Časopis 112 ROČNÍK VIII ČÍSLO 4/2009
V TOMTO ČÍSLE: ANALÝZA příčin růstu požárů ve dřevozpracujícím průmyslu, HODNOCENÍ výsledků ukončeného projektu výcviku hasičů zemí EU zaměřeného na obsluhu speciálního zařízení CCS-Cobra. Přinášíme POZNATKY A ZKUŠENOSTI ze zajištění MS v klasickém lyžování v Liberci, ANALÝZA radiokomunikačního systému Tetrapol. SEZNAMUJEME se systémem vysokoškolské přípravy specialistů OPZHN, INFORMUJEME o průběhu a závěrech mezinárodní KONFERENCE zaměřené na zvýšení informovanosti obyvatelstva zemí EU v oblasti civilní ochrany, PŘINÁŠÍME metodický materiál k problematice plánování dobrovolné pomoci při mimořádných událostech a krizových situacích. HODNOCENÍ činnosti Nadace policistů a hasičů – vzájemná pomoc v tísni, POZVÁNKY na květnové Dny záchranářů v Poděbradech a na 10. veletrh IDET v Brně, výsledky ANKETY o nejlepší sportovce v požárním sportu za rok 2008. PŘÍLOHA časopisu obsahuje poznatky a zkušenosti z hašení požárů a zásahů složek IZS v průmyslových zónách.
- Požáry ve dřevozpracujícím průmyslu
- Mistrovství světa v klasickém lyžování z hlediska zajištění bezpečnosti
- Zvýšit informovanost obyvatelstva v oblasti civilní ochrany
- Plánování dobrovolné pomoci při mimořádných událostech a krizových situacích
- Nadace policistů a hasičů bilancovala
- Hasičská olympiáda CTIF v srdci Evropy
- V tištěné podobě časopisu ještě najdete
Dobrovolná pomoc při mimořádných událostech a krizových situacích má rostoucí uplatnění. Její existencí se zásadně zvyšuje potenciál poskytované pomoci. Základním cílem plánování dobrovolné pomoci je dosažení připravenosti k jejímu využití. Protože tíhu dobrovolné pomoci v národním měřítku nesou zejména obce, je na nich, zda následující podněty uplatní.
Poskytování dobrovolné pomoci za mimořádných událostí a krizových situací úzce souvisí s naplňováním principu občanské solidarity. Představuje organizovanou pracovní činnost právnických, podnikajících fyzických a fyzických osob nebo poskytnutí věcného prostředku těmito osobami. Činnost je bezúplatná, přičemž může být dohodou sjednáno poskytnutí peněžité náhrady. Mnohdy se právnická osoba stává zprostředkovatelem pomoci tím, že dobrovolníky zajišťuje. Právnická osoba, zajišťující dobrovolníky (fyzické osoby vykonávající dobrovolnou pomoc) a zabývající se jejich činností, je označována jako dobrovolnická organizace.
Dobrovolná pomoc
Pro samotnou realizaci dobrovolné pomoci je důležitý už prvoplánový přístup. Rozumí se tím aplikace právních norem jako východisek pro koncipování této pomoci. Především je potřeba uvést, že existují dva právní rámce dobrovolné pomoci:
→ poskytování dobrovolné pomoci podle zákona č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů;
→ poskytování dobrovolné pomoci podle zákona č. 198/2002 Sb. o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě), ve znění pozdějších předpisů.
Podle krizového zákona lze dobrovolnou pomoc poskytnout právnickými a fyzickými osobami na žádost starosty [ustanovení § 23 odst. 1 písm. d)] krizového zákona (zákon č. 240/2000 Sb.), přičemž se vztahuje, mimo jiné, také na osoby osvobozené od pracovní povinnosti a pracovní výpomoci (ustanovení § 32 krizového zákona odst. 4). Starosta obce však může využít tuto pravomoc pouze v případě, že byl vyhlášen (pro katastrální území obce) některý z krizových stavů. Dobrovolná pomoc může být realizována také jako občanská flexibilní angažovanost na základě nabídky, tedy mimo žádost starosty obce. Zákon pamatuje na vypořádání nákladů spojených s dobrovolnou pomocí. Tyto náklady, včetně pojištění, nesou osoby, které se k dobrovolné pomoci přihlásily. Výše náhrady je pak určena dohodou, nebo postupem podle zvláštních právních předpisů, nebo výší odpovídající obvyklé mzdě za stejné či podobné práce, a taktéž výší nákladů nebo obvyklé náhrady za použití věcného prostředku v době jeho poskytnutí (ustanovení § 35 krizového zákona odst. 3). Organizace této formy dobrovolné pomoci není ze strany státu podporována dotacemi.
