Časopis 112 ROČNÍK IX ČÍSLO 3/2010
V úvodu se věnujeme zrodu nového Hasičského sboru ČR, jehož desetiletou existenci si v letošním roce připomínáme. V části věnované POŽÁRNÍ OCHRANĚ analyzujeme zásah na požár skládky komunálního odpadu u obce Želeč v okrese Tábor. Přinášíme také krátké zamyšlení nad přenosnými hasicími přístroji s hasicí schopností 34A a věnujeme se problematice zajištění požární ochrany ve společně užívaných prostorách staveb. V části IZS připomínáme Evropský den linky 112, a informujeme o problematice preventivní a intervenční psychologické techniky pro zaměstnance záchranných služeb. V části OCHRANA OBYVATELSTVA uvádíme zkušenosti z řešení tzv. bleskové povodně způsobené přívalovými dešti, která v létě roku 2009 postihla okolí řeky Kamenice na Děčínsku. V části KRIZOVÉ ŘEŠENÍ se věnujeme řešení zvláštních povodní v Libereckém kraji. Krátce vzpomínáme na teroristický útok na tokijské metro, ke kterému došlo před patnácti lety.
Příspěvek se zamýšlí nad možnostmi zajištění požární ochrany v rozsahu upraveném zákonem o požární ochraně v případech, kdy zákon umožňuje variantní řešení. Konkrétně se jedná o místa, která jsou využívána současně více podnikajícími subjekty, tzn. především komunikační prostory ve stavbách. Záměrem je upozornit na řešení, které je nejen z hlediska právních předpisů správné a z hlediska požární bezpečnosti funkční a účelné, ale také ekonomicky nejméně náročné.
Motto: Proč dělat věci složitě…
Právní úprava na úseku požární ochrany ukládá mimo jiné plnění stanovených povinností provozovatelům činností. Těmi mohou být právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby. Existuje však několik výjimek, mezi které patří situace, kdy právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby při provozování své činnosti užívají některá místa společně. V takovém případě plní povinnosti na úseku požární ochrany na těchto místech vlastník prostor (§ 2 odst. 2 zákona o požární ochraně - zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů). Nemusí tomu tak být, pokud by byla uzavřena mezi nimi smlouva a touto smlouvou byla určena za odpovědnou osobu některá jiná osoba, která místa užívá.
Místy, která jsou užívána společně, jsou zejména komunikační prostory ve stavbách, příjezdové komunikace ke stavbě nebo i venkovní prostranství uzavřených areálů.
Zajištění požární bezpečnosti, zejména volných únikových cest a příjezdových komunikací, má zásadní význam při evakuaci osob a zásahu jednotek požární ochrany. Jestliže jsou únikové cesty užívány více subjekty, je nesporné, že u všech subjektů, které místa užívají společně, musí být nastaveny stejné podmínky.
Zákon o požární ochraně obecně požaduje, aby byly vytvořeny podmínky pro hašení požáru a pro záchranné práce, zejména udržovány volné příjezdové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku, únikové cesty a volné přístupy k nouzovým východům [§ 5 odst. 1 písm. b) zákona o požární ochraně]. Některé podrobnosti jsou uvedeny v prováděcích předpisech k zákonu o požární ochraně, např. vyhlášce o požární prevenci(Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru). Tyto povinnosti musí plnit všechny povinné osoby, tzn. všechny právnické i podnikající fyzické osoby. Každá povinná osoba je odpovědná za plnění povinností ve všech prostorách, které užívá ke své činnosti. Jak bylo výše uvedeno, na místech, která užívají společně, má tuto povinnost vlastník prostor, není-li smlouvou sjednáno jinak. Povinnosti vztahující se k únikovým cestám nebo příjezdovým komunikacím se také promítnou např. do dokumentace požární ochrany, kterou jsou povinny nechat zpracovat provozovatelé činností se zvýšeným a vysokým požárním nebezpečím. Dokumentaci požární ochrany mohou zpracovávat pouze osoby s odbornou způsobilostí na úseku požární ochrany, tj. technik požární ochrany nebo odborně způsobilá osoba. Dokumentací požární ochrany, která přímo souvisí se společně užívanými prostory, je především požární evakuační plán nebo dokumentace zdolávání požárů.
Dodržení dikce zákona by v konečném důsledku znamenalo, že např. ve stavbě pro obchod, kde všechny činnosti jsou činnostmi se zvýšeným požárním nebezpečím, by každý jednotlivý provozovatel, který má pronajatý jeden obchůdek a současně vlastník míst, která užívají všichni společně, musel mít zpracovánu veškerou požadovanou dokumentaci požární ochrany. Pokud by si jednotliví provozovatelé činností a vlastník najali každý jinou osobu s odbornou způsobilostí na úseku požární ochrany, mohlo by se stát, že bude zpracováno např. několik požárních evakuačních plánů a každý by řešil evakuaci jiným způsobem. Výsledný efekt by v krajním případě mohl být ten, že v případě vyhlášení evakuace nastane chaos a panika. Je nutné si uvědomit, že zajištění funkčního systému požární prevence nekončí u dveří provozovny. Nelze vyčlenit určitý prostor ze stavby nebo určitého funkčního celku (např. uzavřené areály) a řešit jej zcela odtrženě od ostatních prostorů. Požární bezpečnost se skládá z jednotlivých skladebních prvků, které do sebe musí zapadat a nesmí se vzájemně negativně ovlivňovat.
Zákon ale nezakazuje, aby byla zpracována jednou osobou s odbornou způsobilostí jedna dokumentace požární ochrany, např. výše uvedený požární evakuační plán, který by byl platný pro všechny provozovatele v jedné stavbě pro obchod. Jedním z předpokladů dodržení zákona je, aby tato dokumentace splňovala veškeré požadavky kladené právními předpisy na její obsah po stránce odborné i formální. To znamená dodržení nejen § 33, ale také § 40 vyhlášky o požární prevenci. Zejména musí být jednoznačně uvedena místa a rozsah její účinnosti a musejí ji schválit všechny statutární orgány nebo podnikající fyzické osoby, které provozují ve stavbě pro obchod svou činnost. Toto řešení by mělo být zapracováno do smlouvy mezi vlastníkem objektu a nájemníky – provozovateli jednotlivých činností. Zákon o požární ochraně vymezuje právní rámec požární bezpečnosti a umožňuje, aby si zejména organizační zajištění provozovatelé upravili tak, aby jim co nejvíce vyhovovalo. Navrhované řešení nemá jednostranný přínos pouze v požární bezpečnosti, ale je také ekonomicky výhodné pro všechny zúčastněné strany.
Z pohledu výkonu státního požárního dozoru je nutné si uvědomit, že kontrolní orgán při požárních kontrolách musí důsledně dbát na dodržování zákonnosti. U každého jednotlivého subjektu musí prošetřit dodržování odpovídacích povinností. To znamená, že každý jednotlivý provozovatel i vlastník musí být při požární kontrole schopen prokázat plnění svých povinností. Řečeno jinými slovy, musí mít k dispozici veškeré doklady, které prokazují splnění těchto povinností, tj. mít veškeré výtisky – originály dokumentací a smluv, popř. dokumentů. Z toho vyplývá, že i v případě zpracování „jedné“ dokumentace, např. požárního evakuačního plánu pro více subjektů, musí být zpracováno několik originálů pro všechny povinné subjekty. Na tomto místě ještě zdůrazňujeme již výše uvedené, že u dokumentace požární ochrany musejí být jednoznačně uvedena všechna místa a rozsah její účinnosti a musejí ji schválit všechny dotčené statutární orgány nebo podnikající fyzické osoby.
plk. Ing. Květoslava SKALSKÁ,
MV-generální ředitelství HZS ČR, foto Milan VÁVRŮ
vytisknout
e-mailem
Facebook