Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Vaše důvěra je náš závazek


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK XXII ČÍSLO 10/2023

Ve čtvrtek 20. dubna 2023 byl oznámen požár v průmyslovém areálu firmy Cihelna Kadaň, a. s. Požár byl výjimečný rychlým šířením z důvodu stáří objektu a kvůli dlouhodobě tepelně namáhaným stavebním konstrukcím sušárny. Jedním z hlavních cílů taktického cvičení jednotek Záchranného útvaru Hasičského záchranného sboru České republiky, které proběhlo na parkovišti obce Únanov v Jihomoravském kraji, byla dekontaminace osob a techniky v zóně havarijního plánování jaderné elektrárny Dukovany. Krajské hygienické stanice jsou v České republice součástí integrovaného záchranného systému. Jejich činnost si laická veřejnost většinou představí jako kontroly v restauracích, hotelích nebo vyjádření ke stavbám. Co však není obecně známo, je fakt, že hrají klíčovou roli také v krizovém řízení a ochraně obyvatelstva. Institut ochrany obyvatelstva pokračuje v mezinárodních vzdělávacích aktivitách. Každoročně do Lázní Bohdaneč přijíždějí na výcvik odborníci z celého světa a zároveň lektoři Institutu škol 

Oblast komínů, kouřovodů, spalinových cest, ale i oblast plynových spotřebičů, z hlediska požární a též provozní bezpečnosti jsou od nepaměti spjaty s činností hasičů. Zjevně nejméně od doby císařovny Marie Terezie a vydání tzv. „ohňových patentů“ je oblast komínů a dnes obecně oblast spalinových cest pod patronací hasičů (a jistě to není jen tím, že máme stejného patrona sv. Floriána).

9-1.jpg

Již je tomu více než 13 let, kdy nabylo účinnosti nařízení vlády č. 91/2010 Sb., o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv. Tento předpis nahradil původní vyhlášku č. 111/1981 Sb., o čištění komínů, která byla v oblasti četnosti čištění komínů mnohem přísnější. Tato vyhláška zastarala nejen morálně, právně, ale už neodpovídala novým vědeckým poznatkům. Asi nemá cenu se nadále přesvědčovat o potřebnosti nové právní úpravy v oblasti požární ochrany v návaznosti na bezpečnost spalinových cest. 

Následně byla přijata zákonná úprava do zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, a to při nové právní úpravě zákona o Hasičském záchranném sboru České republiky v roce 2015. A byla přijata i nová podzákonná norma, vyhláška č. 34/2016 Sb., o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty.

Pojem „spalinová cesta“ je zaveden v evropských technických normách, kde je definován jako dutina určená k odvodu spalin do volného ovzduší. Pojem spalinová cesta tedy v sobě zahrnuje celé vedení spalin od spotřebiče do volného ovzduší. Definice spalinové cesty tak, jak ji uvádí zmíněná evropská technická norma, uvedená v § 43 odst. 2 zákona o požární ochraně.

Zákon o požární ochraně spolu s vyhláškou č. 34/2016 Sb. upravuje oblast spalinových cest z hlediska jejich uvádění do provozu, samotného provozu a údržby. Právní úprava konkrétně zakládá povinnost čištění, kontroly a revize spalinové cesty s tím, že zároveň uvádí, kdo je k takovým úkonům oprávněn. Dotčená ustanovení poskytují jistou formu garance pro majitele/provozovatele spalinové cesty, že v případě provozování spalinové cesty podle zákona o požární ochraně, neplyne z jejího provozu žádné potenciální nebezpečí. 

Dotčená ustanovení představují ochranu majitele/provozovatele z povahy věci pro případ nenadálé události mající původ v provozu spalinové cesty (zejména v rámci možných následků mimořádné situace, pokud nastane, např. požár spalinové cesty). Pokud jsou splněny podmínky požadované právní úpravou (písemná zpráva o čištění, kontrole a zpráva o revizi spalinové cesty) a dojde k požáru, je vyloučena správně trestní či případně až trestněprávní odpovědnost provozovatele spalinové cesty v důsledku vady v provozu spalinové cesty. Naopak lze uvažovat o správně trestním postihu revizního technika spalinových cest, protože lze presumovat neprovedení revize spalinové cesty stanoveným způsobem, eventuálně toho, kdo neprovedl řádně čištění a kontrolu (kominík jako oprávněná osoba). 

Daná úprava má silný prevenční dopad. Platí, že pokud oprávněná osoba při čištění nebo kontrole spalinové cesty nebo revizní technik spalinových cest při revizi spalinové cesty zjistí nedostatek, který bezprostředně ohrožuje zdraví, život nebo majetek osob a který nelze odstranit na místě, neprodleně, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne zjištění nedostatku, oznámí tuto skutečnost písemně v případě nedostatku způsobeného nedodržením technických požadavků na stavbu příslušnému stavebnímu úřadu a v případě nedostatku tykajícího se nedodržení požadavků na požární bezpečnost příslušnému orgánu státního požárního dozoru.

V daných souvislostech není vůbec bez zajímavosti statistický pohled na tuto problematiku. Zatímco v roce 2010 (tedy před nabytím účinnosti předmětného nařízení vlády) bylo zaznamenáno 1 079 požárů od komínových těles, v roce 2011 došlo k 878 požárům této sledované skupiny. Jedná se tedy o téměř 20% pokles, který je možné s velkou mírou pravděpodobnosti přičíst na konto dobré informační kampani týkající se nařízení vlády o čištění komínů a následně nárůstu zájmu o kontrolu a údržbu spalinových cest u veřejnosti. Tedy rozhodně v rámci započetí tehdejší právní úpravy v praxi, bylo jednoznačné, že nastalo snížení požárů od spalinových cest. Od roku 2015 se zpřesnila statistika, kdy došlo k určitému rozšíření celé oblasti požárů v rámci spalinových cest. A poslední roky ukazují, že počet požárů je stále celkem vysoký, což dokládá následující tabulka (roky 2020 až 2022 zjevně souvisejí s pandemií COVID-19, kdy lidé byli doma a více topili v zimním období). Zcela zásadní je však skutečnost, že v posledních dvou letech došlo k významnému poklesu požárů způsobených vadnými komíny – oproti průměrným 314 požárům za roky 2010 až 2020 to bylo v roce 2021 jen 163 a v roce 2022 pouze 127 požárů staveb. Ostatní požáry (viz graf) se omezily pouze na vnitřní část komínů a nerozšířily se na ostatní konstrukce.

10-1.jpg

Problematika spalinových cest je úzce spjata s problematikou spotřebičů paliv. Toto sepjetí „našlo“ odraz v právní úpravě podle vyhlášky č. 34/2016 Sb. / Příloha č. 2 “Lhůty čištění a kontrol spalinové cesty“. I v tomto případě je reflektována požární bezpečnost. Fakt, že u spotřebičů na plynná paliva z hlediska jejich provozu vzniká menší tvorba usazenin, resp. jejich zanášení může trvat delší dobu, je zohledněn v tom, že jejich pravidelné čištění a kontrola jsou nastaveny jen jednou do roka (oproti běžným 2 – 3). Čištění nebo kontrola spalinové cesty pro spotřebiče na plynná paliva, kde odvod spalin je podle návodu nebo technických podmínek výrobce nedílnou součástí spotřebiče, se provádí podle návodu výrobce.

V této souvislosti lze odkázat na „ojedinělý“ návrh jednoho z dobrovolných spolků, kde se v obecné rovině snaží vyložit zákon o požární ochraně jinak, než je jeho smysl. Jak vyplývá z úvodního ustanovení zákona o požární ochraně, deklaruje účel zákona „… vytvořit podmínky pro účinnou ochranu života a zdraví občanů a majetku před požáry a pro poskytování pomoci při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech …“, kdy právě dovětek „a pro poskytování pomoci při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech“ dokládá, že celý zákon není jen o požární ochraně, ale o ochraně obecně, kdy zasahují jednotky požární ochrany. Proto je výklad, že „zákon o požární ochraně je pouze o požárech, a protože u spalinových cest plynových spotřebičů nehrozí požár, tak jej na ně nelze aplikovat“, zcela mylný. Na tomto místě záměrně neuvádím argumenty opačné, které jistě jsou již doložitelné a vědecky podložené, spíše zde uvádím některé skutečnosti na pravou míru. 

K danému problému, tedy polemice, zda do působnosti zákona o požární ochraně spadají i spalinové cesty plynových spotřebičů, lze odkázat na aktuální rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. března 2023, sp. zn. 30 A 92/2022. Tento rozsudek je v konkrétní věci závazný, ovšem nelze jej paušalizovat (ustanovení právních předpisů může závazně vykládat v konkrétní věci pouze soud). Primárně lze uvést, že závaznost je v tom, že žaloba byla zamítnuta (právě na základě argumentace toho, že spalinová cesta plynového spotřebiče spadá pod úpravu zákona o požární ochraně a není potřeba řešit kontrolu a revizi spalinové cesty). Soud sice v rámci odůvodnění (tedy pouze dokreslení výroku o zamítnutí žaloby) sděluje, že „lze souhlasit v tom, že vyhrazená technická zařízení zpravidla nevyžadují revizi spalinové cesty, neboť tato neprodukují saze a nespadají tak pod zákon o požární ochraně“. Dále ovšem jednoznačně deklaruje, že pokud osoba u spalinových cest pro plynná paliva postupuje podle zákona o požární ochraně, musí postupovat se všemi právy a povinnostmi. Z uvedeného plyne, jak odůvodňuje soud „nehledě na to, jakou činnost žalobce fakticky vykonával a na jakých zařízeních, že fakturoval činnost označenou jako „revize spalinové cesty“ a k této vystavoval zprávy podle zákona o požární ochraně a vyhlášky č. 34/2016 Sb., aniž by splňoval předpoklady podle § 44 odst. 1 zákona o požární ochraně a podle živnostenského zákona“.

11-1.jpg

S ohledem na uvedené lze jednoznačně vyslovit právní názor, že zákon o požární ochraně, mimo jiné ukládá v § 44 až 47 způsob provádění čištění, kontroly a revize spalinových cest. Tato ustanovení se nevztahují pouze na výjimky uvedené v § 43 odst. 3 zákona o požární ochraně. Ve všech ostatních případech je pak nutné provádět úkon čištění a kontroly spalinové cesty a revize spalinové cesty podle tohoto zákona a vyhlášky č. 34/2016 Sb. Na spalinové cesty pro spotřebiče na plynná paliva, kde odvod spalin je podle návodu nebo technických podmínek výrobce nedílnou součástí spotřebiče, se provádí úkon čištění a kontroly spalinové cesty podle návodu výrobce. Revizi takovéto spalinové cesty je ovšem nutné provést v souladu se zákonem o požární ochraně a vyhláškou č. 34/2016 Sb.

Je tedy jednoznačné, že tato právní úprava je krok správným směrem. Konkrétnost, jasnost a i přesnost v mantinelech právních předpisů v praxi ukazují, že řádná kontrola, čištění a revize spalinových cest je nutná a státní orgány společně s dalšími inkriminovanými subjekty se snaží nalézt optimální míru úpravy povinnosti pro občany tak, aby nebyli neúměrně zatěžováni. Je tedy nutné si uvědomit, že zajišťování podmínek pro bezpečnost a ochranu před požáry a jinými mimořádnými událostmi je jednou ze základních povinností státu a že k tomuto musí existovat dostatečné, efektivní a účinné právní nástroje.

plk. doc. JUDr. Mgr. František VAVERA, Ph.D., LL.M. – MV-generální ředitelství HZS ČR

vytisknout  e-mailem