Časopis 112 ROČNÍK VIII ČÍSLO 9/2009

V TOMTO ČÍSLE: ANALÝZA zásahu jednotek PO při požáru rekreačního zařízení v Rovensku pod Troskami spojeného s velmi složitou evakuací osob. POZNATKY z cvičení požárního zásahu v podzemní garáži s automatickým parkovacím systémem a z realizace opatření na letišti Praha-Ruzyně proti hrozbě zavlečení nového viru chřipky H1N1. PŘIPOMENUTÍ 60. výročí podepsání Ženevských úmluv o ochraně obětí válek. VÝSLEDKY studie problematiky evakuace obyvatelstva v ČR. ZKUŠENOSTI se zapojováním dobrovolníků do likvidace následků mimořádných událostí ve městě Třinci. PRAKTICKÉ RADY, jak zasílat chemické látky a přípravky. PŘÍLOHA – vzory dokladů, kterými se prokazuje splnění podmínek požární bezpečnosti staveb.  

Evakuace obyvatelstva

• právní normy
• plánování
• využití armádních (ozbrojených) složek pro evakuaci
• možnou další podporu evakuace
• připravenost obyvatelstva
• existenci a využití softwarových nástrojů pro podporu plánování a realizaci evakuace.

• ve vztahu k nevojenským ohrožením mají všechny zmíněné státy až na Rakousko ve svých právních dokumentech (Spolková republika Německo na úrovni spolkových zemí) zakotvenu mj. i problematiku evakuace obyvatelstva, jediná Slovenská republika má dokonce samostatnou podzákonnou normu řešící podrobně předmětnou oblast;
• ve vztahu k vojenským ohrožením mají všechny zmíněné státy ve svých právních dokumentech zakotvenu problematiku evakuace obyvatelstva (Rakousko a Spolková republika Německo v tomto případě na celostátní úrovni).

• všechny uvedené státy dávají přednost plánovitému řešení evakuace obyvatelstva – většinou jde o součást krizových, operačních a jiných plánů¹⁾, jak pro případ vojenských ohrožení, tak i pro případ nevojenských ohrožení, před řešením ad hoc, a to jak ve vztahu k možným antropogenním mimořádným událostem (úniky nebezpečných látek v okolí jaderně energetických zařízení, apod.), tak i ve vztahu k možným naturogenním mimořádným událostem (území ohrožená vznikem záplav, ohrožení pobřežních, resp. přímořských oblastí apod.);
• u všech států výše uvedené plány zahrnují (nebo po dokončení budou zahrnovat) také evakuaci obyvatelstva z velkých územních celků;
• ad hoc řeší problematiku evakuace obyvatelstva opět všechny státy, a to zejména v relaci k nenadálým hrozbám jak nevojenského charakteru (úniky nebezpečných látek, záplavy v oblastech, kde nebyly předpokládány, nehody při transportu nebezpečných látek, apod.), tak v současné mírové době paradoxně i vojenského charakteru (zejména Spolková republika Německo velmi často v relaci k nálezům zbraní a munice z období II. světové války);
• plánování vychází vesměs z právních norem jednotlivých států.

• u všech uvedených států je možné použít jejich armádní (ozbrojené) složky k evakuaci obyvatelstva při krizových situacích nevojenského charakteru, a to na základě standardních zákonných a podzákonných norem řešících uvedenou oblast;
• u krizových situací vojenského charakteru je možné také jejich využití, a to vesměs podle zvláštních zákonů a podle aktuálních možností těchto složek (v Polsku absentuje v současné době právní ošetření uvedené problematiky, na Slovensku podle zákona č. 321/2002 Z.z., o ozbrojených silách Slovenskej republiky a podle Dohody medzi Ministerstvom obrany SR a Ministerstvom vnútra SR o spolupráci na úseku civilnej ochrany, Rakousko se v této problematice orientuje zejména na využití hasičů a záchranných a dobrovolnických služeb, ve Spolkové republice Německo, zejména podle zákona o ochraně obyvatelstva a podle ústavy).

• všechny státy mají ve svých právních normách zakotvenu povinnost poskytnout osobní nebo věcnou pomoc fyzickými nebo právnickými osobami v případě potřeby;
• dále mohou být ve všech zemích pro podporu řešení předmětného opatření v souladu s právními normami nasazeny další síly a prostředky (Polsko – všechny dostupné síly a prostředky, které jsou k dispozici vládě, samosprávě a pořádkovým institucím a organizacím, jakož i obyvatelstvu; Slovensko – zejména složky integrovaného záchranného systému, jak pro vojenská, tak i nevojenská ohrožení; Rakousko - opět zejména hasiči, záchranářské a dobrovolnické organizace – např. Rakouský červený kříž, Samaritánský svaz, Maltézská nemocniční služba, Johanitánská úrazová pomoc; ve Spolkové republice Německo pak zejména hasiči, pomocné organizace zdravotní služby – Německý červený kříž, Maltézská záchranná pomoc, Maltézská pomocná služba, Spolek dělnických samaritánů, Německá společnost záchrany života apod. a dále pak organizace THW, státní policie, policie jednotlivých spolkových zemí; v České republice základní a ostatní složky integrovaného záchranného systému, poskytující plánovanou pomoc na vyžádání).

• úroveň připravenosti vlastního obyvatelstva ve vztahu k jeho případné evakuaci hodnotí uvedené státy následující známkou²⁾: Polsko – 6, Slovensko – 8, Rakousko bez vyjádření, Spolková republika Německo – 5 až 9 podle regionu, v oblastech s plánovanými opatřeními (jaderné elektrárny apod.) lepší, ve venkovsky strukturovaných oblastech horší, Česká republika – 6.

