Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Chráníme vaše životy, zdraví a majetek


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK XIX ČÍSLO 12/2020

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA informujeme o reálném nebezpečí prskavek jako vánoční dekorace. Následuje rozbor požáru, kde od svíček vyhořela celá koupelna. Hasiči i nadále pokračují v činnostech souvisejících s covidem-19. Byl ukončen zásah ve Vrběticích. Jak náročný byl zásah u požáru plastů ve Stráži pod Ralske. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM si můžete přečíst o průběhu kurzu bezpečné jízdy složek IZS v Mostě. Následuje článek o vlastnostech nového vyprošťovacího automobilu AV 30.1. V rubrice OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ si přečtete o mimořádných událostech řešených na úrovni EU. A jaká je vize Centrálního datového skladu HZS ČR v letech 2020-2025? Co je hlavním účelem krizové karty obce a jaké informace musí obsahovat, se dozvíte dále. V rubrice INFORMACE přinášíme příklady nadační pomoci v životní tísni určené policistům a hasičům ve služebním poměru. Hasičská rodina, kterou představíme, je tentokrát z Pardubického kraje. Následují anotace vysokoškolských prací. 

Prskavky jsou zábavní pyrotechnikou, které se přisuzuje nejeden vánoční požár. Obvyklým scénářem, jenž požáru předchází, je zavěšení prskavky na vánoční stromek a její zapálení. Někdy lidé po požáru tvrdí, že se s prskavkou ke stromku jen přiblížili a ten „v několika vteřinách“ vzplanul. Do jaké míry je toto tvrzení věrohodné, lze odvodit z následujícího popsaného experimentu, který byl zaměřen právě na možnosti iniciace požáru vánočních ozdob hořící prskavkou.

Úvod
Prskavky se používají v českých domácnostech k dekorování vánočního stromku zhruba od konce 19. století. Zákon č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi [1], je zařazuje do skupiny zábavních pyrotechnických výrobků kategorie F1. Tato skupina zahrnuje zábavní pyrotechniku, která představuje velmi malé nebezpečí a má zanedbatelnou úroveň hluku [2]. To znamená, že může být dokonce používaná uvnitř obytných budov, a pokud to povaha pyrotechnického výrobku dovoluje, pak i bezpečná vzdálenost může být menší než jeden metr. Nicméně i přesto je prodej této pyrotechniky povolen pouze osobě, která dosáhla věku alespoň 15 let.



Z uvedeného vyplývá, že prskavky jsou z hlediska zákona pyrotechnikou, která na pomyslné stupnici nebezpečnosti stojí u samého dna. To ovšem neznamená, že ji lze svěřovat do rukou dětem. Bohužel právě pod dojmem zdánlivé neškodnosti řada dospělých iniciační potenciál prskavek podceňuje a dětem je propůjčuje. V závislosti na věku a mentálním vývoji dítěte lze pak očekávat i následky, které toto rozhodnutí přinese. Na základě studie provedené v USA bylo zjištěno, že právě prskavky jsou z celého spektra pyrotechnických výrobků nejčastějším zdrojem popálení a zranění. Většina zraněných byly děti ve věku do čtyř let [3]. Je tedy nepochybné, že faktickými viníky jsou osoby, které mají mít nad těmito dětmi dohled a dozor.

Prskavky jsou uváděny i jako typická příčina vzniku vánočních požárů. V roce 2019 bylo v celé ČR zaznamenáno sedm těchto událostí. Za posledních deset let je to nejvyšší počet požárů prokazatelně způsobených prskavkami. Ačkoli tedy jde o rekordní nárůst, stále nelze toto navýšení interpretovat nijak dramaticky. Minoritní jsou totiž i následky na zdraví a na životě. V důsledku iniciace požáru prskavkou nebyla doposud v ČR evidována žádná usmrcená osoba. [4] Statistické údaje však zároveň sdělují, že prskavky se stále používají a za příhodných podmínek dokáží inicio­vat požár. Navíc zde existuje ještě faktor složité prokazatelnosti tohoto typu iniciačního prostředku. Odhořelé zbytky prskavky jsou na požářišti zřídka patrné a mohou být snadno přehlédnuty. Proto je pravděpodobné, že požárů způsobených prostřednictvím prskavek bude mnohem víc, avšak jejich iniciátor zůstane nezjištěný. Tuto domněnku podporuje i narůstající obliba používání zábavní pyrotechniky.

Zadání experimentu
V průběhu roku 2019 byly dodány Institutu ochrany obyvatelstva prskavky s úkolem odhalit jejich iniciační potenciál bez toho, aby byly zjišťovány požárně technické charakteristiky prskavek a vybraných testovaných materiálů. Podobně neměly být prováděny zkoušky podle technických norem. V roce 1996 již v akreditované zkušební laboratoři [5] podle zkušební metody ČSN 640149 testy vánočních prskavek provedeny byly.

Vybrané výsledky měření hořících prskavek – komparace nejkratší a nejdelší zkoušené prskavky 
[zdroj: vlastní]
Prskavka délky  Max. naměřená teplota  Tmax [°C] Max. teplota 1 cm od konce nánosu drátu [°C] Doba trvání hoření prskavky [s] Teplota dolního konce prskavky v době odhoření [°C]
Délka 16cm 1 001 800 do 50 pod 50
Délka 90cm 1 020 730 do 240 pod 30

Testu byly tehdy podrobeny vánoční prskavky délky 10 cm, 28 cm a 70 cm. U těchto prskavek byla stanovena teplota vzplanutí 410 °C, doba do vzplanutí 102 s, teplota vznícení 415 °C a doba do vznícení 103 s. Povrch prskavek byl podle výsledků [8] tvořen směsí hořlavé hmoty (nánosu) složené z 50 % dusičnanu barnatého, 6 % pyrohliníku, 5 % kao­linu, 25 % ocelových a litinových pilin a 10 % dextrinu [6].

Podmínky experimentu
Podmínky současného experimentu byly navrženy tak, aby simulovaly reálné situace, které by mohly nastat v běžném životě. Mezi tyto situace patří zejména nahodilá manipulace s hořící prskavkou. Je velmi pravděpodobné, že požáry prskavek vznikají odložením dohořívající prskavky do různých nádob. V průběhu oslav také řada občanů ještě hořící prskavky odhazuje do blízkého okolí, takže mohou prakticky dopadnout jakkoli na kterýkoli druh povrchu. V neposlední řadě zejména z důvodu neopatrné manipulace při samotném držení prskavky může dojít ke krátkodobému dotyku hořící prskavky např. s oblečením, a to nejen vně budov a staveb, ale i v interiérech. Z tohoto důvodu experiment probíhal za různých tepelných podmínek okolí 28 °C, 22 °C a 5 °C. K experimentu byly použity prskavky různých délek: 16 cm,
28 cm, 70 cm a 90 cm.

Pro měření prskavek s hořlavými materiály byly použity pouze prskavky délky 16 cm. Jako zkoušené materiály byly tyto výrobky: vánoční řetěz, dva druhy balicího papíru, skartovaný papír, flauš, teplákovina, dětská rukavička, textilie používané v dětském kočárku, vánoční ozdoby slaměné, vánoční ozdoby plastové (více druhů), PET lahve, polystyren, PVC krytina, koberec, utěrka a plát vepřového sádla. Jako vzorky byly použity dále větvičky umělého vánočního stromku, thuje a stříbrného smrku (s různými stupni vyschnutí).

Hořící vánoční řetěz po položení hořící prskavky [zdroj: vlastní]Hořící vánoční řetěz po položení hořící prskavky [zdroj: vlastní] Termografický snímek hořícího vánočního řetězu po položení hořící prskavky [zdroj: vlastní]Termografický snímek hořícího vánočního řetězu
po položení hořící prskavky [zdroj: vlastní]

Průběh všech měření byl zaznamenáván prostřednictvím termokamer a videokamer. Současně byly pořizovány digitální fotografie.

Cíl experimentu
Během experimentu se zjišťovaly:

  • maximální povrchové teploty hořících prskavek v jejich různých polohách,
  • maximální vzdálenost odletu hořících jisker od svisle a vodorovně umístěné prskavky,
  •  iniciační potenciál hořících jisker zapálit zkušební vzorky

- při bezprostředním doteku
- při položení hořící prskavky do/na zkušební vzorek,
- při položení uhaslé prskavky na zkušební vzorek.

Iniciační charakteristika hořící prskavky.
Z důvodu omezeného rozsahu tohoto článku byly vybrány nejdůležitější závěry z experimentálního měření: [7]

  • U prskavek délky 16 cm byly naměřeny maximální teploty pohybující se v teplotním intervalu 800 °C až 1 000 °C. Doba trvání hoření prskavky se pohybovala průměrně do 40 s.
  • U zkoušených hořících prskavek dopadaly odletující hořící částice do vzdálenosti max. 20 cm od svislé osy hořící prskavky. Tyto nebyly schopny zapálit ani průklepový papír.
  • Teplota odhořelé části prskavky během jejího odhořívání velice rychle klesá.
  • Okolní teplota měla vliv zejména na rychlost chladnutí drátu prskavky. Chladnější prostředí způsobovalo rychlejší ochlazování kovového drátu.
  • Iniciační energie jisker se potvrdila pouze u slaměné ozdoby. Po přiblížení prskavky na vzdálenost asi 1 cm od vzorku došlo k jeho vzplanutí a rozhoření.
  • U vzorku vyschlých šišek došlo po přiblížení prskavky na vzdálenost asi 1 cm po dobu přibližně 5 s ke vzplanutí a následnému uhasnutí plamene. Ostatní materiály na jiskry obvykle nereagovaly a pouze v ojedinělých případech došlo k mírnému natavení nebo uhelnatění povrchu vzorku (vnitřní strana kočárkoviny, utěrka, polystyren).
  • Položení hořící prskavky na vzorek mělo za následek hoření s dalším samovolným rozvojem plamene zejména u vánočního řetězu, dekorativní červené mašle, malých plastových baněk, suché utěrky, dětské rukavičky, simulovaného odpadu jemně řezaným papírem.
  • Při položení hořící prskavky na větvičku umělého vánočního stromečku došlo pouze k zuhelnatění umělého jehličí, nedošlo k plamennému hoření.


Závěr
Prskavky jsou nepochybně zdrojem vysoké iniciační energie, která přesahuje za optimálních podmínek teplotu více než 1 000 °C. Nicméně tato teplota se neudržuje na celém povrchu prskavky, ale pouze v místě jejího bezprostředního hoření.

Z tohoto důvodu působí hořící povrch prskavky na okolní materiály jen po velmi omezenou dobu. Tato skutečnost znamená, že prskavky jsou schopné při doteku zapálit pouze snadno vznětlivé materiály, např. vyschlé šišky, molitan, některé druhy textilií apod. Byla tedy potvrzena hypotéza, že např. vyschlé jehličí a šišky jehličnanů jsou náchylnější k iniciaci než čerstvě nařezané. Iniciační schopnost jisker je mnohem menší. V uvedeném experimentu byly jiskry prskavek schopny zapálit ze zkoušených materiálů pouze vánoční ozdobu ze suché slámy.

Prskavky lze tedy označit za iniciátor s potenciálem zapálit běžné hořlavé látky, ale pouze tehdy, když dochází k bezprostřednímu dotyku hořlavé látky s hořící prskavkou. Jiskry prskavek tento potenciál nemají, respektive je omezen na velmi snadno vznětlivé látky, případně hořlavé plyny. Potvrzuje se tedy hypotéza, že prskavka iniciační potenciál rozhodně má, ale aby se projevil, musí dojít ze strany jejího uživatele k naprosto hrubému porušení bezpečnostních pokynů a elementárních zásad při manipulaci s otevřeným ohněm. Pokud se vyšetřovateli požárů podaří prokázat, že k iniciaci požáru došlo právě prostřednictvím prskavky, měl by být viník i odpovídajícím způsobem potrestán.

Literatura
[1] Zákon č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice), ve znění zákona č. 229/2016 Sb.
[2] ČSN EN 15947-2 (668300) Pyrotechnické výrobky – Výrobky zábavní pyrotechniky, kategorie F1, F2 a F3 – Část 2: Kategorie a typy výrobků zábavní pyrotechniky. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. 2016
[3] https://www.cpsc.gov/s3fs­ public/2019-Fireworks­ Annual­ Report.pdf
[4] Statistické ročenky Hasičského záchranného sboru ČR [on­ line]. Dostupné na: https://www.hzscr.cz/clanek/statisticke­ rocenky­ hasicskeho­ zachrannehosboru­ cr.aspx.
[5] MV­ GŘ HZS ČR, Technický ústav požární ochrany. Protokol č. 2595 o zkouškách požárně technických charakteristik. 1 s. 1996
[6] Synthesia, a.s., Výzkumný ústav průmyslové chemie. Protokol č. 57/97 o zkouškách prskavek. 7 s
[7] NEJTKOVÁ, M., PODJUKL, M. Závěrečná zpráva z měření experimentu Prskavky jako iniciační zdroj. MV­ GŘ HZS ČR, Institut ochrany obyvatelstva. 2020


pplk. Ing. Miroslava NEJTKOVÁ, Institut ochrany obyvatelstva, kpt. Ing. Martin PODJUKL, MV­-generální ředitelství HZS ČR, 
foto archiv autorů
 


 

vytisknout  e-mailem