Časopis 112 ROČNÍK XII ČÍSLO 6/2013

V úvodní části přinášíme analýzu zásahu na rozsáhlý požár skladového objektu v bývalém areálu Svit ve Zlíně. Dále informujeme o závěrech konference Pyromeeting 2013 a seznamujeme také s možnostmi využití počítačového modelování požárů pro požárně technické expertizy. V bloku IZS představujeme HZS podniku Spolchemie a zabýváme se některými problémy souvisejícími se zpracováním traumatologických plánů poskytovatelů zdravotních služeb. Prezentace činnosti Panelu NNO při mimořádných událostech a výsledky spolupráce metodiků HZS ČR s pedagogy ZŠ tvoří náplň části časopisu věnovanou OCHRANĚ OBYVATELSTVA. V bloku KRIZOVÉ ŘÍZENÍ seznamujeme se závěry mezinárodní konference „Riziková budoucnost pro Evropu a ČR“ i s možnostmi využití informačních technologií při systémové podpoře obnovy území postiženého mimořádnou událostí. V časopisu dále najdete reportáž z letošních veletrhů PYROS/ISET a IDET, ohlédnutí za výstavou FIRECO 2013 nebo reportáž z předávání Zlatých záchranářských křížů. 

Dne 9. ledna 2013 došlo ve skladovém objektu v bývalém areálu Svit ve Zlíně k požáru, jehož likvidace trvala téměř tři dny. Podílelo se na ní celkem 54 profesionálních, dobrovolných a podnikových jednotek PO. V rámci mezikrajské pomoci byly jednotky HZS Zlínského kraje posíleny hasiči z Olomouckého i Moravskoslezského kraje a příslušníky Záchranného útvaru HZS ČR. Na místo zásahu byli také povoláni pracovníci chemické laboratoře HZS Moravskoslezského kraje z Frenštátu pod Radhoštěm.

Popis objektu

Skladový objekt byl součástí monobloku dalších objektů v jihozápadní části bývalého průmyslového areálu Svit. Objekt měl pět nadzemních podlaží tzv. Baťovy konstrukce (dále jen „původní objekt“), k jehož jižní fasádě byl přistavěn v 90. letech minulého století „nový objekt“, který má jedno podzemní a sedm nadzemních podlaží. Původní objekt měl půdorysné rozměry 85 m x 18,5 m. Jeho nosnou konstrukci tvořily železobetonové kruhové sloupy o průměru 500 mm, stropy byly železobetonové o tloušťce 100 mm s železobetonovými průvlaky šířky 250 mm a s žebry šířky 150 mm. Obvodové stěny byly zděné z pálených cihel. Nový objekt o půdorysných rozměrech 85 m x 23 m navazoval a byl komunikačně propojen s původním objektem. Byl realizován technologií zvedaných stropů. Nosnou konstrukci tvořily ocelové sloupy o průměru 377 mm vyplněné železobetonem a opatřené omítkou, stropní desky byly železobetonové o tloušťce 220 mm s krytím výztuže 25 mm. Železobetonové hlavice o tloušťce 100 mm byly pokryty 120 mm vrstvou vyrovnávacího betonu. Obvodové stěny byly zděné. Jednotlivá komunikačně propojená nadzemní podlaží obou spojených objektů tvořila plochu asi 3240 m².

V 1. PP se nacházely šatny a pomocné provozy, 1. NP bylo využíváno jako příjem, expedice, sklad (výdejní místo) a fakturace, 2. NP sloužilo jako sklady a dílny servisního oddělení a ve zbývajících 3. až 7. NP byly sklady elektroniky. Jednotlivá nadzemní podlaží měla plochu přibližně 3 240 m², v 1. PP využíval nájemce plochu asi 300 m².

Z hlediska požární bezpečnosti staveb byly prostory pro skladování rozděleny na samostatné požární úseky. Prostory pro skladování byly v jednotlivých podlažích komunikačně propojeny.

Monoblok původního a nového objektu byl vybaven čtyřmi únikovými schodišti, která se nacházela u východního, západního, severního a jižního průčelí. Schodiště v severní, západní a východní části byla vnitřní a tvořila chráněnou únikovou cestu typu „B“ (dále jen „CHÚC“). Schodiště v jižním průčelí bylo venkovní ocelové.

Ve všech podlažích bylo instalováno zařízení elektrické požární signalizace s ústřednou, která byla napojena na bezpečnostní agenturu.
V době požáru byli přítomni tři zaměstnanci noční směny.

Průběh zásahu

V 01.16 hodin obdrželo krajské operační středisko HZS Zlínského kraje oznámení o požáru v objektu bývalého průmyslového areálu Svit ve Zlíně. Na místo události byla vyslána jednotka HZS Zlínského kraje ze stanice Zlín, která byla posílena o jednotku SDH městské části Zlín-Prštné. Poplach byl také vyhlášen pro jednotku SDH obce Fryšták. Podle prvotních informací se v objektu měly nacházet tři osoby. Po příjezdu prvních jednotek PO na místo události bylo průzkumem zjištěno zakouření ve 2. NP objektu a následně požár v 1. NP. Podle informací pracovníků skladu, kteří již byli v péči ZZS, byla ve skladových prostorech uskladněna především elektronika. Vstup do objektu byl vzhledem ke konstrukci a zabezpečení vrat komplikovaný (sendvičový profil vrat). Rozbrušovací pilou a hydraulickým vyprošťovacím zařízením byl proveden násilný vstup do objektu a po otevření prvních vrat došlo k silnému vývinu hustého černého kouře bez známek plamenného hoření. Požár ve vnitřní části objektu se za vývinu intenzivního kouře rychle šířil, avšak nebylo možné určit, které prostory jsou přesně zasaženy a v jakém rozsahu. Zasahující jednotky PO rozvinuly dopravní vedení 1B od CAS a od rozdělovače pronikly dvěma proudy C 52 v dýchacích přístrojích do objektu skladu. Vzhledem k neustálému silnému vývinu kouře byla opět násilně otevřena druhá vrata z vnější strany budovy. Vrata nebylo možné otevřít z vnitřní části budovy z důvodu silného zakouření a vysoké teploty. Pro zasahující hasiče byl překážkou také uskladněný materiál určený k expedici. Zásobování vodou bylo zajištěno z nadzemního hydrantu nacházejícího se v blízkosti budovy. Vydatnost zdroje byla pro plnění CAS a pro hasební zásah v této fázi zásahu dostačující. Průzkumem bylo dále vyhledáno celkem pět funkčních nadzemních hydrantů pro další možné doplňování CAS. Současně s hašením byl neustále prováděn průzkum termokamerou a hledání ohniska požáru. I přes maximální nasazení všech sil a prostředků se stále nedařilo požár lokalizovat. Velitel zásahu (VZ) proto povolal na místo události další síly a prostředky a byl vyhlášen 2. stupeň poplachu. Jednotkám PO se nedařilo proniknout k ohnisku požáru z důvodu členitosti objektu, bránících drátěných konstrukcí uvnitř skladu, velkého množství skladované elektroniky, nulové viditelnosti a vysoké teploty. Průběžně byl prováděn průzkum termokamerou, z budovy neustále vycházel černý hustý kouř a teplota uvnitř objektu se pohybovala okolo 600 °C. Vzhledem k vysoké teplotě došlo také ke snížení únosnosti stavebních konstrukcí. Z důvodu bezpečnosti rozhodl VZ o stažení zasahujících jednotek PO z budovy a ukončení hasebních prací uvnitř budovy. Požární zásah pokračoval z vnější části budovy, místo zásahu bylo rozděleno na dva bojové úseky a byl vyhlášen 3. stupeň poplachu.
Hašení požáru však bylo komplikováno ohrožením zasahujících hasičů možným zřícením budovy a také tím, že požár byl v prostoru, kam nebylo možné dopravit hasební látku. Dále VZ rozhodl o průzkumu ze střechy přilehlého energobloku budovy ve 2. NP, kde bylo zjištěno, že je požárem zasaženo již 2. NP přibližně v polovině budovy. Do hašení požáru byla přes okenní otvory zapojena také výšková technika AZ 30. Zásobování vodou bylo zajišťováno z hydrantové sítě v areálu Svitu a u řeky Dřevnice bylo zřízeno další čerpací a plnicí stanoviště. Kyvadlově tak byla voda dodávána CAS na místo zásahu. VZ si po poradě s veliteli úseků vyžádal povolání dalších jednotek PO s velkoobjemovými CAS a další výškovou techniku. Vývin kouře a vysoké teploty uvnitř zasažených prostor požárem neumožňovaly provést průzkum a vést aktivní hasební činnost uvnitř budovy, což potvrdil na místo zásahu povolaný statik. Vzhledem k silnému vývinu a šíření kouře z hořícího objektu nad některé městské části byla vyhlášena výstraha pro obyvatelstvo Zlína. Bylo prováděno střídání zasahujících hasičů a byl ustanoven štáb VZ. Vzhledem k velké pravděpodobnosti zřícení části původního objektu byla nařízena evakuace osob z přilehlých budov. Mobilní monitoring zplodin hoření zajišťovala Chemická laboratoř z Frenštátu pod Radhoštěm a Zdravotní ústav Ostrava, který prováděl dlouhodobé měření množství dioxinů na ulici Tyršova a Jižní svahy. Na hašení byly nasazeny přenosné monitory a lafetové proudy z AZ 30 a AP 42. Hašení požáru z vnější části budovy bylo však málo účinné, protože v jednotlivých podlažích budovy bylo uskladněno velké množství elektroniky. Na místa požáru uvnitř podlaží tak nebylo možné dopravit dostatečné množství hasební látky a v 09.24 hodin byl vyhlášen nejvyšší - zvláštní stupeň požárního poplachu. VZ si na místo zásahu vyžádal velkoobjemové čerpadlo Somati HZS Moravskoslezského kraje pro zjednodušení dálkové dopravy vody z řeky Dřevnice. Vzhledem k intenzitě požáru byly v dopoledních hodinách na místo zásahu povolány další jednotky PO, které se zapojily do hasebních prací. Hašení nadále probíhalo s nezmenšenou intenzitou a postupně docházelo ke zlepšení situace na místě zásahu a bylo možné uvažovat o ohlášení lokalizace požáru. VZ nechal tento stav prověřit průzkumnými skupinami, které potvrdily, že budova je pod kontrolou a požár se podařilo lokalizovat. Požárem byla zasažena asi 1/3 objektu a 2/3 se podařilo uchránit.

Na základě výsledků průzkumu v 11.50 hodin VZ ohlásil lokalizaci požáru. V době lokalizace zasahovalo na místě zásahu asi 130 hasičů ze 43 jednotek PO. Na místě bylo ponecháno nezbytně nutné množství jednotek PO pro zajištění hasebního zásahu a pro zajištění dálkové dopravy vody. V městské části Zlín-Prštné byly naměřeny koncentrace amoniaku (3 ppm) při kterých by velmi citlivé osoby při společném působení pevných částic v kouři mohly cítit mírné podráždění sliznic. Stále tak platilo opatření VZ z ranních hodin, aby obyvatelé města co nejméně větrali a omezili pohyb venku. V ostatních částech města byly tyto hodnoty pod hranicí měřitelnosti.

Vzhledem ke vzdálenosti a předpokladu, že v zásahu se bude pokračovat v průběhu celé noci, a že stále hrozilo zřícení části budovy, byly na místo zásahu povolány síly a prostředky ZÚ HZS ČR k odklízení trosek budovy.

V jednotlivých podlažích byla pouze lokální ohniska s výjimkou prostoru 4. NP původního objektu. V tomto prostoru stále hořelo a nebylo možné provést účinné hašení, neboť proudy vody nedostříkly do požadovaných prostor. Hašení bylo prováděno neustále s použitím výškové techniky a všichni hasiči zasahovali v dýchacích přístrojích. Stará část budovy byla v kritickém stavu a hrozilo její zřícení v kterémkoliv okamžiku. Statik ve spolupráci s pracovníky zjišťování příčin vzniku požáru a VZ zásahu kontroloval rozsah poškození nosných konstrukcí a upřesnil další omezení pro pohyb osob a umístění zasahující techniky. Průzkumem bylo zjištěno, že lokální ohniska ve 4. NP by bylo možné likvidovat probouráním se požární stěnou. Byly vybourány dva otvory ve zdi na rozhraní nové a staré části budovy ve 4. NP o velikosti 60 cm x 60 cm a vytvořeny tři útočné proudy na hašení lokálních ohnisek. Po nasazení těchto proudů bylo zjevné, že hašení začalo být účinné a došlo ke zlepšení situace, což umožnilo opět zredukovat počet zasahujících sil a prostředků. Byla provedena závěrečná měření úniku plynů v celém prostoru původního objektu a přilehlém okolí s negativním výsledkem. Se stejným výsledkem dopadlo také měření možného úniku ionizačního záření na místě události a přilehlém okolí z důvodu poškození většího množství kouřových ionizačních hlásičů systému EPS. Termokamerami bylo monitorováno nežádoucí hoření a vývin zplodin požáru. Dne 11. ledna 2013 v čase 9.52 hodin VZ nahlásil likvidaci požáru.

Činnost krizového štábu

Krizový štáb (KŠ) ORP Zlín zahájil svou činnost 9. ledna 2013 v 06.30 hodin, jeho činnost byla ukončena následující den v 08.00 hodin. V době nejintenzivnějšího nasazení (od 06.30 hodin do 18.00 hodin dne 9. 1. 2013) bylo do činnosti zapojeno celkem 34 osob. HZS Zlínského kraje byl v prvních hodinách činnosti zastoupen krajským řídícím důstojníkem, který zajišťoval koordinaci mezi KOPIS HZS kraje a štábem velitele zásahu. K zajištění spojení mezi KOPIS a štábem VZ byly využity standardní spojové prostředky, především mobilní telefony a digitální RDST a dále byla využita aplikace „Žurnál“ SW IKIS k zaznamenávání řešených požadavků a přehledu činností jak v KŠ, tak následně také na místě zásahu ve štábu VZ. Došlo tak k online propojení, které umožňovalo velmi rychle reagovat na potřeby vzniklé při likvidaci požáru. Hlavní činnost spočívala v zajištění varování a vyrozumění obyvatelstva města Zlína, průběžném zpracování zpráv o situaci a výsledcích monitoringu stavu ovzduší a jejich zveřejňování na internetových stránkách města a v médiích, průběžném zajišťování stravy a ochranných nápojů pro zasahující složky IZS, zřízení kontaktního místa pro styk s veřejností a její informování, zabezpečení a předání stavební dokumentace zasaženého objektu a preventivním přemístění 343 dětí a 62 zaměstnanců z jeslí a mateřských škol z oblastí zasažených kouřem.

Příčina vzniku požáru

Souběžně s činností na místě události probíhaly také první předběžné výslechy zúčastněných osob, svědků, zasahujících hasičů, vyhodnocování záznamů z EPS a EZS a další zajištěné dokumentace. V rámci vyšetřování pak bylo postupně uskutečněno společně s orgány činnými v trestním řízení dalších 16 výslechů svědků včetně výslechu na místě události.

Pro zajištění expertizní činnosti na místě požáru byla v 10.30 hodin vyžádána výjezdová skupina Technického ústavu požární ochrany Praha (TÚPO), která se na místo události dostavila v 14.31 hodin a ihned zahájila činnost.

Následně bylo provedeno podrobné ohledání místa události, a to za přítomnosti určených pracovníků zjišťování příčin vzniku požáru, znalců TÚPO a s využitím všech dostupných technických prostředků (fotodokumentace, videodokumentace, SPHERON). K ohledání místa události byl také použit služební pes pro vyhledávání přítomnosti akcelerantů hoření na místě požáru. Konkrétní ohledání jednotlivých prostorů objektu bylo značně komplikováno destrukcí nosných konstrukcí a neustále probíhajícími hasebními pracemi.

Na základě postupně zjištěných informací a několikanásobného ohledání místa události byl stanoven předpokládaný prostor vzniku požáru a prověřovány dvě možné příčiny vzniku požáru – závada na elektroinstalaci a nedbalost neznámého pachatele. Po ukončení vyšetřování byla příčinou vzniku požáru, který způsobil škodu za 450 milionů korun, stanovena technická závada na zářivkovém svítidle.

Specifika zásahu

Pozitiva
→ vysoké nasazení zasahujících hasičů,
→ spolupráce s Policie ČR a Městské policie Zlín při uzavření místa zásahu a evakuaci osob,
→ spolupráce s KŠ ORP Zlín,
→ spolupráce se statikem v průběhu zásahu,
→ dostatečné a blízké zdroje vody,
→ dobrá dostupnost budovy pro příjezd požární techniky a dostatečné příjezdové komunikace,
→ nasazení objemového čerpadla a kalových čerpadel pro dálkovou dopravu vody,
→ aktivní přístup všech členů KŠ ORP Zlín po dobu řešení mimořádné události.

Negativa
→ vysoká intenzita sálavého tepla a tím narušení konstrukcí a obvodového pláště,
→ neuzavřené požární uzávěry v požárně dělících konstrukcích,
→ velmi obtížná lokalizace místa hoření v důsledku velkého zakouření,
→ vícepodlažní budova s velkým množstvím uskladněného zboží, které bránilo vstupu a hašení z vnějšku budovy,
→ vnitřní dispoziční řešení s plotovými konstrukcemi v 1. NP,
→ problémové vnikání do budovy (mříže, železná sendvičová vrata),
→ inverzní charakter počasí,
→ vysoký vývin škodlivých zplodin hoření, nízký vývin plamenného hoření.

plk. Ing. Zdeněk OTRUSINA, nprap. Ing. Pavel KOŇAŘÍK, foto archiv HZS Zlínského kraje
 

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook