Časopis 112 ROČNÍK XV ČÍSLO 5/2016

V bloku věnovaném POŽÁRNÍ OCHRANĚ analyzujeme zásah na únorový požár střechy historické budovy Národního muzea v Praze, přibližujeme chování tlakových lahví při tepelné expozici a možnosti jejich eliminace prostřelením a seznamujeme se závěry konference Červený kohout. V části zaměřené na IZS informujeme o průběhu cvičení SEQUANA 2016, jehož námětem byla likvidace následků povodní v Paříži, seznamujeme s oceněnými za nejlepší služby v nouzi, které byly poskytnuty prostřednictvím evropského čísla tísňového volání 112, s průběhem pracovní porady zástupců složek IZS, jejímž hlavním tématem byla likvidace požárů v přírodním prostředí v důsledku vlny vysokých teplot a sucha, informujeme o novinkách, které přináší aktualizace typové činnosti při poskytování psychosociální pomoci. Přínos spolupráce HZS hl. m. Prahy s ČČK, prezentace nových vzdělávacích programů a pomůcek pro preventivně výchovnou činnost jsou tématy části časopisu zaměřené na oblasti OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ.  

V nočních hodinách 12. února 2016 došlo k požáru střechy historické budovy Národního muzea v Praze na Václavském náměstí. Vzhledem k významu památkově chráněné budovy byl vyhlášen zvláštní stupeň požárního poplachu. Na likvidaci požáru se podílelo celkem 135 hasičů z 18 jednotek PO.

Popis objektu

Budova Národního muzea byla postavena v letech 1885 až 1890 podle plánů architekta Josefa Schulze a je typickou ukázkou české novorenesance, inspirované vzory francouzského klasicismu. Slavnostně otevřena byla 18. května roku 1891. Historický a umělecký význam budovy Národního muzea byl zhodnocen jejím zařazením mezi 33 národních kulturních památek v roce 1962. Budova působí monumentálně už svými rozměry. Délka v průčelí je 104 m, šířka budovy 74 m a výška od vodní hladiny fontány až po vrchol kopule je 69 m. V době jejího dokončení bylo k dispozici 39 výstavních sálů a počet místností byl 235. Celková rozlehlost objektu je zvýrazněna dvěma vnitřními nádvořími. Navzdory impozantní celkové výšce, sedm nadzemních a dvě podzemní podlaží působí poměrně skromně. Ale zdání klame. Stačí si představit, že lešení postavené za účelem nynějších oprav čítá čtrnáct poschodí.

Druhou světovou válku ustála hlavní budova vcelku bez vážných následků, zásah jedné letecké pumy 7. května 1945 do středního traktu nezpůsobil příliš vážné devastace. V roce 1968 bylo průčelí zasaženo mnoha střelami ze zbraní sovětských vojsk, údajně opětujících palbu z oken muzea. Přes sofistikované restaurátorské práce jsou tyto jizvy na pískovcových pilířích, sochách a výzdobě fasády dodnes patrné. Statika byla narušena začátkem 70. let při výstavbě trasy A pražského metra, kdy musel být vestibul a některé stěny lépe vyztuženy. Snad největší pohromou pro stav budovy bylo otevření severojižní magistrály v roce 1978, která ji nejenom fyzicky oddělila od Václavského náměstí, ale též se na ní dodnes podepisují následky hluku, vibrací a exhalací.

Konstrukci nosných stěn paláce tvoří masivní kamenno­ cihelné zdivo, zvnějšku opláštěné hořickým pískovcem. Vnitřní prostory jsou bohatě zdobeny šesti druhy mramoru a stropy výstavních sálů zdobí mnohé fresky a výmalby. Půdní prostory, kde je skladba stěn smíšená s prvky zdiva a dřevěných sendvičů, byly ve 40. letech přestavěny na kanceláře a různé sklady. Střešní konstrukci tvoří dřevěné krokve pobité prkny, krytinu pak zčásti měděný plech doplněný šablonami z přírodní břidlice, pod nimiž je izolace z lepenky. Značná část střechy prostředního traktu mezi oběma nádvořími je prosklená. Z požárněbezpečnostních zařízení je instalována EPS a požární vodovod, obojí však z důvodu probíhajících generálních oprav nefunkční.

Historická budova jako celek nebyla za dobu své existence nikdy kompletně rekonstruována. Po důkladných přípravách byla uzavřena 8. července 2011 a sbírky přesunuty do vedlejší budovy bývalého Federálního shromáždění. Ukončení generální rekonstrukce je plánováno na podzim 2018.

Průběh zásahu

Dne 12. února 2016 v 01.31 hodin přijalo krajské operační a informační středisko HZS hl. m. Prahy (dále jen „KOPIS“) tísňové volání oznamující požár střechy historické budovy Národního muzea na Václavském náměstí. KOPIS okamžitě vyslal na místo jednotky zařazené v 1. stupni poplachového plánu ze stanice 1 Sokolská a stanice 3 Holešovice. Současně také velitelský vůz s velícím důstojníkem směny (dále jen „VDS“). Již během jízdy na místo zásahu viděli z Legerovy ulice hasiči plamenné hoření střešní konstrukce jižního traktu budovy muzea. VDS proto ihned informoval KOPIS o předpokladu potřeby většího množství jednotek PO. Po dojezdu před jižní trakt budovy na začátku Mezibranské ulice v 01.36 hodin vydal velitel čety stanice Sokolská příkaz k postavení AZ 37 a provedení rozvinutí dopravním vedením proudem B 75 po tomto automobilovém žebříku směrem jižní kopule v průčelí s rozdělovačem a dvěma útočnými proudy C 52. Vzhledem k okolnosti, že se před budovou nikdo nenalézal a nebyl jasný vstup do stavebně oploceného komplexu, byl vydán pokyn k výstupu po lešení, vyjma osádky koše AZ. Toto rozhodnutí bylo zásadní a později se ukázalo jako správné. Velení zásahu převzal VDS. Jako druhá se na místo v 01.37 hodin dostavila jednotka ze stanice Holešovice. Ta byla velitelem zásahu (dále jen „VZ“) pověřena provedením násilného vstupu hlavním vchodem od Václavského náměstí s cílem najít nejkratší vnitřní zásahovou cestu a po ní realizovat další dopravní vedení na střechu.

Mezitím KOPIS vyslalo na místo další jednotky ze stanic Krč, Strašnice, Smíchov, Chodov, Satalice, Petřiny a Radotín. Současně byl vyhlášen 3. stupeň požárního poplachu. O vzniklé události byl informován řídicí důstojník, ředitel HZS hl. m. Prahy a vyrozuměno bylo operační a informační středisko MV-generálního ředitelství HZS ČR a operační středisko krizového štábu Magistrátu hl. m. Prahy.

Vzhledem k okolnosti, že první dopravní vedení vody po AZ 37 dosáhlo úrovní koše pouze dvě podlaží pod konečnou úrovní lešení a dále byl proud veden po jeho konstrukci, požádal VZ o vyslání AZ 52. Jednotka ze stanice Holešovice provedla násilný vstup dveřmi hlavního vchodu. Uvnitř však bylo zjištěno, že tímto směrem zásah nebyl možný, neboť další cesty byly zcela zahrazeny provizorními bariérami z OSB desek. Po přibližně 10 minutách od zahájení zásahu se k VZ dostavil vrátný objektu, který upřesnil vnitřní cestu do podkroví bočním vstupem z Čelakovského sadů. Další nasazení jednotek PO bylo tedy směřováno touto vnitřní zásahovou cestou. Na místo zásahu se postupně dostavovaly další jednotky PO, které byly nasazeny převážně jako podpora útočných proudů jednotky ze stanice Sokolská a k dopravě nářadí do prostoru střechy. Jednotka ze stanice Strašnice přijala pokyn k vytvoření dalšího dopravního vedení po AZ 30. To se však záhy ukázalo jako nereálné, neboť z prostoru chodníku nebylo možné dosáhnout touto technikou ani do poloviny lešení. Teprve po rozebrání stavebního plechového oplocení byl tento automobilový žebřík ustaven přímo na nájezdovou rampu k hlavnímu vchodu, avšak v této fázi již nebyl využit pro dopravní vedení. Podobný problém se vyskytl i při použití AZ 52, který svým vyložením z prostoru magistrály na konstrukci lešení taktéž nedosáhl.

Po dosažení úrovně střechy a překonání balustrády zahájila jednotka ze stanice Sokolská hašení oběma útočnými proudy. V místě napojení sedlové střechy na rohovou věž s kopulí došlo již k celkovému prohoření střešního pláště, a proto rozhodl VZ o přesunutí těchto proudů do vnitřních prostor podkroví k dosažení maximálního efektu postupu prací. Od zasahujících hasičů tento krok vyžadoval vrcholné nasazení, což mělo v konečném důsledku rozhodující vliv na vzniklé škody. Ke zvýšení hasebního účinku použili hasiči na útočných proudech zpočátku smáčedlo.

Na základě informace od vrátného objektu, že by se uvnitř mohl nalézat jeden pohřešovaný dělník, byl zahájen intenzívní průzkum podkrovních prostor. Tato původně velmi nejasná informace byla po dojezdu zástupců stavební firmy dementována s tím, že se dělník patrně pouze zapomněl odhlásit. Postupně byly na střechu dopravovány ruční motorové pily a rozbrušovací agregáty a začaly práce na rozebírání střešního pláště. K tomuto účelu byl využit další AZ 30, který byl umístěn k bočnímu vchodu z Čelakovského sadů. Současně byly vytvořeny další tři dopravní vedení B 75 po konstrukci lešení a hasební práce probíhaly pěti útočnými proudy. Průběžně probíhal termokamerou průzkum zasažených částí střechy. K osvětlení místa zásahu byly instalovány přenosné LED lampy.

Štáb velitele zásahu

V průběhu první hodiny se na místo zásahu dostavil náměstek ředitele HZS hl. m. Prahy pro IZS a operační řízení, ředitel HZS hl. m. Prahy, velitel stanice Sokolská a také tisková mluvčí. Dále byl na místo vyslán řídicí důstojník MV-generálního ředitelství HZS ČR. Z přítomných funkcionářů byl zřízen štáb VZ obsahující také velitelku opatření Policie ČR a inspektora provozu ZZS hl. m. Prahy. Na místě zásahu byly zřízeny dva úseky. Porada štábu proběhla v 03.20 hodin a následně v 04.00 hodin. V další fázi se dostavili i generální ředitel Národního muzea a tajemník bezpečnostní rady Magistrátu hl. m. Prahy. Letecká služba Policie ČR nabídla cestou OPIS MV-GŘ HZS ČR k využití vrtulník s termovizí k průzkumu místa zásahu ze vzduchu. Tato nabídka byla využita a průzkumný let absolvoval řídicí důstojník. Zjištěné informace o celkové situaci předal VZ. S ohledem na intenzívní pohyb zásahové techniky provedla Policie ČR kompletní uzávěru obou směrů magistrály pro veškerou dopravu.

Přítomný vrátný se při pohybu v horních patrech budovy nadýchal zplodin hoření, proto byl předán zdravotníkům k ošetření. Pro zajištění pitného režimu a stravy byla krizovým štábem Magistrátu hl. m. Prahy aktivována výjezdová skupina ČČK, jež na místě poskytovala všem zasahujícím teplé nápoje a stravu. Případ vzbudil velký zájem médií, která byla průběžně informována tiskovou mluvčí a VZ.

Dodávka hasební vody

Ačkoli vyslalo KOPIS v počáteční fázi zásahu na místo kromě dvanácti požárních družstev i sedm velkokapacitních cisteren, v zájmu zajištění dostatečného množství hasební vody bylo aktivováno i devět jednotek SDH obcí (městských částí) Dubeč, Horní Měcholupy, Satalice, Řepy, Březiněves, Běchovice, Kunratice, Kolovraty, Dolní Měcholupy. Jako záloha byly dislokovány jednotky SDH městských částí Letňany a Lipence. S ohledem na počet zasahujících jednotek PO na místě zásahu byl vyhlášen zvláštní stupeň požárního poplachu. Byť se v konečném důsledku může zdát aktivace takového množství zasahujících jako předimenzovaná, je však nutno stále brát v úvahu význam památkově chráněného objektu, jeho velikost a charakter. Pro doplňování cisteren byl na začátku Mezibranské ulice osazen podzemní hydrant s dostatečnou vydatností.

Likvidace požáru

Díky příkladnému nasazení zasahujících jednotek se podařilo zabránit dalšímu šíření požáru a po několikahodinovém rozebírání střešní konstrukce, podhledů a částečně i příček v podkroví bylo možné v 03.28 hodin oznámit lokalizaci požáru. Ihned po lokalizaci požáru bylo zahájeno vyšetřování příčiny vzniku požáru v součinnosti s příslušníky oddělení zjišťování příčin vzniku požárů (dále jen „ZPP“) a Policie ČR – odbor kriminalistické techniky a expertiz (dále jen „OKTE“). Místnost, odkud se pravděpodobně požár rozšířil, byla ponechána ve střeženém režimu příslušníky Policie ČR až do dalšího šetření. Zároveň byly postupně odesílány jednotky SDH obcí. V 04.50 hodin byl zprovozněn jeden jízdní pruh pro MHD ve směru Nuselský most a v 05.47 hodin dva pruhy pro veškerou dopravu. V 07.00 hodin začalo střídání zbylých jednotek PO příslušníky směny A. V 07.42 hodin přebral velení zásahu VDS směny A. Předběžná škoda nebyla ZPP stanovena a došetření bylo naplánováno na příští den od 09.00 hodin za přítomnosti expertů z OKTE a služebního psa na vyhledávání akcelerantů.

V dopoledních hodinách se na místo zásahu dostavil generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš, ministr kultury Daniel Herman a primátorka hl. m. Prahy Adriana Krnáčová. Jednotky ze stanic Sokolská a Holešovice vyhledaly a dohasily zbývající ohniska a zkontrolovaly průduchy v budově. Vyšetřovací skupina pořídila z AZ 52 fotodokumentaci místa zásahu, které bylo ve 12.47 hodin předáno stavbyvedoucímu.

Příčina vzniku požáru

Příslušníci ZPP HZS hl. m. Prahy provedli ve spolupráci s Policií ČR, místním oddělení Nové Město, Služby kriminální policie a vyšetřování Praha I, OKTE, Kriminalistickým ústavem Praha a psovodem se psem na zjišťování akcelerantů došetření na místě zásahu. Bylo zjištěno, že požár vznikl v podkroví jihozápadní části objektu. Požárem byla zničena střešní krytina, nosné i nenosné trámy střechy, omítka stěn a stropů na asi 200 m². Dále byly zplodinami hoření očazeny výmalby stěn a stropů v místnostech a na chodbách asi 30 metrů na obě strany od místa požáru. Pes s výcvikem na zjišťování akcelerantů neprovedl na místě žádné pozitivní značení. Bylo odebráno 18 stop a vzorků, které budou předmětem zkoumání v OKTE Praha a Kriminalistickém ústavu Praha. V místě vzniku požáru (kriminalistickém ohnisku požáru) byly nalezeny zbytky malého přenosného plastového rozvaděče 400/230 V, který byl požárem zničen. Rovněž tam byly nalezeny zbytky mobilního filtru pevných částic, kterým byly z ovzduší odsávány poletující částice azbestu. Jako příčina vzniku požáru byla stanovena technická závada na jednom z výše uvedených zařízení, přičemž do doby zpracování tohoto článku byla ještě podrobována expertiznímu zkoumání v OKTE.

Výše škod byla na místě odhadnuta na přibližně 10 milionů Kč. V současné době podle sdělení majitele objektu a stavební firmy provádějící rekonstrukci bude škoda nižší, vzhledem k rozsahu plánované rekonstrukce budovy (značná část poškozených částí byla určena k odstranění nebo výměně).

Specifika zásahu

Pozitiva
- vysoké nasazení zasahujících hasičů, jež mělo za následek minimalizaci rozšíření požáru a škod,
- nadstandardní spolupráce s vedoucími složek IZS,
- pohotová mobilizace jednotek SDH obcí,
- nízké následné škody od hasební látky, došlo k minimálnímu poškození výmaleb a fresek ve výstavních sálech,
- nedošlo k žádnému zranění zasahujících hasičů,
- zajištění nápojů a stravy výjezdní skupinou ČČK,
- dostatek hasební vody, použití smáčedla.

Negativa
- problematické ustavení výškové techniky, chybějící nástupní prostory,
- komplikace v radioprovozu, způsobená spuštěním konverze na jedné z digitálních radiostanic,
- velmi složitá orientace v interiéru objektu, způsobená mnoha bariérami, stavebními uzávěrami a ochrannými překryty z OSB desek,
- nedostatek vstupních informací od ostrahy objektu,
- vlivem generální rekonstrukce naprostá změna podmínek a nemožnost využití dokumentace zdolávání požárů.

npor. Mgr. Miloš NĚMEC, mjr. Bc. Milan MALINA,  foto prap. Radek KRAHULÍK, prap. Jan KOSTÍK,  HZS hl. m. Prahy
 

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook