Časopis 112 ROČNÍK XIV ČÍSLO 6/2015
V bloku zaměřeném na POŽÁRNÍ OCHRANU analyzujeme zásah na požár střechy kostela v jihočeských Mirovicích, přinášíme ohlédnutí za veletrhy IDET, PYROS a ISET, závěry konference Požární bezpečnost stavebních objektů 2015, seznamujeme s protipožárními opatřeními v Národním divadle v Praze a bilancujeme patnáctiletou historii PKPO. V části zaměřené na oblast IZS informujeme o průběhu zásahu složek IZS po nálezu letecké pumy v Opavě-Kateřinkách, otiskujeme další díl seriálu věnovaného záchranářské kynologii, a seznamujeme s průběhem taktického cvičení v Přečerpávací elektrárně Dlouhé Stráně. Závěry konference Bezpečnost v regionech, problematika rizik a výsledky Evropského fóra civilní ochrany jsou hlavními tématy bloku OCHRANA OBYVATELSTVA a KRIZOVÉ ŘÍZENÍ. V časopisu dále naleznete rozhovor s ředitelem a šéfdirigentem Hudby Hradní stráže a Policie České republiky k připomenutí jejího kulatého jubilea nebo výsledky prvních závodů nového seriálu pohárových sportovních soutěží.
Na vybudování symbolu vlastenectví českého lidu se sbírkami podílely široké vrstvy lidu a slavnostní položení základního kamene se uskutečnilo dne 16. května 1868. Národní divadlo (dále také „divadlo“ nebo „ND“) bylo poprvé otevřeno 11. června 1881, poté však během jeho uzavření kvůli dokončovacím pracím došlo 12. srpna 1881 k obrovskému požáru, který zničil měděnou kupoli, hlediště, oponu od Františka Ženíška i jeviště divadla. Požár byl považován za „celonárodní katastrofu“. Dnes je novorenesanční budova divadla jednou z nejvýznamnějších staveb v zemi jak z hlediska kulturního, historického, tak i z hlediska čistě architektonického. Významná specifika a velkou důležitost má vzhledem ke všem těmto aspektům a událostem zajištění požární ochrany v této národní kulturní památce.
Národní divadlo je příspěvkovou organizací České republiky, jejím formálním zřizovatelem je Ministerstvo kultury. Budova divadla je profilovým domem celé instituce, která dnes čítá celkem pět divadelních budov (historická budova ND, provozní budova, Nová scéna, Stavovské divadlo, Státní opera) a čtyři umělecké soubory. Kromě toho sem patří ještě ateliéry a dílny v Praze Vinohradech, sklady dekorací, autodoprava a prádelna v Praze Vršovicích, na Anenském náměstí v Praze pak sídlí archiv, správa baletu a zkušebny.
Historická budova ND
Historická budova ND je 26 m vysoká, požární výška je 24,5 metru, v části hlediště má celkem šest nadzemních a dvě podzemní podlaží. Nad hledištěm visí lustr vážící dvě tuny, široký 3 a dlouhý 5,5 metru, který má 260 světel. Mezi jevištěm a hledištěm jsou tři opony. Železná opona pro případ požáru, druhá je Hynaisova malovaná opona a třetí sametová opona, která se roztahuje ručně. V divadle se nacházejí i varhany. Maximální počet osob, které mohou být v divadle přítomny, je 1009 v hledišti, až 140 osob jevištního personálu a 75 osob technického personálu.
Protipožární opatření
Bc. Vladimír VáclavíkHistorická budova ND je vybavena stabilním hasicím zařízením (SHZ), které se automaticky spouští na základě aktivace některého z 600 čidel EPS. Informace o všech čidlech jsou svedeny na centrální dispečink, který je umístěn v provozní budově. Sem jsou svedena i čidla EPS ze všech ostatních budov, které náleží pod správu ND, pouze státní opera má vlastní dispečink. Na dispečinku ND se střídají ve dvanáctihodinových směnách nepřetržitě vždy dvojice operátorů. Kromě EPS jsou na centrální dispečink svedena čidla z klimatizace, čidla odpovídající za vlhkost v budově, která je důležitá kvůli Hynaisově malované oponě. Operátoři mají na starost ještě dohled nad teplotou a vytápěním v budově, hlásí veškeré poruchy a zajišťují jejich opravy.
