Časopis 112 ROČNÍK XII ČÍSLO 3/2013
V části věnované POŽÁRNÍ OCHRANĚ analyzujeme zásah na rozsáhlý požár v areálu bývalého cukrovaru v Zákolanech, uvádíme některé skutečnosti z oblasti paprskové optiky a seznamujeme se specifiky zajištění hasicí schopnosti a provozuschopnosti stabilních hasicích zařízení. V bloku IZS informujeme o průběhu VIII. kongresu Medicína katastrof, upozorňujeme na vydání nové publikace Chemická služba a představujeme jednotku podnikových hasičů Letiště Vodochody, a.s. Závěry konference Ochrana obyvatelstva 2013 a historické okénko věnované ochraně zvířat před účinky bojových chemických látek najdete v části zaměřené na OCHRANU OBYVATELSTVA. V bloku KRIZOVÉ ŘÍZENÍ přinášíme informaci o připravovaném cvičení orgánů krizového řízení ZÓNA 2013, seznamujeme s výsledky projektu FOCUS, jako i s úkoly, které v oblasti krizového řízení plní Ministerstvo financí. V závěrečném bloku přinášíme základní údaje o zahraniční spolupráci HZS ČR v roce 2012 a seznamujeme s projektem Otavský plamínek.
Blíží se doba, kdy se opět naplno rozběhnou soutěže v požárním sportu na všech úrovních, nevyjímaje požární útoky mladých hasičů.
Připomeňme si, že pravidla požárního sportu (pravidlo 47, odstavec 10, Nářadí pro požární útok), předepisují, mimo jiné, použít při soutěžích dospělých a dorostu přetlakový ventil nastavený na maximální tlak 1,2 MPa (12,0 bar). Pro soutěže dětí je stanovena hodnota tlaku na 0,3 MPa (3,0 bar).
Dále je v pravidle 48 Nářadí, odstavci 4 uvedeno: „Pro zvýšení bezpečnosti disciplíny požární útok se od data, které stanoví MV-generální ředitelství HZS ČR, v pravidlech nově zavádí povinné použití přetlakového ventilu.“
Právě toto pravidlo, ale také připomínky některých všímavých vedoucích mladých hasičů (např. z SDH Čimelice, okr. Písek), mne přiměly k napsání tohoto článku.
V minulých letech jsem uveřejnil v Hasičských novinách a časopise 112 několik článků o funkci a činnosti přetlakových ventilů při jejich použití. Je potřeba mít stále na paměti, že se jedná pouze o klasický přetlakový ventil, bez jakékoliv úpravy. Je pouze nastaven a zaaretován na určené hodnotě tlaku. Tento ventil, ať již tuzemské nebo zahraniční výroby (např. AWG), byl zkonstruován na eliminování případného tlakového rázu v hadicovém vedení s cílem zabránit poškození hadic nebo čerpadla. Jinou funkci nemá a neumí. Pokud se ventil použije v praxi, vkládá se do dopravního vedení vždy za první výtlačnou hadici prvního stroje. Umístění přímo na stroji, jak tomu je při soutěžích, považuji za nešťastné řešení. Dojde-li k tlakovému rázu, není dostatek prostoru k vyrovnání tlakových vln. Dalším negativem je jeho pevné nastavení a zaplombování. Po použití ventilu je vždy potřeba povolit seřizovací mechanismus na nejnižší hodnotu tlaku a tím uvolnit předpětí pružiny. Pokud zůstává pružina stále pod zátěží, dochází časem k její únavě a změně její charakteristiky. To se pak projeví v činnosti ventilu. Také je potřeba zmínit hysterezy tohoto hydraulického prvku (Hystereze - fyzikální jev, kdy se účinek zpožďuje za příčinou). V minulosti byl přetlakový ventil AWG upraven ve společnosti THT Polička, s.r.o., jako “omezovač výkonu pro požární stříkačku PS 12”. V praxi se však nikdy nepoužil z důvodů, které jsem uvedl v předchozích článcích.
Pokud při plnění dopravního a útočného hadicového vedení nedojde ke zmiňovanému tlakovému rázu (např. zauzlování hadic, ponechání uzavřeného rozdělovače apod.), je nutné počítat s tím, že tlak vody v hadicích bude vyšší, než je nastavená hodnota na ventilu. Ventil na tento pozvolný nárůst tlaku nebude vždy reagovat. To se týká hlavně, jak jsem zmínil v úvodu, mladých hasičů. V mnohých případech používají, i když to pravidla výslovně zakazují, upravené stříkačky svých starších kolegů. V takovém případě je nebezpečí úrazu ještě mnohem, mnohem vyšší. Přesně tak, jak je v pravidle 48, odst. 4 uvedeno, jedná se pouze o zvýšení bezpečnosti disciplíny, nikoliv o její plné zajištění.
Ladislav CIGLER