Časopis 112 ROČNÍK XIX ČÍSLO 7/2020
V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA si můžete přečíst, jaká rizika představují požáry tržnic. Můžeme protipožární systémy instalované ve vojenské technice považovat za PBZ? Jaké byly výsledky simulovaného požáru varny pervitinu? Dále o analýze požárů dětí předškolního věku. Ve Zlínském kraji byly otevřeny dvě nové stanice. O poznatky z mezinárodní spolupráce hasičů při zdolávání MU v chemickém průmyslu se podělili příslušníci z HZS SČK. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM přinášíme informace o výcviku práce na vodě. Jak dopadly zkoušky kynologů v sutinovém vyhledávání, se dočtete v následujícím článku. Po dvou letech proběhlo zasedání TRINS. V rubrice OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ si přečtete o modernizaci infrastruktury JSVV v zónách havarijního plánování JE. Následně pak o využití přístroje FIDO X3. V rubrice INFORMACE vás pozveme na druhé setkání hasičů pod Řípem. Ze Znojma je další „hasičská rodina“ kterou vám představíme. Následují anotace vysokoškolských prací.
- OBSAH č. 7/2020 ROČNÍKU XIX
- Požáry tržnic představují pro hasiče stále velké riziko
- Kontroly protipožárních systémů ve vojenské technice
- Simulovaný požár varny pervitinu
- Analýza požárů způsobených dětmi předškolního věku
- Slavnostní den s otevřením dvou stanic ve Zlínském kraji
- Požárně bezpečnostní zařízení
- Mezinárodní spolupráce hasičů při zdolávání mimořádných událostí v chemickém průmyslu
- Hasiči z Českolipska absolvovali výcvik na Máchově jezeře
- Atesty kynologů v sutinovém vyhledávání
- Výroční zasedání Transportního informačního a nehodového systému
- Modernizace infrastruktury jednotného systému varování a vyrozumění v zónách havarijního plánování jaderných elektráren
- Využití přístroje FIDO X3 v chemické laboratoři Institutu ochrany obyvatelstva
- Druhé setkání hasičů pod Řípem
- Hasí celá rodina
Lze považovat protipožární systémy instalované ve vojenské technice za požárně bezpečnostní zařízení?
Téměř 35 let uplynulo od vydání zákona o požární ochraně. Aplikační praxe přinášela mnoho podnětů, které se následně v průběhu let řešily v jeho novelizacích. Přesto se nepodařilo vyřešit zdaleka vše. Důkazem je i dotaz Ministerstva obrany, který se týkal protipožárních systémů instalovaných ve vojenské technice. Podstatou dotazu bylo, zda je lze považovat za požárně bezpečnostní zařízení (PBZ) ve smyslu zákona o požární ochraně, potažmo ve smyslu definice uvedené ve vyhlášce o požární prevenci.
Konkrétně šlo o odbornou kvalifikaci osob pro provádění kontrol hasicích zařízení ve vojenské technice, a to v kolovém bojovém vozidle pěchoty, typ PANDUR II 8×8, s pevně zabudovaným protipožárním systémem. V těchto vozidlech jsou dnes nainstalovány dva nezávisle fungující protipožární systémy, které chrání vozidlo a posádku před nebezpečím požáru. První systém je protipožární a druhý protivýbušný. Protipožární systém je instalován v bojovém vozidle jako pevná instalace určená pro detekci a automatické uhašení ohně vznikajícího v motorovém prostoru. Protivýbušný hasicí systém je pevnou instalací určenou pro detekci ohně vznikajícího v posádkovém prostoru v momentě jeho vzniku a slouží i k jeho okamžitému uhašení. Systém se snadno používá, sám se monitoruje a pracuje automaticky.
Abychom mohli jednoznačně odpovědět, bylo nutné začít rozborem samotné definice PBZ. Podle úvodního paragrafu vyhlášky o požární prevenci, který definuje základní pojmy, se jedná o systémy, technická zařízení a výrobky pro stavby podmiňující požární bezpečnost stavby nebo jiného zařízení. U PBZ, kromě výrobků stanovených podle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, lze instalovat a používat pouze schválené druhy těchto zařízení. U vyhrazených druhů PBZ jde o zařízení, u kterých jsou kladeny zvláštní požadavky na projektování, montáž, provoz, kontrolu, údržbu a opravy PBZ, včetně způsobu prokazování jejich provozuschopnosti. Mezi ně patří mimo jiné zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu (např. stabilní nebo polostabilní hasicí zařízení). Definice, kromě vymezení PBZ jako takového, tedy určuje i prostor, kde mohou být tato zařízení instalována. Jedná se primárně o stavby, ale také o jiná zařízení. A právě tato poslední část věty, která se týká „jiných zařízení“, se stala podstatou pro zformulování zmíněného dotazu. Jinak řečeno, pouhá definice PBZ nám odpověď nenabídla, spíše naopak.
Kontury odpovědi lze ovšem nalézt již v navazujícím paragrafu vyhlášky o požární prevenci, a to bez ambice vytvářet sofistikované právní rozbory. V tomto paragrafu je uvedeno, že množství, druhy a způsob vybavení prostor a zařízení věcnými prostředky požární ochrany a PBZ vyplývá z požárně bezpečnostního řešení stavby, nebo z obdobné dokumentace, která je součástí projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem podle zvláštního právního předpisu (PBŘ), nebo je tak stanoveno v jiném právním předpisu. Jiným právním předpisem, jak je uvedeno ve vyhlášce o požární prevenci v poznámce pod čarou, je například vyhláška č. 102/1995 Sb., o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (zrušena vyhláškou č. 301/2001 Sb.). V platné právní úpravě jde v současné době např. o vyhlášku č. 341/2014 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, kde jsou v příloze č. 12 uvedeny mimo jiné požadavky na vybavení některých vozidel hasicím přístrojem, tj. vyhrazeným věcným prostředkem požární ochrany. Uvedený paragraf lze tedy chápat jako rozšíření základní definice PBZ, a to ve smyslu vazby na PBŘ nebo na jiný právní předpis.
S ohledem na meritum dotazu a z uvedeného bylo možné koncipovat odpověď tak, že víceúčelový kolový bojový transportér Pandur nelze brát jako stavbu, a pokud neexistuje žádný jiný právní předpis, ze kterého by vyplýval požadavek na vybavení tohoto typu vozidla jakýmkoli PBZ, tedy i stabilním hasicím zařízením, nemůže být chápáno toto technické zařízení ve vozidle jako PBZ ve smyslu vyhlášky o požární prevenci a nemohou být tedy na něj aplikovány požadavky této vyhlášky, včetně prokazování provozuschopnosti PBZ v něm instalovaných.
Závěrem lze konstatovat, že při procesu tvorby nových právních předpisů v oblasti požární ochrany, který v současnosti probíhá, musí být kladen důraz mimo jiné i na jednoznačnost a přesnost formulovaných požadavků. A právě tento dotaz snad přispěl i k tomu, abychom na to nezapomínali. Zda se nám to podaří, ukáže čas. Pomyslným lakmusovým papírkem může být v budoucnu i to, že se sníží počty podobných dotazů na minimum.
plk. Ing. Bc. Pavel TUČEK, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto Jana DECKEROVÁ, Armáda ČR