V mimopracovní době jsou jako stálý dozor v divadle i dva vrátní, kteří jdou v případě hlášení čidla místo zkontrolovat, protože všechna čidla jsou adresná. Vrátní jsou proškoleni z hlediska požární ochrany a umějí ovládat EPS. Na ohlášení události dispečinku mají limit osm minut. Jedině tyto osoby mají u sebe generální klíč, kterým hasičům v případě nutnosti mohou odemknout všechny dveře. Případné vyhlášení evakuace je však již na veliteli požární hlídky. „Občas se spustí citlivá čidla EPS i z jiného důvodu, například při nedávné opravě fasády budovy se rozhoukalo najednou na padesát čidel, protože klimatizace nasála dovnitř jemný prach,“ uvádí požární a bezpečnostní technik Národního divadla Bc. Vladimír Václavík.
SHZ je v historické budově ND umístěno nad oběma jevišti, hlavním i zadním a v provozní budově pak ve 3., 4. i 5. patře suterénu ve skladu dekorací. Zásobárna požární vody pro SHZ je umístěna v 5. suterénu pod budovou Nové scény, bazén má obsah 12 m3.
V celé historické budově ND, kromě jednoho vyhrazeného místa, platí přísný zákaz kouření. Podlahy, dřevěné části i veškeré textilie jsou v rámci preventivních opatření v nehořlavé úpravě. Jsou testovány tak, aby odolaly otevřenému ohni po dobu 30 sekund. Po budově je rozmístěno celkem 160 příručních hasicích přístrojů, k dispozici je pro případný zásah 57 hydrantů napojených na vodovodní řad. Je tak zajištěn dostatečný tlak vody, protože je nutné, aby voda byla k dispozici i ve všech vyšších patrech. Jako pojistka v případě havárie slouží pomocné čerpadlo umístěné na vrátnici historické budovy. Na schodištích je pravidelně rozmístěno 14 suchovodů.
Ovládání kouřových klapekPřípadné zakouření historické budovy ND je řešeno umístěním tří kouřových klapek, které vytvářejí komínový efekt v šachtě nad křišťálovým lustrem, který je umístěný nad hledištěm. Lustr je zavěšen na dvou kolejnicích, okolo jeho horní části je pozlacená ozdobná mříž. V případě otevření klapek, nebo při údržbě, se kolejnice s mříží odstraní a lustr zůstane viset pouze na ocelových lanech, pomocí nichž může být vytažen do půdního prostoru. Na střeše budovy jsou umístěny ventilátory, které zajistí odvod kouře z budovy ven. Vzniklá šachta po lustru je osm metrů vysoká a komínový efekt tak funguje bez problémů.
Další kouřové klapky jsou umístěny na provazišti nad oponou, otevírají se ručně.
Rizikové provozy
Potenciálně nebezpečným z hlediska požární ochrany je například systém chlazení v hydraulickém zařízení, pomocí něhož se zvedá jeviště do různých úrovní. Jeho obsah činí 17 tisíc litrů hydraulického oleje, chlazené je vodou. Zbylé teplo se v rekuperaci využívá jako vytápění pro historickou i provozní budovu ND.
V historické budově ND je umístěno asi 10 velkých tlakových lahví s dusíkem, které vyrovnávají tlak v potrubí a vytlačují olej do hydraulického zařízení. Platné revize jsou dokladem o jejich funkčnosti, ačkoliv je v brzké době čeká z důvodu stáří 30 let výměna za nové.
Požární hlídky
Pro běžnou činnost je v divadle každý den přítomen požární a bezpečnostní technik a až čtyři požární hlídky, které každý rok absolvují pro výkon své práce odbornou přípravu. V době představení se počet požárních hlídek navyšuje o externisty (většinou příslušníci HZS hl. m. Prahy nebo dobrovolní hasiči). Při představeních, kde se používá otevřený oheň, je přítomen vždy velitel požární hlídky a tři až pět jejích členů. V případě, že v divadle je hostující soubor nebo v představení účinkují děti, je přítomen velitel požární hlídky a pět členů. „Pokud máme hlášený větší počet invalidů nebo postižených mezi diváky, bývá tu i osm hasičů kvůli asistenci a případné evakuaci,“ uvádí Bc. Vladimír Václavík.
Počet požárních hlídek v divadle určuje podle plánu představení. Proškoleni v zacházení s otevřeným ohněm jsou herci, kteří s ním pracují, i technický personál divadla. Požární a bezpečnostní technik také určuje, za jakých podmínek smějí režiséři v představeních použít speciální efekty a otevřený oheň (ohňostroj, hořící svíčky, pálení papíru apod.). V divadle působí externě i pyrotechnik, který se specializuje na divadelní představení a efekty, které se mohou v uzavřeném prostředí bezpečně provádět.
Na požární ochranu se v Národním divadle vynakládají dostačující prostředky tak, aby z technických důvodů k požáru nedošlo. Dbá se i na důležité detaily. Například reflektory, kterými se svítí při představeních a zkouškách, vydávají intenzivní teplo, pod jehož účinky může snadno dojít ke vznícení blízkých tkanin, závěsů, opony apod. Požární hlídky proto před každým představením kontrolují, zda reflektory nejsou obráceny nevhodným směrem.
Riziko živelních pohrom
Počet zásahů hasičů v budově ND je v posledních letech minimální, jedná se vždy spíše o menší zásahy typu požáru kontejneru, výtahu, požáru svítidla apod. Naposledy hasiči vyjeli v únoru letošního roku do historické budovy ND k úniku 600 litrů ethylenglykolu, k němuž došlo při opravě chlazení.
Protipovodňová vrata v tunelu pod NDJednou z potenciálních živelních pohrom, která může Národní divadlo, vzhledem k jeho umístění, postihnout, je povodeň. Protože historická budova ND má šest podzemních pater, je nutné ji proti zvýšené hladině vody účinně chránit. V podzemí jsou dva tunely. Jeden z nich vede přímo do koryta Vltavy, ústí asi 40 cm nad hladinou řeky. V případě potřeby může sloužit k přepravě větších kulis a dekorací přímo z lodí, pojízdnými kolejnicemi je propojen s nákladním výtahem. Tunely ústící do koryta řeky, které byly původně dva, byly v roce 2010 rekonstruovány nákladem 270 milionů korun a spojeny v jeden. Nyní jsou v něm v rámci protipovodňových opatření umístěna protipovodňová vrata, která jsou při dosažení 1. povodňového stupně automaticky zavřena na hydrozámky. Z tunelu je zároveň přímý vstup do technického zázemí vzduchotechniky. Nad vraty jsou velké průduchy, kudy by mohla při povodni voda vniknout dovnitř, jsou proto chráněny protipovodňovými vaky. Povodně v roce 2002 napáchaly v historické budově ND velké škody, voda dosahovala až 30 cm nad chodník před historickou budovou ND. Protože tehdy ještě protipovodňová vrata v tunelu nebyla, byly vyplaveny technické prostory a podzemní sklady dekorací. V roce 2013 už povodně divadlo nijak nepoškodily, tehdy byla protipovodňová vrata poprvé vyzkoušena v reálné situaci a voda dosahovala do poloviny jejich výšky. Voda do Národního divadla nepronikla.
Ústí tunelu do koryta VltavyTechnická protipovodňová opatření doplňují protipovodňové zábrany na nábřeží u historické budovy ND. „Máme vypracovány protipovodňové plány s podrobnými výpočty pro případ, že bude budova zaplavená do výše 1. balkonu, ani tak by však nemělo dojít k destrukci budovy. Kromě toho disponujeme vnitřním havarijním plánem nejen pro případ požáru, ale i teroristického činu a dalších mimořádných událostí,“ vysvětluje Bc. Vladimír Václavík, který za všechna tato opatření zodpovídá.
Údržba technického zázemí divadla probíhá neustále, a protože některé technické rozvody jsou v historické budově i desítky let staré, musí být průběžně kontrolovány.
Druhý podzemní tunel vede z 3. podzemního podlaží historické budovy ND do 2. suterénu provozní budovy a používá se jako spojovací pro převážení dekorací a kulis.
Prevence především
Každá nahlášená oprava, při níž se v budově ND pracuje s ohněm, nebo která skrývá potenciální nebezpečí vzniku požáru (svařování, broušení apod.), je ohlášena na centrální dispečink, který zajistí asistenci. I u menších oprav jsou vždy přítomni dva členové požární hlídky, jeden přímo u pracovníka, druhý pak pod ním, aby viděl, zda nějaká žhavá část nezapadla pod podlahu. „Větší opravy jsou vždy naplánovány na léto, kdy neprobíhají představení. Vloni se například měnily hydraulické písty opony, to bylo nutné vyřezat celé železné konstrukce, abychom obrovské písty vůbec dokázali vyjmout ven. U této akce byli nepřetržitě přítomni tři hasiči. Je výhoda, že se jedná o lidi, kteří tu znají každý kout a jsou si vědomi toho, kam by mohla žhavá okuje případně zapadnout. Opatrnost je v celém Národním divadle na prvním místě,“ dodává Bc. Vladimír Václavík.
V rámci prevence je na letošní rok naplánováno rozsáhlé cvičení evakuace většího počtu osob z historické budovy ND.
kpt. Mgr. Jana KEMROVÁ, foto archiv Národního divadla, plk. Ing. Rudolf KAISER a autorka