Časopis 112 ROČNÍK XX ČÍSLO 12/2021
V prosincovém čísle časopisu si můžete přečíst rozbor požáru budovy v Moravském Písku. Seznámíme vás s výsledky soutěže Ankety Dobrovolní hasiči roku 2021. Jaká témata se řešila na konferencích, Ochrana obyvatelstva 2021 a Červený kohout 2021, o tom se dočtete následně. Přečtěte si, jak probíhala online výuka Institutu ochrany obyvatelstva v mezinárodním měřítku. Také se dočtete o činnosti a náplni Správy státních hmotných rezerv, se kterou Hasičský záchranný sbor České republiky spolupracuje. A jaké mimořádné události řešené na úrovni Evropské unie přinesly podzimní měsíce? Konec roku je spojen už tradičně s Nadací policistů a hasičů.
V aule Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO) od 26. do 27. října 2021 proběhl jubilejní XX. ročník mezinárodní konference Ochrana obyvatelstva – Nebezpečné látky 2021. Hlavním tématem byl krizový management a ochrana obyvatelstva za pandemie.
Letošní ročník konference organizátoři rozdělili na několik odborných sekcí: zkušenosti záchranných složek s pandemií covidu-19, mimořádné události s výskytem nebezpečné látky, krizové řízení v podniku z pohledu pandemie, humanitární panel v době pandemie nebo vzdělávání v ochraně obyvatelstva. Pořadateli sympozia byly Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB-TUO a Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, z.s., spolu s Ministerstvem vnitra-generálním ředitelstvím HZS ČR.
V úterý 26. října 2021 po úvodních slovech doc. Ing. Viléma Adamce, Ph.D., z VŠB-TUO, rektora VŠB-TUO prof. RNDr. Václava Snášela, CSc., děkana Fakulty bezpečnostního inženýrství VŠB-TUO doc. Ing. Jiřího Pokorného, Ph.D., MPA, generálního ředitele HZS ČR genmjr. Ing. Vladimíra Vlčka, Ph.D., MBA, a prezidentky Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, z.s., Ing. Lenky Černé vystoupil s přednáškou, již připravil společně s plk. Ing. Kateřinou Blažkovou, Ph.D., „Krizové řízení v pandemické krizi“ genmjr. Ing. Vladimír Vlček, Ph.D., MBA. Obsahem prezentace bylo hodnocení bezpečnostního systému České republiky a systému krizového řízení, identifikace nedostatků v právním prostředí, kompetencích a komunikačních mechanismech. Generální ředitel HZS ČR dále specifikoval mimořádné úkoly HZS ČR při zvládání pandemické krize, a to včetně nezbytnosti připravenosti zdrojů. Ze závěrů generálního ředitele HZS ČR vyplývá, že z hlediska bezpečnostního systému České republiky a systému krizového řízení je základem dodržování jeho zakotvených principů a kompetencí a také aktualizace plánovací dokumentace na všech úrovních. Naopak v právním prostředí by se měla zrevidovat krizová opatření, posílit kompetence hejtmanů a zakotvit klíčové části statutu Ústředního krizového štábu do zákona. Zároveň upozornil na nesystémovost pandemického zákona v soustavě krizového řízení a dalších ad hoc řešení. Co se týče kompetencí a komunikačních mechanismů, měla by být zřízena nezávislá odborná skupina pro oblast zdravotnictví například v podobě nového výboru Bezpečnostní rady státu a měly by se standardizovat komunikační toky na všech úrovních. Nezbytná je také připravenost sil a prostředků pro plnění mimořádných úkolů a analýza lokální situace. „ Práce, kterou vykonal HZS ČR v době pandemie pro občany České republiky, byla masivní. Pokud pomineme zdravotnický systém, tak žádná jiná složka v tomto státě neudělala tolik jako HZS ČR, který k tomu není primárně určen,“ konstatoval během přednášky generální ředitel HZS ČR Vlček.
Po dopolední přestávce představil „Koncepci ochrany obyvatelstva do roku 2025 s výhledem do roku 2030“ ředitel Institutu ochrany obyvatelstva MV-generálního ředitelství HZS ČR Mgr. et Mgr. František Paulus, Ph.D. Tento dokument se zabývá systémem prevence, připraveností a odezev vůči mimořádným událostem a krizovým situacím, jejichž cílem je ochrana životů, zdraví, majetku a životního prostředí. Ochrana obyvatelstva pokrývá hrozby nevojenského i vojenského charakteru a je úkolem nejen státních orgánů, orgánů územních samospráv, právnických a podnikajících fyzických osob, ale také úkolem samotných občanů.
Zástupkyně sekce prevence a civilní nouzové připravenosti MV-generálního ředitelství HZS ČR pplk. Ing. Jana Kuklová se pro změnu věnovala „Aktualizaci vyhlášky č. 226/2015 Sb.“. Jelikož aplikační praxe ukázala na nedostatky vyhlášky o zásadách pro vymezení zóny havarijního plánování (ZHP) a postupu při jejím vymezení a o náležitostech obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho struktuře, došlo k několika opravám. Které to jsou? Změna modifikačního faktoru, upřesnění postupu pro toxické látky, změna tabulky „Soupis zařízení“, oprava uvedeného čísla CAS aj. Novela byla vyhlášena ve Sbírce zákonů v části 136/2021 pod číslem 311 a účinnosti nabyde 1. ledna 2022. ZHP vymezená podle vyhlášky č. 226/2015 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti novely pro toxické kapaliny, látky podporující hoření nebo ropné látky se vymezí nově stanoveným způsobem do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
Poslední přednášku „ Online vzdělávání v oblasti ochrany před účinky nebezpečných chemických látek“, která zazněla v průběhu prvního dne konference, odprezentovala Ing. Ladislava Navrátilová, Ph.D., z Institutu ochrany obyvatelstva. Během ní mimo jiné představila výcvik informačního systému WISER nebo multijazykovou platformu KUDO. Jaké jsou výhody mezinárodní online výuky? Jsou zajištěna efektivní preventivní proticovidová opatření, ušetří se čas i finanční prostředky, výuka může probíhat všude tam, kde je kvalitní internetové připojení, online prostředí umožňuje organizování multilingvistických akcí. Mezi nevýhody patří, že není možné společné setkávání, brainstorming aj., nízká efektivita výuky, technické problémy, různá časová pásma znamenají sjednocení celosvětových akcí přednášených z Evropy na interval CET 12.00 až 18.00. „Výuka na dálku je výzva. Kombinace online a prezenční výuky je realita,“ uvedla na závěr přednášky Ladislava Navrátilová.
| Mezinárodní účast Během konference zaznělo několik zahraničních online přednášek. Například „Krizové řízení v Německu během pandemie“ (Andreas Karsten z Hamburku), „Boj proti pandemii v Německu“ (Lechleuthner Alex – Technische Hochschule Köln), „Povodně v Německu v létě 2021“ (Klaus Buchmüller – Federal Agency for Technical Relief) nebo „Prijímanie opatrení v zariadeniach sociálnych služieb počas I. a II. vlny pandémie na Slovensku“ (Ján Hudák, Monika Benková, Silvia Dubská z Ministerstva práce, sociálnych vecí a rodiny Slovenskej republiky). |
|---|
Zhodnocení konference
Za dvacet let její historie se jí zúčastnilo 5 270 účastníků a zaznělo 830 prezentací. Příští XXI. ročník se s nejvyšší pravděpodobností uskuteční 2. až 3. února 2022 a naváže tak na termín z předchozích ročníků. V programu konference budou zastoupeny tematické obory, jako jsou krizový management, ochrana obyvatelstva, ochrana kritické infrastruktury nebo nebezpečné látky. Primárním cílem setkání bude vyvolat diskusi mezi odborníky o zapojení moderních technologií do systémů ochrany obyvatelstva. „ Pokud se týká mého pohledu na jubilejní dvacátý ročník konference, tak si myslím, že se vydařil. Aktuální témata přednášek. Zajímavá vystoupení zahraničních přednášejících cestou videokonference. Vášnivé diskuse účastníků o přestávkách. Domnívám se, že celkově byla atmosféra na konferenci v této neveselé době výborná,“ ocenil letošní sympozium předsedající prvního bloku přednášek a člen organizačního výboru konference doc. Ing. Vilém Adamec, Ph.D.
David HARTMANN, DiS., foto autor