• žádný z uvedených států, včetně České republiky, nevyužívá plošně pro podporu řešení problematiky evakuace obyvatelstva (plánovací a realizační proces) žádné softwarové nástroje; lze ovšem spatřovat, například v České republice, snahy ve vybraných regionech (krajích) o návrhy, implementaci a používání vlastních nástrojů pro tuto podporu (EvacStat apod.).

• ne všechny obce s rozšířenou působností řeší ze zákona problematiku plánování evakuačních opatření pro případ ohrožení vznikem mimořádné událostí nebo krizové situace (řeší 74 % obcí s rozšířenou působností);
• existuje vysoký podíl odpovědných pracovníků těchto obcí, kteří nemají žádné praktické zkušenosti s řešením problematiky evakuace obyvatelstva (zkušenost nemá přibližně 60 % pracovníků);
• výrazným způsobem absentují zahraniční zkušenosti s problematikou evakuace obyvatelstva uvedených pracovníků (má pouze 4 % pracovníků);
• převážná část zmíněných pracovníků by přivítala jak zahraniční zkušenosti, tak i výměnné pobyty, stáže, spoluúčast na řešení evakuačních opatření při vzniku krizových situací apod. (95 %);
• problematika evakuace obyvatelstva ve vztahu k nevojenským ohrožením je podle 46 % pracovníků řešena na průměrné úrovni, oblast by si ale zároveň zasloužila další rozpracování;
• problematika evakuace obyvatelstva ve vztahu k vojenským ohrožením je řešena na průměrné (29 %) až nedostatečné úrovni (26 %), zároveň je nemožné pro značnou část pracovníků uvedené kategorie (41 %!) posoudit dostatečnost zákonných opatření v této věci;
• zájem obyvatelstva o problematiku ochrany obyvatelstva a tím i jeho případné evakuace při vzniku mimořádné události nebo krizové situace je z pohledu uvedených pracovníků na průměrné (55 %) až podprůměrné úrovni (44 %) – nutno podotknout, že se jedná o subjektivní hodnocení těchto pracovníků;
• postoj vedení obcí s rozšířenou působností k řešení problematiky ochrany obyvatelstva je vesměs na úrovni, která odpovídá požadavkům právních norem, i když podle průzkumu se v tomto směru dá téměř ve 20 % hovořit o určitých rezervách ze strany vedení obcí či dokonce až o negativním postoji k této problematice!;
• obecní úřady, na rozdíl od požadavků zakotvených v právních normách, ve většině případů neseznamují (neorganizují školení) fyzické osoby v obci s charakterem možného ohrožení, s připraveným záchrannými a likvidačními pracemi a ochranou obyvatelstva – právnické osoby pouze zcela ojediněle; z 35 % uvedených kladných odpovědí respondentů pouze necelá polovina byla schopna doložit, jakým způsobem bylo u obcí školení zveřejněno, nebo jakou formou a v jakém časovém rozsahu bylo realizováno a zda se uchovává (archivuje) podkladová dokumentace k tomuto školení (školení ve vztahu k samotnému obyvatelstvu organizovala ovšem pouze přibližně čtvrtina obcí z uvedených 35 %, tj. přibližně pouze 12 % obcí!);
• rozhodovací a řídící pravomoci pro oblast realizace evakuačních opatření, dané právními normami, v zásadě odpovídají potřebám praxe (69 %);
• podle 93 % oslovených pracovníků absentují diferencované subsidiární nástroje – jednoduché metodiky, softwarové nástroje apod. – pro podporu přípravy (podporu plánovacího a realizačního procesu) evakuačních opatření.
   

• průměrný počet správných odpovědí u obou obcí byl pouze okolo 50 %, zároveň výše uvedená pracovní hypotéza se nepotvrdila. Byla zjištěna mírná, i když statisticky nevýznamná převaha správných odpovědí u druhé obce (53,4 % a 46,6 %);
• počet správných odpovědí u kategorie 15 až 21 let byl 49,0 %, u kategorie 22 až 60 let 55,2 % a u kategorie nad 60 let 52,6 %.

• obyvatelstvo vykazuje jistý stupeň znalostí, vědomostí a připravenosti, který lze hodnotit ve srovnání s obyvatelstvem zemí středoevropského regionu na standardní úrovni;
• rezervy jak v oblasti zvyšování zájmu, tak i oblasti znalostí, vědomostí a připravenosti existují, pro využití těchto rezerv se nabízí standardní nástroje, dané zejména důsledným uplatňováním předmětných právních norem a z nich vyplývajících povinností pro jednotlivé subjekty;
• opomíjení teoretické i praktické přípravy obyvatelstva na vznik mimořádných událostí nebo krizových situací se může v konečném důsledku velmi negativně promítnout, primární zodpovědnost za tuto přípravu nesou obce;
• zintenzivnění úsilí k přípravě obyvatelstva (nejen teoretické, ale zejména praktické, která je částečně neprávem nedoceňována) v relaci k jeho eventuální evakuaci zodpovědnými orgány tam, kde již tato příprava probíhá a zavedení této přípravy, a to i v místech, kde se evakuace na základě právních norem sice neplánuje, ale v závislosti na vyhodnocení ohrožení v regionu k ní může dojít, může být pro tuto oblast pouze přínosné.

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook