Časopis 112 ROČNÍK XXI ČÍSLO 3/2022
V březnovém vydání se dočtete o specializaci hasiče-zdravotníka. Znalosti nezbytné ke kvalitně poskytnuté pomoci získávají hasiči kromě základní odborné přípravy a pravidelné odborné přípravy také ve specializačním kurzu Neodkladná zdravotnická pomoc ve ŠVZ HZS ČR. O šetření příčiny vzniku požárů u dopravních prostředků pojednává článek Technického ústavu požární ochrany. Dozvíte se zde postupy této činnosti i řadu zajímavostí. Autentický popis toho, co obnáší první psychická pomoc lidem zasaženým mimořádnou událostí, naleznete v článku mjr. Tomáše Adámka. Ten popisuje svou účast psychologa při tragické dopravní nehodě osobního automobilu s kamionem, jejímiž účastníky byli občané Spojených států amerických. Co je Projekt STAMINA? Jde o mezinárodní projekt, jehož cílem je vytvořit systém predikace pandemických situací a jejich následného řízení v rámci Evropy i mimo ni. Je financován Evropskou unií v rámci programu Horizont 2020 a ČR v něm zastupuje Institut ochrany obyvatelstva.
Každý příslušník Hasičského záchranného sboru České republiky (HZS ČR) se během kariéry nesčetněkrát setkává se situací, kdy musí poskytnout první pomoc, a to nejen v roli „pomocné síly“ zdravotnických záchranářů, ale i samostatně, kdy vývoj zdravotního stavu zachraňované osoby bude mít pouze ve svých rukou. Jeho znalosti a potřebné vybavení výrazně zefektivní poskytovanou pomoc.
Hasiči získávají během přípravy na výkon služby v jednotce HZS ČR základy znalostí o poskytování první pomoci v nástupním odborném výcviku (NOV), resp. v kurzu základní odborné přípravy (ZOP). Další vzdělávání probíhá v rámci pravidelné odborné přípravy (POP) na stanicích.
Vysláním příslušníka do specializačního kurzu Neodkladná zdravotnická pomoc (NZP) ve Školním a výcvikovém zařízení HZS ČR (ŠVZ HZS ČR) rozšiřujeme jeho znalosti v této problematice. Alternativou může být absolvování kurzu Řidič vozidla dopravy nemocných a raněných (DNR) v civilním sektoru.
Četnost poskytování první pomoci na místě zásahu má dlouhodobě stoupající tendenci. Celkově můžeme hovořit o tom, že tak, jak se vyvíjí společnost, stoupají zásahy nejen hasičům, ale i zdravotnické záchranné službě (ZZS). Vyšší počet mimořádných událostí (MU) při stávajících početních stavech u ZZS může způsobit jejich dostupnost s delšími dojezdovými časy. Hasiči tak mohou být postaveni před situace, kdy jsou s účastníky MU delší dobu bez přítomnosti ZZS, a logicky se tak zvyšují požadavky na znalosti v problematice přednemocniční neodkladné péče (PNP). Pokud jsou při takových MU v řadách hasičů příslušníci, kteří mají zdravotní vzdělání, a nejen znalosti získané v kurzech ZOP či NOV, může být poskytnuta první pomoc na vyšší úrovni než jen ta čistě laická.
Myšlenka hasiče-zdravotníka není novinkou a v současné době realizované kroky lze považovat za další stupeň ve vytváření koncepce, která povede k rozšíření a zkvalitnění poskytovaných služeb.
V roce 2011 vybraní zástupci z několika krajů společně se ŠVZ HZS ČR připravili tzv. nultý kurz NZP. Ten byl o rok později schválen a je dodnes nosným vzdělávacím programem pro hasiče HZS ČR v oblasti NZP. Současná podoba je postavena na 120hodinovém vzdělávacím programu, ve kterém lze hasiče nadstavbově připravit na poskytování první pomoci na vysoké úrovni.
Rok 2012 přinesl první návrhy pokynu k zajištění první pomoci na místě zásahu jednotkami požární ochrany (PO). Tento pokyn byl schválen
19. února 2013 a upravuje podmínky pro organizaci odborné přípravy v oblasti první pomoci u HZS ČR, a to prostřednictvím hasičů-instruktorů na jednotlivých stanicích HZS ČR.
Dne 17. března 2017 bylo podepsáno Memorandum o zapojení jednotek PO v oblasti PNP formou plánované pomoci na vyžádání. Dalším vývojovým stupínkem byl Pokyn generálního ředitele HZS ČR č. 43/2017, kterým byly upraveny podmínky spolupráce se ZZS na základě uvedeného memoranda. Jednotky PO jsou zapojovány například do tzv. systémů first responderů.
Každoročně jsou pro jmenované hasiče-instruktory jednotlivých HZS krajů organizována instrukčně metodická zaměstnání, na kterých je řešena problematika nejen vzdělávání hasičů v této oblasti, ale jsou zde navrhovány směry dalšího vývoje v oblasti první pomoci a další koncepční kroky. Například se diskutuje o systemizaci hasičů-zdravotníků, udržování jejich odbornosti, zkvalitnění výuky hasičů, rozšíření vzdělávacích materiálů a také se vyměňují zkušenosti z odborných vzdělávacích akcí, kterých se příslušníci účastnili.
Tak lze ve zkratce hovořit o počátečních fázích systému vzdělávání hasičů v oblastech první pomoci, včetně následné implementace do organizačního a operačního řízení.
Odbornost hasiče-zdravotníka
Po více než deseti letech lze tedy s ohledem na vývoj situace považovat následující kroky za logické vyústění. V současné době se navrhuje rozšíření koncepce s myšlenkou vytvořit v řadách HZS ČR pozici hasiče-zdravotníka. Jejím cílem je naplnit tabulkové stavy centrálních hasičských stanic (stanice typu C) na požadované počty a vytvořit systemizovaná místa příslušníků se zdravotním vzděláním. Za dostatečné vzdělání lze považovat takové, které je zdravotnického charakteru a přímo se dotýká problematiky první pomoci, resp. urgentní medicíny. Samozřejmě jsou vítány další odbornosti. Absolventi zdravotnických škol jsou schopni činnosti spojené s poskytováním první pomoci vykonávat bez odborného dohledu a na seznamu výkonů mají ty, které vysloveně využijí při zajištění péče o pacienty v kritickém stavu.
Například v Ostravě je hasič-zdravotník obsazován na tzv. druhé výjezdy, kterými se posiluje prvosledová požární technika pro MU typu požár (vyjma drobných požárů), dopravní nehody s předpokladem zraněných osob či potřebou vyproštění nebo jinou záchrannou akcí, kde může vzniknout nutnost ošetřování osob. Minimální odborností tohoto hasiče je v současnosti kurz DNR nebo NZP. Uvedený model je aplikován na území města Ostravy a lze jej považovat za prověřený fungující model pro městské aglomerace.
Hasiči jsou postaveni před situace, kdy mají pacienta se stavy úrazovými, neúrazovými nebo s případnou kombinací postižení. Skupina osob s neúrazovými stavy nebo s kombinací postižení se pochopitelně hůře diagnostikuje, a pokud hasiči nemají elementární základy z vnitřního lékařství, chirurgie a urgentní medicíny, neodhalí na místě zásahu skrytá rizika. Jsme si vědomi minimální možnosti pomoci těmto lidem, avšak základní diagnostika a ošetření před samotným příjezdem ZZS jim může zlepšit podmínky, ve kterých se nacházejí. Tyto případy často souvisejí např. s otevřením uzavřených prostor. Naopak za extrémní situace lze považovat ty zásahy, kde s ohledem na předpokládaná rizika není možné nasazení zdravotnických složek právě s vysokou mírou rizika. Hovoříme o pracích ve výškách, v prostředí s výskytem nebezpečných látek, o požárech, dopravních nehodách hromadných dopravních prostředků (hromadná postižení zdraví, kde je nutné zajistit vyprošťování speciálními prostředky) nebo o živelních pohromách.
Doposud platný Pokyn generálního ředitele HZS ČR č. 11/2013, k činnosti jednotek požární ochrany při poskytování první pomoci na místě zásahu, mimo jiné hovoří o tom, že pro zajištění pravidelné odborné přípravy na stanicích jsou jmenováni vybraní příslušníci, kteří mají požadované vzdělání (vzdělání s ukončenou státní zkouškou, např. zdravotnický záchranář nebo kurz NZP, resp. DNR).
Stanice typu C mají na každé směně jednoho příslušníka, na stanicích typu P je jeden příslušník pro celou stanici. V současné době tento systém nezajišťuje přítomnost hasiče se zdravotnickým vzděláním na místě zásahu, neboť nejde o systemizované místo. Tento příslušník je prostředníkem pro zajištění POP.
Ve světle navýšení počtu výjezdů a s tím souvisejícím navýšením počtu ošetřování osob se tvoří myšlenka koncepce hasičů-zdravotníků. Na každé směně stanice typu C by byli minimálně dva příslušníci se zdravotním vzděláním. V celkovém součtu půjde o téměř 700 příslušníků. Současný počet je 207 bez rovnoměrného rozložení.
Statisticky se sledují následující ukazatele:
- transport pacienta,
- záchrana osob,
- předlékařská pomoc,
- použití automatizovaného
- externího defibrilátoru (AED),
- spolupráce při ošetřování pacienta.
Kombinace těchto pěti činností patří mezi sledované parametry a udává čísla, která hovoří jednoznačně. V roce 2011 poskytovaly jednotky PO první pomoc v 10 892 případech a v minulém roce to bylo v 35 175 případech. Použití AED je sledováno od roku 2018 a i zde hovoříme o výrazném nárůstu (2018 – 430 případů, 2021 – 895 případů).
Poslední dva roky sledujeme v souvislosti s pandemií covidu-19 další činnosti, které do té doby přímo nesouvisely s hasičským řemeslem. Koncem roku 2020 se příslušníci se zdravotním vzděláním (středoškolské či vysokoškolské) podíleli na odběrech v mobilních odběrových týmech anebo přímo ve zdravotnických zařízeních. Na konci roku 2020 to bylo 48 436 a v roce 2021 pak 276 396 odběrů. Tyto výkony vyžadují zdravotnickou odbornost. Vyjma odběrové činnosti došlo k nasazení 695 příslušníků k pomoci u lůžkové péče na různých typech úrovně ve zdravotnických zařízeních (od pečovatelské služby až po akutní péči). Pomoc byla realizována vždy v závislosti na kvalifikaci konkrétního příslušníka. V Jihomoravském kraji (JmK) si ZZS cestou krizového štábu Krajského úřadu JmK podala žádost o výpomoc příslušníků HZS ČR. Pro tuto činnost byli vybráni ti, kteří zároveň mají uzavřenou dohodu o pracovní činnosti a znají systém fungování ZZS. Základem pro realizaci takové pomoci byla již dříve uzavřená Dohoda o součinnosti základních složek IZS mezi HZS JmK a ZZS JmK. Na tomto podkladě byli vybraní příslušníci pokynem krajského ředitele pracovně převeleni pod ZZS.
K 31. lednu 2022 byli v řadách HZS ČR příslušníci se zdravotním vzděláním různé úrovně v těchto počtech:
- 178 absolventů kurzu DNR,
- 400 absolventů kurzu NZP (vč. NZP-AK),
- 207 absolventů se získaným středním nebo vyšším (vysokoškolským) vzděláním.
Z celkového počtu 785 příslušníků si odbornost ve zdravotnickém zařízení nebo u ZZS udržuje celkem 80 hasičů.
Novou koncepcí hasičů-zdravotníků není v žádném případě dotčena potřeba spolupráce se ZZS. Naopak i nadále je tato složka vnímána jako nezastupitelná a zaměstnanci ZZS budou i nadále nositeli odbornosti a schopnosti pacienta ohroženého na životě kvalitně zajistit a následně transportovat do zdravotnického zařízení. Snahou HZS ČR je především zvýšení odborné úrovně poskytování péče do jejich příjezdu a v situacích s vysokou mírou rizika. Tohoto lze docílit tím, že hasiči budou disponovat odborníky v oboru, kteří mají požadované znalosti a ve správnou chvíli je využijí ve prospěch účastníků MU. Vždyť základním posláním hasičů vyplývajícím ze zákona je chránit životy a zdraví obyvatel a majetek před požáry a poskytovat účinnou pomoc při MU, přičemž ochrana života a zdraví je prioritou.
npor. Bc. Martin TÜRKE, HZS Moravskoslezského kraje, kpt. Mgr. Pavla JAKOUBKOVÁ, DiS., MV-generální ředitelství HZS ČR,
foto archiv autora a MV-generálního ředitelství HZS ČR