Časopis 112 ROČNÍK XVIII ČÍSLO 3/2019

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA vás seznámíme s Koncepcí požární prevence 2018-2021. Opět přinášíme článek poskytnutý vyšetřovateli příčin vzniku požáru. Tentokrát o dynamice požáru komplexního prostoru z jejich pohledu. Dále v rubrice najdete informaci o 15. aktuálním vydání souhrnu metodických předpisů pro činnost jednotek požární ochrany V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dočtete, jakým způsobem se účtují zásahy u dopravních nehod prováděné jednotkami požární ochrany. V rubrice OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ informujeme o průmyslu 4.0 a jeho dopadu na ochranu obyvatelstva a moderní technologie v ochraně obyvatelstva. Téma bylo projednáváno na mezinárodní konferenci Ochrany obyvatelstva s podtitulem Nebezpečné látky 2019. Představujeme výsledky činnosti Výboru pro civilní a nouzové plánování za rok 2018. V INFORMACÍCH si přečtete, jak dopadl 10. ročník projektu „Sparta vzdává hold“, který je věnován členům všech jednotek IZS, kteří v rámci výkonu služby přišli o život. 

Hlavním posláním požární prevence je vytvářet účinnou a společensky prospěšnou ochranu před vznikem požárů a jejich šířením. Koncepce požární prevence představuje zásadní dokument, který upravuje vývoj této oblasti do roku 2021.

Nastavení cílů HZS ČR v oblasti požární prevence vychází z vytyčeného globálního cíle, který je rozpracován do pěti samostatných strategických cílů.

Strategický cíl 1 - Změny v navrhování požární bezpečnosti staveb
Současné trendy ve výstavbě jsou charakterizovány stále vyššími požadavky investorů na uživatelský, provozní a bezpečnostní komfort staveb a na jejich variabilní využití. To přináší komplikace v odpovídajícím zajištění požární bezpečnosti, zejména u multifunkčních staveb a inteligentních budov.

Národní systém souboru norem požární bezpečnosti staveb (PBS)   řady ČSN 73 08xx vychází ze základní filosofie doby svého vzniku, tedy ze 70. let minulého století, tj. mimo jiné chránit i veškerý soukromý majetek. Změna prostředí v České republice se promítá do tohoto systému dílčími změnami. Používání souboru norem PBS v současné projekční praxi je značně komplikované a nepřehledné. Pro správnou aplikaci souboru norem PBS je třeba mít velký rozsah znalostí nejenom v daném oboru, ale také znát historické souvislosti a postupný vývoj jednotlivých norem souboru PBS.

Roztříštěnost regulatorních požadavků na zajištění odpovídající úrovně požární bezpečnosti staveb napříč souborem norem PBS je charakteristická tím, že konkrétní požadavek pro specifickou oblast je řešen per partes v různých normách souboru PBS a často odlišně, nikoli komplexně na jednom místě.

Následné posuzování projektů v rozsahu požárně bezpečnostního řešení, v rámci výkonu státního požárního dozoru, je náročné zejména z hlediska úrovně odborných znalostí posuzovatele a zabírá velké množství času, což značně limituje pružnost státní správy. Kvůli nejednoznačnosti souboru norem PBS tak dochází k nejednotnému výkonu státní správy v ČR, čímž může docházet k ohrožení naplnění zásad legitimního očekávání adresáta státní správy.

Splnění tohoto strategického cíle je podmíněno trojicí specifických cílů, díky kterým bude možné provést požadované změny v dané oblasti:
1. vytvoření konceptu nového systému navrhování bezpečnosti staveb v ČR,
2. navržení systému dohledu a spolutvorby nových norem souboru norem PBS,
3. zvýšení úrovně srozumitelnosti stávajícího souboru norem PBS.

Nejrozsáhlejší oblast představuje vytvoření konceptu nového systému navrhování bezpečnosti staveb v ČR. S ohledem na objem práce byla zadána veřejná zakázka s názvem „Analýza bezpečnostních přístupů v oblasti navrhování požární bezpečnosti staveb a návrh řešení pro ČR“. Primárním cílem je zhodnocení přístupu v dané oblasti ve vybraných státech světa, včetně identifikace nedostatků stávajícího systému v ČR. Výstupy z analýzy budou k dispozici v polovině roku 2020 a následně budou získané poznatky implementovány do tohoto strategického cíle.

Druhý specifický cíl – navržení systému dohledu a spolutvorby nových norem souboru norem PBS se průběžně daří plnit již nyní, zejména v oblasti podpory získávání finančních prostředků či čerpání informací z bezpečnostních výzkumů, zvláště v oblasti požární bezpečnosti staveb a vlastností vybraných stavebních materiálů. Tyto cenné informace pak slouží jako podklad pro změny, revize či tvorbu nových norem z oblasti požární bezpečnosti. V dosavadním průběhu řešení také došlo k prohloubení spolupráce s akademickou obcí a jejímu zapojení do procesu sdílení informací z oblasti vědy a jejich následnou implementaci do nových norem souboru PBS. Již před schválením nové koncepce požární ochrany docházelo ke sběru informací problematických ustanovení norem souboru PBS. V rámci plnění tohoto specifického cíle již proběhla jednání, na základě kterých by se systémově do této oblasti měla zapojit Česká agentura pro standardizaci (ČAS), která v ČR zajišťuje tvorbu a vydávání norem.

V rámci plnění třetího specifického cíle – zvýšení úrovně srozumitelnosti stávajícího souboru norem PBS již proběhla jednání s ČAS ve věci vytvoření databáze problematických ustanovení norem souboru PBS, včetně portálu pro možné dotazování na aplikaci norem. Již je rozpracován návrh nových podmínek připomínkování souboru norem PBS a také nové zásady pro jejich tvorbu.

V současné době se ukazuje téma změn přístupu v oblasti povolování stavebních záměrů jako velice aktuální – viz připravovaná rekodifikace veřejného stavebního práva, jehož záměrem je maximálně zrychlit proces povolování staveb. Požadavek rychlosti řízení však není možné nadřadit nad zásadu materiální pravdy, podle níž je správní orgán povinen zjistit skutečný stav věci, jež je předpokladem zákonnosti a správnosti jeho rozhodnutí. Z uvedeného vyplývá, že bude nutné provést úpravy i v oblasti navrhování a posuzování požární bezpečnosti staveb a je dobře, že tyto práce již byly v roce 2018 zahájeny.

Strategický cíl 2 – Úpravy Statistického sledování událostí
Statistické sledování událostí (SSU) je nedílnou součástí činnosti HZS ČR. Zmocnění ke sběru a analyzování dat z oblasti mimořádných událostí se zásahem jednotek požární ochrany vychází ze zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Cílem strategického cíle 2 je zefektivnění systému sběru dat z oblasti požárů a jejich následné větší uplatnění v rámci výkonu státního požárního dozoru, respektive požární prevence. Současný systém sice schraňuje obrovské množství informací, ovšem tyto informace jsou využívány v omezené míře, neboť jejich sběr nereflektuje nejnovější trendy a poznatky, především pak z oblasti stavební prevence. Je nutné podotknout, že systém SSU nebyl primárně projektován pro zaznamenávání velmi specifických dat požární prevence. Tato skutečnost byla jednou z iniciačních myšlenek pro realizaci strategického cíle.