Podle zákona o dobrovolnické službě se pomoc uskutečňuje jako služba dle ustanovení § 2 odst.1 písm. b) zákona o dobrovolnické službě (zákon č. 198/2002 Sb.). Spadá do rámce institucionalizovaného dobrovolnictví, a to jako služba krátkodobá. Je-li poskytována po dobu kratší než tři měsíce, nebo dlouhodobá, pokud se jedná o dobu delší než tři měsíce (ustanovení § 2 odst. 3). Dobrovolná pomoc probíhá mimo pracovněprávní vztah, služební poměr, členský poměr, školní vzdělávání nebo studium fyzických osob (ustanovení § 3 odst. 3). Za tuto službu dobrovolníkům nenáleží odměna. Služební vztah zakládá smlouva dobrovolníka s vysílající organizací (podmínkou je, aby vysílající organizace měla Ministerstvem vnitra udělenu akreditaci podle ustanovení § 6 zákona). Závazky mezi vysílající a přijímající organizací (přijímající organizace dobrovolníky přijímá a ti vykonávají službu v její prospěch) jsou rovněž ošetřeny smlouvou. Zákonné podmínky ke smlouvám, k akreditaci, k výkonu služby apod. jsou kodifikovány v konkrétních ustanoveních zákona o dobrovolnické službě (§ 5 až § 9). Z hlediska organizování je dobrovolnická služba státem podporována. Znamená to, že Ministerstvo vnitra poskytuje vysílající organizaci dotace ke krytí pojistného a části výdajů spojených s evidencí dobrovolníků, jejich přípravou pro výkon služby, se zajišťováním výkonu služby a také pojistného na důchodové pojištění dobrovolníka (ustanovení § 11). Povinnost orgánů krizového řízení plánovat a realizovat dobrovolnou pomoc podle jednoho, nebo druhého zákona není taxativně stanovena. Je pouze na orgánech obcí, zda zvolí první, nebo druhou alternativu organizování dobrovolné pomoci, případně zvolí kombinaci obou variant současně (viz obrázek „Poskytování dobrovolné pomoci“).
Zajištění dobrovolníků
O dobrovolnou pomoc v příslušných správních obvodech obcí žádají starostové obcí a měst (primátoři statutárních měst). Další činnosti spojené se zajištěním dobrovolníků vykonávají obecní a městské úřady (magistráty statutárních měst), které:
→ přijímají dobrovolníky, kteří se hlásí (na základě žádosti starosty obce nebo z vlastního podnětu);
→ přijímají dobrovolníky včetně dobrovolníků od vysílajících = dobrovolnických organizací (v případě dobrovolnické služby podle zákona jsou obecní úřady v úloze přijímajících organizací);
→ evidují dobrovolníky, včetně jejich registrace, poučení a potvrzení vykonané pomoci, hmotného zabezpečení a zabezpečení náhrad dobrovolníkům, vedou škodní řízení, případně mohou zřizovat skupinu příjmu a řízení dobrovolníků;
→ podle právního rámce pomoci zajišťují pro dobrovolníky odpovídající zázemí.
Využití dobrovolníků
Jádrem zapojení dobrovolníků do účinné pomoci jsou likvidační a následně obnovovací práce. Činnosti vykonávané v rámci dobrovolné pomoci zpravidla nevyžadují odbornou kvalifikaci. Dobrovolníci zejména odstraňují překážky (spadlé stromy, naplaveniny a jiné přírodní překážky, trosky, sutiny apod.), odklízejí a likvidují zničená vybavení domů a bytů, vynášejí nábytek a další movitý majetek, budují přístřešky, staví provizorní přechody, zapažují terén proti sesuvům půdy, zajišťují stavby proti zřícení, provádějí výkopy a obdobné činnosti. Pokud jsou dobrovolníci zařazeni k výkonu odborných prací, jedná se nejčastěji o práce stavebního charakteru, jako zednické, tesařské, pokrývačské, klempířské a instalační (voda, elektřina, plyn) činnosti, zprovoznění linkových vedení a některé práce s využitím zemních strojů.
Počty a odbornosti dobrovolníků předurčují, jaké jsou nejvhodnější formy jejich nasazování. Lze je nasazovat po jednotlivcích (individuální úkoly), nebo jako doplnění početních stavů složek IZS (jedná o službu tzv. dobrovolnické složky IZS), nebo jako samostatný odřad pro vybrané činnosti (obvykle obnovovací práce).
Za řízení dobrovolníků a dozor nad jejich využíváním odpovídá obec. Za tím účelem určuje vedoucího, nebo využívá vedoucí přeurčenými vysílající organizací – tzv. koordinátory. Jsou-li dobrovolníci doplněním početních stavů složek IZS, dohlížejí na práce dobrovolníků vedoucí složek IZS (zpravidla velitel zásahu nebo velitel úseku). Metodické vedení prací zajišťují zkušení profesionálové.
Pracovní předměty a pracovní prostředky poskytují obce z vlastních zdrojů, případně je zapůjčují od jiného subjektu, případně je může poskytnout vysílající organizace. Vlastní provedení prací musí být řádně připraveno. Předchází mu analýza vývoje situace, rekognoskace prostředí a zhodnocení náročnosti prací včetně poučení o požadavcích bezpečnosti – za toto odpovídají určení vedoucí. Pokud je žadatelem o dobrovolnou pomoc obec s rozšířenou působností, koordinuje nasazení dobrovolníků v rámci likvidačních a obnovovacích prací starosta obce s rozšířenou působností. Běžnou koordinaci v průběhu prací zajišťují vedoucí dobrovolníků a vedoucí konkrétních druhů prací na místech nasazení (koordinátoři).
Opatření k realizaci dobrovolné pomoci
V návaznosti na předchozí vymezení zajištění a využití dobrovolníků lze konkretizovat opatření k realizaci dobrovolné pomoci a v „Plánu dobrovolné pomoci“ je stylizovat jako pracovní (prováděcí) část. Při tvorbě plánu to znamená specifikovat popis opatření (postupnou činnost), zdůraznit odpovědnost za jejich provedení a vymezit využitelnost dokumentace nebo patřičného odkazu. Mezi tato opatření zpravidla patří:
→ žádost o dobrovolnou pomoc;
• ze strany dobrovolníků (fyzických osob),
• v rámci dobrovolnické služby,
→ příjem, evidence a organizační řízení dobrovolníků;
→ zajištění sociálního zázemí pro dobrovolníky.
Za žádost o dobrovolnou pomoc a její uplatnění odpovídají starosta, obecní úřad a při postupu v rámci dobrovolnické služby i vysílající organizace. Z toho je zřejmé, že také příjem, evidence a organizační řízení dobrovolníků jsou věcí administrativy a úkonů obecního úřadu. Sociální zázemí pro dobrovolníky také řeší obecní úřad (podmínky osobní hygieny, běžné ošacení, osobní ochranné pracovní pomůcky, stravování, ubytování a další zabezpečení). Tuto odpovědnost může nést i vysílající organizace, je-li tak dohodnuto a má-li pro sociální zázemí dobrovolníků vytvořeny podmínky.
K žádostem o dobrovolníky a k organizačnímu řízení dobrovolníků je potřebné určité penzum dokumentů a organizačních kroků:
a) žádost starosty obce o dobrovolnou pomoc;
b) dokumenty vysílající organizace;
c) výběr akreditovaných vysílajících organizací ze „Seznamu akreditovaných vysílajících organizací“ (u odboru prevence kriminality Ministerstva vnitra);
d) předjednání závazné pomoci;
e) smlouva mezi vysílající a přijímající organizací;
f) smlouva o výkonu dobrovolnické služby (mezi dobrovolníkem a vysílající organizací);
g) dokument (katalogový list) o postupu při příjmu, evidenci a organizačním řízení dobrovolníků;
h) dotazník (k osobě dobrovolníka);
i) potvrzení o vykonané pomoci (vydávané dobrovolníkovi při ukončení pomoci);
j) odkaz na Plán nouzového přežití (součást havarijního plánu kraje).
Poznámka: Dokumenty uvedené pod písmeny b), c), e), f) se vztahují na dobrovolnou pomoc podle zákona o dobrovolnické službě a platí pro ně rezortně zavedené vzory. Dokumenty uvedené pod písmeny a), g), h), i) vyžadují autorská vyhotovení.
Výčet opatření reflektuje „živou práci“ s dobrovolníky. Dává předobraz zpracování reálného „Plánu dobrovolné pomoci“ jako jednoho z možných plánů, zařazených do přílohové části krizového plánu kraje, a pro jeho rozpracování na úrovni obce s rozšířenou působností. Tím napomáhá utváření organizační základny využití dobrovolníků.
Závěr
V článku jsou zohledněny právní aspekty dobrovolné pomoci a využity zkušenosti HZS Moravskoslezského kraje ze zpracování „Plánu dobrovolné pomoci“ (součást Krizového plánu Moravskoslezského kraje). Výběr této tematiky odpovídá skutečnosti, že aktivity a funkční oblasti dobrovolné pomoci při mimořádných událostech a krizových situacích, transponované do výkonu potřebných prací, tvoří významný pilíř humanitární pomoci.
Literatura
[1] Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
[2] Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě), ve znění pozdějších předpisů.
[3] Plán dobrovolné pomoci, HZS Moravskoslezského kraje.
[4] Webové stránky Ministerstva vnitra dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/prevence/dobrovol/index.html, http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/prevence/dobrovol/akredit.html.
por. Ing. Tomáš HENDRYCH, mjr. Ing. Antonín KRÖMER, plk. Ing. Libor FOLWARCZNY, Ph.D., HZS Moravskoslezského kraje