontaminované vody do životního prostředí. Hořící materiál je okamžitě uhašen a nehrozí opětovné vznícení. K likvidaci požáru se použije malé množství vody. Likvidační činnost je výrazně urychlena.

Doplňování vody a smáčedla do kontejneru bylo prováděno zhruba jednou za hodinu v množství 2 až 3 m³. Tento časový prostor při „dopouštění“ byl využit k celkovému ochlazení nakladače mimo prostor potřebný při nakládání, aby nedošlo k podmáčení terénu a tím snížení nebo znemožnění možnosti pohybu. Lze říci, že rychlost likvidace skládky závisí na rychlosti přísunu hořícího materiálu do kontejneru. Praxe ukázala, že pokud je možnost (prostor, terén, technika k dispozici) použít i dva nakladače pro plnění, tak „pětiprsťák“ je schopen odebírat navážené množství. Vše samozřejmě záleží na konkrétních podmínkách – jak daleko může být umístěn kontejner od skládky, nosnost nakladače, zda je nutné uhašený materiál odvážet a jak daleko, nebo lze-li ho bez odvozu rovnou pokládat souběžně atd. Pro odhad počtu nákladních automobilů při kyvadlové dopravě uhašeného materiálu lze v závislosti na vzdálenosti a času na naložení použít již zmíněných osm minut, během nichž je vozidlo naloženo.

Likvidace požáru

V noci z 8. na 9. června silně pršelo. Voda silně podmáčela louku se stoupáním a byl tak znemožněn pohyb techniky. Likvidace požáru skládky novou metodou byla pro podmáčení půdy zhruba po třech hodinách ukončena, ale i za tento čas došlo k likvidaci několika desítek tun materiálu. O den později, v pátek 10. června, již bylo možné jak z důvodu směru větru, tak i po odvodnění příjezdových míst zahájit činnost v plném rozsahu. Likvidace novou metodou začala v 09.00 hodin a ukončena byla ve 20.00 hodin, následující den pokračovala a v 19.00 hodin byla problémová část skládky uhašena. Likvidace požáru trvala dva dny.

Ochrana obyvatelstva

Hned první den likvidace požáru byla v odpoledních hodinách přijata opatření k ochraně obyvatelstva. Důvodem byly obavy z náhlé změny směru větru, který byl jihovýchodní (tedy zplodiny neohrožovaly obec) a předpověď na následující den byla stejná, množství a složení zplodin hoření a bezprostřední blízkost obce Bor u Skutče (asi 180 obyvatel), což představovalo značné riziko. Přistoupilo se proto k základním prvkům ochrany obyvatelstva. Starosta obce zajistil, aby všichni obyvatelé byli informováni o možné evakuaci a poučeni o složení evakuačního zavazadla. Byla domluvena evakuační střediska s potřebnou kapacitou a také autobus pro přepravu osob s nepřetržitou pohotovostí. Tato opatření byla ponechána až do doby úplné likvidace požáru.

Zdroje požární vody

Nadzemní hydrant u objektu byl pro nedostatek tlaku v hydrantové síti využíván jen 6. června 2011. Také koupaliště rehabilitačního zařízení Renospond, s.r.o., v obci Zderaz bylo pro kyvadlovou dopravu vody využíváno jen 6. června. Požární nádrž I, v obci Bor u Skutče asi 250 m, byla využívána pro dálkovou dopravu hadicovým vedením od 6. do 7. června. Následně bylo čerpání vody zastaveno, neboť hrozil úhyn ryb.

Požární nádrž II, v obci Bor u Skutče vzdálená asi 400 m, byla pro dálkovou dopravu hadicovým vedením využívána od 7. do 8. června. Koupaliště v obci Bor u Skutče vzdálené 800 m, bylo pro dálkovou dopravu hadicovým vedením využíváno od 8. do 10. června. Od 8. června byl pro kyvadlovou dopravu využíván zatopený lom firmy Granita, a.s., za obcí Proseč ve vzdálenosti 4 km.