Jak tedy vytěžit maximum informací ze současného systému a navrhnout adekvátní změny, které napomohou k celkovému zefektivnění a hlavně větší budoucí uplatnitelnosti dat? Odpověď je vcelku jednoduchá; je zapotřebí podrobit stávající systém kontrolním mechanismům a zhodnotit, které informace chceme nadále sledovat, co naopak zredukujeme, rozšíříme a hlavně, co zcela nově pojmeme a zavedeme. Velmi zjednodušeně lze předchozí větu chápat jako nastínění náplně strategického cíle 2. Jak již bylo uvedeno, odpověď na vyřčené otázky je jednoduchá, ovšem samotná realizace přináší mnohá úskalí. Necitlivá práce se statistickými daty může nenávratně poškodit zavedené časové osy a sledované trendy. Kaž­dá nově zavedená položka pak může být vyhodnocena až po pěti, lépe však sedmi letech jejího sledování, tím je tedy i značně oddálena možnost odhalení chyb a nedostatků. Je proto nezbytné, aby byl navrhovaný systém maximálně efektivní a do jisté míry i nadčasový. Samotný strategický cíl 2 je rozdělen na sedm dílčích cílů, které mají za cíl postupně stávající systém SSU zhodnotit a následně upravit. Aktuálně je realizována první fáze, což je analýza a vyhodnocení stávajícího stavu sledování údajů pro požární prevenci. Realizace toho dílčího cíle byla provedena v rámci pracovního týmu složeného z příslušníků HZS krajů a MV­-generálního ředitelství HZS ČR. Bylo využito dotazníkových šetření zaslaných všem HZS krajů, kde byly hodnoceny především jednotlivé sledované položky a zároveň statistické analýzy, které jsou podle těchto sledovaných položek zpracovávány. Důraz se kladl na vyhodnocení položek, které jsou v systému nejméně používány, a tudíž by mohly být v budoucnu zredukovány, popřípadě přeformulovány. Rovněž probíhají první rozvahy, jakým způsobem systém SSU obohatit o doposud nesledované oblasti, především z problematiky stavební prevence.

Další směřování strategického cíle 2 bude zaměřeno do oblasti pojmosloví a celkové přehlednosti sledovaných položek s předpokládaným termínem dokončení do konce roku 2019. Souběžně s tímto dílčím cílem budou probíhat práce na celkovém organizačním zajištění nově navrhovaného systému sběru a vyhodnocování dat pro potřeby požární prevence.

Strategický cíl 3 – Monitoring trendů s negativním vlivem na požární bezpečnost
S rozvojem vědy a techniky souvisí snahy o rychlé uvedení dosažených výsledků poznání do praxe. V této souvislosti vznikají a jsou zaváděny nové stavební materiály, výrobky, technologie a činnosti, s jejichž chováním však nejsou dostatečné zkušenosti, případně nejsou z těchto důvodů ani předpisově blíže ošetřeny. V důsledku toho vznikají určitá rizika, spojená s jejich nepředvídatelným chováním při požáru a s jejich možným negativním vlivem na požární bezpečnost. Celkové ztráty způsobené celosvětovými požáry, ať přímé či nepřímé, nejsou zanedbatelné. Vzniklé požáry totiž způsobují nejenom značné ekonomické ztráty, které lze ve většině případů nahradit, ale bohužel také ztráty na životech, zdraví a na životním prostředí, které jsou však nevratné a nenahraditelné.
Zdroj: www.uur.cz
Informace o vzniku globálních negativních trendů v oblasti požární bezpečnosti jsou nedostatečně sledovány. Jsou získávány zejména v rámci mezinárodní spolupráce mezi členy hasičských sborů a dále odborníky v oblasti požární ochrany, nebo s odvětvovým zaměřením (např. pojišťovnictví), a to pouze na základě dobrovolnosti.

Pracovní tým plnící koncepční práce na dosažení tohoto strategického cíle je z důvodu maximálního využití poten­ciálu a znalostí složen z odborníků z HZS krajů, příslušníků MV-generálního ředitelství HZS ČR, odborné veřejnosti, ale i odborníků z akademické půdy.

Cílem je vytvoření systému pro sběr využitelných informací o trendech s negativním vlivem na požární bezpečnost. A to především za účelem:

• včasného získávání informací k eliminaci negativních trendů v požární prevenci,
• využívání informací k regulaci chování prostřednictvím úpravy předpisů nebo k preventivně výchovné činnosti,
• využívání vědy a výzkumu k analyzování získaných informací a návrhů řešení k omezení identifikovaných rizik,
• aktivní zapojení požární prevence ve vybraných zahraničních organizacích.

V rámci plnění úkolů k dosažení tohoto strategického cíle zatím proběhla analýza stávajících systémů z oblasti monitorování trendů s vlivem na oblast požární prevence - Rapid Alert System for Non­ Food Products (RAPEX), Systém statistického sledování událostí (SSU), Systém stavebně technické prevence (SSTP), Comité Technique International de prevention et d‘extinction de Feu (CTIF), The Geneva Association (GA), Fire Information Exchange Platform (FIEP). Výsledkem analýzy bylo mj. zjištění, že nejvyšší míru uplatnitelnosti lze identifikovat v Systému stavebně technické prevence (v souladu se stavebním zákonem shromažďuje, sleduje a analyzuje závažné nebo opakující se vady ve výstavbě, kterým je potřeba ve veřejném zájmu předcházet a navrhuje opatření k zabránění jejich opakování), který je spravován Ústavem územního rozvoje, kde si však řešitelský tým uvědomuje, že jeho velkou slabinou je, že systém nezaručuje predikci negativních trendů v širším (tj. mezinárodním) měřítku. Z tohoto důvodu se řešitelský tým obrátil na odborné instituce působící v této oblasti za účelem možného zvážení zavedení podobné platformy na světové nebo alespoň evropské úrovni.

Dalším zjištěním bylo, že v rámci postupu pracovní skupiny bude potřeba užšího propojení se strategickým cílem 2 (úprava Statistického sledování událostí), zejm. při definování nově sledovaných položek zaměřených na negativní trendy v oblasti požární bezpečnosti staveb.

Na základě harmonogramu prací schválené koncepce požární prevence se pracovní skupina v blízké budoucnosti bude zaměřovat na návrh optimálního postupu pro sběr informací a dat o trendech s negativním vlivem na požární bezpečnost a jejich ukládání a bude stanovovat postup pro jejich vyhodnocení.

Strategický cíl 4 – Optimalizace metodického řízení
Výkon státní správy v oblasti požární prevence vyžaduje specifické a rozsáhlé znalosti zejména technického charakteru. K tomu jsou nezbytné znalosti předpisů, a to nejen s věcným obsahem, ale i procesních předpisů, jako je zejména správní řád, kontrolní řád, stavební zákon atp.

Metodické řízení na úseku požární ochrany je obsahově rozsáhlé a různorodé a současně se dotýká značného počtu osob. V této oblasti stále neexistuje dostatečná informační podpora, která by byla například zaměřena na výuku nových předpisů a odstraňování chyb z praxe.

Do metodického řízení na úseku požární ochrany je vedle příslušníků HZS ČR nutné zahrnout také další subjekty, které participují na informacích v oblasti požární ochrany, jako jsou osoby s odbornou způsobilostí na úseku požární ochrany nebo zvláštní požární dozor atd.

Souhrnným problémem celého metodického řízení na úseku požární ochrany je neexistence definice jeho pojmu. Tento pojem/proces není pevně ukotven v právním předpisu. Jde tak o pole působení, které je zásadním způsobem závislé na vzájemné pozitivní interakci dvou stran. Na jedné je ta, která metodicky řídí, pomáhá, usměrňuje, a na straně druhé ta, která metodické řízení přijímá. Pokud mezi těmito stranami dojde k informační disharmonii, přestává tok informací v rámci metodického řízení fungovat.

V rámci metodického řízení lze identifikovat několik problémů. Mezi hlavní patří již zmiňovaný přenos informací, kdy dochází k úmyslnému či neúmyslnému neinformování nebo předávání zkreslených informací. Negativní roli sehrává zejména častá změna předpisů, normativů nebo různé organizační změny v dotčených organizacích.

Z informací, které byly získány na základě několika dotazníkových šetření mezi zainteresovanými stranami, se jako možné řešení jeví vytvoření snadno dostupného informačního systému, který bude na jednom místě poskytovat relevantní informace ze všech oblastí požární prevence. Výhodou takového systému může být předávání kvalitních informací v optimálním čase až ke konečnému uživateli, a tím užívání jednotící metodiky věcné problematiky řídicího orgánu, tj. MV­-generálního ředitelství HZS ČR. Lze předpokládat, že existence uceleného souboru relevantních informací na jednom místě, s možností kontroly jejich přebírání, ovlivní všechny, kteří s informacemi na úseku požární ochrany pracují. Po splnění stanoveného strategického cíle může nově nastavený systém metodického řízení na úseku požární ochrany přinášet pozitiva ve smyslu, že informační proces bude jednoduchý, rychlý a kontrolovatelný a přinese zvýšení úrovně znalostí a s tím související zvýšení úrovně bezpečnosti.

Strategický cíl 5 - Změny předpisů, které upravují oblast požární prevence
Regulace, které upravují oblast požární prevence a vyplývají ze současných právních předpisů a normativních dokumentů na úseku požární ochrany, jsou filosoficky nastaveny správně, ale ne vždy reflektují současný stav ve společnosti. Množství novelizací, kterými dosud prošly, je činí nepřehlednými a pro všechny jejich uživatele/adresáty je obtížné se v takových předpisech dobře orientovat. Například zákon o požární ochraně byl ode dne nabytí své účinnosti 1. července 1986 již 19krát novelizován. Mnoho právních norem se v řešení problematiky požární prevence na úseku požární ochrany odkazuje na další právní předpisy, z nichž mnohé již zanikly anebo doznaly značných změn. Z toho důvodu je posláním strategického cíle 5 podklad pro změny předpisů, které upravují oblast požární prevence.

Nové regulace v požární prevenci by měly řešit ochranu veřejného zájmu, zvýšit osobní zodpovědnost právnických a podnikajících fyzických osob, odborné veřejnosti a občanů. Právní normy v požární ochraně by měly klást důraz na obnovení a prohloubení osobní zodpovědnosti, jako normálního stavu společnosti, nikoli jejího přenášení na stát. Regulace by měly mimo jiné zasáhnout zejména následující oblasti:

• stanovení a upřesnění charakteristik pro začleňování provozovaných činností podle míry požárního rizika, např. v případech chemických látek, využití atomové energie a alternativních energetických zdrojů,
• stanovení speciálních povinností ve zvláštních případech, např. průmyslových sdružených areálech, společných prostorách ve stavbách, bytových domech, památkových objektech, lesních porostech a u zdrojů vody pro hašení požárů,
• vydávání předpisů krajů a obcí při řešení požární ochrany,
• působnosti ústředních správních orgánů a jim podřízených útvarů, tak aby nedocházelo ke střetu kompetencí,
• problematika požárně bezpečnostních zařízení,
• odborná způsobilost osob v požární ochraně,
• právní úpravy účinných vynucovacích opatření k vymahatelnosti nastavených pravidel.

Řešení strategického cíle 5 musí vycházet v prvé řadě z analytických podkladů a zjištění ve zmíněných oblastech. Současně musí zahrnovat výsledky řešení strategických cílů 1 až 4. Následovně budou identifikovány konkrétní nedostatky a navržena možná řešení. Návrhy bude nezbytné podrobit veřejné diskusi nejen v řadách odborné veřejnosti. Tyto podklady pak budou východiskem pro novou právní úpravu.


KOLEKTIV AUTORŮ ODBORU PREVENCE, MV­-generální ředitelství HZS ČR

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook