Časopis 112 ROČNÍK XVIII ČÍSLO 7/2019
V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA se dočtete o dopravní nehodě trolejbusu a tramvaje v Brně. Dále o rozboru požáru elektroinstalace v podzemním kabelovém žlabu. Konference Pyromeeting 2019 doprovodila veletrhy PYROS/ISET. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dozvíte, že ČR poskytla humanitární pomoc Řecku. Proběhla mezinárodní konference Medicína katastrof 2019. Mezinárodní výcvik pro koordinátory psychosociální pomoci při MU uspořádalo MV-GŘ HZS ČR. V rubrice OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ informujeme o nákupu přívěsu nouzového přežití. Téma lesních požárů se stále promítá v rámci Mechanismu civilní ochrany Unie. Zástupci Centra pro výzkum katastrof z USA navštívili Institut ochrany obyvatelstva. V rubrice INFORMACE si přečtete, že Středisko bezpečnostní politiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy pořádalo konferenci „Bezpečné Česko v bezpečné Evropě“. Na Zbirožském hasičském tatrování se sešlo víc nad 2 500 návštěvníků. Titul „Mistr Evropy“ v TFA získal Michal Brousil.
- OBSAH č. 7/2019 ROČNÍKU XVIII
- Výstavba nové stanice v Jaroměři byla slavnostně zahájena
- Dopravní nehoda trolejbusu a tramvaje
- Měření teploty při požárních zkouškách
- Den požární bezpečnosti 2019
- Požár elektroinstalace v podzemním kabelovém žlabu
- Pyromeeting 2019 se zaměřil na změny klimatu
- Česká republika poskytla humanitární pomoc Řecku
- Záchrana osob z lanové dráhy
- Medicína katastrof 2019
- Mezinárodní výcvik pro koordinátory psychosociální pomoci při mimořádných událostech
- Přívěs nouzového přežití
- Bezpečnostní portál Karlovarského kraje
- Praktické cvičení pro starosty Moravskoslezského kraje
- Hasiči před i za objektivem
- Mimořádné události řešené na úrovni Evropské unie
- Sportovní hry seniorů 2019
- Spolupráce s Centrem pro výzkum katastrof
- Noc patřila nováčkům
- Bezpečné Česko v bezpečné Evropě
- Nový polygon umožňuje nasimulovat požár ve sklepním prostoru
- Jeden rok provizorní stanice v Doksech
- Letošní Tatrování bylo opravdu bohaté – programem i účastí
Konference „Bezpečné Česko v bezpečné Evropě“ pořádaná dne 16. května 2019 Střediskem bezpečnostní politiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (Středisko bezpečnostní politiky FSV UK) měla základní cíl, a to bilancovat posledních třicet let v oblasti bezpečnostní politiky a řešit bezpečnostní aspekty nových technologií.
Konferenci zahájil ministr zahraničních věcí České republiky Tomáš Petříček. První panelová diskuze byla zaměřena zejména na zahraniční bezpečnostní politiku. V rámci panelové diskuze probíhala promluva mimo jiné o bilanci členství České republiky v Evropské unii a NATO, prognóze bezpečnostního vývoje v Evropě a z toho vyplývajícím novým výzvám. V rámci řízené diskuze vystoupil předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Lubomír Zaorálek, dále též bývalý náčelník generálního štábu Armády České republiky a bývalý předseda Vojenského výboru NATO gen. Petr Pavel nebo sociolog Václav Bělohradský. Činnosti bezpečnostních sborů a současně tedy také Hasičského záchranného sboru České republiky byla věnována samostatná část konference.
Další řízená diskuze se zaměřila na vývoj bezpečnostního systému České republiky od historie, konkrétně roku 1989, do současnosti a jeho další směřování. Panelové diskuze se účastnili Jan Beroun, ředitel Vojenského zpravodajství, Michal Koudelka, ředitel Bezpečnostní informační služby, Marek Šimandl, ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace, náměstek policejního prezidenta Jaroslav Vild, poslankyně Helena Válková a též i zástupce Hasičského záchranného sboru České republiky František Vavera. Během panelové diskuze se řešily kromě jiného otázky potřeby bezpečnostní strategie pro Českou republiku, vývoj integrovaného záchranného systému nebo úroveň adaptace Česka na nové bezpečnostní prostředí a hrozby. Ze strany ředitelů všech zpravodajských služeb zazněla zejména hrozba mezinárodního terorismu, extremismu či kybernetické hrozby. Pro Hasičský záchranný sbor České republiky v rámci obecné diskuze byla vyslovena mimo jiné hrozba sucha (jak z důvodu možnosti vzniku požárů, zejména lesních, či nedostatku vody) a nových technologií (např. hašení baterií elektromobilů).
Závěrečný blok konference se následně věnoval problematice nových technologií jako zdroje budoucích hrozeb a možnosti obrany proti nim. Probíranými tématy byla připravenost České republiky na konflikty v rámci kyberprostoru, umělá inteligence či využití potenciálu tuzemských vyspělých technologií.
plk. doc. JUDr. František VAVERA, Ph.D., LL.M., foto archiv Střediska bezpečnostní politiky FSV UK