Nasazené síly a prostředky

Celkem zasahovalo 33 jednotek PO, z toho pět jednotek HZS Pardubického kraje, jednotka ZÚ HZS ČR, 27 jednotek SDH obcí a pracovníci chemické laboratoře IOO Lázně Bohdaneč. Ve 20.00 hodin tyto jednotky PO ukončily práci a byly střídány na noc jednou jednotkou HZS Pardubického kraje a třemi jednotkami SDH obcí, kolem 08.00 hodiny byly jednotky opět vystřídány. Zasahujících hasičů bylo 257, z toho 65 HZS Pardubického kraje a 192 z jednotek SDH obcí.

Požární technika
→ nasazené CAS – 28
→ přenosné stříkačky – 10
→ speciální technika ZÚ HZS ČR – 2x nákladní T 815, 2x UDS T 815, nakladač KN 251, tahač T 815
→ věcná pomoc – nosič kontejnerů, kontejner, 2x hydraulický nakladač, kompaktor Dressta, 2x JCB manipulátor, JCB bagr, zásobník pitné vody.

Týlové zabezpečení

K týlovému zabezpečení a jako stanoviště velitele zásahu byl využit kontejner nouzového přežití a stan, kde byly vytvořeny podmínky pro občerstvení a stravování zasahujících hasičů, ale i pro jednání členů štábu a zázemí pro jednotky PO určené k noční dohlídce.

Monitoring ovzduší

Monitorování ovzduší při hoření skládky pneumatik v Boru u Skutče bylo prováděno od 6. do 11. června 2011. Výjezdová skupina IOO Lázně Bohdaneč byla požádána o monitorování ovzduší během požáru skládky pneumatik v Boru u Skutče celkem třikrát, a to ve dnech 6., 8. a 11. června 2011. Pracovníci chemické laboratoře k měření koncentrací nebezpečných zplodin hoření použili detektory nebezpečných plynů a bojových otravných látek GDA 2 (výrobce AirSense Analytics, Německo) a multidetektory plynů MX 21 Plus, které byly osazeny čidly na metan, fosgen, kyanovodík, chlorovodík, oxid uhelnatý, oxid siřičitý, sirovodík, amoniak, oxidy dusíku a chlór (výrobce Oldham, Francie). Jednotlivá měření byla prováděna na šesti stanovištích, a to jak v centru obce, tak na hranici obce sousedící s hořící skládkou.

První měření škodlivin ovzduší bylo provedeno v pondělí dne 6. června v odpoledních a večerních hodinách v obci Zderaz, jelikož škodliviny z hořící skládky směřovaly právě k této lokalitě. Opakované měření nepotvrdilo výskyt zvýšených koncentrací nebezpečných plynů, všechny přístroje vykazovaly nulové hodnoty koncentrací naměřených látek.

Ve středu 8. června se směr větru stočil východnějším směrem a vzniklo podezření, že spaliny hoření budou kontaminovat okraj vesnice. Výjezdová skupina monitorovala ovzduší ve večerních a nočních hodinách. Podezření na přítomnost toxických zplodin se nepotvrdilo, nebyly naměřeny zvýšené koncentrace nebezpečných plynů.

Poslední měření prováděli pracovníci IOO Lázně Bohdaneč v sobotu dne 11. června v odpoledních hodinách, kdy vítr z dohořívající skládky vál již směrem k obci Bor u Skutče. V ovzduší byly v nízkých koncentracích identifikovány látky, které jsou charakteristické jako zplodiny hoření pneumatik, a to styren, oxid uhelnatý, formaldehyd, chlór, vinylchlorid, oxid siřičitý a akrolein. Jejich koncentrace se neustále měnily podle povětrnostních podmínek, tudíž naměřené hodnoty v ovzduší byly jen krátkodobé. Pouze koncentrace oxidu siřičitého se po celou dobu pohybovala okolo 0,4 ppm. Vzhledem k tomu, že koncentrace SO₂ byla téměř padesátkrát nižší než havarijní akční úroveň (HAU) – 120, nebylo nutné přijmout významná bezpečnostní opatření k ochraně obyvatel obce.

plk. Mgr. Miroslav POLÁK, por. Bc. Vendula HORÁKOVÁ, HZS Pardubického kraje, pplk. Ing. Ladislava NAVRÁTILOVÁ, Institut ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč, foto por. Bc. Vendula HORÁKOVÁ

 

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook