Časopis 112 ROČNÍK X ČÍSLO 12/2011
Kouzlu Vánoc je tentokrát přizpůsoben poněkud atypický rozbor zásahové činnosti příslušníků jednotek PO sestavený z tzv. kuriózních zásahů. Věnujeme se rovněž specifikům rizik vzniku požáru v domácnostech seniorů. V části věnované IZS představujeme Traumateam ČR, přinášíme závěry mezinárodní konference k problematice dobrovolnictví a také seznamujeme s pravidly bezpečné přepravy nebezpečných látek. Hodnocení přípravy budoucích pedagogů na problematiku výuky tematiky ochrany člověka za mimořádných událostí tvoří náplň časopisu věnovanou OCHRANĚ OBYVATELSTVA. V bloku KRIZOVÉ ŘÍZENÍ přinášíme hodnocení plnění Koncepce vzdělávání v oblasti krizového řízení, závěry z cvičení IRIDIUM 2011 a seznamujeme se zkušenostmi z krizové komunikace v Jihomoravském kraji. V závěrečné části analyzujeme dopady březnového zemětřesení a tsunami na infrastrukturu Japonska, seznamujeme s cíli vzdělávání v HZS ČR vyplývajícími z nové koncepce a představujeme nejlepší sportovce HZS ČR za rok 2012.
- Více než sto obětí požárů ročně
- Umějí si poradit v každé situaci
- Specifika rizik vzniku požáru v domácnostech seniorů
- Dobrovolnictví mění svět
- Ochrana člověka za mimořádných událostí na pedagogických fakultách
- Hodnocení plnění Koncepce vzdělávání v oblasti krizového řízení
- V tištěné podobě časopisu ještě najdete
Odbor prevence kriminality Ministerstva vnitra uspořádal 31. října 2011 v Praze v souvislosti s Evropským rokem dobrovolnictví odbornou konferenci s mezinárodní účastí Perspektivy dobrovolnictví při mimořádných událostech a krizových situacích. Na konferenci navázal Týden dobrovolnictví.
Rada ministrů zodpovědných za kulturu přijala 24. listopadu 2009 rozhodnutí EU, jímž se rok 2011 vyhlašuje „Evropským rokem dobrovolných činností na podporu aktivního občanství“.
„Slovo dobrovolnictví jsme začali spojovat s činností integrovaného záchranného systému v roce 1997 při rozsáhlých povodních v České republice. Organizace dobrovolnické pomoci však byla tehdy chaotická, proto jsme se začali zamýšlet nad tím, jaký dát dobrovolnictví řád, jaké řízení,“ vzpomínal genmjr. Ing. Miroslav Štěpán, generální ředitel HZS ČR a vrátil se do historie o rok později, kdy se v Centru hasičského hnutí v Přibyslavi konala pracovní schůzka k projektu Světové rady církví pro jedenáct postkomunistických zemí pod názvem Připravenost náboženských společností, veřejných organizací a státních institucí společně čelit katastrofám všeho druhu. Schůzky se účastnil Hlavní úřad civilní ochrany Ministerstva obrany, který byl v roce 2000 delimitován a úkoly v oblasti ochrany obyvatelstva převzalo MV-generální ředitelství HZS ČR. Od té doby se začaly postupně zapojovat organizace nestátního sektoru, které pracují s dobrovolníky.
„Dobrovolnictví je konání ve prospěch druhých bez nároku na finanční odměnu. V České republice má kořeny v křesťanské morálce bez ohledu na to, jestli jste věřící, protože naše kultura se v křesťanství rozvíjela. Angažovat se při pomoci druhým patří k jedné z občanských ctností. HZS ČR a záchranný systém nechce dobrovolnictví nařizovat, ale využívat nabídky v případě potřeby. Stát není povinen dobrovolníky zaměstnat, ale stále roste jejich potřeba v některých oborech, zejména v sociálních službách, ve zdravotnictví, v práci s mládeží a podobně,“ zdůraznil genmjr. Ing. Miroslav Štěpán. Kladně hodnotil solidaritu některých firem, které dobrovolně poskytují při mimořádných událostech obrovské množství prostředků.
Zvláštní kategorií dobrovolníků jsou členové jednotek PO s odborně vyškolenými hasiči, požární technikou a věcnými prostředky požární ochrany. Mohou se pouze dobrovolně rozhodnout pro činnost hasiče. Po zařazení do jednotky PO jim ze zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, a dalších právních norem vyplyne povinnost činnost vykonávat.
Sbory dobrovolných hasičů obcí u nás tvoří v současné době na 350 000 členů, z toho je 43 811 dětí do 18 let. K hlavním úkolům patří pomáhat v preventivně výchovné činnosti dětí a mládeže v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva.
Dobrovolnictví v Evropě
V současné době je dobrovolnictví zakotveno v Lisabonské smlouvě v čl. 214 odst. 5. Evropské humanitární organizace v souvislosti se snižováním stavů v armádě zapojují dobrovolníky, kteří procházejí výcvikem, aby byli schopni poskytovat kvalifikovanou pomoc při mimořádných událostech. Kdo chce pomáhat, nesmí být přítěží, to znamená, že by měl mít zajištěno ubytování, stravování a vědět, kde bude užitečný.
Vzniká dobrovolnická organizace, která v kontextu Lisabonské smlouvy usiluje o sdružování dobrovolnických sborů jednotlivých evropských států. Sjednocuje postupy práce s dobrovolníky, zřizuje moduly humanitární pomoci a zajišťuje jejich finanční krytí. Organizace dosud nemá svůj název, zatím hodnotí potřeby dobrovolnictví a řeší otázky zapojení jednotlivců i firem, jejich přípravu a také motivaci. Pro mladé lidi by to mělo být poznávání, získávání nových dovedností a zkušeností, ale i přátel a kulturního obohacení. Pro lidi ve starobním důchodu může dobrovolnictví znamenat znovuzapojení do společnosti a veřejného života, možnost uplatnění a předávání zkušeností. Pro všechny je dobrovolnictví privilegium, mohou být součástí něčeho důležitého.
Cílem Evropského roku dobrovolnictví je vytvořit podmínky pro dobrovolnictví, více zviditelnit dobrovolné činnosti v EU, zajistit prostředí k výměně zkušeností a navazování kontaktů k intenzivnější spolupráci a součinnosti mezi občanskou společností a dalšími oblastmi. Dobrovolnictví je projev účasti občanů na řešení otázek společného zájmu, podporuje harmonický rozvoj společnosti a sociální soudržnost.
V Rakousku je veřejný postoj k dobrovolnictví trochu jiný než v České republice a více vyjadřuje principy subsidiarity, jak řekl ve svém vystoupení zástupce Rakouského červeného kříže. Být dobrovolníkem si rakouský občan považuje za čest a chápe tuto činnost jako splácení vlastních dluhů společnosti za to, co od ní získal. Ochota pomáhat je v lidech silně zakořeněna. Někteří občané pomáhají, aby se lépe začlenili v místě bydliště. V každém případě i dobrovolná činnost vyžaduje odpovědný přístup, ať již pomáháme při úklidu, v sociálních službách nebo v administrativě. V současné době disponuje Rakousko téměř 54 tisíci kvalifikovanými, převážně mladými, dobrovolníky na všech úrovních. Nemají problémy s uvolňováním svými zaměstnavateli, kteří většinou také byli nebo jsou dobrovolníky.
Neziskové nestátní organizace a veřejná správa
Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě), ve znění pozdějších předpisů, pomáhá vytvářet co nejpříznivější prostředí pro dobrovolnické aktivity v České republice. Zákonem se řídí organizace akreditované Ministerstvem vnitra v oblasti dobrovolnické služby.
Pracovní skupina Dobrovolnictví při mimořádných událostech a krizových situacích tvořená zástupci Ministerstva vnitra (oddělení preventivních programů a dobrovolnické služby odboru prevence kriminality) a nevládních organizací v čele s předsedou Josefem Koláčkem pořádá různé formy vzdělávání nejen pro dobrovolníky a dobrovolnické organizace, ale také školení starostů obcí. Cílem je informovat veřejnou správu o tom, co mohou očekávat od nevládních organizací, určit koordinátory, kteří zprostředkují požadavky i nabídky. V některých krajích již velmi dobře funguje tzv. Panel NNO (nestátních a neziskových organizací), který je organizační, koordinační a komunikační platformou pro činnost nestátních neziskových humanitárních organizací a dobrovolníků pro poskytování komplexní péče o občana při řešení mimořádných událostí a krizových situací. Tato většinou neformální pracovní skupina může být odbornou podporou krizového štábu kraje k zajišťování nouzového přežití, humanitární, psychosociální a duchovní pomoci.
Například Panel NNO Jihočeského kraje (dále jen „Panel“) vzhledem k častým povodním v území velmi dobře funguje už několik let, a to i za finančního přispění samosprávy a spolupráce s HZS Jihočeského kraje. Koordinační složku zajišťuje Český červený kříž, dalšími účastníky Panelu jsou SDH obcí, Česká Charita, ADRA a další. Zástupci se navzájem znají, scházejí se a řeší přípravu, aby se v případě mimořádné události uměli rychle svolat, aby pomoc byla rovnoměrně rozvržena všem potřebným, aby pomáhající mohli mezi sebou komunikovat, předávali si informace, věděli o sobě. V současné době v Českých Budějovicích připravují také statut a jednací řád Panelu.
Podobně se uplatňuje Panel také v Jihomoravském kraji. Původně existovaly pomáhající organizace vedle sebe, nyní spolupracují, rozdělily si sféry působení, a jejich pomoc může být účinnější, když využijí společného zázemí. Komunikují prostřednictvím webových stránek nebo sociální sítě Facebook, na které vyvěšují aktuální fotografie z činnosti. V Brně mají také zkušenosti se zapojením „nedobrovolných dobrovolníků“ z řad nezaměstnaných na základě spolupráce s úřadem práce. S jejich využitím však do budoucna počítají jen v omezeném množství, například při odstraňování škod po mimořádných událostech.
V příhraničních oblastech existuje spolupráce Panelu i s organizacemi sousedních států, například dohody „čtyřměstí“ - Rumburk, Varnsdorf, Seifhennersdorf, Grossschönau byly postupně uzavírány při opakovaných povodních, aby mohly fungovat společné zásady přeshraničního krizového řízení. Příhraniční dobrovolnictví pomohlo vytvořit dobré sousedské vztahy a podpořilo účinnou spolupráci.
V Ústeckém kraji rovněž série povodní přinutila místní obyvatele založit občanské sdružení Dobrovolnické centrum Ústí nad Labem. Později vznikl také Panel a začaly s Dobrovolnickým centrem spolupracovat další neziskové humanitární organizace Centrum krizové intervence Spirála, o.s., Oblastní charita Ústí nad Labem, ADRA, o.s., Člověk v tísni, o.p.s., a rovněž s německými dobrovolníky v příhraniční oblasti (Euroregion Elbe/Labe). Koordinátoři nabídli pomoc HZS Ústeckého kraje a vyvolali jednání i se zástupci samosprávy a veřejné správy. Dobrovolníci se uplatnili nejen při povodních, ale i několika dopravních nehodách většího rozsahu, kdy spolupracovali s dálniční policií. Aby si nezaměstnaní zachovali dávky v hmotné nouzi, dostali příležitost docházet na dobrovolnickou službu v akreditovaném programu.
Pomáhat je prestižní
Každý může pomáhat, je to součást naší kultury, jen by si měl uvědomit hranice svých možností. Pomoc by měla být organizována, aby měla smysl. Dobrovolníci jsou zaregistrováni, vyškoleni a také pojištěni. Systém dobrovolnické činnosti se u nás rozvíjí, zdokonaluje a prestiž dobrovolníků stoupá. Dochází stále častěji k mimořádným událostem, kdy je potřeba extrémního nasazení lidských zdrojů, proto je podpora dobrovolnictví nutná. Hnutí je otevřené novým podnětům a výzvám, diskuse může podle Ministerstva vnitra probíhat na sociální sítí Twitter.
Jednání konference moderoval bývalý ředitel sdružení ADRA Vítězslav Vurst, B.Th., který řekl: „Dobrovolník by měl mít zdravé sebevědomí, ale přiměřenou dávku pokory, aby poskytl svoje schopnosti a chtěl spolupracovat“.
Doprovodný program
V zasedacím sále byl instalován soubor dvanácti výstavních panelů, na nichž se prezentují dobrovolnické organizace v různých typech dobrovolnické činnosti. Výstava bude převezena do prostor Evropského parlamentu v Bruselu.
Týden dobrovolnictví (31. 10. až 7. 11. 2011) se uskutečnil v Národním muzeu - České muzeum hudby v Praze v Karmelitské ulici. Nabídl zajímavé aktivity neziskových organizací zabývajících se rozličnými formami dobrovolnické činnosti v různých oblastech - zdravotnictví, sociální služby, kultura, sport, děti a mládež, životní prostředí, firemní, komunitní, mezinárodní, při mimořádných událostech a v církvích. Nové formy vzájemné komunikace a prezentace nabízí portál dobrovolnictví na www.dobrovolnik.cz.
Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ, foto autorka a archiv ADRA, o.s.