Časopis 112 ROČNÍK VIII ČÍSLO 10/2009
V TOMTO ČÍSLE: ROZBOR zásahu jednotek PO na požár chladírenské haly ovoce a zeleniny v obci Ostrá na Nymbursku a POZNATKY z požárních kontrol v bývalých průmyslových, zemědělských nebo vojenských areálech. ZÁVĚRY konference Požární ochrana 2009, HODNOCENÍ srpnového cvičení složek IZS Trauma 2009 na dálnici D1. POZNATKY z využívání geografického informačního systému při práci s evidencí koncových prvků Jednotného systému varování a vyrozumění ČR, SEZNÁMENÍ se stacionárními hlásiči radiace. INFORMACE o opatřeních ke zvyšování bezpečnosti obyvatel Ústí nad Labem při případném úniku nebezpečných látek. INFORMACE o jednání Federace asociací hasičských důstojníků Evropské unie v Ostravě, POZNATKY z netradiční odborné přípravy jednotek SDH obcí, ZPRAVODAJSTVÍ z V. Mistrovství světa v požárním sportu, na kterém naše reprezentace poprvé v historii získala stříbrné medaile. SPECIÁLNÍ VLOŽENÁ PŘÍLOHA se věnuje problematice požární bezpečnosti současných garáží pro automobily.
- Požár chladírenské haly ovoce a zeleniny
- Kontroly bývalých průmyslových, zemědělských nebo vojenských areálů
- Cvičení TRAUMA 2009 prověřilo připravenost složek integrovaného záchranného systému kraje
- Stacionární hlásiče radiace
- Zvyšování standardu bezpečnosti obyvatel v Ústí nad Labem s ohledem na případná rizika spojená s únikem nebezpečných látek
- Ostrava hostila setkání FEU
- Češi jsou poprvé vicemistry světa
Tento článek je věnovaný problematice monitorování radiační situace stacionárními hlásiči radiace u Hasičského záchranného sboru České republiky (HZS ČR) a v návaznosti na to místu a úloze HZS ČR v celostátní radiační monitorovací síti, řízené Státním úřadem pro jadernou bezpečnost.
Stacionární hlásič radiace typu DC-4D-82Stacionární hlásiče radiace u HZS ČR
Stacionární hlásič radiace typu DC-4D-82Stacionární hlásiče radiace u HZS ČRPro zjišťování radiační situace má HZS ČR v současné době mimo jiné také stacionární prostředky. Jsou to tzv. hlásiče radiace, pořizované v minulosti v systému civilní ochrany. Jde o prostředky typové řady DC-4, typu DC-4C-71 a DC-4D-82, které byly konstruovány jako prostředky systémového radiačního průzkumu a jsou stále využitelné pro monitorování radiační situace při použití jaderných zbraní v případě vojenského ohrožení (ozbrojeného konfliktu) a také v případě mimořádných událostí nebo krizových situací nevojenského charakteru (např. teroristické útoky). Oba typy hlásiče radiace lze charakterizovat jako stacionární zařízení určená ke zjišťování a automatické signalizaci hodnot úrovně radiace (expozičního příkonu) záření gama způsobeného kontaminací ovzduší nebo terénu radioaktivními látkami a radioaktivním prachem. Z hlediska provozování mají tyto hlásiče řadu nevýhod, např. vyžadují stálou přítomnost obsluhy, neumožňují zpětné zobrazení naměřené hodnoty (zobrazují pouze aktuální hodnotu pro daný okamžik) a neumožňují automatický sběr dat. Revize a kalibrace sond, ke kterým není oprávněna obsluha, zajišťuje Opravárenský závod Olomouc s periodou jedenkrát za tři roky, případné opravy souprav hlásiče rozsáhlejšího rázu provádí na základě požadavku uživatele.
Používané typy stacionárních hlásičů radiace
K 31. prosinci 2008 bylo na objektech HZS ČR (stanice HZS krajů, sklady materiálu CO apod.) instalováno 178 ks stacionárních hlásičů radiace (65 ks typu DC-4C-71 a 113 ks typu DC-4D-82). V působnosti některých HZS krajů jsou hlásiče radiace umístěny i na objektech, které nejsou v jejich vlastnictví (obecní a městské úřady, právnické a podnikající fyzické osoby), celkem se jedná o 160 ks hlásičů typu DC-4C-71 a 26 ks typu DC-4D-82.
Stacionární hlásič radiace typu DC-4C-71 je tvořen měřičem četnosti (vyhodnocovací jednotkou) DC-4C-71, přepínačem sond DC-4A-71, sondou DC-4A-71 (1 až 4 ks) a akustickým signalizačním doplňkem DC-4A-71. Naměřené hodnoty jsou zobrazeny analogově pomocí ručkového měřidla. Měřicí rozsah hlásiče je od 0,1 R/h (což odpovídá asi 1 mGy/h a představuje přibližně desetitisícinásobek přírodního pozadí) do 200 R/h (2 Gy/h).
Stacionární hlásič radiace typu DC-4D-82 (viz obr. 1) se skládá z měřiče četnosti DC-4D-82/M, vysokointenzitní sondy DC-4D-82/V nebo DC-4D-84/V (max. 2 ks), dále nízkointenzitní sondy DC-4D-82/N nebo DC-4D-84/N (max. 2 ks), optického signalizačního doplňku DC-4D-82/S (max. 2 ks) a akustického signalizačního doplňku DC-4A-71. Tento typ hlásiče radiace umožňuje digitální zobrazení dat pomocí LED diod. Při použití nízkointenzitní sondy je hlásič schopen zjistit a signalizovat expoziční příkony již od přibližně desetinásobku přírodního pozadí. Nízkointenzitní sonda pracuje v rozsahu od 0,1 mR/h (1 µGy/h) až do hodnoty 1 R/h (10 mGy/h). Na měřicí rozsah této sondy pak navazuje sonda vysokointenzitní, která umožňuje měření od 0,1 R/h (1 mGy/h) až do hodnoty 1000 R/h (10 Gy/h).
Současný stav monitorování radiační situace stacionárními hlásiči radiace HZS ČR
Oba výše uvedené typy hlásičů radiace je nutno z hlediska ustanovení § 3 odst. 3 a 4 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů, považovat za pracovní měřidla nestanovená, neboť nejsou typově schváleny. Dodatečné typové schválení není možné zejména proto, že u těchto hlásičů nevyhovuje měřená veličina a energetická závislost odezvy detektoru sondy v požadované oblasti energií, ale také proto, že hlásiče jsou již technicky a morálně zastaralé. Hlásiče radiace tedy mohou být používány pouze jako pracovní měřidla nestanovená a údaje jimi měřené nesmějí být zveřejňovány. Uživateli mohou být využívány pouze pro vnitřní potřebu jako signalizátory zvýšených hodnot nebo překročení signalizačních úrovní expozičního příkonu, vždy je však nutné ověřit naměřené hodnoty např. pomocí radiometru, např. typu DC-3E-98, DC-3H-08 nebo jiného radiometru měřícího od úrovně přírodního pozadí.
V roce 2008 byla na základě podkladů získaných od HZS krajů a Opravárenského závodu Olomouc zpracována „Analýza současného stavu stacionárních hlásičů radiace typu DC-4C-71 a DC-4D-82“. Většina HZS krajů zhodnotila hlásiče radiace i přes jejich stáří a technický stav jako účelné. Na základě provedené analýzy lze konstatovat, že v současnosti je možné nadále realizovat zjišťování radiační situace stávajícími hlásiči radiace za podmínky, že principy jejich používání a provozu budou ujednoceny, např. formou pokynu generálního ředitele HZS ČR. Vzhledem k době pořízení a stáří součástkové základny těchto hlásičů bude však v dohledné době nutné řešit, jakou cestou se HZS ČR v oblasti teritoriálního zjišťování radiační situace stacionárními hlásiči bude ubírat (likvidace stávajících a nákup nových přístrojů nebo jiné řešení).
Souprava pro radiační monitorováníÚloha HZS ČR v celostátní radiační monitorovací sítiPrávní rámec pro systém radiační ochrany, včetně systému monitorování radiační situace na území ČR, vytváří zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a na něj navazující prováděcí předpisy. Zákon vymezuje základní náležitosti systému radiačního monitorování a určuje instituce, které se na něm podílejí. Řízením radiační monitorovací sítě (RMS) je pověřen Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Kromě regionálních center SÚJB (územní pracoviště), Státního ústavu radiační ochrany (SÚRO) a držitelů povolení k provozu jaderných zařízení, se na činnosti RMS podílejí dotčené rezorty a bezpečnostní sbory – Ministerstvo vnitra (HZS ČR, Policie ČR), Ministerstvo financí (Celní správa), Ministerstvo obrany (Armáda ČR), Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí. Podrobnosti k funkci a organizaci RMS jsou upraveny vyhláškou č. 319/2002 Sb., o funkci a organizaci celostátní radiační monitorovací sítě, ve znění vyhlášky č. 27/2006 Sb. Radiační situace na území ČR je průběžně monitorována stálými složkami RMS, ke kterým se při podezření na vznik nebo při vzniku mimořádné události radiačního charakteru přidávají pohotovostní složky RMS.
Základ stálých složek RMS tvoří síť včasného zjištění, která sestává z 54 měřicích bodů s automatizovaným přenosem naměřených hodnot. Jejich provoz zajišťují regionální centra SÚJB, dále SÚRO, Český hydrometeorologický ústav a také HZS ČR, který na základě uzavřených smluv s SÚJB provozuje sedm měřicích bodů sítě včasného zjištění (Kamenice, Jihlava, Hodonín, Tišnov, Frenštát pod Radhoštěm, Olomouc, Zlín). Další stálou složkou RMS, na jejíž činnosti se rovněž podílí HZS ČR, jsou mobilní skupiny, které jsou mimo jiné určeny k monitorování dávek, dávkových příkonů a aktivity radionuklidů v terénu a k provádění odběrů vzorků složek životního prostředí. Mobilní skupiny HZS ČR, vybavené mimo jiné soupravami pro radiační monitorování (viz obr. 2), jsou vyčleněny z chemických laboratoří HZS krajů (Středočeského, Plzeňského, Jihomoravského a Moravskoslezského) a Institutu ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč a při své činnosti se řídí „Smlouvou o činnosti složek celostátní radiační monitorovací sítě v působnosti MV-generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky“, uzavřenou mezi MV-generálním ředitelstvím HZS ČR a SÚJB.
kpt. Ing. Silvie BRAUNOVÁ,
MV-generální ředitelství HZS ČR,
foto Milan VÁVRŮ