150 let profesionálních hasičů v Českých Budějovicích

Co předcházelo vzniku profesionálního sboru? Zjednodušeně řečeno – nejprve několik velkých požárů. Od založení města České Budějovice v roce 1265 jsou zaznamenány například tyto ničivé požáry:

• 1597 - požár u zlatníka Viléma Šlechty v Židovské ulici (nyní ul. U Černé věže), vyhořelo 75 domů a 8 dvorů.
• 1628 - shořelo 18 domů.
• 24. 7. 1641 - největší požár v dějinách města, když v domě městského dlaždiče v Krajinské ulici se neopatrností vojenského ranhojiče vznítila mast a začala hořet střecha domu. V průběhu 7 hodin shořelo 226 domů, tj. více než polovina tehdejší městské zástavby, úplně vyhořel kostel sv. Mikuláše, poškozena byla kaple sv. Jakuba, špitál s kostelem sv. Václava a kapucínský konvent u kostela sv. Anny, zničeno bylo 13 věží městského opevnění. Na předměstí vyhořelo dalších 64 hospodářských stavení a v sýpkách velké zásoby obilí pro císařské vojsko. Při požáru uhořelo 5 lidí a shořela většina budov na náměstí a v přilehlých ulicích.

 

Na požáry, které pokaždé zničily mnoho domů či dokonce celých ulic města, postupně začalo královské, svobodné, krajské a horní město České Budějovice reagovat vydáváním dokumentů, kterými chtělo zajistit požární bezpečnost:

• 1747 – vydání požárního řádu pro zlepšení organizované činnosti při likvidaci požárů. Dokument určoval vybavenost hasicím nářadím a hasicími stroji. Tak mělo královské město České Budějovice jednu velkou, jednu prostřední a tři malé stříkačky. Byla stanovena povinnost pro řemeslnické cechy mít vybavení a účastnit se hašení požárů.
• 1838 – vydání nového hasičského řádu. Řád se zabýval příčinami vzniku požárů a možnostmi jejich zamezení. Ustanovil:
  • 4 ponocné, 3 hlídače na Černé věži a požární komisaře pro jednotlivé městské čtvrti i předměstí,
  • základní povinnosti majitelů domů v ochraně osob i majetku před požáry a v osvětlování ulic i silnic,
  • opatření k ochraně osob a majetku při požárech i povinnosti obyvatel při vzniku požáru,
  • systém poplašných signálů (troubení, údery na zvon apod.),
  • povinnosti cechů a pracovní činnost ostatních obyvatel a postup při použití hasičského nářadí, vodních zdrojů,
  • předpisy pro práce u požáru a přísné tresty pro ty osoby, které by se dopustily u požáru krádeže,
  • tresty za nedbalost a nepozornost způsobující vznik požárů a tresty pro žháře.
• 1851 – přepracování hasičského řádu a jeho rozšíření o povinnosti pomoci veškerého obyvatelstva při požáru. Řád by doplněn o:
  • stavební předpisy,
  • protipožární opatření u komínových těles,
  • ukládání popela,
  • skladování vznětlivých látek,
  • zacházení s otevřeným světlem a ohněm,
  • povinnost a způsob hlášení požáru,
  • povinnost majitelů koňských spřežení poskytovat požární přípřež ke stříkačkám.

 

Žádný z dosavadních hasičských řádů však neustanovil profesionální hasičský sbor. Až na rozkaz tehdejší vlády se situace v roce 1864 změnila:

• 1864 – vyslání čtyř mužů městské hasičské stráže k vyškolení a získání zkušeností do Prahy, kde profesionální sbor funguje již od roku 1853. Následně město České Budějovice vytvořilo dvě stráže po pěti mužích, které zajišťovaly hasičskou službu 24 hodin denně.
• 1866 – vydání nového hasičského řádu, jehož zásadním článkem bylo zřízení městského profesionálního hasičského sboru v počtu 30 hasičů. V zakládajícím roce se podařilo stav hasičského sboru naplnit na 22 členů.
  Pro sbor byly městskou radou schváleny stanovy a pro služby mužstva služební řád. Postupně vznikající profesionální hasičský sbor měl stanoveno jednotné německé velení, služebním jazykem byla němčina.

• 1866 – 1928 - hasičská stanice sídlila v objektu staré radnice na nároží Biskupské a Radniční ulice. V tomto areálu byly služební místnosti pro hasiče, garáže pro techniku a věž na sušení hadic.
  Z hasičské stanice byl zajištěn výhled na Černou věž, kde věžný plnil hlásnou službu. Neexistovalo telefonní spojení věže s hasičskou stanicí, proto věžný vždy s poplašnými signály současně vyvěšoval na věži ve dne ve směru požáru červený prapor a v noci červenou svítilnu. Následně po připřažení koní ke stříkačkám vyjížděli hasiči za stálého troubení signálu „hoří“ k požáru.

 

 

 

 

 

 

I přes veškerou snahu profesionálních hasičů, cechů, spolků a ostatních obyvatel ochromily život v Českých Budějovicích další velké požáry:

• 14. 8. 1868 - požár před Svinenskou branou, který se přenesl do Široké a Biskupské ulice a na jižní stranu Náměstí a dále se rozšířil až na Linecké předměstí. Při požáru bylo poškozeno a úplně vyhořelo 35 budov.
• 1868 - požár v továrně Hardtmuth,
• 1868 – požár devíti hospodářských usedlostí v Rožnově a dále ve Čtyřech Dvorech.

 

Po těchto požárech městská správa uznala pod tlakem veřejného mínění nutnost založení dobrovolného hasičského sboru.

• 1874 – schválení stanov dobrovolného hasičského sboru. Do sboru se přihlásilo 110 mužů, kdy městští hasiči z povolání byli zároveň členy dobrovolného sboru. 

 

Dalšími důležitými momenty v hasičské historii města je:

• 1868 - zakoupení parní stříkačky, na tehdejší dobu velmi dobrým a výkonným strojem. Stříkačku pro hasiče koupilo město.

• 31. 12. 1898 - vydání nového Ohňopolicejního a hasičského řádu města České Budějovice, který v devíti základních částech řešil zabezpečení ochrany před požáry a zajištění i organizaci hasebních prací.

   

Hlavní činností profesionálního hasičského sboru města České Budějovice byla co nejúčinnější likvidace požárů, i když s tehdejšími používanými hasebními prostředky a technikou bylo úspěchem dosáhnout alespoň lokalizace požáru a zabránit jeho dalšímu šíření. Je historickou skutečností, že od zřízení profesionální hasičské jednotky i posilové jednotky dobrovolných hasičů již nikdy nedošlo k tak katastrofálnímu požáru s následnými obrovskými škodami jako v roce 1641.
Hasiči kromě více či méně ničivých požárů bojovali dále s celou řadou dalších pohrom přírodního charakteru. Byly to zejména vichřice, bouře, krupobití, kobylky, povodně a záplavy. Profesionálním hasičským sborem za pomoci dobrovolníků byla v těchto situacích obyvatelstvu poskytována zejména záchranná pomoc ze zasažených míst, samaritánská první pomoc a ošetření zraněných.

• 1914 – zakoupení čtyřkolového žebříku pro městský profesionální hasičský sbor
• 1916 – 1918 – v průběhu těchto let došlo na území města České Budějovice k 65, resp. 35 a 49 požárům.

 

Od vyhlášení samostatného státu – Československé republiky dne 28. října roku 1918 byla úřední jednání – tudíž i veškerá hasičská – vedena v českém jazyce.

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook